Svtlo l Hlavnm zdrojem svtla je Slunce Je

Světlo l Hlavním zdrojem světla je Slunce. Je jedním z hlavních ekologických faktorů ovlivňujících procesy živých organismů. Měsíční úhrny slunečního svitu (hod. ) I II III 49, 4 78, 6 127, 0 170, 5 225, 8 230, 0 241, 4 223, 5 167, 5 131, 2 57, 0 l IV V VI VIII IX X XI XII 45, 4 Intenzita svštla se měří v luxech (lx) a její změny ovlivňují hlavně chování živočichů. 1

Fotosyntéza Na produktech živočichové. fotosyntézy zelených rostlin závisí všichni Fotosynteticky nejúčinnější je světlo fialové až modré a oranžové až červené. Žluté a zelené světlo rostliny využívají nejméně. 2

Fotosyntéza glykolýza a respirace C 6 H 12 O 6 + 6 O 2 6 CO 2 + 6 H 2 O fotosyntéza 3

Fotosyntéza Vnější membrána Vnitřní membrána Thylakoidy 4

Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze Calvinův cyklus fotolýza O 2 5

Světlo a živočichové Podle nároků na světlo dělíme živočichy na: l stenofotní - vyžadují určité osvětlení l euryfotní - nenároční na změny světla Další dělení: l fotofilní - světlomilné druhy, současně suchomilné, vyžadují hodně světla l skiofilní - stínomilné, žijí v zastíněných místech l fotofobní - temnomilné, trvale žijí ve tmě, vyžadují i vyšší vlhkost, afotní formy. 6

Světlo a živočichové Světlo ovlivňuje zbarvení živočichů. Afotní formy jsou většinou bezbarvé, průsvitné nebo mléčně zbarvené. – larvy chroustů, tesaříků – medúzy – macarát jeskynní Macarát jeskynní (Proteus anguinus) 7

Světlo a živočichové Zbarvení mnohých živočichů se mění během vývoje a stárnutí - např. hnědí brouci stářím zešednou. Někteří reagují téměř okamžitě chameleon, chobotnice, sépie. Skokan hnědý (Rana temporaria) 8

Světlo a živočichové Barvoměna ryby, obojživelníci, plazi, korýši, hlavonožci l chromatofory l melanin – vzniká oxidací a polymerizací tyrosinu l další biochromy l rychlé změny – agregace nebo disperse pigmentu uvnitř chromatoforů l pomalé změny – změny v počtu chromatoforů nebo v množství pigmentu l 9

Světlo a živočichové Barvoměna l Morfologická změna barvy – tvorba/degradace pigmentu neurohormonální činností – pomalá, většinou irreverzibilní l Fyziologická změna barvy – přemístění pigmentu uvnitř chromatoforů l Etologická změna barvy – reakce na vjemy světla zrakovými orgány – reflexně podmíněna určitým stavem podráždění – velmi rychlá (okamžitá) 10

Světlo a živočichové Ekologicky významná jsou ochranná (kryptická) a výstražná zbarvení. Lasice hranostaj (Mustela erminea) 11

Světlo a živočichové Ekologicky významná jsou ochranná (kryptická) a výstražná zbarvení. 12

Světlo a živočichové Ekologicky významná jsou ochranná (kryptická) a výstražná zbarvení. Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) 13

Světlo a živočichové Světlo působí na organismy také směrově a vyvolává u nich různé polohové a pohybové reakce: l Fototropismus – list rostliny je fototropicky pozitivní, orientuje se ke světlu, kořen – negativní – u živočichů – hlavně přisedlé formy l Fotokinese - vyhledávání místa s nejvhodnějším osvětlením Fototaxe - pohyb organismů vyvovalý světelným podrážděním; hmyz fototakticky pozitivní nalétává na zdroj světla l Menotaxe – pohyb živočichů podle určitého úhlu ke světelným paprskům, orientace podle světelného kompasu l 14

Cirkadiánní rytmy světlo • spánkový cyklus • hladiny hormonů • duševní soustředěnost • fyzická síla světlo Cryptochrom Rhodopsin vstupní složka Suprachismatické jádro (SCN) • teplota těla • krevní tlak • krevní viskozita výstupní složka 15

Cirkadiánní rytmy 16

Cirkadiánní rytmy 17

Cirkadiánní rytmy Podle doby aktivity rozeznáváme druhy živočichů: l denní (diurnální) l noční (nokturnální) l soumračné (krepuskulární) l indiferentní (arytmické) 18

Fotoperiodismus Hlavní příčinou sezónní periodicity života živočichů jsou změny v délce světelné části dne – fotoperiody. rozmnožování sezónní dimorfismus (polymorfismus) 19

Fotoperiodismus Dormance: l kviescence l diapauza l l hibernace estivace 20