SYSTEMATIKA A EVOLUCE CVNATCH ROSTLIN RNDr Jana Skbov

SYSTEMATIKA A EVOLUCE CÉVNATÝCH ROSTLIN RNDr. Jana Skýbová, Ph. D.

2. TŘÍDA: ROSOPSIDA Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales) Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae) • Převážně byliny, někdy vodní, vytrvalé, rostoucí hlavně v mírném pásu severní polokoule. • Listy jsou většinou jednoduché nebo složené, • Květy oboupohlavné, květní orgány vyrůstají ve šroubovici, zčásti v kruzích. Květní obaly jsou vyvinuté jako okvětí nebo kalich a koruna, tyčinek a jednoplodolistových pestíků je velký počet, plody jsou měchýřky nebo nažky. • Rostliny obsahjí glykosidy a alkaloidy v pletivech, většina druhů je jedovatá. Některé druhy se využívají ve farmacii. • pryskyřník prudký (Ranunculus acris) • pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) • pryskyřník plamének (Ranunculus flammula) • pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus) • pryskyřník rolní (Ranunculus arvensis) • pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus) • orsej jarní (Ficaria verna) • blatouch bahenní (Caltha palustris) • upolín nejvyšší (Trolius altissimus) • hlaváček jarní (Adonis vernalis)

• • • hlaváčkovec letní (Adonis aestivalis) čemeřice černá (Helleborus niger) orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) stračka vysoká (Delphinium elatum) oměj vlčí mor (Aconitum vulparia) oměj šalamounek (Aconitum napellus) koniklec luční (Pulsatilla pratensis) jaterník podléška (Hepatica nobilis) sasanka hajní (Anemone nemorosa) sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides)

Čeleď: dřišťálovité (Berberidaceae) • Většinou nízké stromy a keře, řidčeji byliny. • Květy jsou převážně trojčetné, oboupohlavné, plod je podlouhlá bobule. • Čeleď je rozšířena hlavně v mírném pásu severní polokoule. • • dřišťál obecný (Berberis vulgaris) mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolia)

Řád: mákotvaré (Papaverales) Čeleď: zemědýmovité (Fumariaceae) • Rozšířeny jsou hlavně v mírném pásu severní polokoule. • Místo typických mléčnic obsahují latexové idioblasty. • zemědým lékařský (Fumaria officinalis) • dymnivka dutá (Corydalis cava) • dymnivka žlutá (Corydalis lutea) • Čeleď: mákovité (Papaveraceae) • Převážně byliny, listy často složené nebo dělené. Květy jsou pravidelné, tyčinek je mnoho, plodem je tobolka. V pletivech jsou článkované mléčnice. Po stránce fytochemické jsou charakteristické obsahem alkaloidů. Rozšířeny jsou hlavně na severní polokouli. • mák setý (Papaver somniferum) • vlaštovičník vyšší (Chelidonium majus)

Řád: vilínotvaré (Hamamelidales) Čeleď: vilínovité (Hamamelidaceae) • Většinou dřeviny, rozšířené v subtropech a v teplejších oblastech mírného pásu. • U nás se pěstují některé druhy rodu vilín (Hamamelis). • vilín virginský (Hamamelis virginiana) Čeleď: platanovité (Platanaceae) • Stromy, květy jsou jednopohlavné, anemogamní, ploden je nažka, setavená di souplodí. • U nás se pěstuje platan javorolistý (Platanus x acerifolia), hybrid Platanus orientalis a Platanus occidentalis. • platan javorolistý (Platanus x acerifolia) vznikl křížením dvou následujících druhů: • platan východní (Platanus orientalis) • platan západní (Platanus occidentalis)

Řád: kopřivotvaré (Urticales) Čeleď: morušovníkovití (Moraceae) • Převážně opadavé i vždyzelené dřeviny s mléčnicemi, vzácně byliny. • Listy jsou jednoduché, různého tvaru, květy jsou jednopohlavné, rostliny jsou jednodomé i dvoudomé. • Plodem je nažka nebo peckovice, často v nepravých plodenstvích (zdužnetělé okvětí). • Rozšířeny jsou převážně v tropech, někdy v subtropech, slabě zasahují i do mírných pásů. • fíkovník smokvoň (Ficus carica) • morušovník (Morus) Čeleď: konopovité (Cannabaceae) • Dvoudomé byliny, někdy liány, bez mléčnic, květy jsou jednopohlavné, rostliny jsou až dvoudomé. • Rozšířené jsou v mírném pásu severní polokoule, zasahují až do tropů a na okraj studeného pásu. • chmel otáčivý (Humulus lupulus) • konopě setá (Cannabis sativa) • konopě indická (C. indica)

Čeleď: kopřivovovité (Urticaceae) • Dřeviny, častěji byliny, někdy liány. • Stonek je čtyřhraný, listy jsou jednoduché s palisty, u nás porostlé žahavými chlupy. Květy jsou jednopohlavné, rostliny jsou až dvoudomé, zřídka jednodomé. • Rozšířené jsou hlavně v tropech, zasahují až do mírného a studeného pásu severní polokoule. • kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) • žahavka roční (Urtica urens) Čeleď: jilmovité (Ulmaceae) • Stromy bez mléčnic, listy jsou jednoduché, opadavé, často asymetrické. Květy jsou oboupohlavné nebo jednopohlavné, plodem je okřídlená nažka. • Rozšířeny jsou v tropech až mírném pásu, hlavně na severní polokouli. • Často trpí houbovým onemocněním, grafiózou. • jilm vaz (Ulmus laevis) • jilm drsný (Ulmus glabra) • jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia)

Řád: bukotvaré (Fagales) Čeleď: bukovité (Fagaceae) • Jednodomé dřeviny s jednoduchými listy a opadavými palisty. • Květy jsou jednopohlavné, v jednopohlavných jehnědovitých květenstvích. Plod je jednosemenná nažka v číšce. • Jsou rozšířeny v mírných pásech. • buk lesní (Fagus sylvatica) • kaštanovník jedlý (Castanea sativa) • dub letní (Quercus robur) • dub zimní (Quercus petraea) • dub pýřitý (Quercus pubescens) • dub korkový (Quercus suber)

dub korkový (Quercus suber)

Řád: břízotvaré (Betulales) Čeleď: břízovité (Betulaceae) • Opadavé jednodomé stromy nebo keře, samčí, někdy i samičí květy jsou v jehnědách, rozkvétají před rašením listů. Plod je dvoukřídlá nažka. • Vyskytují se v mimotropických oblastech severní polokoule, rod olše (Almus) roste i v chilských a argentinských Andách. • bříza bělokorá (Betula pendula) • bříza pýřitá (Betula pubescens) • olše lepkavá (Alnus glutinosa) • olše šedá (Alnus incana) Čeleď: lískovité (Corylaceae) • Samčí květy jsou v jednoduchých jehnědách, samičí květy v pupencovitých svazečcích (líska – Corylus) nebo v klasech (habr – Carpinus). Plodem je oříšek, u habru má velký trojcípý křídlovitý obal. • Rozšíření je podobné jako u předchozí čeledi. • líska obecná (Corylus avellana) • habr obecný (Carpinus betulus)

Řád: ořešákotvaré (Juglandales) Čeleď: ořešákovité (Juglandaceae) • Jednodomé opadavé stromy s lichospeřenými listy. • Květy jsou jednopohlavné, samčí květy jsou v jehnědách, samičí květy v chudých vzpřímených květenstvích. • Plody jsou peckovice, oříšek nebo nažka. • Rozšířeny jsou v mírném a subtropickém pásu severní polokoule, někdy v horách tropů a mírném pásu Jižní Ameriky. • ořešák královský (Juglans regia)

ořešák černý (Juglans nigra)

Řád: pivoňkotvaré (Paeoniales) Čeleď: pivoňkovité (Paeoniaceae) • Vytrvalé bylina nebo keře s řadou archaických znaků – květy jsou jednotlivé, velké, mnoho tyčinek a pestíků. • Plod je dřevnatý měchýřek, semena s bohatým endospermem. • pivoňka lékařská (Paeonia officinalis)

Řád: hvozdíkotvaré (Caryophyllales) Čeleď: opunciovité (Opuntiaceae) • Stonkové sukulenty, většinou zcela bez listů, porostlé trny nebo trichomy. Květy jsou většinou s jedním pestíkem a spodním semeníkem, plody jsou většinou bobule, které bývají uzavřené ve vytrvalém kalichu. • Původní rozšíření je jen na americkém kontinentu, kde rostou od Kanady po Patagonii, nejhojněji v pouštích a polopouštích Jižní Ameriky, mimo Ameriku se vyskytují jako zavlečené a zdomácnělé. • nopál smokvec (Opuntia ficus-indica) Čeleď: merlíkovité (Chenopodiaceae) • Byliny s jednoobalnými až bezobalnými květy ve vrcholičnatých květenstvích. Plodem je nažka, obalená vytrvalým kalichem. Vzácně se vyskytují i keře nebo nízké stromky. Stonky jsou anomálně tloustnoucí, někdy až sukulentní. • Rozšířeny jsou v aridních oblastech celého světa, nejvíce v západní a střední Asii, Středomoří, jižní Africe, Americe a Austrálii. • řepa burák (Beta vulgaris) • merlík bílý (Chenopodium album) • špenát zelný (Spinacia oleracea) • lebeda lesklá (Atriplex sagitata)

Čeleď: hvozdíkovité (Caryophyllaceae) • Většinou byliny s listy úzkými a vstřícnými. Květy jsou oboupohlavné, vzácně jednopohlavné, ve vrcholičnatých květenstvích, květní obaly jsou rozlišené na kalich a korunu, tyčinky jsou ve dvou kruzích, jediný pestík má svrchní semeník. • Plody jsou nejčastěji tobolky, bobule nebo nažky. • Rozšířeny jsou hlavně v mírném pásu severní polokoule, zasahují daleko k severu i do tropů, rostou i v mírném pásu jižní polokoule. • hvozdík (Dianthus) • rožec rolní (Cerastium arvense) • knotovka bílá (Melandrium album) • silenka nící (Silene nutans) • smolnička obecnhá (Viscaria vulgaris) • koukol polní (Agrostemma githago) • ptačinec žabinec (Stellaria media) • ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea)

koukol polní (Agrostemma githago)

Řád: rdesnotvaré (Polygonales) Čeleď: rdesnovité (Polygonaceae). • Jsou to byliny, zřídka dřeviny, popř. liány se střídavými listy, stonek je článkovaný. Jejich palisty srůstají v blanitou až dužnatou botku (ochrea). • Květy jsou jednotlivé nebo v klasovitých hroznech, oboupohlavné nebo jednopohlavné, převážně zelenavě zbarvené. • Rozšířeny jsou zejména v mírném pásu severní polokouli. • šťovík kyselý (Rumex acetosa) • šťovík menší (Rumex acetosella) • šťovík kadeřavý (Rumex crispus) • reveň rebarbora (Rheum rhabarbarum) • rdesno ptačí (Polygonum aviculare) • hadí kořen větší (Bistorta major) • opletka plotní (Fallopia convolvulus) • pohanka jedlá (Fagopyrum esculentum)

pohanka jedlá (Fagopyrum esculentum)

Řád: čajovníkotvaré (Theales) Čeleď: čajovníkovité (Theaceae) • Převážně subtropické a tropické dřeviny s kožovitými často vytrvalými listy a jednotlivými květy, počet obalných částí je neustálený, plodem je tobolka nebo bobule. • Rostou v tropech až subtropech obou polokoulí. • čajovník čínský (Thea chinensis) • kamélie japonská (Camelia japonica) Čeleď: třezalkovité (Hypericaceae) • U nás vytrvalé byliny, v tropech a subtropech i dřeviny. V listech jsou průsvitné tečky (siličné nádržky). Plodem je tobolka nebo bobule. • Rozšířeny jsou hlavně v tropech, ale i v subtropech mírného pásu. • třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) • třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum)

čajovník čínský (Thea chinensis)

kamélie japonská (Camelia japonica)