STAVY VDOM SPNEK EEG EVOKOVAN POTENCILY Vdom Neexistuje

STAVY VĚDOMÍ, SPÁNEK EEG, EVOKOVANÉ POTENCIÁLY,

Vědomí Neexistuje jednoznačná definice vědomí, protože je to samo vědomí, které se pokouší definovat vědomí. duševní život - paměť, fantazie, myšlení, cítění, volní a motivační procesy a rozhodování vědomí je cosi, co tyto procesy syntetizuje, propojuje do jakési organické jednoty, takže probíhají paralelně a ve spolupráci

Popis vědomí z psychologického hlediska 5 charakteristik • Vigilita, bdělost • Lucidita, jasnost • Kapacita, rozsah • Idiognoze, schopnost autoidentifikace • Heteroidentifikace, sebeuvědomování

Hodnocení stavu vědomí • Autopsychická orientace • Allopsychická orientace • Somatopsychická orientace

Vědomí Bdělý stav opakem je spánek nebo bezvědomí Vědomí sebe samého - coby jedince, vědomí, že jsme si něčeho vědomí, sebeuvědomování, jáství. F. Koukolík Fyziologické kontinuum Spánek aktivita RAS snížena aktivita spánkových center probuditelnost Patologické kontinuum Bezvědomí neprobuditelnost

EEG

EEG - elektroencefalografie Registrace elektrických potenciálů mozku Je odrazem funkčních vlastností mozku Richard Caton 1875 – 1. Registrace ECo. G a evokované potenciály Hans Berger 1929 – EEG člověka, základní rytmy elektrické aktivity alfa (8 -13 Hz) a beta (14 -30 Hz) Po roce 1945 – EEG jako klinická vyšetřovací metoda

Elektroencephalograf přístroj Elektroencefalogram záznam

EEG aktivita je většinou rytmická a sinusoidního tvaru Rytmus 14 -30 Hz Rytmus 8 -13 Hz Rytmus 4 -7 Hz Rytmus - 3 a méně Hz Rytmus , rolandický rytmus 8 -10 Hz

Normální EEG – lokalizace variant grafoelementů Frontálně - aktivita Sevření pěsti Uvolnění pěsti Centro-parietálně – , rolandický rytmus Temporálně , aktivita Otevření očí Zavření očí Temporo-parietookcipitálně - aktivita Podle Faber Elektroencefalografie

Ontogeneze EEG Do 1 roku – (1 -3 Hz) málo pravidelná, vysoká amplituda, netlumí se otevřením očí 1 - 3 roky - rytmus (4 -7 Hz) 3 -5 let – pravidelnější prealfa (6 -8 Hz) tlumení otevřením očí je nedokonalé blokuje se otevřením očí 5 -7 let – pravidelná (8 -13 Hz) střední amplitudy, reaktivita velmi frontálně dobrá

Pyramidový neuron

Talamokortikální systém (aktivita talamu je rytmická) Spánek s pomalými Bdění vlnami ARAS Nízká aktivita Zvýšená aktivita Aktivita talamu Série výbojů Jednotlivé výboje EEG Vysoká voltáž pomalá Nízká voltáž vysoká frekvence nepravidelné RF mozk. kmene

Thalamokortikální modulace

Evokované (vyvolané) potenciály

EVOKOVANÉ POTENCIÁLY EEG změny vázané na senzorické motorické nebo kognitivní události Potenciály vztažené k nějakému podnětu Rutinní vyšetřovací metoda v EEG laboratořích od 80. let 20. století Testování afferentních funkcí

Elektrická aktivita – snímání EEG elektrodami ze skalpu pacienta Evokovaná aktivita se projevuje na pozadí, které vytváří spontánní elektrická aktivita Evokovaná aktivita = signál Pozadí = šum Signál má nižší amplitudu než pozadí může zůstat nerozponán maskován šumem Řešení - zvýšení aktivity signálu – závisí na intenzitě stimulu -Redukcí (potlačením) šumu

Potlačení šumu -Superimposition

Potlačení šumu Zjednodušený diagram znázorňující koherentní zprůměrování a tím zesílení nízkého signálu (koherentní = EP je časově vázán na vyvolávající stimulus)

Potlačení šumu - Zprůměrování signálu Signál = směs 1. napětí spontánně produkované mozkem 2. napětí vyvolaného stimulací Úseky (epochy) stejného trvání Každá epocha začíná v okamžiku prezentace stimulu Trvání epochy desítky až stovky milisekund

Spontánní mozková eletrická aktivita je vzhledem k signálu náhodná – součet mnoha epoch má tendenci vyrušit se k nulové hodnotě. Polarita evokovaného potenciálu bude v určitém odstupu od vyvolávajícího signálu vždy stejná. Evokovaná elektrická aktivita se bude lineárně sčítat

VEP – zrakové evokované potenciály Popis křivky: pozitivní a negativní pík (výchylka) Měření: 1. Latence od stimulace 2. Čas mezi píky 3. Amplituda Srovnání s normativy

Visual-evoked potentials (VEP) Stimulus: šachovnicový vzor Střídání bílé a černé 1 -2 Hz Elektrody - 3 standardní EEG elektrody v okcipitální oblasti referenční elektroda v centrofrontální oblasti Čas analýzy (jedna epocha) 250 ms Počet opakování minimálně 250, nejméně 2 testy

Normální VEPs to pattern-reversal, full-field stimulation of the right eye

Evokované potenciály v diagnostice Roztroušená skleróza: Nadměrná interokulární diference v latenci P 100 Celkově prodloužená latence Snížená amplituda Komprese optického nervu nebo chiasma opticum (nádor hypofýzy nebo gliom optického nervu) Snížená amplituda Prodloužená latence P 100

Epileptický záchvat – náhlá a patologická změna vigility, motoriky a EEG Vyskytují se záchvatovitě Obvykle spojeny s poruchami vědomí Obvykle spojeny se záchvatovitými motorickými, senzitivními nebo vegetativními příznaky Obvykle lze zaznamenat ložisko patologické EEG aktivity

Rozdělení záchvatových forem I. Parciální (fokální) a jednoduché parciální záchvaty (bez poruchy vědomí) b komplexní parciální záchvaty (s poruchou vědomí) c parciální záchvaty, které se vyvíjejí ke generalizovaným záchvatům II. Generalizované záchvaty (simultánní porucha normální mozkové aktivity obou hemisfér, vždy je postiženo vědomí) a absence (petit mal) b tonicko-klonický (grand mal)

Typické epileptické grafoelementy v EEG Otevření očí Alfa aktivita hrot-vlna Petit mal (absence) Grand mal Fáze tonická Temporální záchvat = parciální záchvat s komplexní symptomatologií Septo-hipokampový systém klonická Theta až delta aktivita Beta aktivita 15 -20 Hz bezvědomí (koma)

Epileptický záchvat - grand mal Pacient 40 let, zhoršení stavu po nevhodné změně antiepileptické terapie Záchvat začíná náhlým výkřikem s bilaterální flexí trupu a s vnitřní rotací obou horních končetin Lehká rotace hlavy doprava je následována klonickou fází Druhá tonická fáze 55 vteřin po nástupu záchvatu, následovaná klonickými záškuby, chrčivým dechem Postiktálně bolest hlavy a ztuhlost končetin

SPÁNEK

Retikulární ascendentní systém RAS Frederic Bremer (30. léta) Cerveau isolé colliculi superiores a inferiores) Bezvědomí, EEG spánkový typ Encephal isolé (nad C 1) Střídá se spánek a bdění (mezi

Nejdůležitějsí spoje RAS 1. Retikulární formace 2 A. Nespecifická jádra thalamu intralaminární, periventikulární, retikulární 2 B. Přes subthalamus a hypothalamus 3. Mozková kůra (všechny oblasti, divergence)

Bdělý stav – vigilita Retikulární ascendentní systém RAS talamokortikální synchronizace narušena Spánek aktivita RAS snížena talamokortikální synchronizace aktivita spánkových center

Probouzecí reakce (arousal reaction) 1. Senzorický signál – všechna senzorická vlákna kolaterály do RF a zde aktivují RAS 2. Limbický systém – pohotovost při emocích

Neurofyziologické mechanismy vzniku spánku Non-REM nuclei raphe (serotonin) ncl. tractus solitarii cholinergní neurony RF (pons, mesencefalon) ncl. reticularis thalami REM nucleus reticularis pontis oralis, (jádro RF na rozhraní pontu a mesencefala), (zvýšená aktivita během REM spánku, jeho zničení eliminuje REM spánek)

SPÁNEK Definice platná do 40. let 20. století spánek je stav snížené aktivity Nathaniel Kleitman v 50. letech 20. století Spánek není jednotný proces, ale skládá se ze dvou odlišných stádií REM spánek (Rapid Eye Movements) paradoxní, rhombencefalický Non-REM spánek synchronní, telencefalický Spánek je aktivně indukovaný a vysoce organizovaný stav mozku. Spánek se skládá ze dvou odlišných fází.

Charakteristika non-REM • Kosterní svalstvo – relaxované • Převládá parasympatikus – srdeční frekvence, tlak, motilita GIT, dýchání • Sny – obvykle nejsou • Práh probuzení – nejvyšší ve 4. stádiu Charakteristika REM • Kosterní svalstvo – ztráta tonu kromě okohybných a dýchacích • Převládá sympatikus – srdeční frekvence, tlak, motilita GIT, dýchání, u mužů erekce • Sny – jsou časté • Práh probuzení – vyšší než u non-REM, proto paradoxní

4 stadia non. REM spánku 1. Alfa se rozpadá, objevuje se theta 2. Theta aktivita a grafoelementy: EEG K-komplex a spánkové vřeteno EEG 3. Delta aktivita více než 20% EMG 4. Delta aktivita více než 50% EOG EEG REM – paradoxní spánek EMG EOG Podle Faber – materiály k Ph. D

Hypnogram polysomnografie Extenzita REMu = trvání Intenzita REMu = vydatnost (pohyby očí, záškuby) Selektivní deprivace = odstranění REMu Následující noc rebound efekt Agresivita, paměť, hypersexualita, polyfagie REM souvisí s psychickou aktivitou Non REM s fyzickou

Polysomnografie

Spánek ve fylogenezi a ontogenezi Ryby – chybí Od 30. týdne gestace – REM Plazi – začíná non REM Neonatálně – 16 hodin, REM 50% Ptáci – začíná REM Předškolní věk – REM 30% Savci – vyvinutý Dospělost – 8 hodin, REM 20% non REM – REM cyklus Ve fylogenezi je nejdříve synchronní v ontogenezi je dříve REM

Spánek podléhá 24 hodinové rytmicitě Cirkadiánní rytmy jsou endogenní – přetrvávají i bez podnětů z prostředí – pacemaker, vnitřní hodiny – ncl suprachiasmaticus hypothalami (delší než 24 hodin – sleep delayed syndrom) Za normálních podmínek jsou modulovány vnějšími podněty – sluneční svit- tractus retinohypothalamicus z retiny do hypothalamu (nezávislý na zraku) Dochází k resetování pacemakeru Po lézi či zničení ncl. suprachiasmaticus – zvířata spí jak ve světelné tak v tmavé periodě, ale celková doba spánku zůstává nezměněná ncl. suprachiasmaticus řídí časování spánku, ale není odpovědný za spánek jako takový

Děkuji za pozornost? !?