SPOJEN STTY MEXICK ESTADOS UNIDOS MEXICANOS Obsah Zkladn
SPOJENÉ STÁTY MEXICKÉ ESTADOS UNIDOS MEXICANOS
Obsah: Základní údaje o Mexiku Zastupitelský úřad ČR v Mexiku Ekonomická situace Mexika 3 - 6 7 8 - 11 Strukturální reformy 12 - 16 Bilaterální ekonomická spolupráce 17 - 20 Spolupráce MZV ČR – MPO ČR 21 Obchodní kultura 22 Mexiko – obchodní partner 23
Základní údaje: • Počet obyvatel - 121, 005 mil. (11. na světě) • Rozloha - 1. 964. 375 km² (13. na světě) • Státní zřízení – federativní republika, prezidentský systém – prezident Enrique Peňa Nieto • 32 federální státy (včetně hlavního města) • Největší města: Ciudad de México, Guadalajara, Monterrey, Puebla, Toluca, Tijuana, León, Ciudad Juárez, Torreón
Zastupitelský úřad ČR v Mexiku: • ZÚ ČR v Mexiko – akreditace také pro Guatemalu, Belize, Honduras, Salvador a Nikaraguu • Honorární konzuláty ČR Tijuana (Baja California), Monterrey (Nuevo León), Guadalajara (Jalisco), Cancún (Quintana Roo), v procesu schvalování Emiliano Zapata (Tabasco) – snaha co nejvíce zapojit honorární konzuly do ekonomických aktivit • v Mexiku působí Kancelář Czech. Trade • v Mexiku sídlí zastoupení Czech. Tourism pro Latinskou Ameriku
Základní makroekonomické údaje (r. 2015): • • • Růst HDP/ob. Míra inflace Nezaměstnanost Devizové rezervy Přímé zahraniční investice Vývoz Dovoz Bilance Obrat 2, 5 % 9. 445 USD 2, 13 % 4, 4 % 176, 723 mld. USD 28, 3823 mld. USD 380, 7720 mld. USD 395, 2324 mld. USD - 14, 4604 mld. USD 776, 0044 mld. USD
Ekonomická situace Mexika latinskoamerickými zeměmi): (srovnání s ostatními • růst HDP – 2, 5 % (r. 2015); faktory, které ovlivňovali a budou ovlivňovat další vývoj: o snížení cen surovin (hlavně ropa – v lednu 2016 se cena propadla na 22, 07 USD/barel, ale také další nerostné a zemědělské) – nižší příjmy státního rozpočtu nutí k úsporám, především provozním, zlepšení výběru daní částečně pokrylo ztrátu, oproti jiným LA zemím – výhoda – vývoz produktů zpracovatelského průmyslu, o zvýšení úrokových sazeb v USA – odliv peněz z rozvíjejících se ekonomik, k dispozici méně finančních prostředků
o nižší tempo růstu Číny – hlavní odběratel surovin, dopad na ekonomiky závislé především na exportu surovin • depreciace mexického pesa vůči americkému dolaru – z dlouhodobého hlediska (od r. 2013) národní měna znehodnotila nejméně z LA měn; opatření centrální banky z února letošního roku vedlo k posilování pesa (15. 2. – 19, 1754 MXN/USD, 14. 3. – 17, 8601 MXN/USD). • snižování cen energií a surovin a znehodnocování měny nevyvíjelo tlak na inflaci (na rozdíl od jiných LA zemí). Míra inflace 2, 13 % byla výrazně pod cílem centrální banky +/- 3 %. • výhoda mexické ekonomiky - dohody o volném obchodu se 46 zeměmi, 32 dohody o podpoře a ochraně investic se 33 zeměmi, 9 dohod v rámci ALADI
• evropští exportéři se neobávají dalšího vývoje mexické ekonomiky – např. 74 % německých firem zaregistrovaných u CAMEXA chce v r. 2016 investovat; 73 % firem zaznamenalo v r. 2015 růst prodejů a zisků; 54 % firem chce vytvořit nová pracovní místa. SRN je v rámci zemí EU největším vývozcem do Mexika.
Strukturální reformy: • v posledních 2 letech bylo schváleno 11 reforem; k nejdůležitějším ekonomickým patří: • energetická • telekomunikační • daňová • finanční • ekonomické konkurence • pracovní
Energetická reforma - cíle: • otevřít sektor zahraničním investorům: • zvýšit příjmy státního rozpočtu (nabídka možnosti těžby, zpracování, přepravy ropy a plynu; dovoz pohonných hmot; výroba a přeprava elektrické energie) • zlepšit konkurenceschopnost (přilákání nových technologií) • zefektivnit fungování PEMEX • zlevnit ceny elektrické energie a plynu • zvýšit podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů • zavádění nových technologií na ochranu životního prostředí
Telekomunikační reforma - cíle: • otevřít konkurenci telekomunikační a audiovizuální trh • zlepšit přístup k signálu (přilákání zahraničních investorů) • jasně stanovit a rozšířit práva a povinnosti účastníků • snížení cen za služby • digitalizace televizního vysílání Daňová reforma – cíle: • zlepšit fungování veřejných financí • zvýšit transparentnost • zjednodušit daňový systém • zlepšit výběr daní (a tím příjmy státního rozpočtu) • zavést progresivní zdanění • zavedením nových daní zlepšit ochranu zdraví a životního prostředí • posílit systém sociálního zabezpečení (zajištění minimálního příjmu pro osoby starší 65 let a podpory v nezaměstnanosti)
Finanční reforma – cíle: • zvýšit konkurenceschopnost finančního sektoru • podpořit přístup k úvěrům • zvýšit efektivitu finančních institucí Reforma ekonomické konkurence – cíle: • posílení systému • zaručení podmínek volné soutěže • eliminovat překážky efektivního fungování trhu • inovace
Pracovní reforma – cíle: • zlepšení přístupu na trh práce • tvorba pracovních míst • transparentnost odborových organizací • posílení pravomocí odpovědných organizací státní správy • boj proti diskriminaci podle věku, pohlaví, boj proti sociální inkluzi • modernizace pracovního práva
Bilaterální obchodní výměna: 2011 2012 2013 2014 2015 Vývoz 344237 458935 Dovoz 408394 Bilance Obrat 481954 640268 659751 63650 442354 482151 520129 532492 42513 -64157 16581 -197 120139 127260 21137 752630 901289 964105 1160397 1192243 106163 Zdroj: ČSÚ, tis. USD I/2016
Komoditní struktura vývozu – osobní automobily s obsahem motoru 1500 – 3000 cm³, osobní automobily s obsahem motoru 1000 – 1500 cm³, brzdy, části a součásti klimatizačních přístrojů, vratné pístové motory nad 1000 cm³, rádia pro motorová vozidla, nové pneumatiky z kaučuku pro autobusy nebo nákladní vozy, elektrická zařízení k ochraně elektrických obvodů, výrobky z plastů, odsávače Komoditní struktura dovozu – pevné elektrické kondenzátory s keramickým dielektrikem, zařízení pro příjem, konverzi, vysílání, regeneraci obrazu a hlasu, pevné elektrické kondenzátory tantalové, stavebnice a hračky z plastů, brýlové čočky, rostlinné látky a odpady pro výživu zvířat, digitální televizní kamery, pektinové látky, osobní automobily s obsahem motoru 1500 – 3000 cm³, přístroje na měření a kontrolu tlaku kapalin a plynů
Vývoj vývozu ČR – Mexiko: Vývoz 700000 659751 640268 600000 500000 481954 458935 400000 344237 300000 Vývoz 200000 100000 0 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: ČSÚ • V r. 2015 se vývoz do Mexika podílel na exportu do Latinské Ameriky 47, 3 %, na obratu 41, 3 % • pro srovnání Brazílie – vývoz 18, 7 %, obrat 18, 5 %
• Mexické statistiky – jiná metodika, zahrnuje i nepřímé dovozy a vývozy 2011 2012 2013 2014 2015 Vývoz 140000 228400 243600 239100 190700 Dovoz 542000 668200 842500 1095100 1156500 Bilance -402000 -439800 Obrat 682000 -598900 -856000 -965800 896600 1086100 1334200 1347200 Zdroj: Ministerstvo hospodářství Mexika • Co ukazují rozdílné údaje? • velké množství českého zboží se do Mexika dostává přes třetí země • přes Mexiko se do ČR dováží zboží jiných států
Spolupráce MZV ČR – MPO ČR: • Dělba práce“ mezi MZV a MPO je dána Rámcovou dohodou mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zahraničních věcí o zásadách spolupráce při zajišťování podpory exportu a ekonomické diplomacie České republiky. • Dokument stanoví 3 základní pilíře podpory exportu a ekonomické diplomacie: • společné klientské centrum pro podnikatele • jednotnou zahraniční síť ČR pro podporu exportu • nabídku služeb pro české podnikatele (Katalog služeb): • ZÚ – B 2 G, G 2 G • Czech. Trade – B 2 B
Nástrahy jednání v Mexiku: • oblečení – podle místa jednání to může být oblek, ale teplejších oblastech je jako vhodná považovaná košile „guayabera“ • jazyk – španělština, především mimo hlavní město a v případě firem, které nemají příliš zkušenosti se zahraničím • vhodné tištěné materiály ve španělštině, event. drobné firemní dárky • partner na schůzce očekává od druhé strany dochvilnost, ale sám často přichází se zpožděním • na počátku komunikace nelze jen zaslat e-mail a čekat na reakci – nemusíte se ji dočkat, nutný následný telefonát • schůzka začíná zdvořilostmi a výměnou informací obecnějšího charakteru • partner nikdy neřekne přímo ne, často věc přislíbí, i když ví, že ji není schopen splnit
Proč by české firmy měly vyhledávat mexický trh: • i když je růst relativně malý, ve srovnání s většími latinskoamerickými ekonomikami jde o růst • na jedné straně jsou omezovány státní výdaje, ale zavádění nových technologií může výhledově zlevnit výrobu a provoz • geografická blízkost USA a relativně levná pracovní síla mohou napomoci vývozcům do USA • Mexiko může být vstupní branou pro středoamerický trh • evropské firmy se neobávají dalšího vývoje hospodářství
- Slides: 23