STROJRENSK TECHNOLOGIE strojn obrbn 1 frzovn podstata metody

STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE strojní obrábění 1 – frézování (podstata metody, základní rozdělení)

Výukový materiál Číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0916 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_3 AT 114 BE Předmět: Strojírenská technologie Ročník: III. Jméno autora: Ing. Mgr. Stanislav BEZDĚK Škola: SPŠ a SOU Uničov

Anotace: Definice frézování, základní rozdělení frézování. Klíčová slova: hlavní pohyby, frézování obvodem, čelem, nesousledné, sousledné.

Frézování v třískové obrábění rovinných nebo tvarových ploch vícebřitým otáčejícím se nástrojem frézou; v má všestranné použití; v lze obrábět vnější i vnitřní rovinné plochy, tvarové plochy, drážky, ozubená kola i závity, skládanými frézami i složité soustavy rovinných a tvarových ploch.

Podstata metody v hlavní pohyb při frézování je rotační (otáčivý) a vykonává ho nástroj - fréza; v vedlejší pohyby při frézování koná obrobek: Ø posuvný (obvykle přímočarý); Ø otáčivý (kruhový); Ø obecný (po prostorové křivce).

Řezné pohyby při frézování

Podstata metody Výsledný řezný pohyb má tvar cykloidy, která se jen málo liší od kruhové dráhy. Řezný proces je přerušovaný, jednotlivé zuby nástroje postupně vcházejí a vycházejí z materiálu a odebírají třísku proměnného průřezu. Z hlediska chvění je výhodné, je-li v záběru s obrobkem více břitů současně.

Základní způsoby frézování Rozeznáváme dva základní způsoby frézování: v obvodem válcové frézy – nástroj odebírá třísku zuby, které jsou umístěny pouze na obvodu frézy; v čelem čelní frézy – nástroj odebírá současně třísku zuby, které jsou umístěny na obvodě i na čele frézy.

Frézování obvodem a čelem frézy

Základní způsoby frézování Podle smyslu otáčení frézy vůči směru posuvu dělíme frézování na: v nesousledné – fréza se otáčí proti směru posuvu. Průřez třísky se postupně zvětšuje od 0 do max. Záběr je plynulým a tento způsob je příznivý z hlediska namáhání nástroje. Nevýhodou je horší jakost povrchu i směr řezné síly, která směřuje nahoru a má snahu vytahovat obrobek z upnutí.

Nesousledné frézování

Základní způsoby frézování v sousledné – fréza se otáčí ve směru posuvu, průřez třísky, který je při záběru břitu maximální se postupně zmenšuje a obrobená plocha je hladší. Příznivý je i směr řezné síly, která přitlačuje obrobek ke stolu k němuž je upnut. Hlavní nevýhodou jsou silové rázy při záběru zubů do materiálu (lze zmírnit použitím fréz se šikmými zuby).

Sousledné frézování

Základní způsoby frézování - použití Nesousledné frézování se používá při obrábění výkovků, odlitků a jiných polotovarů, které mívají nečistý a tvrdý povrch. Sousledné frézování se používá především pro obrábění měkkých a houževnatých materiálů. Výkon bývá o 20 až 30% vyšší než u nesousledného frézování při stejné trvanlivosti nástroje.

Použité zdroje: Ò DOBROSLAV NĚMEC A KOLEKTIV. Strojírenská technologie III. : Strojní obrábění. Praha 1982. Praha: SNTL, 1982. ISBN 04 -207 -82. Ò JAROSLAV ŘASA. VLADIMÍR GABRIEL. Strojírenská technologie III. - 1. díl: Metody, stroje a nástroje pro obrábění. 2000. vyd. Praha: Scientia, 2000. ISBN 80 -7183 -207 -3.

Použité zdroje: [1] - DOBROSLAV NĚMEC A KOLEKTIV. Strojírenská technologie III. : Strojní obrábění. Praha: SNTL, 1982. [2, 3] - DOBROSLAV NĚMEC A KOLEKTIV. Strojírenská technologie III. : Strojní obrábění. Praha: SNTL, 1982. [4] - DOBROSLAV NĚMEC A KOLEKTIV. Strojírenská technologie III. : Strojní obrábění. Praha: SNTL, 1982. [5] - DOBROSLAV NĚMEC A KOLEKTIV. Strojírenská technologie III. : Strojní obrábění. Praha: SNTL, 1982.