T1 Bezpenostn systm VBa VP Vnitn bezpenost a

T-1 Bezpečnostní systém – VBa. VP Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek JUDr. Vladimír Souček

Bezpečnostní systém ČR q q q Obsah BS ČR, Dva základní systémy přípravy a řešení rizik v ČR „nouzové“ a krizové řízení, Fáze řízení rizik – jednotný systém v ČR i ve světě, Základní úrovně řídících struktur – taktická, operační a strategická Odpovědnost za bezpečnost ČR

Obsah BS ČR

Upřesnění pojmů – bezpečnostní systém Fungující bezpečnostní systém je třeba vytvářet jako systém komplexní, který zajišťuje propojenost roviny politické (zásadní vnitropolitická a zahraničněpolitická rozhodnutí), zákonodárné, vojenské, zajišťování vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel, roviny hospodářské a finanční, stejně jako např. sociální atd.

Hospodářství Informace Obranná politika Vnitřní bezpečnostní politika Internal Security Policy Zahraniční politika Základní struktura BS ČR Bezpečnostní systém ČR

Upřesnění pojmů – bezpečnostní systém Základní funkcí bezpečnostního systému je plánování, řízení, koordinace a vyhodnocování činnosti jednotlivých prvků při zajišťování bezpečnosti státu. Systém musí adekvátně a operativně reagovat na hrozby a rizika a musí být schopen koncepčně a dlouhodobě reagovat na měnící se bezpečnostní prostředí.

Dva základní systémy přípravy a řešení rizik v ČR „nouzové“ a krizové řízení

Grafické vyjádření procesů KŘ např. zák. o IZS, zák. o Policii ČR, atomový zákon, vodní zákon, z. o ochr. veř. Zdraví, zákon o veter. péči , atd. ČR kraj obec Krizová situace Mimořádná událost či jiná situace velkého rozsahu – m. u. tzv. “nouzový systém“ m. s. místní požár, povodeň, nehoda běžný stav územní složky Veřejná správa + IZS, policie, armáda, povodí, energetika, banky, SSHR, atd. Havarijní aj. plánování Ústava ČR (VS) ÚZ o bezpečnosti ČR (NS a SOS) krizový zákon (SN) dopad Orgány KŘ Krizové plánování

Pojmy nouzového a krizového řízení Mimořádná událost Škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. vtato definice ze zákona č. 239/2000 Sb. , o integrovaném záchranném systému, je užší, vvyhovuje pouze potřebám řešení havárií a živelních pohrom, tedy oblasti, která je upravena tímto zákonem, vpro komplexnější pojetí je však nutné vnímat mimořádnou událost jako narušení určitého rovnovážného stavu, při němž dochází k ohrožení chráněných hodnot - životy, zdraví, majetek, životní prostředí.

MU i v jiných oblastech, – např. v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti (narušování veřejného pořádku ve větším rozsahu, migrace, terorismus), – v ekonomice (surovinové krize – např. nedostatek potravin, ekonomice pitné vody, ropy a ropných produktů), – ve finančnictví (ohrožení finanční politiky státu), finančnictví – ve zdravotnictví (epidemie spojené s rozsáhlým ohrožením zdraví obyvatel, pandemie) – nebo v zemědělství (neúroda, nákazy hospodářských zvířat, velká napadení polních a lesních kultur chorobami nebo škůdci), v ze všech těchto mimořádných událostí mohou vzniknout krizové situace.

Rizika - krize a mimořádné události Mimořádné (nouzové) události (situace aj. ) velké množství možných ohrožení, které jsou analyzovány orgány veřejné správy dle jejich odpovědnosti jsou přijímány opatření k jejich eliminaci (koncepční, legislativní, organizační, materiální atd. ) hranice pro vznik KRIZE dvě hlavní hlediska: -velikost ohrožení chráněných zájmů (suverenita, demokracie, životy, zdraví, majetek, životní prostředí) -schopnost veřejné správy řešit jednotlivá rizika

Krizové řízení Souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. v krizové řízení je třeba také vnímat v jeho plném rozsahu, v tj. připravovat se na všechny možné druhy mimořádných událostí s tím, že za určitých okolností mohou přerůst v krizovou situaci, případně již v okamžiku vzniku je vzhledem k rozsahu patrné, že se jedná o krizovou situaci a k jejímu vyřešení je nezbytné vyhlásit některý z krizových stavů, v krizová připravenost, tj. připravenost na řešení krizových situací, neznamená tedy pouze havarijní připravenost, ale i připravenost v oblasti o veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, o v ekonomice, o ve finančnictví, o ve zdravotnictví, o v zemědělství a o v dalších sférách společenského života, kde by mohla vzniknout krizová situace.

Krizová situace v definice ze zákona č. 240/2000 Sb. , (krizový zákon) Mimořádná událost podle zákona o IZS, narušení KI nebo jiné nebezpečí při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. v při krizové situaci jsou ohroženy cenné a chráněné hodnoty, zájmy či statky státu a jeho občanů a hrozící nebezpečí nelze odvrátit ani způsobené škody odstranit běžnou činností v správních úřadů, v orgánů územní samosprávy, v bezpečnostních a záchranných sborů, v ozbrojených sil, v havarijních a jiných služeb a v právnických a fyzických osob,

Krizový stav Definice krizové situace z krizového zákona: Mimořádná událost … při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizové stavy“). Definice ze zákona č. 241/2000 Sb. , o hospodářských opatřeních pro krizové Zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav (dále jen „krizové stavy“) a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů Krizový stav v lze charakterizovat jako zvláštní právní stav upravující režim života a činnosti právnických i fyzických osob na území, kde je vyhlášen. v je vyhlašován za účelem řešení vzniklé krizové situace,

KRIZOVÉ Název Norma - zákon Vyhlašující orgán STAVY Důvod Území Doba trvání Válečný stav ÚZ č. 1/1993 Sb. , (Ústava ČR), čl. 43 ÚZ č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti ČR, čl. 2 Parlament je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení celý stát není omezeno Stav ohrožení státu ÚZ č. 110/1998 Sb. , čl. 7 Parlament na návrh vlády je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy - celý stát - omezené území státu není omezeno Nouzový stav ÚZ č. 110/1998 Sb. , čl. 5 a 6 Vláda (předseda vlády) v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost - celý stát - omezené území státu nejdéle 30 dnů Stav nebezpečí zákon č. 240/2000 Sb. , o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Hejtman kraje, primátor hl. m. Prahy Jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností - celý kraj - část kraje nejvýše 30 dnů (prodloužen í se souhlasem vlády)

Fáze řízení rizik – jednotný systém v ČR i ve světě

Fáze řízení bezpečnosti V řízení bezpečnosti i v jeho integrální části, tj. v krizovém řízení se zpravidla vyděluje pět základních fází: • připravenost, • odezva - řešení MU či KS, • obnova (provizorní) - likvidační práce • obnova (dlouhodobá) - rekonstrukční práce, • prevence Každá z těchto fází má svá specifika a jejich opatření musí být založena na kvalifikovaných datech a na kvalifikovaných hodnoceních.

Management rizik ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ SNÍŽENÍ ZRANITELNOSTI

Fáze příprava Zásadní možnost ovlivnění řešení MU a KS, má stanovenou posloupnost dílčích kroků a nástrojů: • Organizace NŘ a KŘ, • Analýza ohrožení (rizik), • Plánovací činnost – dokumenty NŘ a KŘ • Zajišťování zdrojů (zejména sil a prostředků), • Seznamování s plánovanou činnosti, • Procvičování a ověřování plánů, • Aktualizace a kontrolní činnost Tato základní fáze není časově omezena – v praxi je podceňována, takže je plně zajištěna až po katastrofách.

STRUKTURA „NOUZOVÉHO“ A KRIZOVÉHO PLÁNOVÁNÍ Orgán KŘ Parlament ČR Vláda ČR Ústřední správní úřady, ministerstva, správní úřady složka – např. : Policejní prezidium ČR ČNB Kraj ORP Dokument krizového plánování Plán obrany + ? ? ? Krizový plán+ Dílčí plán obrany (DPO) NMV č. 6/2010: „rozpracování krizového plánu“ Krizový plán v oblasti měnové politiky a bankovnictví + DPO Krizový plán kraje + Dílčí plán obrany Krizový plán ORP Krizová dokumentace obce Obec Právnické osoby a podnikající fyzické Plán krizové osoby, připravenosti subjekty KI územní správní úřady Dokument hospodářských opatření pro krizové stavy (HOPKS) Dokument havarijního plánování a CO Koncepce HOPKS Plán nezbytných dodávek, Plán hospodářské mobilizace Ústřední poplachový plán IZS (MV ČR) atd. stanoví MV: viz Koncepce a NMV č. 16/2010 Plán nezbytných dodávek Plán nezbytných dodávek Plán opatření mobilizace hospodářské Havarijní plán kraje Vnější havarijní plán, Povod. plán Poplachový plán IZS ? ? ? Vnitřní havarijní plán, Podklady do Vnějšího havarijního plánu Vyhlašuje Válečný stav, SOS Nouzový stav Stav nebezpečí Obecně závazná vyhláška o vyhlášení krizového stavu

21

Hospodářská opatření pro krizové stavy Stav Nouzový Stav ohrožení Válečný nebezpečí stav státu stav Nouzové hospodářství Hospodářská mobilizace Hmotné rezervy Regulační opat. Infrastruktura obyvatelstvo, HS, HZS, státní správa OS, OBS obyvatelstvo, OS, OBS, HZS, st. správa

Fáze odezvy (řešení MU a KS) Odpovědnost za řešení MU a KS je většinou v systémech NŘ a KŘ stejná (veřejná správa), ale je zde organizační, zdrojová, pojmová a jiná odlišnost. Příklad na povodních: • NŘ: povodňové orgány - povodňové komise, povodňové plány, protipovodňová opatření, stupně povodňové aktivity apod. • KŘ: orgány krizového řízení + Bezpečnostní rady a Krizové štáby, krizové plány a plány krizové připravenosti, krizová opatření, krizové stavy apod. Opatření NŘ a KŘ by měla na sebe plynule navazovat.

Fáze okamžité obnovy - LP Tato prvotní obnova území má okamžitou (provizorní) formu s cílem obnovit základní životní funkce v území. Převážně se provádí cestou likvidačních prací dle zákona 239/2000 Sb. , o IZS. Realizuje se operativně krizovým managementem v návaznosti na plánovací dokumentací NŘ a KŘ. Ke konkretizaci obsahu LP byla vydána metodická pomůcka MV č. j. : PO– 1590/IZS– 2003 která uvádí příklady typických likvidačních prací: a) zamezení opětovného vzniku další mimořádné události (hlídání požářiště, zabezpečování inženýrských sítí a další), b) nejnutnější stavební, technické nebo demoliční práce, omezující možnost vzniku zranění osob, c) dekontaminace osob, techniky a prostorů kontaminovaných nebezpečnými látkami, d) práce spojené s ochranou vodních toků včetně některých povodňových zabezpečovacích prací e) neodkladná opatření k ochraně veřejného zdraví a zdravotnická opatření g) umožnění obnovení alespoň provizorního provozu vozidel h) opatření umožňující následnou veterinární a odbornou péči o zvířata, • opatření zamezující vzniku následných škod na zachráněném majetku j) a další úlohy, které je nutno zabezpečit bez zbytečného odkladu.

Fáze dlouhodobé obnovy území Obnova, někdy také obnovovací práce, jsou činnosti spočívající v revitalizaci životního prostředí a směřující k únosné obnově životního prostředí, společenského života a materiálních hodnot. Obecně jde o činnosti směřující k obnově území, které neodstraňují riziko ohrožení života a životního prostředí a nemají charakter záchranných a likvidačních prací (bezprostředních opatření). Proto dlouhodobá obnova (rekonstrukce) území již není v působnosti krizového managementu (jako i prevence). Realizuje se zejména systémem územního plánování dle zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu. Jedním z cílů ÚP je např. : vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem.

Fáze prevence Prevence je soubor opatření, jejichž cílem je předcházení mimořádným událostem a krizovým situacím popř. předcházení škodlivým činnostem. Opatření jsou pasivní [technická (např. výstavba různých ochranných systémů), organizační a výchova obyvatel] a aktivní (výstavba systémů, které snižují vznik mimořádné situace apod. ). Preventivní opatření mají tři typy činností. První z nich je primární prevence, která zkoumá předpoklady, příčiny možných rizik a hledá způsoby jak jim předcházet. Sekundární prevence se snaží možná vzniklá rizika včas zachytit a bránit jejich prohlubování, šíření se a podobně. Terciární prevence se snaží zabránit samotnému opakování mimořádné události či rizika. Prevence je ve stavebně technické oblasti obdobně jako obnova území zajišťována systémem územního plánování.

Základní úrovně řídících struktur – taktická, operační a strategická

Řídící úrovně v IZS a jinde - Taktická úroveň řízení – je zajišťována v místě MU velitelem zásahu (příslušník HZS ČR, Policie ČR, ZZS apod. , - Operační řízení – je zabezpečováno operačními středisky složek IZS a dalšími stálými službami, - Strategické řízení – je zajišťováno orgány veřejné správy a jejich koordinačními či pracovními subjekty – komise, bezpečnostní rady, krizové štáby apod.

Spolupráce a informační toky v ČR a na mezinárodní úrovni Mezinárodní úroveň MIC EU + ECURIE NATO EADRCC UN - OCHA UN - ECE MAAE aj. Sousední státy + Maďarsko Koordinační vazby dané členstvím ČR v mezinárodních společenstvích, mezinárodní smlouvy atd. Společné operační centrum MO Situační centrum MV Národní úroveň Styčné místo SÚJB 1+14 Operační a informační střediska HZS ČR Operační a informační centrum MZV Integrované operační středisko PPČR + 14 OC PČR Stálá služba ČHMÚ Složky IZS zařazené do Ústředního poplachového plánu IZS

Informační toky z ÚKŠ Ústřední krizový štáb (sekretariát ÚKŠ) SIC MV – faxem, emailem OPIS GŘ HZS ČR KOPIS HZS ČR Hejtmani Starostové

Odpovědnost za bezpečnost ČR

Odpovědnost za bezpečnost ČR Východiska: - za bezpečnost odpovídají všichni: ústavní orgány, veřejná správa, právnické osoby, fyzické osoby atd. , - základní odpovědnost nese veřejná správa, - jde o samostatný výkon státní správy, takže u samosprávy jde o výkon státní správy v přenesené působnosti, - z toho vyplývá povinnost státní správy vytvářet podmínky a poskytovat nástroje a prostředky všem povinným subjektům pro zajišťování bezpečnosti ČR

Druhy řízení u veřejné správy

34

Bezpečnostní systému ČR - ústředí

Působnost ÚSÚ a bezpečnost ČR Působnost při plánování a koordinaci opatření MV je gestorem za přípravu státu v oblasti vnitřní bezpečnosti (Policie ČR) a ochrany obyvatelstva (havárie a živelní pohromy – HZS ČR + VS a ISVS) Dále v oblasti ochrany obyvatelstva a životního prostředí působí MŽP (inverze, povodně), MZd (epidemie), MZe (hráze, nákazy, potraviny a voda), SÚJB (radiační h. ), ekonomická rizika - SSHR (ropa), MD (doprava-4 druhy), MPO (energie, komunikace a pošta), MF a ČNB (finance), ÚSÚ a územní orgány plánují a plní úkoly ve vztahu k krizovým plánům ostatních orgánů krizového řízení (např. Policie ČR se podílí na řešení epidemie, energie, doprava, potraviny, finance apod. ) 30. 10. 2020 katedra krizového řízení PA 36

Bezpečnostní systém ČR - území

Subjekty bezpečnosti a veřejná správa stupně řízení odpovídá pracoviště KŘ koordinace – řešení MU a KS vláda premiér odbor obrany a Bezpečnostní Ústřední krizový bezpečnosti ÚV rada státu štáb ČR ministerstva a ústřední správní úřady ministr odbory KŘ apod. Výbory při předseda úřadu BRS kraje hejtman odd. či odb. KŘ Bezpečnostní komise rada kraje krizové štáby ORP obce, města starosta primátor odd. odb. tajemník apod. Bezpečnostní komise rada ORP krizové štáby územní složky ředitel apod. odd. či skupiny KŘ štáby, komise apod. krizové štáby právnické a podn. fyzické osoby+subj. KI majitel provozovatel oddělení pracovník pracovní skupiny apod. MU – komise KS – krizové štáby ÚSÚ pracovní skupiny apod.

Děkuji za pozornost a prosím o dotazy