Starovk Indie Kde le Indie svtadl Asie Indick

Starověká Indie

Kde leží Indie? světadíl: Asie Indický oceán sousední země: Pakistán, Čína, Nepál ad.

pojem Indie pod pojmem starověká Indie rozumíme nejen území Indie v dnešním rozsahu, ale i území dnešního Pakistánu a Bangladéše. Pakistán se od Indie oddělil v roce 1947 (, kdy došlo k masovým přesunům obyvatelstva. Vznikl Západní a Východní Pakistán (od r. 1971 Bangladéš). Pakistán je muslimský stát. Indie má hinduistickou většinu.

samostatný vývoj oblasti rozsáhlé oblasti indického subkontinetu se po celý starověk a středověk vyvíjely poměrně izolovaně a to hlavně díky svojí izolaci zeměpisné, kdy je odděluje od zbytku světadílu pohoří Himaláj a Hindukúš. I přesto sem v průběhu tisíciletí pronikaly hlavně z východu mnohé národy, které ovlivňovaly místní kulturu. Nejstarší zemědělci se v Indii objevili již ve 4. tisíciletí př. n. l.

pohoří Himaláj

Mount Everest – nejvyšší hora světa

Indie - řeky Indus Ganga Brahmaputra najděte si je na mapě v učebnici

Ganga řeka je pokládána za božstvo každoročně se v ní omyjí milióny lidí při posvátném obřadu

posvátná řeka hinduisti věří, že obmytí v řece Ganze v určitý den, pomáhá koupajícím dostat se do nebe po řece také pouštějí popel svých zemřelých a věří, že bude donesen až do nebe stejně tak věří, že poslední doušek vody z Gangy podaný umírajícímu, mu zajistí spasení

zemědělství dostalo se do Indie z Mezopotámie nejstarší civilizace a města vznikla v Indii kolem řeky Indus ve 3. tis. př. n. l. lidé pěstovali mimo jiné sezam, bavlnu a chovali koně, ovce a krávy (byly posvátné)

bavlna

rostlina bavlník

indická města ve 3. tis. př. n. l. měla pravoúhlé ulice dělila se na dvě části 1. hrad/ citadela – útočište v případě napadení nepřítelem 2. podhradí – vlastní město

indická města

indické hinduistické chrámy

oblékání – ženy tradiční oděv tzv. sárí

harappská kultura stará asi 5. tis. let, týká se oblastí v povodí řeky Indu a její dvě nejznámější naleziště se jměnují Harappa a Mohendžodaro, vedle těchto obřích nalezišt bylo odkryto ještě několik desítek menších městských sídlišť

rekonstrukce starověkého města Harappa

Mohendžodáro

Mohendžodáro zemědělské město citadela a podhradí až 35000 obyvatel !!! 2 velké sněmovní sály velký bazén (snad vytápěný) a kanalizace dvoupatrové domy z pálených cihel velká studna, kanalizace, tržnice a sýpka

pečetní destička z Harappy

zánik civilizace důvody přesně neznáme pravděpodobně díky přírodním pohromám či nájezdům arijských kmenů centrum se přeneslo k řece Ganga, kam vytlačili původní drávidské obyvatelstvo ve 4. stol. př. n. l. dobyl Indii Alexandr Veliký rozvoj obchodu s Orientem

říše králů Čandragupty a Ašóky

král Ašóka moudrý panovník, odmítal násilí zakládal nemocnice pro lidi a zvířata nechal vysazovat léčivé rostliny edikty – zákony, nechal je tesat do kamenných sloupů se lví hlavou

edikty - zákony

náboženství hinduismus – množství bohů Brahma – stvořitel Višnu – udržovatel Šiva – ničitel a znovustvořitel věřili v reinkarnaci – převtělování duší kastovní systém

rozdělení do kast u arijských obyvatel 1. bráhmani – kněží, zajišťovali rituály 2. kšatrijové – bojovníci 3. vaišjové – rolníci, řemeslníci, obchodníci 4. šúdrové – sluhové a nádeníci

Brahma, Višnu, Šiva Brahma Višnu Šiva

náboženství budhismus není to náboženství jako takové je to spíš myšlenkový směr Budha – muž jménem Gautáma Sídharta nirvána – stav blaženosti, pomocí meditace

Budha Gautáma Sídharta

buddhismus zakladatelem, nebo chcete-li ústřední postavou stojící za vznikem tohoto učení byl princ z rodiny kšatrijů Gautáma Sídharta (563 -438 př. ) podle něj bez ohledu na kasty může každý dosáhnout spásy – nirvány 4 vznešené pravdy: 1. celý život je zdrojem strastí 2. lidé lpějí na životě 3. člověk musí přestat lpět na životě 4. jediná správná cesta – poznání podstaty bytí

Písmo a literatura písmo – hláskové jazyk - sanskrt nejstarší památky – védy (2. pol. 2. tis. př. n. l. ) nejsou jen povahy náboženské a mytické, ale přinášejí i mnohé poznatky o civilizaci védy jsou souborem indické moudrosti další památky: Mahábharáta a Rámajána jsou původně epické veršované skladby o několika stovkách tisíc veršů, líčící osudy dávných panovníků a válečníků

Násadíja súkta, Rgvéda 10. 129, O stvoření světa Nebylo jsoucna ani nejsoucna tehdy, nebylo vzdušného prostoru ani nebe nad ním. Co se hýbalo? Kde? Kdo k ochraně bděl? Byla to voda, hluboká, nesmírná? Nebylo smrti, nesmrtelnosti v onen čas, nebylo stopy po noci a dni. Samo sebou jen to bez dechu dýchalo. Mimo to nic nebylo jiného. . . Tma byla na počátku, pokrytá tmou, v ní toto vše jako nerozlišená spousta vod. Tam zárodek zahalen v prázdnotu hluchou to jediné povstalo mocí tvůrčího vznícení.

V něm se nejdříve zrodila touha to byl první výron mysli. V srdci hledajíce rozvážně moudří v nejsoucnu nalezli odůvodnění jsoucna. Napříč rozpjali k měření šňůru: bylo vůbec něco dole, bylo něco nahoře? Oplodňující moc byla a síly: dole prasíla, nahoře podnět. Kdo v pravdě ví, kdo může na světě říci, odkud vše vzniklo, odkud se vše vytvářelo. Bozi se zrodili později s tímto světem. Kdo tedy ví, z čeho svět povstal. Ten, jenž toto stvořil svou mocí, ať sám vše vykonal nebo ne, on, bdící nad světem v nejvyšším nebi, jistě to ví … nebo neví to ani on sám. – Rgvédasanhitá 10. 129

Věda matematika a astronomie Ludolfovo číslo - ∏ vypočítali délku slunečního roku objevili, že Země se točí kolem Slunce