Studie odtokovch pomr Kyjovsko Studie reimu podzemnch vod

Studie odtokových poměrů Kyjovsko Studie režimu podzemních vod Kyjov, 30. 11. 2016

1. Podkladová část • Hydrografická data Obsah – povrchové vodní toky – vodohospodářské objekty – historický vývoj vodní sítě v zájmovém území – město Kyjov • Hydrologická data • Geologická a hydrogeologická data • Technická data - údaje o stavbách (podmáčené domy) 2. Analýzy a návrhy • Hydraulická část – odtokové podmínky v povrchových tocích – vazba povrchových toků na režim podzemní vody • Technická část – analýza stavební činnosti – vliv antropogenní činnosti na režim proudění podzemní vody • Návrhová část - návrhy k omezení škodlivých účinků podzemní vody

Povrchové vodní toky Přítok Délka toků v území [km] Plocha povodí [km 2] Č. hydrologického pořadí - 10, 600 41, 800 **) 4 -17 -01 -070 až 074 Malšínka Bohuslavický potok LB 5, 614 6, 725 4 -17 -01 -073 LB 4, 260 3, 495 4 -17 -01 -072 Kratinka Jestřabický potok LB 6, 400 10, 663 ***) 4 -17 -01 -071 PB Kratinky 1, 315 1, 935 4 -17 -01 -071 Kyjovka

Povrchové vodní toky

Vodní toky a objekty na tocích

Kyjovka

Objekty na tocích - Kyjovka Jez v parku Nětčický jez (Boršov)

Mlýnský náhon • 1594 -1618 - první zmínky o založení Mlýnského náhonu - vykopán náhon na Nětčický mlýn • 1872 až 1873 - úpravy Kyjovského parku • 9. 7. 1919 - povodeň - vodohospodářské úpravy • 1924 - regulace a zkapacitnění Kyjovky podél městského sadu • 1925 - práce v říčním korytě v městském sadě – zasypána spojka mezi Mlýnským náhonem a korytem Kyjovky – k parku bylo přesunuto řečiště Kyjovky • 1926 - kanál “mezi mlaty” v Jungmannově ulici • 1937 - údržba Mlýnského náhonu v prostoru pivovaru • 1953 - v městském parku vybudována požární nádrž • konec 60. let 20. století - náhon zasypán • 1999 – zasypána požární nádrž

Mlýnský náhon

Objekty na tocích – Mlýnský náhon Objekt Jez Nětčice (Nětčický mlýn) Objekt 1 (Vávrův mlýn) Objekt 2 (bývalá mlékárna) Objekt 3 (Trávníkův mlýn) Km náhonu Spád [m] Kóta vzduté hladiny [m n. m. ] 2, 050 1, 020 0, 160 2, 48 1, 0 1, 2 1, 1 192, 58 190, 10 188, 30 186, 50

Geologické poměry • Poměry dokumentovány 37 průzkumnými objekty • Svrchní vrstvy - písčité a prachovité hlíny, místně jíly mocnosti 2 až 5 m. Místěn překryty navážkami. • Kolektor - 3 kolektorový systém, napjatá hladina, nejasné propojení a přetoky mezi vrstvami.

Geologické poměry • Kyjovka i Mlýnský náhon v převážné části úseků neprořezávají svrchní málo propustné vrstvy

Geologické poměry • Kyjovka i Mlýnský náhon v převážné části úseků neprořezávají svrchní málo propustné vrstvy

Geologické poměry • • Vícekolektorový systém – napjatá hladina, čerpání, přetoky Odvodňování svrchních vrstev stav s vlivem čerpání podmáčený objekt 1. kolektor 2. kolektor stav po ukončení čerpání piezometrická výška v 1. kolektoru piezometrická výška v 3. kolektoru podmáčený objekt Přetok mezi kolektory hladina PV při čerpání 3. kolektor čerpání z dolů, snížení hladiny Po ukončení čerpání

Podmáčené objekty • podmáčené objekty byly dokumentovány na základě místního a dotazníkového šetření • uvedeno 34 objektů • příznaky podmáčení, trvalá hladina podzemní vody nad úrovní podlahy (14 objektů)

Podmáčené objekty • hloubka podsklepení – úroveň svrchního kolektoru – proudění ve svrchních vrstvách (zasypaný Mlýnský náhon)

Příčiny podmáčení – kombinace místních faktorů • Piezometrická úroveň horního kolektoru (bez vlivu čerpání v dolech) – – 2 až 2, 5 m pod terénem, napjatý režim proudění přípovrchové zeminy - polohy heterogenních navážek (zástavba, úpravy koryt), „syceny“ • přetokem z propustnějších podložních vrstev, • infiltrací z povrchových toků a během srážek také z terénu. • Podmáčené objekty – vybudovány v období, kdy se projevoval účinek čerpání z dolu František Šušák, – úroveň podzemní vody byla zaklesnutá o jednotlivé desítky metrů – po uzavření dolu - postupném obnovení původního režimu • Do konce 60. let - Mlýnský náhon: – „pohřbené“ koryto dotované infiltrací z povrchu, přetoky podzemní vody, lokálně průsaky z Kyjovky odstavenými propojkami. – zásyp různorodým materiálem - lokální vzdutí vody v navážkách. • Zatékání povrchové vody podél stěn objektů. – omezená infiltrace – stagnaci a hromadění prosáklé vody – Izolace - proti vlhkosti x tlaková ?

• Možná opatření : – – – Vybudování odvodňovacího drénu podél postižených objektů. Obnovení Mlýnského náhonu. Vybudování odvodňovacích vrtů. Provedení nové hydroizolace objektů. Omezení přítoku povrchových vod k objektům.

• Odvodňovací drén – – – situován podél postižených objektů, „pera“, uložení pod odvodňovanou úrovní problém - prostorové rozmístění podmáčených objektů situování drénu - prakticky celé městské centrum Odvodnění • Jímka + čerpání • gravitačně do Kyjovky v jižní části Kyjova. • Obnovení Mlýnského náhonu – – – může působit ve svém okolí jako drén estetický prvek v území, zkulturnění propojení s Malšínkou - řízené převádění části povodňových průtoků posílení účinku individuálním čerpáním – svodnice rozsáhlé úpravy v prostoru stávající zástavby převážná délka trasy leží na pozemcích Města Kyjova

• Odvodňovací vrty – na pozemcích příslušných k podmáčeným objektům – komplexní nakládání s čerpanou vodou • akumulace • využití v místě čerpání – přepad z akumulačního zařízení • do místních vodních toků (Kyjovka, obnovený Mlýnský náhon) • do stokové sítě • Hydroizolace jednotlivých objektů – – technické problémy (podřezávání zdí, výkopy, křížení se sítěmi), má individuální charakter možnost a schůdnost - na základě průzkumu předběžné hodnocení – není systémové • Omezení zatékání povrchových vod – místní opatření, – musí předcházet průzkum poměrů v detailu objektu (podrobný pasport) • z povrchu terénu podél stěn (např. obsypem) • průsakovými cestami podél vedení • důsledek hospodaření se srážkovými vodami (např. vsakovacími jímkami)

Návazné práce – individuální objekty • Detailní místní šetření podmáčených objektů, pasportizaci stavu: – – – – údaje o šetření (čas, účastníci, povětrnostní a odtokové podmínky), výpovědi vlastníka stavby - charakteru a časový vývoj podmáčení, údaje o stavbě – rok výstavby, založení, materiály, typ izolace, …, zákres objektu (půdorys) s vyznačením podmáčených míst, geodetické zaměření terénu, sklepů, výšky nastoupené vody (vlhkosti), fotodokumentace stavu, údaje o studnách v blízkosti podmáčených objektů (způsob využití, zaměření terénu, odměrného bodu a hladiny vody ve studni), – údaje o hospodaření se srážkovými vodami (vsakovací zařízení). • Stanovení příčin podmáčení jednotlivých objektů: – v případě potřeby dodatečný průzkum, – dlouhodobější pozorování. • Dořešení možné nápravné varianty - účelová studie: – – – určí typ a umístění odvodňovacích prvků, prověří majetkoprávní vztahy, určí niveletu odvodňovacích prvků (geodetické zaměření trasy), možné další účely a užitky opatření (ekologické, protipovodňové), náklady na realizaci.

Některá rizika • Nerovnoměrné snížení hladiny podzemní vody – praskání objektů – nutno posoudit statikem v kooperaci s vodohospodářem • Majetkoprávní vztahy • Způsob financování ve vazbě na příčinu podmáčení – podíl města ? – podíl vlastníka ?