STEDN MORAVA KIOVATKA DOPRAVNCH CEST A EKONOMICKCH ZJM

STŘEDNÍ MORAVA – KŘIŽOVATKA DOPRAVNÍCH CEST A EKONOMICKÝCH ZÁJMŮ Luhačovice 12. 9. 2013 VÝZNAM STAVEBNICTVÍ PRO EKONOMIKU A HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ PŘIPRAVENOST VÝROBNÍ SFÉRY NA PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2014+ Ing. Václav Matyáš prezident 1

VÝZNAM STAVEBNICTVÍ PRO EKONOMIKU A HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Ø patří mezi základní pilíře rozvoje české ekonomiky Ø významným způsobem ovlivňuje vývoj společnosti i ekonomiku národního hospodářství Ø vytváří přibližně 8% HDP, zaměstnává 5% práceschopného obyvatelstva, je 3. největším zaměstnavatelem Ø podílí se na celkové úrovni společnosti, její ekonomické síle, vyspělosti i stupni sociálního cítění Ø vytváří díla dlouhodobé životnosti, hmotný majetek státu a privátního sektoru Ø má přínos kulturní a architektonický, který je významnou součástí národního dědictví Ø kultivuje životní prostředí a zároveň ho chrání Ø urbanizuje krajinu a pomáhá k jejímu využití pro činnost člověka Ø uspokojuje nároky na bydlení, zaměstnání, dopravu, volný čas Ø je realizátorem stavebních investic - novostaveb, oprav, rekonstrukcí i údržby stavebního fondu Ø realizací dopravních staveb a infrastruktury posiluje konkurenceschopnost státu i jednotlivých regionů 2

VÝZNAM STAVEBNICTVÍ PRO EKONOMIKU A HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Ø je ekonomickým motorem národního hospodářství, signalizuje prosperitu, ale také ekonomický úpadek společnosti Ø koncepčně prováděné veřejné investice vedou k významné podpoře domácí ekonomiky Ø stavebnictví má jeden z nejvyšších multiplikačních efektů z pohledu ekonomických přínosů a vlivu na zaměstnanost i v dalších odvětvích jako je výroba stavebních hmot, energetika průmysl, doprava, služby, projekční a architektonické činnosti Ø stát prostřednictvím veřejných investic přímo stimuluje domácí ekonomiku, neboť stavebnictví vykazuje relativně nízkou závislost na dovozech Ø významný je jeho přínos pro státní rozpočet Ø ve formě daní právnických i fyzických osob, DPH, daně ze mzdy, sociálního a zdravotního pojištění plyne do státního rozpočtu z 1 mld. Kč stavebních investic 423 mil. Kč včetně úspory na výdajích za vyplácení podpory v nezaměstnanosti. 3

DOPAD KRIZOVÉHO VÝVOJE NA SEKTOR Ø stavebnictví je jediné odvětví v České republice, které je již pátým rokem v recesi Ø propad ekonomiky a snížení příjmů státního rozpočtu řešila vláda tím nejsnazším způsobem - radikálními škrty, razantním omezením veřejných investic velmi negativní dopady pro stavebnictví Ø politika drastických výdajových restrikcí v oblasti veřejných investic působí zcela protisměrně výrazně snižuje příjmovou stránku rozpočtu, zvyšuje nezaměstnanost v oboru Ø kombinace délky a hloubky krize spolu s nízkou prediktabilitou další politiky státu zpětně ohrožuje cíle konsolidace naší ekonomiky Ø úpadek stavebnictví má primárně velmi nepříznivé důsledky na ekonomiku státu Ø díky vysokému multiplikačnímu efektu stavebnictví působí negativně i v řadě dalších oborů Ø vláda nereagovala na výstražné signály a požadavky zaměstnavatelských svazů na opatření ke zmírnění následků krize Ø neuskutečnila ani jediné z proklamovaných opatření k zastavení poklesu investiční výstavby Ø nedodržení ujištění o zachování výše výdajů na infrastrukturu v Prohlášení vlády ze srpna 2010 podvod na voličích 4

DOPAD KRIZOVÉHO VÝVOJE NA SEKTOR Ø v protikladu s opatřeními prakticky všech evropských vlád nepůsobila proticyklicky, ale naopak krizi stavebnictví prohloubila zastavením investiční výstavby Ø znejistěla i privátní sféru, která přestala investovat, přestože úspory obyvatel prokazatelně rostou Ø v rezortu stavebnictví došlo ke ztrátě stavebních kapacit, které se budou těžko obnovovat Ø za 4 roky (2008 – 2012) se snížil počet podniků s 50 a více zaměstnanci o 164 (21, 1%) Ø počet pracovníků se u podniků s 50 a více zaměstnanci za stejné období snížil o 17, 1%, celkem včetně malých firem odešlo ze stavebnictví 40 000 – 45 000 pracovníků Ø došlo ke znehodnocení drahého strojního vybavení odborných firem, propouštění i vysoce kvalifikovaných pracovníků a negativním dopadům na další odvětví průmyslu, dopravy i služeb Ø došlo k opravdu dramatickému poklesu zásoby práce Ø byla fakticky zmrazená příprava velkých infrastrukturních staveb Ø není zajištěno financování akcí spolufinancovaných EU, není jasný výhled na další roky Ø vše má a bude mít v budoucnu pro odvětví fatální důsledky Ø problémem je výrazně vyšší politická, ekonomická a legislativní nestabilita nežli ve vyspělé Evropě. 5

V roce 2009 a v roce 2010 byl vývoj stavební výroby ještě pozitivně ovlivněn dokončovanými zakázkami, zejména z oblasti dopravní infrastruktury, pohyboval se nad protikrizovou (optimistickou) variantou V roce 2011 se stavební výroba přiblížila předpokladu realistické varianty V roce 2012 se stavební výroba nebezpečně přiblížila restriktivní variantě V roce 2013 je reálný předpoklad podkročení restriktivní (katastrofické) varianty 6

7

Meziroční pokles stavební produkce od počátku roku celkem Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství Index k roku 2008 89, 0 89, 5 88, 0 69, 8 8

RIZIKA STAVEBNICTVÍ V NOVÉM PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ 2014+ Ø NÁMĚTY PRO ŘEŠENÍ PRIORITNÍCH PROBLÉMŮ STAVEBNICTVÍ V NOVÉM VOLEBNÍM OBOBÍ SPS vydal dokument Zajištění ekonomického růstu zaměstnanosti zlepšením stability v oblasti investiční výstavby a stavebnictví Ø snaží se o formulaci takových opatření, která usnadní konsolidaci stavebnictví v krátkodobém horizontu a jeho rozvoj ve střednědobém období Ø obsahuje náměty nejzávažnějších témat z oblasti stavebnictví, která by neměla být opomenuta ve volebním programu budoucích parlamentních stran Ø opatření by měla usnadnit konsolidaci stavebnictví v krátkodobém horizontu a rozvoj ve střednědobém období 9

RIZIKA STAVEBNICTVÍ V NOVÉM PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ 2014+ Ø stát by měl umět definovat svoje potřeby na trvale udržitelné úrovni ve střednědobém horizontu minimálně pěti let, aby stavební dodavatelé, výrobci stavebních materiálů, projektanti mohli očekávanému vývoji přizpůsobit v plném komplexu svoje kapacity Ø vláda musí důsledky neřešeného kritického vývoje oboru a jeho problémy vnímat v jednom celku z hlediska politického, ekonomického a sociálního, a to v horizontu delším nežli jedno volební období Ø ČR však bohužel postrádá jasnou a jednoduše čitelnou vizi směřování ve většině oblastí a odvětví, neexistuje tedy ani žádná dlouhodobá a stabilní koncepce státu v oblasti veřejných investic a stavebnictví. 10

Shrnutí nejpodstatnějších opatření v Dopravní infrastruktura Ø zpracovat reálnou koncepci rozvoje dopravní infrastruktury spolu s finanční strategií (priority, věcný, časový a finanční harmonogram) včetně zkvalitnění její provozuschopnosti Ø posílit finanční zdroje (zvýšením podílu SFDI na výnosu spotřební daně z minerálních olejů, optimalizací sazeb výkonového zpoplatnění, úvěrovým financováním, obnovením procesu přípravy projektů vhodných pro financování formou PPP) Ø stabilizovat plánování a finanční výhledy, objem ročních výdajů na dopravní infrastrukturu fixovat k výši hrubého domácího produktu dle doporučení EK na úrovni 2% HDP 11

Shrnutí nejpodstatnějších opatření v Dopravní infrastruktura Ø zvýšit efektivitu výdajů (zavedení řádné supervize nákladů, kontinuální proces sledování nákladů v celém životním cyklu projektu, uplatnění limitních cen u soutěžených veřejných zakázek) Ø přijmout a realizovat opatření pro dočerpání finančních zdrojů OPD 2007 – 2013 Ø urychlit investorskou přípravu staveb dopravní infrastruktury a zajistit tvorbu národních zdrojů v rozpočtu SFDI program OPD 2014 – 2020 Ø projednat čerpání evropských fondů v prodlouženém režimu n + 3, což pomůže jednak k dočerpání prostředků OPD I a překonání zpoždění přípravy staveb pro OPD II. 12

Shrnutí nejpodstatnějších opatření v Legislativa Ø aktualizovat právní úpravy přípravy investiční výstavby s cílem zjednodušit povolovací procesy Ø prověřit účinnost zjednodušujících postupů stavebního zákona (přehodnotit formy účasti veřejnosti v územních a stavebních řízeních při zachování principů podle Směrnice EP a Rady a mezinárodních smluv Ø sjednotit postupy podle stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Ø před vydáním nového zákona o veřejných zakázkách zdokonalovat nástroje veřejného investování (kodifikace všeobecných obchodních podmínek, metodika k předpokládané hodnotě stavební investice, dodatečným pracím a vícepracím, mimořádně nízké nabídkové ceně, kvalifikaci stavebních dodavatelů) Ø obnovit institut investičního záměru se závazně určeným obsahem a stanovit dílčí postupy při jeho posuzování formou státní expertizy a schvalování. 13

Shrnutí nejpodstatnějších opatření v Reorganizace státní správy Ø Vytvořit integrované ministerstvo, jako zodpovědného partnera za sektor výstavby v celé šíři jeho problematiky. V oblasti investic by spojovalo kompetence MMR, MPO, MD, MŽP. Tento vysoce funkční model existuje např. v Německu a na Slovensku. Politická zodpovědnost za tento segment je jednoznačná - jeden ministr, jeden zodpovědný partner. Tento návrh by měl zapadat do mnohokráte proklamované, ale nikdy neuskutečněné koncepce zeštíhlování státní správy. 14

Další opatření byla navržena v oblastech v Bytová výstavba, energetická náročnost budov v Vzdělávání v Podpora podnikání v Výzkum a vývoj (podrobněji na www. sps. cz) Přehled strategických problémů v oblasti investiční výstavby a stavebnictví, vytýčení priorit a návrh jejich řešení, je nezbytným úkolem pro zajištění ekonomického růstu a zaměstnanosti. Postupné řešení očekává stavbařská veřejnost od nové vlády! 15