Strukturn kognitivn modifikovatelnost Eva Vov 2016 www ucimeseucit

Strukturní kognitivní modifikovatelnost Eva Váňová 2016 www. ucime-se-ucit. cz

Historie: Lev Semjonovič Vygotskij – koncept zóny nejbližšího vývoje (zona bližajšego razvitaja) André Rey – koncept schopnosti učit se (educabilité) Jean Piaget – koncept kognitivních operací

Reuven Feuerstein - narozen 21. 8. 1921 v Botosani (Rumunsko) - zemřel 29. 4. 2014 v Jeruzalémě (Izrael)

Feuersteinova zkušenost: Učitel v internátní škole v Rumunsku Pobyt ve Švýcarsku – seznámení se s Piagetem a s Reyem Učitel a vychovatel v internátní škole pro přeživší holocaust v Izraeli Psycholog pracující s dětmi severoafrických imigrantů v uprchlických táborech a internátních školách v Izraeli

Ø Ø Společný element dětí, se kterými pracoval: netypický vývoj spojený s kulturním handicapem, tj. se sníženou zkušeností zprostředkovaného učení …objevovaly se problémy s hodnocením: IQ testy, které byly k dispozici, neumožňovaly rozlišit mezi aktuální úrovní schopností dítěte a jeho potenciálem učit se. Nový přístup k hodnocení – „dynamické hodnocení“, tj. nástroj pro hodnocení učebního potenciálu

Potřeba kognitivního programu: Learning Potential/Propensity Assessment Device (LPAD) (dynamické hodnocení) umožnilo identifikovat deficitní kognitivní funkce. Byly potřeba „nástroje“/instrumenty pro napravení těchto funkcí a rozvinutí učebních dovedností = program Feuerstein’s Instrumental Enrichment (FIE) - Feuersteinovo instrumentální obohacování – program mimo obsah školních předmětů, určený pro rozvoj celé škály kognitivních funkcí.

Schéma uspořádání jednotlivých částí Feuersteinovy teorie

…změny na úrovni kognitivních (poznávacích) struktur jedince jsou podmíněny: Ø Přímým vystavením podnětu Ø Specifickou podobou interakce jedince (dítěte) a druhé osoby, tzv. zkušeností zprostředkovaného učení. Profesor Feuerstein definuje zkušenost zprostředkovaného učení (ZZU) jako kvalitu interakce, ve které rodiče, učitelé, vychovatelé, vrstevníci vkládají SEBE mezi podnět a jedince (dítě), aby zajistili, že jedinec vnímá, chápe a integruje smysluplným způsobem. (Jo Lebeer: Programy pro rozvoj dětí s odchylkami výboje 2006, 54)

Cíle Instrumentálního obohacování Hlavním cílem Instrumentálního obohacování je vedení jedince ke kvalitnějšímu a samostatnějšímu učení a k co možná největší nezávislosti. Nejde ani tak o předávání hotových znalostí a rozšiřování vědomostí člověka (i když se to postupně vlivem práce s programem děje), ale o učení žáků jak sbírat informace, jak s nimi nakládat, a o vedení žáků k samostatnosti a produktivitě v řešení problémových situací. „…nejde o to chytit někomu každý den rybu, aby se najedl, ale dát mu nezbytné vybavení, znalosti a dovednosti, které mu umožní chytat ryby samostatně a tehdy, kdy on sám je potřebuje…“ (Feuerstein, Rand, Rynders 1988: 211)

Podcíle Instrumentálního obohacování: Ø 1. Náprava deficitních kognitivních funkcí Deficity kognitivních funkcí jsou důsledkem nedostačující zkušenosti zprostředkovaného učení. Je třeba, aby se jedinec naučil systematicky získávat informace, aby dokázal potlačit impulzivní tendence, pracoval pečlivěji a vytrvaleji, vnímal problémové situace a dokázal je definovat, naučil se vnímat vztahy mezi předměty a jevy, aby se zdokonalil v porovnávání, formulování hypotéz, plánování, ověřování správnosti řešení před jeho realizací, hledání důkazů pro zdůvodnění vlastní odpovědi atd.

Kognitivní funkce Ø můžeme považovat za předpoklady myšlení, je to vlastně soubor nástrojů umožňujících porozumět problému či úkolu a nalézat jeho řešení Ø nejsou vrozené, vyvíjejí se na základě zkušenosti zprostředkovaného učení při běžných aktivitách doma, ve škole a kdekoliv jinde

Kognitivní funkce v průběhu řešení úkolu Ø výčet kognitivních funkcí je rozdělen do 3 skupin (mezi kterými neexistují ostré hranice) podle fází mentální činnosti: vstup (přijímání informace, co je úkolem, shromažďování informací), zpracování (vlastní zpracování úkolu, užití informací), výstup (prezentace výsledků úkolu)

Kognitivní funkce (přizpůsobeno z Feuersteinova seznamu deficitních kognitivních funkcí – Ruth Deutsch) Shromažďování všech informací k získání toho, co potřebujeme (INPUT) » Užití našich smyslů (poslouchání, dívání se, čichání, ochutnávání, dotýkání se) k získání informací (zaměřené vnímání) » Užití plánu/systému, abychom neztratili nebo nepřeskočili něco důležitého (systematické zkoumání)

» Hledání jmen věcí a myšlenek (nazývání) » Zjišťování kde (pozice v prostoru) a kdy (čas a pořadí) » Pozorování, co zůstává stejné, když se některé věci jeví změněné (stálost) » Schopnost užít více než jednu myšlenku v daném čase (několik pramenů informací) » Být opatrný, když na tom záleží (přesnost a preciznost)

Užití informací (ELABORACE) » Vědět, co se po nás chce (definování problému) » Použití právě těch informací, které potřebujeme (relevance) » Podržení obrazu toho, co máme udělat, v naší mysli (zvnitřnění) » Plánování našich kroků (plánování a rozdělení úkolu na jednotlivé kroky) » Podržení všech faktů v mysli (práce s mnoha informacemi) » Říci, co je stejné a co rozdílné (porovnávání)

» Být schopen zařadit předměty a myšlenky do skupin na základě jejich podobností a rozdílností (kategorizace) » Zjišťování, které věci k sobě patří (vytvoření spojení a vztahů) » Promýšlet věci v hlavě a poté se rozhodovat (rozvíjení hypotetického myšlení a zvažování alternativ) » Dokazovat naše myšlenky (užívání logického odůvodňování)

Ukázat, co víme (OUTPUT) » Přemýšlet před odpovědí, nespěchat (kontrola impulzivity, omezení odpovědí „pokusem a omylem“) » Vyjádřit věci jasně (omezení egocentrické komunikace) » „Když vím odpověď, ale nedokážu ji vyjádřit, počkám, nepanikařím a pak to zkusím znovu“ (překonání bloků)

Ø 2. Osvojení si základních představ, názvů a operací Dalším úkolem programu je vybavit žáky nezbytnými verbálními nástroji a myšlenkovými postupy pro shromažďování a zpracování informací a správné vyjádření závěrů. Ø 3. Vytváření vnitřní motivace prostřednictvím utváření zvyků Vnitřní motivace znamená, že žák nepotřebuje ocenění, pokyny, instrukce ani jiné vnější zdroje motivace, aby začal přemýšlet a řešit úkoly.

Ø 4. Vytváření motivace uvnitř úkolů Pomocí Instrumentálního obohacování získává žák vnitřní odměnu, protože zjišťuje, že dokáže vyřešit problém i bez pomoci druhých. Zážitek z určité aktivity nebo činnosti generuje zájem, radost a důvod pro řešení dalšího úkolu. Ø 5. Vytváření vhledu a hloubavého myšlení Žáci si začnou klást otázky typu: Jak to spolu souvisí? , Jak je to možné? Hledají význam procesů, které úspěšně použili při řešení určitého úkolu, a promýšlí situace z běžného života, kde by mohlo být možné tyto procesy také použít (hovoříme o „přemostění“).

Ø 6. Rozvoj aktivního učení Dalším z cílů programu je změnit způsob pohledu jedince na sebe sama. Je důležité změnit úvahy o nedostatečnosti, pasivitě a neschopnosti, je třeba podnítit jedince k větší aktivitě, aby se oprostil od představy, že ostatní jsou schopnější, a proto u nich vyhledává pomoc. Člověk by se měl naučit důvěřovat svým schopnostem získávat a zpracovávat informace vhodným a žádoucím způsobem, je ho třeba vést k tomu, aby si dokázal položit otázku Kde bych mohl/a najít tuto informaci? A poté hledat odpověď.

Reflexia (kurz FIE I – Bratislava – jar 2013) Naj: - rozmýšľali sme o tom ako rozmýšľať, resp. rozmýšľali sme o rozmýšľaní. - oslobodzujúce bolo, že čas nehral úlohu - uvedomenie si spôsobu svojho vnímania a rozmýšľania, ďalej rozpoznanie postupov (stratégií) pri riešení problémov alebo situácií nám umožňuje uplatniť tieto princípy pri riešení úloh s podobným zadaním s vyššou obtiažnosťou - výrazne posilnená kompetencia konať a vďaka premosteniam aj objavenie zmysluplnosti učenia

- sila osobného zážitku - postupné upúšťanie z porovnávania s inými - variabilita použitia - určitá jednoduchosť inštrumentov - obohacujúce počuť pohľady, princípy iných ľudí (intenzívnejšie uvedomenie si tých princípov, ktoré podvedome používam ako jednotlivec, keď je to spojené s počutím princípov iných jednotlivcov …. ), - oslobodzujúce je taktiež to, že sa nehodnotí rýchlosť ani výsledok riešenia a že sa výsledky neporovnávajú navzájom v tom zmysle, že niečo je lepšie a niečo horšie - trpezlivosť nielen voči iným ľuďom, ale aj voči sebe,

- uvedomenie si sily inštrumentov až po určitej dobe súvisiacej s vlastnou skúsenosťou - inštrumenty zjednodušuju prácu s klientom v tom zmysle, že majú široké pole uplatnenia, dajú sa kombinovať s inými metódami, poznatkami … - komplexnosť metódy, zasahuje veľa oblastí, ktoré môže rozvíjať alebo korigovať - vzájomné obohatenia klienta a mediátora - umožňuje väčšiu otvorenosť komunikácie - intenzívne prežitie pokoja, celkovo príjemnej atmosféry a vplyv na reálny, aktuálny život - upustenie od neadekvátnych nárokov na seba samých

- schopnosť vypočuť druhých a pozrieť sa na ich názor z ich strany, akceptovať ho a nesúdiť “ty si taký onaký” - nebáť sa povedať vlastný názor, skúsenosť, stratégiu … - pozitívna skúsenosť: možnosť opraviť sa bez negatívnych následkov (možnosť vygumovať …) - viera v každého človeka, vrátane seba - nielen, že to klient dokáže, ale aj ja ako mediator to dokážem …. . - vždy má zmysel to, čo robíme, aj keď okolnosti naznačujú, že to zmysel nemá - ďalší rozmer pre sebarealizáciu - dodanie životnej energie

- všetko zlé je na niečo dobré (to čo zlé/ťažké človek prežije počas života sa neskôr predsalen ukáže ako veľmi významné a dobré …. ) - obohacujúce bolo spoznanie nových ľudí a aj lektorky - veľká vďaka/obdiv/bázeň k pánovi profesorovi F. - prebudenie spiacej nádeje - ukotvenie/spomalenie bežiacej mysle

Komunitné centrum Veľká Ida (Január 2016)

Použitá literatura: - Burden R. (2000). Feuerstein´s unique contribution to educational and school psychology. In Kozulin, A. ; Rand, Y. (eds). Experince of mediated learning : an impact of Feuerstein´s theory in education and psychology. 1. ed. Amsterdam: Pergamon. 366 p. ISBN 0 08 0436471. in Janoušková L. (2011). Vliv ZU na rozvoj kogn. funkcí u dětí mladšího školního věku, DP, FF UK Praha - Feuerstein R. et al (2006). Creating and Enhancing Cognitive Modifiability. Jerusalem: ICELP. - Kozulin A. (2011): IE – Theory (presentation) - Málková G. (2008). Umění zprostředkovaného učení, Praha, Togga