Svalov soustava Stavebn principy svalov tkn u sval

Svalová soustava Stavební principy svalové tkáně u sval u stažlivost (kontraktilita) u obecnou vlastností svaloviny je schopnost smrštění - kontrakce u kontraktilní bílkoviny - aktin a myozin základ svalových vláken - myofybril; - svalová vlákna mají na povrchu buněčnou membránu-sarkolemu u sarkomera - kontraktilní jednotka svalového vlákna u svalová tkáň obsahuje červené barvivo - myoglobin, které je podobné červenému krevnímu barvivu (hemoglobinu)

Svalová soustava - druhy svalové tkáně Svalstvo hladké - orgánová svalovina (svalovina stěny orgánů a cév) hladké - svalový stah = kontrakce není řízena volním mechanismem, vyvolávají jí podněty vedené autonomními nervovými vlákny, hormony nebo mechanické stimuly. u Svalstvo příčně pruhované - kosterní svalovina pruhované - svalstvo převážně začíná a upíná se na kostře - kontrakci vyvolávají podněty vedené míšními nebo některými hlavovými nervy Příčně pruhované svalstvo bez nervových podnětů nefunguje a atrofuje u u Svalstvo příčně pruhované srdeční - svalovina srdeční stěny srdeční - kontrakce je automatická, vyvolávaná iontovými přesuny.

Kosterní svalovina Stavba kosterního svalu (sval = musculus - m. , mm. ) u Sval je tvořen třemi složkami - příčně pruhovaná svalová vlákna, vazivo, cévy a nervy u Vazivo formuje svalovou povázku neboli fascii; fascie mohou ohraničovat i skupiny svalů a oddělovat je od okolí; takto oddělené svalové skupiny tvoří funkční celky u U každého svalu rozeznáváme jeho začátek, hlavu („bříško) a ocas svalu (část svalového bříška zužující se k místu přechodu svalu do šlachy), úpon svalu (připojení svalu ke kosti) u Typy vláken kosterního svalu - 4 typy svalových vláken: - pomalá červená vlákna - převažují ve svalech, které pracují staticky; vlákna posturální (tonická); - rychlá červená vlákna - převažují ve svalech zajišťujících rychlý pohyb prováděný velkou silou = vlákna fázická; - rychlá bílá vlákna - dokážou vyvinout okamžitý rychlý stah s maximální sílou; málo odolná vůči únavě; - přechodná vlákna - vývojově nediferencovaná; potenciální zdroj předchozích tří typů vláken;

Dělení svalů podle typu svalových vláken Posturální svaly - hlavní funkcí je udržet těžiště těla ve stabilní poloze vůči gravitaci = zajištění a kontrola postury, - tendence k hyperreaktivitě, k hypertonii a ke zkracování = JE TŘEBA JE PROTAHOVAT, - tvořena červenými svalovými vlákny (více myoglobinu), - vývojově starší, schopnost rychlého zapojení do pohybu (zejména do složitějších pohybů), více vydrží, méně se unaví, dobrá regenerační schopnost, odolnější vůči škodlivinám a infekcím. u Fázické svaly - hlavní funkcí je zajistit “pohyb vpřed” = lokomoce, - tendence k hypoaktivitě, k hypotonii a k oslabení = JE TŘEBA JE POSILOVAT, - často u nich dochází k nadměrnému zvětšování klidové délky, - tvořena bílými svalovými vlákny (méně myoglobinu), - vývojově mladší, - k podráždění je třeba většího podnětu, pomaleji se zapojují do pohybu, snadno se unaví, snížená regenerační schopnost, málo odolné vůči škodlivinám a infekcím. u

Svalová soustava u Agonista u Antagonista u Synergista Cévní zásobení svalů - do svalu vstupují tepenné větve a ze svalu vystupují žíly - cévy do svalu často vstupují i na jiných místech → ve svalu je vytvořena bohatá síť větvících se cév a krevních vlásečnic - množství krve protékající svalem je měnlivé v klidu a při pohybu - ze svalu se mimo žíly sbírají i mízní cévy. u Inervace svalu a řízení svalové kontrakce - inervace svalu je nezbytnou podmínkou jeho funkce - sval se svým nervem tvoří funkční jednotku - řízení svalové kontrakce zajišťují mozko-míšní nervy - každý míšní nerv a většina hlavových nervů se skládá nejméně ze dvou typů vláken: - motorických - zajišťují hybnou inervaci svalových vláken - senzitivních - zabezpečují tzv. cítivou složku pohybu u

Svalová soustava u Typy svalové kontrakce - izokinetická - izometrická Izokinetická kontrakce - mění se délka svalu; - koncentrická kontrakce - excentrická kontrakce Izometrická kontrakce - pohyb není generován; vzdálenost začátku a úponu svalu se nemění; mění se pouze svalový tonus (napětí) - statická - minimální změna délky svalu - dynamická - rytmické střídání kontrakce a relaxace

Zádové svaly rozprostřeny ve 4 vrstvách: - povrchová (1. ) a druhá vrstva (2. ) – svaly končetinového původu (spinohumerální svaly) - třetí vrstva (3. ) – svaly spinokostální (rozepjaté od páteře k žebrům) - čtvrtá vrstva (4. ) – hluboké svalstvo zádové - 1. Trapézový sval a široký sval zádový 2. Rómbické svaly a zdvihač lopatky 3. Pilovitý sval zadní horní a spodní 4. Vlastní (autochtonní) svalstvo zádové

Svaly zádové a hrudní Všechny svaly, které začínají nebo se upínají v oblasti pletence; podle umístění patří topograficky mezi zádové a hrudní svaly u u Spinohumerální svaly - svaly začínající na páteři a upínající se na horní končetinu - trapézový sval (m. trapezius), - široký sval zádový (m. latissimus dorsi) - rómbické svaly (mm. rhomboidei), - zdvihač lopatky (m. levator scapulae) → podle umístění na těle = svaly zádové u Thoracohumerální svaly - svaly začínající svaly v oblasti hrudníku a upínající se na lopatku - velký prsní sval (m. pectoralis major) - malý prsní sval (m. pectoralis minor), - podklíčkový sval (m. subclavius), - přední pilovitý sval (m. serratus anterior) → podle umístění na těle = svaly hrudní

Trapézový sval (m. trapezius) - 3 části: vzestupnou, střední a sestupnou; Z: kost týlní, trnové výběžky krčních a hrudních obratlů až po trn Th 12; Ú: svalové snopce sbíhají směrem k ramenu: - sestupná část (horní snopce) - sestupuje k zevnímu konci klíční kosti, akromionu a hřebenu lopatky; - střední část (příčné snopce) - směřuje k hřebenu lopatky; - vzestupná část (spodní snopce) - vystupuje k začátku hřebene lopatky; FCE: - jako celek fixuje a stabilizuje lopatku - horní snopce zdvihají rameno a lopatku - spodní snopce táhnou lopatku dolů - střední část táhne lopatku k páteři - horní a spodní snopce společně vytáčí lopatku jejím dolním úhlem zevně a účastní se při pohybu při zdvižení paže nad horizontálu - při fixované horní končetině provádí sestupná část záklon hlavy - funkční porucha velmi významně ovlivňuje držení hlavy a horní poloviny těla. INERVACE: n. accesorius a k němu připojená vlákna z horní krční oblasti

Široký sval zádový (m. latissimus dorsi) Z: - kyčelní část - od hřebene lopaty kyčelní, - páteřní část - od dorzální plochy kosti křížové, od trnů všech bederních obratlů a dolních 6 žeber, - žeberní část - od 3 dolních žeber; Ú: všechny snopce směřují k podpažní jamce, kde se krátkou plochou šlachou upínají v horní třetině pažní kosti (humerus) z vnitřní strany FCE: připažení (addukce), zapažení (extenze) a vnitřní rotace paže INERVACE: n. thoracodorsalis

Zdvihač lopatky (m. levator scapulae) - spojuje krční páteř s lopatkou; Z: krátkými šlachami na příčných výběžcích C 1 -C 4; Ú: horní úhel lopatky; FCE: zdvihá horní úhel lopatky a zpevňuje ramenní pletenec; - při fixované lopatce uklání krční páteř; - je často přetěžován - při nošení břemen, ve stresových situacích INERVACE: n. dorsalis scapulae

Autochtonní svaly zádové u Připojeny k páteři v celém rozsahu, od kosti křížové směrem vzhůru až po záhlaví (vzájemně obtížně rozlišitelné) u Fce dynamická - jejich - oboustranná akce vzpřimuje trup → celek = vzpřimovač páteře (m. erector trunci) u Fce posturální – společně s – břišními svaly udržují trup ve vzpřímené poloze u Jednostranná akce → úklon a Jednostranná akce (nebo) rotace páteře

u Rozlišujeme od povrchu do hloubky 4 systémy vzpřimovačů – každý z nich má jiný průběh snopců a jinou funkci u Nejhlubší stabilizační systém - neovladatelný vůlí - systém spinotransverzální - systém spinospinální - systém transverzospinální - systém krátkých svalů hřbetních (mezi sousedními obratli) a hlubokých svalů šíjových

Velký prsní sval (m. pectoralis major) - dělí se na 3 části: Z: - část klavikulární - od mediální třetiny klíční kosti; - část sternokostální - od hrudní kosti a chrupavek II. - V. žebra; - část abdominální - odstupuje od pochvy přímých břišních svalů Ú: prostřednictvím šlachy na horní třetinu pažní kosti z vnitřní strany FCE: - klavikulární část - pomáhá při předpažení a udržuje v něm paži - sternokostální a abdominální část přitahují paži k tělu (addukce) a rotují ze zevní rotace navnitř; - při fixované paži sval zdvihá hrudník a žebra → pomocný nádechový sval; INERVACE: nn. pectorales

Přední pilovitý sval (m. serratus anterior) Z: od horních 9 žeber jde po zevní ploše hrudníku dozadu a směrem k páteři; Ú: k vnitřnímu okraji lopatky; FCE: - fixuje lopatku k hrudníku (při obrně svalu, lopatka křídlovitě odstává) - táhne lopatku zevně, - napomáhá při předpažení a vzpažení nad horizontálu; při fixované lopatce je pomocným nádechovým svalem INERVACE: n. thoracicus longus

Svaly břišní u u u Rozprostírají se mezi spodním okrajem hrudního koše a horním obvodem pánve Antagonisté zádových svalů Významné výdechové svaly Břišní lis Flexe trupu, úklon trupu, rotace trupu, jednostranné zvednutí pánve (podle začátku a úponu svalu) u Přední skupina břišních svalů – přímý sval břišní (m. rectus abdominis); pyramidový sval u Boční skupina – šikmé břišní svaly (zevní a vnitřní), příčný sval břišní u Zadní skupina – čtvercový zádový sval (m. quadratus lumborum) – oboustranná kontrakce - napřímení bederní páteře; jednostranná kontrakce – úklon bederní páteře

Svaly ramenního pletence a paže u svaly začínající na pletenci horní končetiny a upínající se na pažní kost – skupina tzv. ramenních svalů - deltový sval (m. deltoideus), - velký a malý sval oblý (m. teres major et minor), - nadhřebenový a podhřebenový sval (m. supraspinatus et infraspinatus), - podlopatkový sval (m. subscapularis), - m. coracobrachialis u svaly začínající na paži a upínající se na předloktí – dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii), - m. brachialis, - m. brachioradialis, - trojhlavý sval pažní (m. triceps brachii) - m. anconaeus;

Deltový sval (m. deltoideus) - kryje ramenní kloub ze všech stran; - má 3 funkčně odlišné části: Z: - část spinální - zevní dvě třetiny hřebenu lopatky; - část akromiální - odstupuje od acromionu (nadpažku); - část klavikulární - zevní třetina klíční kosti; Ú: horní třetina pažní kosti z vnější strany; FCE: - klavikulární č. - předpažení (flexe), upažení (abdukce) a vnitřní rotace; - akromiální č. - upažení a jeho udržení; - spinální č. - zapažení (extenze) a zevní rotace; - stabilizátor ramenního kloubu. INERVACE: n. axilaris

Dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii) - má dvě hlavy - dlouhá a krátká hlava; Z: - obě hlavy začínají na lopatce v blízkosti ramenního kloubu; - obě hlavy se asi uprostřed paže spojují v jeden celek; Ú: mohutnou šlachou na drsnatině předloketní kosti vřetenní; FCE: - supinace pronovaného předloktí; - flexe supinovaného předloktí; - dlouhá hlava pomáhá při upažení v ramenním kloubu; - krátká hlava addukuje a flektuje paži v ramenním kloubu; INERVACE: n. musculocutaneus

Trojhlavý sval pažní (m. triceps brachii) - dělí se na 3 hlavy: Z: - dlouhá hlava (caput longum) - pod kloubní jamkou na lopatce; - vnější a vnitřní hlava (caput laterale et mediale) - od zadní plochy kosti pažní; Ú: společné bříško svalu přechází v širokou šlachu, která se upíná na loketní výběžek – olecranon; FCE: - extenze v loketním kloubu; - caput longum - provádí addukci a extenzi v rameni; INERVACE: n. radialis

Svaly předloktí, ruky a prstů u u jsou to dlouhé, vícekloubové svaly, které začínají na pažní kosti a svými dlouhými šlachami překračují na dlaňové straně klouby ruky a upínají se až v oblasti jednotlivých prstních článků - m. flexor carpi radialis et ulnaris, m. palmaris longus, m. extensor carpi radialis longus et brevis, m. extensor carpi ulnaris u svaly umístěné na přední straně předloktí provádí flexi lokte, zápěstí, prstů a pronaci předloktí; u svaly zadní strany předloktí provádí extenzi zápěstí a prstů; u svaly vnější strany předloktí provádí supinaci předloktí a extenzi zápěstí

Svaly pletence pánevního u začínají na pánvi a upínají se na stehenní kost, ovládají pohyb v kyčelním kloubu; - podle umístění se dělí na: u přední skupinu kyčelních svalů: bedrokyčlostehenní sval (m. iliopsoas) u zadní skupinu kyčelních svalů: skupina hýžďových svalů (mm. glutei) a pelvitrochanterické svaly - m. piriformis (hruškovitý sval), m. obturatorius internus, m. gemmelus superior et inferior, m. quadratus femoris u na pohybu v kyčelním kloubu se účastní i skupina svalů vnitřní strany stehna. u napínač povázky stehenní

Bedrokyčlostehenní sval (m. iliopsoas) - velký sval bederní (m. psoas major) - sval kyčelní (m. iliacus) Z: m. psoas major - začíná od obratlových těl, meziobratlových plotének posledního hrudního obratle a všech bederních obratlů; m. iliacus - v kyčelní jámě; Ú: silnou šlachou na malý chocholík stehenní kosti FCE: - flexe kyčelního kloubu, - pomocná addukce se zevní rotací stehna, - při stoji udržuje rovnováhu trupu (antagonista gluteálních svalů), - flexe bederní páteře (zvětšení bederní lordózy); - při obrně tohoto svalu je nemožná chůze - chybí fáze vykročení; INERVACE: z plexus lumbalis (bederní nervová pleteň).

Hýžďové svaly (mm. glutei) - uloženy na vnější straně pánve ve třech vrstvách: - povrchová: velký hýžďový sval (m. glutaeus maximus) - střední: střední hýžďový sval (m. glutaeus medius) - hluboká: malý hýžďový sval (m. glutaeus medius); - pelvitrochanterické svaly Z: orientačně: od kosti křížové a kostrče, zevní plochy lopaty kyčelní kosti, vnější plocha kyčelní kosti; Ú: do oblasti velkého chocholíku stehenní kosti; FCE: abdukce, extenze a rotace kyčelního kloubu, stabilizátory pánve; - m. glutaeus maximus - extenze v kyčli, zevní rotace, udržení vzpřímeného stoje, zabezpečení chůze v terénu; - m. glutaeus medius - abdukce v kyčli, vnější a vnitřní rotace v kyčli, stabilita pánve, chůze po rovině; - m. glutaeus minimus - stejná fce jako medius, ale s menší silou, s převahou vnitřní rotace v kyčli; INERVACE: n. glutaeus inferior (m. glut. max. ); n. glutaeus inferior (m. glut. med. et min. )

Napínač povázky stehenní (m. tensor fasciae latae) Z: zevní plocha kyčelní kosti Ú: prostřednictvím iliotibiálního traktu na zevní plochu vnějšího kondylu holenní kosti FCE: je funkčně blízký střednímu hýžďovému svalu; - pomocná flexe, abdukce a vnitřní rotace kyčelního kloubu; - závěrečná zevní rotace kolena a extenze kolena INERVACE: n. glutaeus superior

Svaly vnitřní strany stehna - svaly probíhající od pánve ke stehenní kosti, uložené ve třech vrstvách: - povrchová: hřebenový sval (m. pectineus), dlouhý přitahovač (m. adductor longus), štíhlý sval stehenní (m. gracilis); - střední: krátký přitahovač (m. adductor brevis); - hluboká: velký přitahovač (m. adductor magnus Z: od stydké kosti Ú: vnitřní strana stehenní kosti; m. gracilis - šlachou až na vnitřní kondyl holenní kosti (do pes anserinus) FCE: - addukce a flexe stehna; - zevní rotace - m. pectineus, adductor longus, brevis, magnus - vnitřní rotace v koleni - m. gracilis INERVACE: n. obturatorius

Svaly přední a zadní strany stehna přední strana stehna: - sval krejčovský (m. sartorius) - čtyřhlavý sval stehenní (m. quadriceps femoris) u zadní strana stehna: - dvojhlavý sval stehenní (m. biceps femoris) - sval pološlašitý (m. semitendinosus) - sval poloblanitý (m. semimembranosus) u

Čtyřhlavý sval stehenní (m. quadriceps femoris) femoris Z: - přímý sval stehenní - od předního dolního trnu kyčelní kosti a nad kloubní jamkou kyčelního kloubu; - m. vastus lateralis - od horní vnější třetiny stehenní kosti, klade se na vnější stranu stehenní kosti; - m. vastus medialis - od horní vnitřní třetiny stehenní kosti, klade se na vnitřní stranu stehenní kosti; - m. vastus intermedius - odstupuje od přední plochy stehenní kosti; Ú: všechna čtyři svalová bříška přecházejí nad čéškou ve společnou šlachu, která se jako lig. patellae upíná na drsnatinu holenní kosti; FCE: - extenze v kolenním kloubu, - celý sval je důležitý pro chůzi, jeho hlavní aktivace je při chůzi v terénu; - mm. vasti stabilizují kolenní kloub; - m. rectus provádí společnou flexi v kyčli a extenzi v koleni. INERVACE: n. femoralis

Dvojhlavý sval stehenní (m. biceps femoris) - uložen na zadní a vnější straně stehna; má dvě hlavy: Z: dlouhá hlava - hrbol kosti sedací; krátká hlava - od střední třetiny zevní hrany stehenní kosti; Ú: silnou šlachou na hlavici kosti lýtkové; FCE: - flexe v kolenním kloubu a rotace ohnutého bérce zevně; - dlouhá hlava provádí navíc extenzi a addukci stehna; INERVACE: n. ischiadicus

u Poloblanitý sval Z: hrbol sedací kosti; Ú: společně s m. gracilis a m. sartorius na vnitřním kondylu holenní kosti → společný úpon vytváří tzv. pes anserinus; FCE: zajišťuje extenzi a addukci stehna, flexi v koleni, při ohnutém koleni rotuje bérec dovnitř; u Pološlašitý sval Z: hrbol sedací kosti; za vnitřním kondylem stehenní kosti se rozděluje na tři části; Ú: - přední část svalu na vnitřní kondyl holenní kosti (pes anserinus), - střední a zadní část se stáčejí na zadní stranu kolenního kloubu a zpevňují pouzdro kolenního kloubu; FCE: stejná jako u m. biceps femoris a poloblanitého svalu; hlavní funkcí je flexe v kolenním kloubu; INERVACE: n. ischiadicus

Svaly bérce svaly ovládající pohyb nohy a prstců; jsou to dlouhé svaly rozděleny podle uložení na bérci: - přední strana bérce: přední sval holenní (m. tibialis anterior) u - vnější strana bérce: lýtkové svaly (mm. peronei) - zadní strana bérce: trojhlavý sval lýtkový (m. triceps surae), zadní sval holenní (m. tibialis posterior), m. plantaris

Přední sval holenní (m. tibialis anterior) Z: vnější kondyl holenní kosti a její vnější plocha a od mezikostní blány; Ú: širokou a silnou šlachou sestupuje před vnitřním kotníkem k vnitřnímu okraji nohy a kolem něho pod plosku nohy (plantu) s úponem na střední klínové kosti a 1. metatarsu; FCE: dorzální flexe (extense) nohy a inverze (pohyb za palcem); INERVACE: n. peronaeus profundus

Lýtkové svaly (mm. peronei) - dělí se na dlouhý lýtkový sval a krátký lýtkový sval Z: oba svaly začínají na vnější ploše lýtkové kosti Ú: - dlouhý lýtkový sval: dlouhá šlacha zahýbá za zevní kotník, z vnější strany jde pod patní kost a dále k bázi 1. metatarzu a 1. klínové kosti; - krátký lýtkový sval: báze 5. metatarzu; FCE: zvedají zevní okraj nohy a pomáhají při plantární flexi, dlouhý sval zajišťuje podélnou a příčnou klenbu nohy; INERVACE: n. peronaeus superficialis

Trojhlavý sval lýtkový (m. triceps surae) - 2 povrchové hlavy: - m. gastrocnemius (dvojhlavý sval lýtkový) - 1 hluboká hlava - m. soleus (šikmý sval lýtkový) Z: - m. gastrocnemius - zadní svah příslušného epikondylu femuru; - m. soleus - od hlavice a zadní plochy lýtkové kosti, části holenní kosti; Ú: - společně vytváří úponovou šlachu tzv. Achillovu šlachu, prostřednictvím které se upínají na hrbol kosti patní zespodu; FCE: - flexe nohy (propnutí špičky, stoj na špičkách - výpon); m. gastrocnemius má převážně dynamickou fci - při chůzi, pomáhá při flexi kolena; u m. soleus převažuje statická fce; INERVACE: n. tibialis

Princip řízení pohybu na svalové úrovni u čidla - (receptory) - proprioreceptory - uloženy ve svalech, šlachách a kloubech - exteroreceptory - uloženy v kůži u podnět změní místní podráždění receptorů → vzruch se šíří z periférie vzestupnou – tzv. aferentní nervovou dráhou do centrálního nervového systému (CNS) → podrobení analýze reakce na podnět → pokyn pro odpověď je veden sestupnou – tzv. eferentní nervovou dráhou k perifernímu výkonnému orgánu - efektoru - sval či svalová skupina u = popsaná reakce organismu na podnět působící podráždění čidel ve svalech, šlachách, kloubech nebo v kůži → tzv. reflexní oblouk u senzomotorika