TEN Definice Ten je odpor proti pohybu jednoho

TŘENÍ Definice: Tření je odpor proti pohybu jednoho tělesa po povrchu druhého tělesa. Tření – zabývá se interakcí povrchů těles ve vzájemném relativním pohybu.

TŘENÍ • ve fyzice: je to mechanický odpor (síla) působící proti pohybu pevného tělesa, které je v dotyku s jiným pevným tělesem nebo s tekutinou; např. tření smykové (smyk pevných rovinných ploch), tření valivé (valení rotačního tělesa po rovinné podložce) a tření viskózní (pohyb pevného tělesa ve viskózním prostředí). • Zdroj: Prof. Ing. Jiří Militský CSc

TŘENÍ • ZÁKLADNÍ SLOŽKY TŘENÍ • 1. Tření vzniká mezi tělesy ve vzájemném kontaktu vlivem mezimolekulárně – mechanických interakcí • 2. Tření ovlivňují faktory, jako : • a. povrch • b. materiál • c. historie vzájemné interakce povrchů

TŘENÍ • Tření je jev, který vzniká při pohybu tělesa v těsném kontaktu s jiným tělesem. Většinou je třením míněno tření mezi pevnými tělesy, tření s kapalnými nebo plynnými tělesy se označuje jako odpor prostředí. • Zdroj: wikipedie. cz

TŘENÍ • Při každém tření existuje třecí síla, která působí vždy proti pohybu (příp. proti změně klidového stavu u klidového tření). Práce potřebná k překonání třecí síly se mění třením převážně v teplo.

TŘENÍ • Smykové tření (vlečné tření, kinematické tření) je tření, které vzniká mezi tělesy při jejich posuvném pohybu. • Klidové tření (statické tření) je tření, vznikající mezi tělesy, která se vzhledem k sobě nepohybují - jsou v klidu. Jedná se o speciální případ smykového tření.

TŘENÍ • Smykové tření • je fyzikální jev, který vzniká při posouvání (smýkání) jednoho tělesa po povrchu jiného tělesa. Jeho původ je především v nerovnosti obou styčných ploch, kterými se tělesa vzájemně dotýkají. Nerovnosti povrchů při posouvání těles na sebe vzájemně narážejí, deformují se a obrušují. Tak vzniká třecí síla, jejíž působiště je na stykové ploše obou těles a jejíž směr míří vždy proti směru rychlosti tělesa.

TŘENÍ

TŘENÍ • Vlastnosti třecí síly lze určit pokusně: vezmeme dřevěný kvádr, na který připevníme siloměr. Potáhneme-li za siloměr silou , uvedeme kvádr do pohybu. Bude-li velikost působící síly přesně rovna velikosti třecí síly, bude výslednice sil působících na kvádr rovna nule a kvádr se bude tedy pohybovat rovnoměrným přímočarým pohybem. V případě, že velikost působící síly bude větší než velikost síly třecí, bude se kvádr pohybovat rovnoměrně zrychleným pohybem.

TŘENÍ • Pokusy lze odvodit následující vlastnosti třecí síly: • 1. velikost třecí síly nezávisí na obsahu styčných ploch • 2. její velikost podstatně nezávisí na rychlosti • 3. její velikost je přímo úměrná velikosti tlakové (normálové) síly kolmé k podložce, po níž se těleso pohybuje

TŘENÍ • Součinitel smykového tření závisí na jakosti styčných ploch a na jejich drsnosti. • Jakost styčných ploch určuje materiál, z něhož jsou plochy vyrobeny (molitan, dřevo, smirkový papír, led, ocel, …), zatímco drsnost určuje způsob opracování ploch (jemný a hrubý smirkový papír, ohoblované a neohoblované dřevo, …).

TŘENÍ • Tření může být užitečné i nežádoucí. • Užitečné tření: pohodlná chůze, brzdění pohybu, používání pilníků, brusek, řemenic, … • Nežádoucí tření: brzdění pohybu, opotřebovávání pneumatik a obuvi, nežádoucí zahřívání částí strojů, … • V případě, kdy nám velké tření nevyhovuje, je nutno třecí sílu snižovat (přesným vybroušením jednotlivých částí stroje, jejich dokonalým promazáním, …).

TŘENÍ • POKUS: „POSLUŠNÝ“ ŠÁTEK • Pomůcky: • šátek (kapesník, obyčejný hadřík, …), jehla, pevnější nit, pružinka z propisky

TŘENÍ • Postup: • Navlékneme nit do jehly a provlékneme ji pružinkou od propisky. Jehlu vsuneme • dovnitř do pružinky, zhruba v polovině jí vedeme jedním závitem pružinky ven a hned • následujícím zase dovnitř pružinky. Po provlečení pružinkou provlékneme nit šátkem. • Sundáme jehlu, stáhneme po niti pružinku k šátku a ten (i s pružinkou) k jednomu konci nitě.

TŘENÍ • Vezmeme každý konec nitě do jedné ruky a ruce držíme v takové vzdálenosti, aby byla nit stále napnutá. Nit i se šátkem otočíme do svislé polohy tak, aby pružinka byla pod šátkem a ten jí zakrýval. Držíme nit stále napnutou a přitom vysvětlujeme, že máme poslušný šátek, který nás dokáže na slovo poslechnout; když budeme chtít, šátek sjede po niti dolů. Přitom nenápadně nit povolíme. Šátek po ní sjede!

TŘENÍ • © Převzato z http: //fyzika. jreichl. com • Vysvětlení: • Šátek na niti drží vlivem třecí síly, která působí mezi nití a pružinkou. Jakmile nit povolíme, třecí síla se zmenší a vlivem tíhové síly se šátek pohybuje směrem dolů.

TŘENÍ

TŘENÍ

TŘENÍ

TŘENÍ

TŘENÍ • Proč je chůze na ledu nebezpečná? • Proč musíme občas mazat olejem pohyblivé části strojů? • Proč se snadno pohybujeme na lyžích a bruslích?

TŘENÍ

TŘENÍ • Grafit = tuha • Přitažlivé síly mezi vrstvami grafitu jsou menší než mezi tuhou a papírem • Tím je umožněno psaní tužkou (vrstva grafitu zůstává na papíře)

TŘENÍ • Bez třecí síly bychom nezabrzdili automobil, nemohli bychom udělat ani krok, nábytek by klouzal po podlaze, každý uzel by se rozvázal. • V těchto případech se mnohdy snažíme třecí sílu zvyšovat, např. náledí na chodnících sypeme pískem, na gumových pláštích kol jsou vylisovány zářezy, atd.

TŘENÍ • Smykové tření vzniká, když se dvě tělesa z pevných látek po sobě smýkají. • Třecí síla závisí na tlakové síle a na kvalitě povrchů. Působí proti pohybu tělesa. • Klidová třecí síla je větší než třecí síla při pohybu.

TŘENÍ • Vzpěrači a gymnasté si před sportovním výkonem popráší ruce práškem. • Má to u obou sportovců stejný význam?

TŘENÍ • Vzpěrači – používají magnesium v prášku, kterým značně zvyšují třecí sílu, aby jim nevyklouzla činka. I pro gymnasty je důležitý pevný úchop nářadí