Svtov literatura 1 poloviny 20 stolet Centrum pro

Světová literatura 1. poloviny 20. století Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Světová literatura do roku 1945 • v 1. polovině 20. století se rozvíjí literatura tradiční a experimentální • tvorba je mnohem více obrazem autorova individuálního uměleckého a lidského vývoje než odrazem vlivu určitého uměleckého směru 1. Proud realistický • autoři se obracejí k realismu • používají klasické umělecké prostředky – tradiční schéma románu, dějová linie s logickou časovou posloupností • zaměřují se na psychický a citový život jedince od 19. stol. – zobrazovali společenské vztahy) • Hemingway, Feuchtwanger, Galsworthy, Fitzgerald, Remarque, Dreiser (x

2. Proud experimentální, moderní • jiní autoři experimentují, např. ve způsobu vyprávění a zpracování námětu (Faulkner, Babel, Proust), složitými odkazy k literární tradici (Joyce) nebo míšením realistických prvků s fantastickými (Bulgakov) • ubývá dějovosti, prolínání časových a významových rovin, složitá symbolika • experimentování s jazykem • nejde o zobrazení reality, ale o konfrontaci vnitřního světa s okolím (Kafka) • objevují se prvky absurdity – nesmyslnosti (Woolfová) • využívání podtextu – jen náznaky, čtenář musí sám domýšlet

3. Proud překračující tabu • v oblasti zobrazování erotiky (Lawrence), sexu (Miller) nebo homosexuality (Gide)

• vznikají volná umělecká uskupení a hnutí (PEN klub, Clarté) • spisovatele rozděluje i spojuje světový názor a politické přesvědčení, především postoje k válkám, náboženství, demokracii, komunismu, stalinismu, nacismu a fašismu • důležitý je také postoj diktátorských režimů k nim • od roku 1901 začalo Švédsko udílet Nobelovu cenu za literaturu

1. světová válka (1914– 1918) • před vypuknutím 1. světové války se zformovala dvě vojenská uskupení – Dohoda (Velká Británie, Francie a Rusko, které roku 1918 uzavřelo s Německem separátní mír) a Trojspolek (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie, kterou před vypuknutím války nahradilo Turecko) • do války se zapojila řada mimoevropských zemí a kolonií • rozhodující zvrat nastal roku 1917, kdy se k vojskům Dohody připojily Spojené státy americké • celkový počet mrtvých se odhaduje na 9 milionů vojáků a 6 milionů civilistů

Vítězové 1. světové války narýsovali novou mapu Evropy. Nejdůležitější změnou po roce 1918 byl rozpad poraženého Rakouska-Uherska na nástupnické státy (Rakousko, Maďarsko, Československo, Jugoslávie) a vznik nových samostatných zemí (Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko).

• někteří nacionalističtí spisovatelé válku nejprve oslavovali • první protiválečný román Oheň napsal Francouz Henri Barbusse • po skončení 1. světové války se k otřesným zážitkům, které prožili na vlastní kůži, vrátili další autoři – Rolland (Petr a Lucie), Remarque (Na západní frontě klid), Hemingway (Sbohem, armádo) nebo Hašek (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)

Komunismus • učení Karla Marxe se rozhodl naplnit ruský politik Vladimir Iljič Lenin • postavil se do čela bolševiků a rozpoutal tzv. Říjnovou revoluci (1917) • podařilo se mu dojednat mír s Německem a uzavřít východní frontu, ale rudí pučisté museli čelit obráncům starých pořádků (bělogvardějcům), které podporovali i zahraniční interventi. V občanské válce nakonec bolševici zvítězili. • místo utlačovaného proletariátu se ale k moci dostali straničtí funkcionáři a státní policie rozpoutala nebývalý teror proti vlastnímu obyvatelstvu

• represe se ještě prohloubily, když se moci ujal Josif Vissarionovič Stalin • komunistický ideál harmonické beztřídní společnosti se v Rusku zvrhl v pravý opak – totalitní režim – tvrdě potlačoval individualitu i odlišné názory, lidský život neměl žádnou hodnotu • pokusy vyvézt komunistickou revoluci z Ruska do dalších evropských států byly neúspěšné – podařilo se je potlačit už v zárodku – ale vznikly zde komunistické politické strany – získaly řadu nespokojených voličů hlavně v době hospodářské krize • sovětský režim je podporoval a prostřednictvím Komunistické internacionály (1919) fakticky řídil

Nacismus a fašismus • v poválečné Evropě se postupně prosadily diktatury postavené na nacionalismu • v Itálii se chopil moci fašistický diktátor Benito Mussolini, v Německu to byl Adolf Hitler, ve Španělsku generál Franco atd. • pouze Francie, Československo a severské země zůstaly do svého obsazení Německem demokraciemi • německý nacismus vycházel z rasistické ideologie o nadřazenosti Árijců (Němců) nad ostatními rasami (národy) • Hitler nejprve zbavil Židy občanských práv a pak začal s jejich vyvražďováním v koncentračních táborech • podobně přistupoval i k Romům, národům na dobytých územích, komunistům nebo odpůrcům nacismu

• chtěl ovládnout celý svět, a proto rozpoutal 2. světovou válku • k Hitlerovi se připojila Itálie, Japonsko a další země • čelil mu Sovětský svaz, Velká Británie a USA

Věda a technika • ve 20. století pokračuje rozvoj přírodních věd • nejvíce pokročilo zkoumání mikrosvěta (elementární částice, bakterie, viry. . . ) a vesmíru (astrofyzika) • symbolem této doby se stal autor teorie relativity Albert Einstein • běžné byly elektrické přístroje (osvětlení, telefon, gramofon, radiopřijímač, kinematograf. . . ) nebo stroje se spalovacím motorem (automobily, letadla. . . ) • také společenské vědy přinesly zásadní objevy v sociologii, ekonomii, psychologii (Freudova psychoanalýza), pedagogice, jazykovědě • praktickými otázkami života se zabýval filozofický pragmatismus

Architektura, malířství, sochařství • převrat v umělecké tvorbě přinesly avantgardní směry, nehlásili se k nim ale všichni autoři • v sochařství vynikl Američan Henry Moore, v malířství naivní umělec Henry Rousseau nebo Rus Mark Chagall • s optickými klamy experimentoval M. C. Escher • v totalitních zemích stát podporoval umělce, kteří se věnovali propagandistické tvorbě, ostatní tvůrci byli naopak pronásledováni a jejich díla cenzurována • běžným stavebním materiálem se stal beton • ve Spojených státech amerických se začaly stavět mrakodrapy • nejoriginálnějším architektem byl Frank Lloyd Wright

Wright: Guggenheimovo muzeum, New York Escherova kresba

Escher: Nebe a voda Escher: Portrét

M. C. Escher: Den a noc

Od fotografie k filmu • anglický fotograf Eadweard Muybridge dokázal zachytit jednotlivé fáze pohybu

• přelom ale přišel až s vynálezem bratrů Lumièrových. Ti roku 1895 zkonstruovali kinematograf, který byl zároveň kamerou i projektorem. • nový přístroj se z Francie brzy rozšířil do celého světa • v USA vznikla velká filmová studia v Hollywoodu a síť promítacích sálů • natáčely se především grotesky a k nejslavnějším filmovým hercům patřili komikové (Chaplin, Frigo. . . ) • němý film byl na konci 20. let vystřídán zvukovým • ve stejné době vznikl také film animovaný a barevný Král komiků Charles Chaplin

Rozhlasové vysílání • od roku 1920 se začalo v USA prosazovat nové médium – rozhlas • své posluchače hlavně informoval, vzdělával a bavil • spisovatelé začali psát adaptace klasických děl, speciální rozhlasová dramata a další rozhlasové pořady • k rozšíření rozhlasových přijímačů došlo velmi rychle • totalitní režimy začaly toto masové médium záhy využívat k propagandě

Světová literatura 1. poloviny 20. století Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Elektronická učebnice literatury, © Abeceda, občanské sdružení wikipedia. cz