Specifika strategickho plnovn ve veejn sprv Jan Binek

Specifika strategického plánování ve veřejné správě Jan Binek Strategické plánování Přednáška č. B. 1 Zlínský kraj – květen 2012

Vstupní otázky v Jsou plánovací přístupy z podnikatelského sektoru využitelné i ve veřejné správě? v Jaké jsou podle vás největší problémy strategického plánování ve veřejné správě? 2

Hlavní body přednášky „Taktizování bez strategie je posledním výkřikem před porážkou. “ Sun Tzu v Rámec strategického plánování ve veřejné správě v Rozdíly oproti plánování soukromého sektoru v Základní pojmy a procesy 3

Členění veřejné správy Struktura veřejné správy ČR Státní správa Veřejná správa Ø vláda – ministerstva Ø ústřední správní úřady podřízené ministerstvům Ø jiné ústřední orgány státní správy Ø územní správní úřady Územní Samospráva Zájmová kraje obce zájmová či profesní sdružení osob (např. stavovské komory, VŠ) Plánovací vazby

Jak na plánování? Základní procesy strategického řízení: ü plánování, ü organizování, ü vedení a motivování, ü monitorování a kontrola v Plánování je proces stanovení určité časové a věcné posloupnosti určitých dějů. v Vzniklý „plán“ má podobu představy v mysli, nebo vzniká jako písemný dokument.

Proč musí plánovat veřejná správa plánovat? v Stanovení poslání a úkolů v Vytváření konsenzu („uvnitř“ VS i širší) v Usměrňování rozvoje území v Základ pro účelné využití zdrojů v Plánování v podmínkách neurčitosti.

Čím se liší plánování ve veřejné správě od plánování podnikatelů? VEŘEJNÁ SPRÁVA PODNIKATELÉ Komplexní rozvoj území či rozvoj určitého sektoru v území Rozvoj podniků – zisk, podíl na trhu… Velké množství aktérů Uzavřený okruh aktérů Složitý proces vyjednávání Jasné procesy Vysoká závislost a podmíněnost rozhodnutí Větší možnost volby

Co kdo může ve veřejné správě plánovat? v Státní správa – koná pouze to, co nařizuje zákon v Samospráva: Ø „vrchnostenské“ činnosti (povinnosti a práva upravená zákonem), Ø „pečovatelské“ činnosti (samospráva vykonává jako soukromoprávní subjekt, široký okruh možností). Do samostatné (samosprávné) působnosti smí stát zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. 8

Atributy veřejného sektoru – základ specifik strategického plánování ve veřejné správě v Veřejná správa – pořizovatelem organizace veřejné správy, z toho vyplývá nutnost dodržovat příslušné procesy. v Veřejná volba – zastupitelská demokracie, přímé zapojení (vyjádření názorů) občanů. v Veřejné finance – významná část naplánovaných činností je financována z veřejných rozpočtů. v Veřejná kontrola – oprávnění veřejnosti žádat informace o plnění vyjednaných záměrů a vynaložených prostředků. 9

Legislativní úprava plánování v Úprava plánování je v české legislativě značně nevyvážená a relativně stručná (s výjimkou územního plánování). v Na úrovni státní správy a částečně i na úrovni krajů je závazné zpracování koncepcí v řadě oblastí, na úrovni obcí je úprava výrazně stručnější. v Na základě věcného i procesního rámce musíme odlišit: strategické plánování a územní plánování, v Plánování v samostatné x přenesené působnosti. 10

Strategické x územní plánování Strategické plánování v Má aktivizační charakter (z pohledu času i finančních prostředků) – stanovuje směřování („filozofii“) rozvoje („myšlenka“ o rozvoji). v Formuluje a provazuje všechny kategorie rozvojových aktivit. v Náležitosti a procesy nejsou zákonně upraveny a vychází z praxe (proto často různá terminologie, metodika a obsah). Územní plánování v Prostorový průmět rozvojových aktivit s územním dopadem. v Převážně regulační charakter – stanovuje limity využití území. v Náležitosti a procesy závazně upraveny stavebním zákonem.

Fáze strategického plánování/řízení reflektující specifika veřejné správy Věcný pohled 5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba – doplnění či změna plánu 1. Identifikace východisek – hodnocení situace Dle projektu WD-39 -07 -1 Metodika Ro. IA PROCES STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ/ŘÍZENÍ 4. Realizace naplánovaných činností a sledování efektů . 2. Volba směřování rozvoje – čeho chceme dosáhnout 3. Stanovení způsobu realizace – jak toho Regionální rozvoj a praxe dosáhneme

Fáze 1. Identifikace východisek – hodnocení situace Plánování je cyklem pravidelně se opakujících fází. v POJMENOVÁNÍ OČEKÁVÁNÍ. v Navázání na předchozí vývoj. v Zjišťování (nových) informací o situaci, o problémech a jejich příčinách.

Fáze 2. Volba směřování rozvoje – čeho chceme dosáhnout (vize, cíle, priority) v Rozhodnutí, jak by území/daná oblast měly vypadat v budoucnu a jakým směrem by se měly rozvíjet = VIZE. v Rozvinutí vize je pomocí dlouhodobých cílů. v Volba toho co je nejdůležitější, co budeme dělat nejdříve = PRIORITY Nutná vazba na ostatní plánovací dokumenty veřejné správy.

Fáze 3. Stanovení způsobu realizace – jak toho dosáhneme v Specifikace priorit: Ø stanovení, jak jich dosáhneme (nástroje a jejich uchopení). v Zohlednění finančních a personálních možnosti. v Stanovení způsobu kontroly a aktualizace. Sestavení koncepčního dokumentu.

Fáze 4. Realizace naplánovaných činností a sledování efektů v Realizace rozvojových činností probíhá podle vypracovaného plánu. Ø v případě nových skutečností či změn ve zdrojích jsou prováděny průběžné úpravy plánu, tak aby zůstával provázaným a reálným dokumentem. v Realizace neznamená jen vlastní výkon určité činnosti nositelem plánu, ale i vyjednávání, iniciaci, koordinaci činnosti jiných subjektů apod.

Fáze 5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba – doplnění či změna plánu v Sledování a vyhodnocení: Ø naplňování naplánovaných kroků – CO, Ø efektů realizovaných činností – K ČEMU, Ø vztahu mezi náklady a přínosy – ZA KOLIK. v Změny okolností a podmínek: Ø Nový způsob realizace, úprava směřování = aktualizace. Ø Nové směřování rozvoje = nový plán. v Vyhodnocení realizace je nezbytné každý rok.

Zakotvení koncepčního dokumentu v procesu strategického plánování Konec platnosti koncepce Rozvojová koncepce Fáze strategického plánování 1. Identifikace východisek 2. Volba směřování rozvoje 3. Stanovení způsobu realizace Využívání rozvojové koncepce k řízení 4. Realizace naplánovaných činností a sledování efektů Zhodnocení naplňování koncepce 5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba . Potřeba korekcí – aktualizace Změny východisek – nová koncepce Regionální rozvoj a praxe Rozvoj obce/ regionu Procesy změn

Význam faktorů kvality procesu strategického plánování Faktor kvality 1. Název dokumentu či projektu strategického plánování 2. Zúčastnění pozorovatelé 3. Metodika zpracování dokumentů 4. Zapojení veřejnosti Významnost Nevýznamné Středně významné Důležité, ale ne rozhodující Významné, ale ne samospasitelné 5. Silné politické vedení procesu Velmi významné 6. Trvalé odhodlání a schopnosti implementovat dokument do běžné řídící a koordinační praxe Velmi významné Pramen: Výzkum NSZM, 2004. 19

Problémy strategického plánování ve VS Ø Nejednotná terminologie. Ø Řada nevyřešených metodických otázek (hierarchizace, vazby, aktualizace, vyhodnocování) – nedostatečná metodická podpora. Ø V praxi chybné a nelogické postupy. Ø Nedostatečná provázanost mezi strategickým a finančním plánováním. Ø Problém transparentnosti a zapojení aktérů. 20

Děkuji za pozornost.