STAVN PRVO Pojem a prameny stavnho prva Vztah

ÚSTAVNÍ PRÁVO Pojem a prameny ústavního práva Vztah státu a práva Dělba moci JUDr. Martin Šimák, Ph. D.

ÚSTAVNÍ PRÁVO – POJEM, PRAMENY ústavní právo soubor právních norem, upravujících klíčové právní vztahy ve státě, a sice: a) uspořádání státu a základní principy jeho fungování b) dělbu a výkon státní moci, systém vzájemných brzd a protivah mocí c) základní práva a svobody občanů prameny: Ústava ČR (ú. z. č. 1/1993 Sb. ), Listina základních práv a svobod a další ústavní zákony (ú. z. č. 110/1998 Sb. , ú. z. č. 515/2002 Sb. aj. ) tvoří tzv. ústavní pořádek ČR (čl. 112 Ústavy)

VZTAH STÁTU A PRÁVA atributy státu: výkon svrchované moci nad určitým územím a jeho obyvateli legalita (zákonnost) – zahrnuje požadavek utváření práva a zachovávání práva (ze strany občanů i státní moci) legitimita (ospravedlnitelnost) platného práva – širší pojem, legální nemusí znamenat legitimní právní stát – stát je právem vázán (rule of law) pro jednotlivce platí: každý smí činit vše, co právo nezakazuje a nesmí být nucen činit nic, co právo výslovně neukládá ius naturale vs. ius positivum

VZTAH STÁTU A PRÁVA demokratický právní stát – je vázán přirozeným právem, uplatňuje vůli většiny (a chrání menšiny), chrání lidská práva a základní svobody jedince demokratický a sociální právní stát – zajišťuje navíc i sociální práva

DĚLBA MOCI VE STÁTĚ základní znak právního státu teorie dělby moci - Charles Montesquieu – dílo „O duchu zákonů“ (18. století) dělba horizontální (mezi orgány na téže úrovni) dělba vertikální (mezi ústřední a místní orgány) základní dělení: moc zákonodárná moc výkonná moc soudní principy dělby moci: p. vzájemné oddělenosti, samostatnosti a nezávislosti mocí p. rovnováhy mocí, vzájemných brzd a protivah (checks and balances)

ÚSTAVA ČR – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ členění: preambule, 8 hlav (113 článků) hlava první - základní ustanovení (čl. 1 až 14) čl. 2 lid je zdrojem veškeré státní moci státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon každý může činit vše, co zákon nezakazuje, a nikdo nesmí být nucen činit nic, co zákon neukládá čl. 3 součástí ústavního pořádku ČR je Listina základních práv a svobod (LZPS)

ÚSTAVA ČR – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ čl. 6 ochrana menšin při rozhodování většiny čl. 9 Ústavu lze měnit či doplňovat pouze ústavními zákony změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná viz nález ÚS č. 318/2009 Sb. , o zrušení úst. zákona č. 195/2009 Sb. , kterým se zkracuje 5. volební období PS PČR čl. 10 vyhlášené mezinárodní smlouvy, ratifikované Parlamentem ČR a jimiž je ČR vázána, jsou součástí právního řádu; v případě rozporu se zákonem se přednostně použije ustanovení mezinárodní smlouvy (aplikační priorita)

ÚSTAVA ČR – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ čl. 10 a mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů ČR přeneseny na mezinárodní organizaci či instituci k ratifikaci takovéto mezinár. smlouvy se vyžaduje souhlasu PČR (kvalifikovanou většinou jako pro přijetí úst. zákona), nestanoví-i ústavní zákon, že je třeba souhlasu daného v referendu čl. 12 nikdo nemůže být zbaven státního občanství čl. 13 hlavním městem ČR je Praha čl. 14 výčet státních symbolů ČR

ÚSTAVA ČR – MOC ZÁKONODÁRNÁ hlava druhá – moc zákonodárná (čl. 15 až 53) náleží Parlamentu ČR (PČR) 2 komory: � Poslanecká sněmovna (PS) 200 poslanců � voleni na 4 roky � podle zásad systému poměrného zastoupení � � Senát 81 senátorů � voleni na 6 let � dle zásad většinového systému � rotační volba (každé 2 roky 1/3 senátorů) �

ÚSTAVA ČR – MOC ZÁKONODÁRNÁ volby – tajné hlasování volební právo – všeobecné, rovné, přímé (čl. 18) aktivní volební právo (právo volit) – občan od 18 let (čl. 19) pasivní volební právo (právo být volen) - PS PČR – občan od 21 let věku - Senát PČR – občan od 40 let věku

ÚSTAVA ČR – MOC ZÁKONODÁRNÁ neslučitelnost funkcí – čl. 21, 22 a 32 zákaz imperativního mandátu – čl. 26 imunita poslance a senátora (exempce) – čl. 27 PS PČR může zřizovat vyšetřovací komise – čl. 30 obě komory zřizují výbory a komise – čl. 31 Senát je nerozpustitelný PS je rozpustitelná prezidentem republiky v případech dle čl. 35 je-li PS rozpuštěna, může Senát přijímat zákonná opatření – za podmínek čl. 33 schůze komor jsou veřejné – čl. 36 komory zasedají odděleně, vyjma společných schůzí - čl. 37

ÚSTAVA ČR – MOC ZÁKONODÁRNÁ hlasování komor o zákonech: schopnost usnášet se – přítomnost alespoň 1/3 členů (čl. 39) potřebná hlasovací většina k přijetí usnesení komory: � zákon � nadpoloviční většina přítomných poslanců a senátorů � ústavní zákon + ratifikace mezinár. smlouvy dle čl. 10 a odst. 1 Ústavy � 3/5 většina všech poslanců a přítomných senátorů právo zákonodárné iniciativy – čl. 41, 42 návrh zákona, schválený v PS, je postoupen do Senátu (čl. 45)

ÚSTAVA ČR – MOC ZÁKONODÁRNÁ projednání v Senátu a možné varianty výsledku hlasování – čl. 46, 47, 48 prezident republiky – právo suspensivního veta vůči zákonu schválenému oběma komorami PČR – čl. 50 veto může být přehlasováno v PS, jinak zákon není přijat podepisování přijatých zákonů – čl. 51 podmínkou platnosti přijatého zákona je jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR – čl. 52 právo poslance PS interpelovat člena vlády – čl. 53

ÚSTAVA ČR – MOC VÝKONNÁ hlava třetí – moc výkonná (čl. 54 až 80) tvoří ji prezident republiky a vláda prezident republiky (čl. 54 až 66): je hlavou státu volební období: 5 let (čl. 55) úřadu se ujímá složením slibu (čl. 55, 59) pasivní volební právo: občan, 40 let věku 1 osoba může být zvolena max. 2 x za sebou (čl. 57) způsob volby – tajným hlasováním občanů v přímé volbě – čl. 56 a násl.

ÚSTAVA ČR – MOC VÝKONNÁ pravomoci prezidenta čl. 62 (bez kontrasignace), čl. 63 (pouze s kontrasignací předsedy vlády nebo jiného pověřeného člena vlády) imunita prezidenta (exempce) – čl. 65 prezidenta lze stíhat jen za velezradu (vymezena v § 96 zákona o Ústavním soudu) - žaluje Senát, soudí Ústavní soud výkon prezidentských pravomocí namísto prezidenta – čl. 66

ÚSTAVA ČR – MOC VÝKONNÁ vláda (čl. 67 až 80) vrcholný orgán moci výkonné složení: předseda, místopředsedové, ministři - čl. 67 je odpovědna pouze Poslanecké sněmovně předsedu vlády jmenuje prezident, ostatní členy na návrh premiéra také prezident vláda žádá PS o vyslovení důvěry do 30 dnů od jmenování (čl. 68) resp. překládá žádost o vyslovení důvěry (čl. 71) PS může vyslovit vládě nedůvěru (čl. 72) demise vlády nebo člena vlády (čl. 73), pokud PS: zamítla žádost vlády o vyslovení důvěry nebo vyslovila vládě nedůvěru

ÚSTAVA ČR – MOC VÝKONNÁ vláda rozhoduje kolektivně (čl. 76) vláda přijímá usnesení nadpoloviční většinou všech členů vláda vydává nařízení k provedení zákona a v jeho mezích (generální zmocnění pro vládu) – čl. 78 ministerstva a jiné správní úřady vydávají právní předpisy na základě a v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocněny (potřebují speciální zmocnění) - čl. 79 (např. vyhlášky) nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných úřadů = sekundární (podzákonné) právní předpisy

ÚSTAVA ČR – MOC SOUDNÍ hlava čtvrtá – moc soudní (čl. 81 až 96) soudní moc vykonávají nezávislé soudy – čl. 81 poskytují ochranu právům, rozhodují o vině a trestu (čl. 90) soudce – požadavek nezávislosti, nestrannosti – čl. 82 neslučitelnost s funkcí soudce – čl. 82 odst. 3 soudce je jmenován prezidentem republiky (čl. 93) soudce je při rozhodování vázán zákonem (čl. 95) rovnost práv, ústnost a veřejnost soudního jednání (čl. 96)

ÚSTAVA ČR – MOC SOUDNÍ soustava soudů v ČR (čl. 91): Nejvyšší soud Nejvyšší správní soud vrchní soudy (2) krajské soudy Městský soud v Praze okresní soudy obvodní soudy (Obvodní soud pro Prahu 1 – 10) Městský soud v Brně soudy rozhodují v senátech (buď jen ze soudců nebo s laickým prvkem) nebo jako samosoudci – čl. 94

ÚSTAVNÍ SOUD čl. 83 až 89 + zákon č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu soudní orgán ochrany ústavnosti – čl. 83 složení: 15 soudců jmenovaných na 10 let (čl. 84) podmínky jmenování do funkce – čl. 84 odst. 3 pravomoci ÚS – čl. 87 ÚS provádí: abstraktní kontrolu ústavnosti - zkoumá soulad zákonů resp. podzákonných předpisů nebo jejich částí s ústavním pořádkem – může je zrušit (tzv. negativní zákonodárce) konkrétní kontrolu ústavnosti – rozhoduje o stížnostech osob na porušení ústavně zaručených základních práv a svobod vede další řízení (viz čl. 87)

NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD hlava pátá (čl. 97) nezávislý orgán vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu v čele stojí prezident NKÚ další orgány NKÚ: viceprezident, Kolegium, senáty, Kárná komora podrobnosti stanoví zákon č. 166/1993 Sb. , o Nejvyšším kontrolním úřadě

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA hlava šestá (čl. 98) je ústřední („cedulovou“) bankou státu hlavní cíl činnosti: péče o stabilitu měny (monetární politika) ČNB dále: vydává (emituje) bankovky a mince, řídí peněžní oběh, vykonává dohled nad subjekty působícími na finančním trhu („bankovní dohled“) nejvyšší orgán – bankovní rada (7 členů), v čele stojí guvernér, dále 2 viceguvernéři a 4 další členové členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na 6 roků podrobnosti upravuje zákon č. 6/1993 Sb. , o České národní bance

ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA hlava sedmá (čl. 99 až 105) členění území ČR (čl. 99): � obce (základní územní samosprávné celky) � kraje (vyšší územně samosprávné celky) územní samosprávné celky: územní společenství občanů veřejnoprávní korporace právo na samosprávu právo vlastnit majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu správa obce / kraje - zastupitelstvo obce / kraje

ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA volby do zastupitelstva (volební právo jako do PČR) – čl. 102 funkční období zastupitelstva – 4 roky (čl. 102) zastupitelstvo vydává: v rámci samosprávy - obecně závazné vyhlášky (čl. 104) v rámci výkonu státní správy (tzv. přenesená působnost) – nařízení (čl. 105) hlava osmá – přechodná a závěrečná ustanovení (čl. 106 až 113)