TDA HMYZ PODKMEN VZDUNICOVCI HMYZ Suchozemt lenovci Tda

TŘÍDA: HMYZ PODKMEN: VZDUŠNICOVCI

HMYZ � Suchozemští členovci � Třída je rozmanitá svým tvarem, velikostí i způsobem života � Mnohé druhy kladou vajíčka a mívají i několik generací ročně � Mají význam hospodářský i zdravotnický � Přispívají k udržení biodiverzity a genofondu rostlina a tím udržují ekologickou stabilitu krajiny

HMYZ A JEHO DALŠÍ VÝZNAM � Poskytují � Med, vosk, přírodní hedvábí � Přispívají � Chrobáci, � Jsou člověku potravu a suroviny k udržení hygieny v přírodě hrobaříci součástí potravních řetězců

Mrchožrout

NEGATIVNÍ VÝZNAM HMYZU � Škůdci rostlin � Cizopasí na zvířatech i na člověku � � Přenáší (střečci) (vši, blechy) nemoci � (malárie, spavá nemoc) � Znehodnocují � (švábi, moli) potraviny

Hmyz - nejpočetnější skupina Ž na naší planetě - tělo: hlava – tykadla, ústní ústrojí, pár složených očí, někdy jednoduchá očka (až 4) hruď – 3 páry článkovaných končetin, 2 páry křídel zadeček – uvnitř je srdce, většina trávicího ústrojí, vylučovací a pohlavní orgány lumek

ústní ústrojí a – kousací (brouk), b - bodavě savé (komár), c – lízací (moucha), d - savé (motýl) tykadla 1 – švábi, 2 – 6 – brouci, 7 – 8 – motýli, 9 – 10 – dvoukřídlí (mouchy), 11 – blanokřídlí (včela)

vajíčka končetiny 1 - noha kráčivá (brouk), 2 - noha sběrací (včela), 3 noha záchytná (veš), 4 - noha plovací (potápník), 5 noha hrabavá (krtonožka); c - kyčle, f - stehno, t - příkyčlí, ti - holeň, ts chodidlové články, u - drápek (posttarsus, zde unquicul a - síťokřídlí čeledi Chrysopidae; jepice čeledi Baetidae; c srpice čeledi Bittacidae; dvoukřídlí čeledi Calliphoridae; e motýli čeledi Pieridae; strašilky čeledi Phasmatidae; motýli čeledi Lycaenidae; h - stejnokřídlí nadčeledi Psylloidea; brouci podčeledi Melolonthinae; j - blanokřídlí čeledi Apidae; k Phtiraptera čeledi Menoponidae; l - ploštice čeledi Nepidae; m - blanokřídlí čeledi Cynipidae.

- vývoj hmyzu je provázen nápadnými změnami=proměna: 1. nedokonalá – vajíčko – larva (nymfa) - dospělec vývoj saranče stěhovavé

2. dokonalá – vajíčko – larva – kukla - dospělec vývoj otakárka fenyklového

HMYZ S PROMĚNOU NEDOKONALOU �Proměna nedokonalá: VAJÍČKO → LARVA → DOSPĚLEC Z vajíčka se líhne larva, která je označována jako nymfa. Postupným svlékáním a dorůstáním se vyvíjí dospělý jedinec.

ŘÁD: VÁŽKY štíhlé protáhlé tělo � velká, silně žilkovaná křídla � velké složené oči �

DALŠÍ ZÁSTUPCI ŘÁDU „VÁŽKY“ Šídlo královské

ŘÁD: ŠVÁBI Švábi jsou rozšířeni po celém světě, největší počet druhů žije v tropech a subtropech. Většina zástupců tohoto řádu jsou všežravci, kteří mají velký význam při rozkladu organické hmoty a jsou důležitou součástí potravního řetězce. Šváb znečišťuje potraviny svými výkaly a mohou tak přenášet nakažlivé choroby, patogenní zárodky (Salmonella); roztoče. Typický je pro ně nepříjemný zápach (z dorsálních žláz).

RUS DOMÁCÍ Řád: Švábi je dnes rozšířen po celém světě. Je 11 -15 mm velký. Přes den se skrývá ve škvírkách domů, po setmění vylézá a hledá potravu. Živí se odpadky, ale ožírá i papír, kůže, atd.

ŘÁD: ŠVÁBI Šváb americký Madagaskarský druh švába

ŘÁD: SARANČE ČÁRKOVANÁ - hojně se vyskytující i v Česku, hlavně na suchých loukách Býložravý hmyz zelenohnědé barvy s oranžovovohnědým zadečkem a silnýma zadníma nohama, které jsou přizpůsobené ke skákání. Zadní holeně jsou zbarveny červeně či hnědě.

ŘÁD: KOBYLKY Kobylka zelená

Mají dlouhá nitkovitá tykadla. Samci cvrkají pomocí přední části krytek. Samičky mají šavlovité kladélko. V holeni prvního páru noh je sluchové ústrojí. Všechny druhy jsou masožravé. Do řádu kobylek řadíme i cvrčky. : KOBYLKY Cvrček domácí ŘÁD

D: KOBYLKY ŘÁ Cvrček polní žije na mezích, na travnatých stráních a sušších loukách. Do země si vyhrabává díry, kde se chvílemi zdržuje. Na jaře u vchodu do těchto chodeb pronikavě cvrká.

ŘÁD: KOBYLKY KRTONOŽKA OBECNÁ Většinu života tráví v podzemních chodbách, které si ve vlhkých půdách vyhrabává svýma mohutnýma předníma nohama. Podzemí opouští jen při páření v květnu a červnu, kdy také po setmění létá. Umí dokonce i plavat. Živí se dravě, loví hlavně hmyz, kroužkovce nebo měkkýše. Larva se vyvíjí 2 roky, dospělec žije od dubna do října.

Řád: Vši - Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se vrací do prádla. - Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. - Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech Veš dětská a hnida Veš šatní Veš ohanbí

Řád: Škvoři protáhlé a zploštělé tělo - na konci zadečku 2 štěty v podobě kleštiček - první pár křídel je kožovitý a zkrácený, druhý je blanitý a složený pod prvním - všežravci a noční tvorové - nejčastější zástupce je škvor obecný -

STRAŠILKY PAKOBYLKY A LUPENITKY Mohou vypadat jako větvička, starý list nebo kus kůry a dokonale tak splývat s prostředím. - býložravý hmyz - hmyz velký 5– 35 cm - žijí výhradně v tropech a subtropech, jsou často chovány doma

ŘÁD: STEJNOKŘÍDLÍ molice � mšice � červci � křísi � pěnodějky � cikády � - - mají dva páry křídel, které jsou střechovitě složené nad zadečkem živí se sáním rostlinných šťáv na různých místech rostliny (listech) květech, atd. . )

ŘÁD: STEJNOKŘÍDLÍ Červci � jsou rostlinní parazité, živí se rostlinnými šťávami Křísi

ŘÁD: STEJNOKŘÍDLÍ �Pěnodějky Zahrnuje bodavě savé druhy, živící se rostlinnými šťávami. Larvy si zhotovují na rostlinách, kde sají, charakteristické ochranné pěnové obaly.

ŘÁD: PLOŠTICE � Typickým znakem je první pár křídel, který je přeměněn na polokrovky, druhý pár je blanitý, v klidu složený podélně na zadeček. � Ploštice jsou rozšířené po celém světě, existují suchozemské i vodní druhy. � Jsou většinou býložravé, některé ploštice jsou dravé, jiné pak parazitují na teplokrevných živočiších včetně člověka.

KNĚŽICE TRÁVOZELENÁ

ZÁSTUPCI PLOŠTIC VE VODNÍM PROSTŘEDÍ: Znakoplavka obecná Splešťule blátivá

ZÁSTUPCI PLOŠTIC NA VODNÍ HLADINĚ: Vodoměrka štíhlá Bruslařka obecná

SUCHOZEMŠTÍ ZÁSTUPCI PLOŠTIC: Ruměnice pospolná

ZÁSTUPCE PLOŠTIC: ŠTĚNICE DOMÁCÍ noční hmyz parazitující na lidech, živící se výhradně lidskou krví