stroj sluchov a rovnovn organum vestibulocochlearis Somatologie stroj

Ústrojí sluchové a rovnovážné – organum vestibulocochlearis Somatologie

Ústrojí sluchové – organum auditus n n n Zvuk vzniká kmitáním pevných těles, kmitání zdroje je přenášeno vlněním prostředí – vzduchu, vody, pevných těles – ke sluchovému ústrojí Dělení: Zevní ucho – auris externa Střední ucho – auris media Vnitřní ucho – auris interna

Zevní ucho – auris externa n n Zachycuje zvuky ze zevního prostředí Boltec – auricula – kožní útvar vyztužený elastickou chrupavkou, nálevkovitě se zužuje Zevní zvukovod – meatus acusticus externus – chrupavčitá trubice, lehce prohnutý, dlouhý asi 2, 5 cm…obsahuje tragi – silnější chloupky u vchodu, mazové žlázy, které produkují maz – cerumen Bubínek – membrana tympani – oválná vazivová blanka, nálevkovitě vpáčená do středního ucha

Střední ucho – auris media n n n n Zajišťuje přenos zvukových vln z rozkmitaného bubínku na oválné okénko Středoušní dutina (cavum tympani) se nachází ve skalní kosti, která je součást kosti spánkové Sluchové kůstky přenáší kmity z bubínku na oválné okénko: Kladívko – malleus Kovadlinka – incus Třmínek – stapes Eustachova trubice – tuba auditiva – spojuje středoušní dutinu s nosohltanem a vyrovnává tlak ve středouší Dva jemné svaly – m. tensor tympani, m. stapedius – ovládají pohyb kloubně spojených kůstek

Vnitřní ucho – auris interna n n n V dutině kostěného labyrintu kosti skalní Blanitý labyrint – vlastní sluchověrovnovážný orgán Hlemýžď – cochlea – sluchový orgán, rozdělen vazivovými přepážkami na 3 oddíly – Cortiho orgán – uložen ve střední části vyplněné endolymfou Vestibulární ústrojí – dva blanité váčky a tři polokruhovité kanálky Perilymfa – tekutina vyplňující prostor mezi kostěným a blanitým hlemýžděm

Fyziologie sluchu n n n Zvuk – vzniká kmitáním pevných těles, je přenášen vlněním prostředí, charakterizován délkou vlnění, frekvencí a amplitudou Tóny – pravidelné vlnění Šumy – nepravidelné vlnění Lidské ucho je schopné rozlišit zvuky o frekvenci 16 Hz až 20 000 Hz Infrazvuk – nižší frekvence Ultrazvuk – vyšší frekvence

Sluchové vnímání n n Po průchodu zevním zvukovodem zvukové vlny rozkmitají bubínek a sluchovými kůstkami jsou převáděny přes membránu oválného okénka do vnitřního ucha Vlnění rozkmitané perilymfy se přenáší přes stěnu blanitého hlemýždě na endolymfu, která vyvolává chvění vazivové membrány Cortiho orgánu a tím dráždí vláskové buňky Cortiho orgánu – vlastní sluchový receptor Ohnutí vlásků změní membránový potenciál, tato změna je základem aktivace vláken sluchového nervu Kostní vedení zvuku – rozkmitáním lebečních kostí, uplatňuje se především při slyšení vlastního hlasu

Ústrojí rovnovážné n n n Uložené v labyrintu kosti skalní v těsné blízkosti ústrojí sluchového Podává informaci o poloze a pohybu hlavy…. na tomhle se podílejí ještě další receptory – kožní citlivost, zrak, napětí svalů Dráždění smyslových buněk přechází jako vzruch do VIII. hlavového nervu – sluchověrovnovážného, končí v prodloužené míše a část vláken pokračuje do mozečku

Čidlo statické n n n Dva váčky – utriculus a sacculus – vyplněné tekutinou – endolymfou Vlásky smyslových buněk pokryté rosolovitou hmotou s krystalky uhličitanu vápenatého – otolity – vyčnívají do endolymfy Při přímočarém pohybu hlavy otolity vlivem gravitace svým tlakem ohýbají vlásky buněk statického čidla

Čidlo kinetické n n n Tři polokruhovité kanálky uložené ve třech navzájem na sebe kolmých rovinách Dutiny kanálků vyplňuje endolymfa Vláskové buňky jsou uložené v rozšířených začátcích kanálků Vlásky jsou zakotvené do rosolovité membrány, která je kryje Na začátku a na konci rotačního pohybu hlavy dráždí endolymfa smyslové buňky