SVTOV HOSPODSK KRIZE GREAT DEPRESSION 1929 1933 24

SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE GREAT DEPRESSION 1929 – 1933 24. 10. 1929 = černý pátek (čtvrtek)

Z projevu presidenta USA Coolidge: (prosinec 1928) „Žádný Kongres Spojených států… nestál tváří v tvář více utěšujícím vyhlídkám, než ten, který zasedá právě nyní. Na domácím poli panuje klid a spokojenost, panují harmonické vztahy mezi managementem a námezdními pracovníky, nejsou žádné konflikty v průmyslu a těšíme se z let vysoké prosperity… Podmínky lidské existence pokročily za standard nutnosti k období luxusu. Země může vnímat současnost se zadostiučiněním a k budoucnosti vzhlížet s optimismem… „BÁJEČNÁ DVACÁTÁ LÉTA ALE VZÁPĚTÍ SKONČÍ KRACHEM NA NEWYORSKÉ BURZE VE ČTVRTEK 24. ŘÍJNA 1929

PŘÍČINY: finanční krize v USA pokles cen Fordových akcií pokles cen zlata Nákup cenných papírů ( nikoli investice do výroby) roste cena akcií, ale neodpovídá jejich hodnotě nákup akcií na úvěr, nikoli v hotovosti pokles cen akcií na NY burze PRŮBĚH:

dlužníci nemohou splácet úvěr banky krachují panika lidé neutrácejí podnikatelé snižují ceny zboží, aby ho prodali zboží nemá kdo koupit Zavírají se továrny a podniky nezaměstnanost roste inflační spirála se prohlubuje

finanční krize průmyslová krize obchodu krize zemědělství krize měny (devalvace měny s cílem podpořit vývoz do zahraničí)

HOSPODÁŘSTVÍ VYSPĚLÝCH STÁTŮ PROPOJENO KRIZE POSTIHLA CELÝ SVĚT (vzájemný obchod, podíly ve firmách, akcie …) Krize postihla všechny oblasti hospodářství finance, průmysl i zemědělství. Zasáhla hospodářství všech států světa (mimo SSSR) Nejvíce postiženými státy světa byly USA a Německo. Krize vrcholí na přelomu let 1932 – 1933.

Pokles indexu průmyslové výroby v letech 1929 — 1934: 1929 1930 1931 1932 1933 1934 USA 100 81 68 54 64 66 Německo 100 86 68 53 61 80 Velká Británie 100 92 84 84 88 99 Českoslovens ko 100 89 81 64 60 67 Rakousko 100 85 70 61 63 70

Procento nezaměstnaných v letech 1929 -1934 1929 1930 1931 1932 1933 1934 USA 8, 2 14, 5 19, 1 23, 8 24, 3 20, 9 Německo 9, 3 15, 3 23, 3 30, 1 26, 3 14, 9 Velká Británie 10, 4 16, 1 21, 3 22, 1 19, 9 16, 7 Českoslovens ko 2, 2 4, 5 8, 3 13, 5 16, 9 17, 4 Rakousko 12, 3 15, 0 20, 3 26, 1 29, 0 26, 3

DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ: prudký pokles výroby a obchodu v celosvětovém měřítku ve světě o 37 % ( v USA o 46 % , v ČSR o 40 % ) zánik řady průmyslových podniků začala převažovat nabídka nad poptávkou zánik drobných a středních zemědělských podniků samotné krizi cenných papírů předcházela v USA krize potravinových komodit (kvůli nadprodukci byla proto pálena úroda, aby se cena udržela- pálení americké pšenice , brazilské kávy , znehodnocení českého cukru).

SOCIÁLNÍ: VYSOKÁ NEZAMĚSTNANOST: VRCHOL KRIZE ROK 1933 USA – 12 mil. (=1/4 práceschopných) Německo – 6 mil. Velká Britanie – 3 mil. Československo – 900 tis POKLES ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ samotné krizi cenných papírů předcházela v USA krize potravinových komodit (kvůli nadprodukci byla pálena úroda, aby se cena udržela- pálení americké pšenice, brazilské kávy, znehodnocení českého cukru, mléka …) EXISTENČNÍ NEJISTOTA

SPOLEČENSKÉ: RŮST KRIMINALITY RŮST SEBEVRAŽD RŮST EXTREMIZMU

ČSR HOSPODÁŘSKÁ KRIZE V ČSR krize se projevila se zpožděním - 1930, zvláště Slovensku a Podkarpatské Rusi v zemědělství. vrchol krize nastal v letech 1932 - 33 , zahraniční obchod o 71 % omezování výroby, rapidně poklesly mzdy (4 - 14 Kčs denně), vzrostla nezaměstnanost - 1 milión lidí - skutečný počet však byl mnohem vyšší - skrytá nezaměstnanost na venkově sezónní a příležitostné práce protestní akce dělníků , horníků a rolníků - srážky s policií • 1930 Radotín u Prahy, • 1931 v Jeseníku • v březnu roku 1932 proběhla masová stávka horníků - mostecká stávka 25 000 horníků severočeské pánve + Kladensko a Ostravsko největší stávka v období první republiky a ve střední Evropě nepotlačena.

ČSR Udržalova vláda (1929 – 32) dílčí podpůrné akce, podpory pro nezaměstnané • dělníci organizovaní v odborech podle gentského systému. Stát poskytuje odborovým organizacím příspěvek, podpora byla však časově omezená a to na jeden rok (název podle města Gentu, kde byl zaveden roku 1901) • ostatní dostávali tzv. žebračenky - týdenní poukázky na potraviny v hodnotě 10 – 20 korun Malypetrova vláda 1932 – 35 částečné zmírnění krize zásahy do hospodářství, reformní program nerovnoměrné důsledky krize (nejvíce byly zasaženy oblasti Sudet, kde byla velká koncentrace průmyslu) problémy byly řešeny po vzoru Francie (lidé dostávaly poukazy na výdej potravin, tzv. žebračenky, německy nazývány Czeche Karte – podle ministra sociálních věcí, německého sociálního demokrata Ludwiga Czecha)

POLITICKÉ: krize demokracie, demokratický systém je považován za příčinu krize stávky, hladové pochody, sociální nepokoje, demonstrace, manifestace RADIKALIZACE A PODPORA EXTREMISTICKÝCH POLITICKÝCH PROUDŮ

VÝCHODISKA Z KRIZE USA STÁTNÍ ZÁSAHY DO EKONOMIKY New Deal (nový úděl) F. D. Roosevelta • pomoc finančním ústavům • devalvován dolar • pomoc zadluženým farmářům • veřejné stavby – silnice, letiště, přehrady… • regulace cen (minimální ceny) • sociální opatření (minimální mzdy, max. délka pracovní doby, penzijní připojištění…)

VÝCHODISKA Z KRIZE NĚMECKO MILITARIZACE budován uzavřený hospodářský systém zavedeno centrálně řízené hospodářství snaha v soběstačnosti v surovinách a potravinách ( strategické zásoby na válku ) podpora zemědělství státní veřejné práce – dálnice začíná se mohutně zbrojit - mnoho pracovních příležitostí cíl - vytvořit moderní útočnou armádu v letech 35 - 37 bylo celé německé hospodářství převedeno na potřeby války byla téměř odstraněna nezaměstnanost

VÝCHODISKA Z KRIZE Švédsko - soc. dem. vláda roku 1932 , plán rozsáhlých veřejných prací , sociální reformy , roku 1936 vydán program tzv. státního blahobytu. Anglie - devalvace libry roku 1931 - důsledkem zvýšení zahraničního obchodu. Itálie - zásahy státu do hospodářství ( kontrola nad bankami , nucená kartelizace ). Japonsko – hospodářství řešeno jako v Německu, je podřízeno armádě, zbrojařství, okupace Mandžuska. Španělsko - po občanské válce zcela hospodářsky rozvráceno, neschopno vést válku. Francie - premiér Leon Blum - politika se soustředila pouze na otázky sociální podpora v nezaměstnanosti, prodloužení dovolené, zvýšení důchodu, snaha zachránit podniky etatisací (znárodněním – převedením pod stát) -železnice apod. neodstranila přičinu krize, pouze tak oddálila její dopad => krize se po určitém období vrátila a vláda podala 1938 demisi, ministerský předseda Blum byl