Specifika pe o jednotliv skupiny OZP Specifika sociln

Specifika péče o jednotlivé skupiny OZP

Specifika sociální péče o osoby s tělesným postižením • Tělesné postižení = přetrvávající nebo trvalé nápadnosti či snížené pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní, emocionální a sociální výkony. • Příčiny: změny na pohybovém aparátu týkající se kostí, kloubů i měkkých tkání. • V ČR žije cca 300 000 lidí s tělesným postižením. • Výchovou, vzděláváním a přípravou pro pracovní a společenské začlenění jedinců s postižením hybnosti se zabývá somatopedie.

Dělení Dle doby vzniku Dle stupně tělesného postižení • vrozená –poruchy tvaru nebo velikosti lebky (makrocefalus, hydro-, mikrocefalus), vrozené vady končetin a centrální a periferní obrny (dětská mozková obrna) • získaná po úraze – otřes mozku, zhmoždění mozku, zlomeniny obratlů, amputace • získaná po nemoci – akutní revmatismus (revmatická horečka), vleklý kloubní revmatismus, dětská infekční obrna • • lehké střední těžké velmi těžké

Dělení Podle celkové pohyblivosti se hodnotí: • jedinci mobilní – dokáží se sami pohybovat • jedinci částečně mobilní – pohybují se s pomocí jiné osoby nebo ortopedických pomůcek (berle, chodítka, francouzské hole) • jedinci imobilní – nejsou schopni se pohybovat ani s využitím pomůcek nebo dopomocí • Důležitá je lokalizace poruchy hybnosti, tj. upřesnění zda se jedná o: • postižení celého těla nejsložitější • postižení horních končetin – má důsledky v oblasti manipulační a je důležitá z didaktického hlediska • postižení dolních končetin – zasahuje lokomoci • postižení trupu • postižení hlavy

Vztah s většinovou společností • Většinou jsou společností dobře přijímáni, nemají problém se domluvit • Vnímání a způsob myšlení je podobný jako u zdravých lidí. • Problém mají: o lidé s velmi těžkým postižením (porucha komunikace) o lidé s nápadným postižením (viz „fascinace monstrem).

Školská a pracovní integrace • Většinou vhodná integrace do škol (event. s osobní asistencí) • Důležitý je vhodný výběr povolání • Část skrývá postižení (bojí se diskriminace na trhu práce) • Část žije jako rentiéři (život na dávkách) • Při práci a studiu je důležitá bezbariérovost a užívání speciál. pomůcek (viz pomůcky pro TP)

Bytová problematika • Snaha o bydlení v přirozeném prostředí • Problémem je vysoká cena bezbariérových úprav • Sociální pobytové služby: – Podpora samostatného bydlení – Chráněné bydlení – Domovy pro osoby se zdravotním postižením

Nejvíce využívané terénní a ambulantní služby • • • Raná péče Osobní asistence Pečovatelská služba Tísňová péče Denní stacionáře a centra denních služeb Odlehčovací služby Sociální RHB Sociálně terapeutické dílny Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Specifika sociální péče o osoby s mentálním postižením • Mentální retardace = vývojová porucha integrace funkcí, postihuje všechny složky osobnosti (duševní, tělesnou i sociální) • v literatuře najdeme desítky vymezení tohoto pojmu většina z nich se shoduje na tom, že se jedná o snížení intelektových schopností (IQ), které doprovází problémy v sociální interakci a adaptabilitě klienta • v ČR asi 300 000 osob s MR

Vrozená a získaná MR Oligofrenie • • • opoždění psychického vývoje v prenatálním, perinatálním nebo časně postnatálním období. získaná zhruba do 2 let života dítěte v prenatálním období – matka chytí infekci, užívá drogy, má úraz, nebo dědičně Downův syndrom (odchylka na 21. chromozomu)… perinatální období – abnormity porodních cest nebo porodu… postnatální – infekce, zánět mozku, úrazy, DMO… Demence • • • získaná po 2. roce života druhotné postižení intelektu u jedince, který původně dosáhl vyšší úrovně způsobuje převážně nerovnoměrný úbytek intelektových schopností progresivní tendence, nebo se může zastavit příčiny: zánět mozku, mozkových blan, úraz mozku, poruchy metabolismu, intoxikace, degenerativní onemocnění mozku, duševní poruchy příznaky: zvýšená dráždivost, únava, emocionální labilita, výkyvy v pozornosti, poruchy paměti a učení, změny ve struktuře osobnosti jedince (necitelnost, egoismus, bezohlednost)

Stupně MR • Lehká MR (IQ 50 -70) • Středně těžká MR (IQ 35 -49) • Těžká MR (20 -34 IQ) • Hluboká MR (IQ 0 -10)

Lehká MR (IQ 50 -70) • do 3 let jen lehké opoždění nebo zpomalení psychomotorického vývoje • bývá diagnostikována až v předškolním věku, kdy se projevují větší problémy (tedy mezi 3. až 6. rokem) => malá slovní zásoba, opožděný vývoj řeči a komunikativních dovedností, různé vady řeči, řeč je obsahově chudá • nedostatečná zvídavost a vynalézavost, stereotyp ve hře • v období školní docházky – konkrétní mechanické myšlení, slabší paměť, omezená schopnost logického myšlení, vázne analýza a syntéza • jemná a hrubá motorika lehce opožděna, porucha pohybové koordinace • během dospívání a dospělosti může dosáhnout normy • v sociálně nenáročném prostředí mohou být zcela bez problémů • vzdělávají se ve speciálních školách typu zvláštních škol a pomocných škol, mohou absolvovat odborná učiliště • zvládají jednoduché učebí obory • tvoří 80% z celkového počtu mentálně retardovaných osob

Středně těžká MR (IQ 35 -49) • • • • u dospělých odpovídá věku 9 -12 let rozvoj myšlení a řeči výrazně opožděn a přetrvává až do dospělosti často epileptici, autisté emocionálně labilní, nevyrovnaní, nepřiměřené reakce řeč velmi jednoduchá, slovník obsahově chudý, časté agramatismy – někdy komunikují pouze neverbálně problémy s rozeznáváním symbolů vývoj jemné a hrubé motoriky zpomalen opožděna a omezena je možnost sebeobsluhy (starat se sám o sebe) lze osvojit základní hygienické návyky a částečně i prvky samoobsluhy špatná koncentrace část schopna vzdělání ve speciální škole – nejschopnější => jednoduché pracovní zařazení pod dohledem nebo v chráněném prostředí tvoří asi 12% z MR některé nutno zbavit svéprávnosti nebo je omezit v právních úkonech

Těžká MR (20 -34 IQ) • - psychomotorický vývoj značně opožděn již v předškolním věku • - příznaky celkového poškození CNS • - časté tělesné defekty, značná pohybová neobratnost, problém koordinace pohybů • - výrazné poruchy pozornosti, nestálost nálad, efektivita • - řeč je velmi primitivní, izolovaná slova, nebo vůbec nevytvořena (skřeky) • - dlouhodobým výcvikem si mohou osvojit základní hygienické návyky a určitou míru sebeobsluhy • - jsou impulzivní, mají výkyvy nálad, někdy sklony k agresivitě – vyžadují trvalý dohled • - asi 7% z celkového počtu osob s mentálním postižením • přidružují se také poměrně vážné zdravotní problémy→ nižší věk dožití (cca kolem 40 let)

Hluboká MR (IQ 0 -10) • nejsou schopni sebeobsluhy, vyžadují soustavnou péči • nápadné, stereotypní automatické pohyby • kombinace s postižením sluchu, zraku, neurologické poruchy • řeč nerozvinuta, nonverbální komunikace beze smyslu, maximálně rozumí jednoduchým požadavkům • okolí nepoznává, časté sebepoškozování • nedožívají se vysokého věku • 1% z MR

Vztah s většinovou společností • Mentálně postižení mají ve společnosti obvykle velmi nízký sociální status, • Jsou podceňování • Často jsou nadměrně omezovány jejich práva, ale na druhé straně i požadavky společnosti na ně • Často jsou přijímáni pouze jako pasivní partneři v komunikaci a pasivní příjemci péče.

Pracovní a školní integrace • Integrace do běžných škol je obtížná • Pracovní zařazení dle stupně postižení • Časté využití podpory při získání prac. uplatnění: – Přechodné zaměstnání – Tranzitní program – Tréninkové programy – Chráněné pracovní místo – Příprava k práci

Oblast bydlení • Sociální pobytové služby: – Podpora samostatného bydlení – Chráněné bydlení – Domovy pro osoby se zdravotním postižením • Bydlení v komunitě – např. camphill (v ČR camphill České Kopisty)

Trávení volného času • Programy ve stacionářích a denních centrech • Zájmové kroužky a večerní školy • Setkávání ve skupinách stejně postižených osob – společné činnosti, podpora • Vrstevnické programy (1 OZP + 1 zdravá osoba)

Specifika sociální péče o osoby se zrakovým postižením • Osoby se zrakovým postižením jsou lidé s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Úžeji se tímto termínem rozumí ti, u nichž poškození zraku nějak ovlivňuje činnosti v běžném životě a u nichž běžná optická korekce nepostačuje • V ČR žije 60 000 zrakově postižených (z nich 17 000 velmi těžce) a 1 500 slepohluchých

Poruchy zraku 1. Dle druhu zrakové vady: • ztráta zrakové ostrosti (refrakční vady ) • postižení šíře zorného pole (skotom, trubicovité vidění) • okulomotorické poruchy (strabismus) - šilhavost • problémy se zpracováním zrakových podnětů ( kortikální slepota) • poruchy barvocitu (barvoslepost) 2. Dle stupně zrakového postižení • • • slabozrakost - vidění oběma očima i pomocí brýlí natolik sníženo, že postižený nemůže číst písmo běžné velikosti zbytky zraku - snížení nebo zkreslení činnosti zrakového analyzátoru obou očí a následně porucha vnímání, dítě se otáčí za světlem a silné světlo upoutává jeho pozornost, slepota - nerozvinutí nebo úplná ztráta zrakových schopností, (slepota praktická - ze vzdálenosti 3 m počítat prsty, nestačí na samotnou orientaci v prostoru x slepota totální –úplná absence vidění )

Vztah s většinovou společností: • Osoby se zrakovým postižením jsou společností obvykle dobře přijímány a dobře se integrují do společnosti díky tomu, že komunikují podobně jako většinová společnost.

Systém péče o zrakově postižené • • Středisko rané péče (od narození až po MŠ) – diagnostika, pomoc rodině Speciální MŠ – orientace v prostoru, rozvoj nepostižených smyslů SPC – podpora a integrace, metodická pomoc učitelům Speciální školy pro zrak. postižené- (prostor. orientace, hra na nástroj, pomůcky, dobré osvětlení, sestavuje se individuál. plán, psaní na stroji, učí se metodika písma – Braillovo písmo, kovové šablony) Tyfloservis – středisko pomoci, má k dispozici pomůcky hlasové knihovny atd. Tyflocentrum – pro dospělé, funguje na bázi naplňování volného času nebo na bázi zaměstnávání Česká unie nevidomých a slabozrakých Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky – SONS ČR

Školní a pracovní integrace: • Při vrozeném postižení diskriminace při vzdělávání a zaměstnávání • Při získaném postižení většinou ztráta práce • Při výuce je možnost mít asistenta či tlumočníka, nutnost využití speciálních pomůcek • Tradiční zaměstnání – telefonisté, košíkářská výroba, keramická výroba, tkalcovská výroba, masérství.

Nejčastěji využívané sociální služby • • • poradenství osobní asistence centra denních služeb a denní a týdenní stacionáře pečovatelská služba odlehčovací služby domovy pro zdravotně postižené (event. i domovy pro seniory) raná péče průvodcovská služba a předčitatelské služby Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální RHB

Specifika sociální péče o osoby se sluchovým postižením • Sluchové postižení: Z medicínského hlediska se každá porucha funkce sluchového orgánu. Z hlediska pedagogického narušení vztahů sluchově postiženého člověka s okolním světem. • Jinak na sebe pohlížejí sami sluchově postižení. Mnozí z nich se za postižené nepovažují, cítí se být pouze příslušníky jiné jazykové a kulturní menšiny. • V ČR žije 300 000 sluchově postižených (z nich 15 000 zcela hluchých)

Vady sluchu Dělení sluchových poruch • • • 1. Periferní – oblast vnějšího až vnitřního ucha Poruchy převodní – porucha převodního ústrojí, postiženo slyšení převážně hlubokých tónů, postižený slyší řeč v menší intenzitě (porucha kvantitativní) Poruchy percepční – porucha vnitřního ucha, postiženo slyšení vysokých tónů, špatně rozeznává určité hlásky a tím i slova, špatně slyší šepot, porucha kvalitativní Poruchy smíšené – poruchy percepční i převodní 2. Centrální – postiženo centrální nervové ústrojí sluchového analyzátoru Stupně sluchových vad • • • 1. Nedoslýchavost - je částečná - lehká ztráta sluchu ( 26 - 40 d. B), neslyší dobře za nevýhodných podmínek. - střední ztráta sluchu ( 41 – 55 d. B), potíže při komunikaci na delší vzdálenost - středně těžká ztráta sluchu ( 56 – 70 d. B ), dorozumění hlasitou řečí do 1 metru - těžká ztráta sluchu ( 71 – 90 d. B ), problémy s dorozumíváním i při řeči zblízka - velmi těžká ztráta sluchu ( nad 91 d. B ), někdy označováno jako „zbytky sluchu“ 2. Hluchota - úplná ( totální ) naprostá ztráta sluchu, někdy označováno jako neslyšící (neslyší žádný zvuk -ani zesílený), orientace podle vibrací - praktická – vyskytují se pouze zbytky sluchu (kategorická nejednotnost)

Vztah s většinovou společností: • Často problematický, spojený se vzájemnou podezíravostí a nepochopením a nedůvěrou. • Neslyšící budí nedůvěru odlišnou gestikulací a mimikou. • Osoby, které jsou neslyšící od narození, mají odlišný způsob myšlení a tím i vnímání situací, to způsobuje problémy při vzájemném kontaktu.

Pracovní a školní uplatnění • Školské systémy: – Speciální MŠ – vytváření řeči, sluchová výchova, nácvik odezírání – ZŠ pro sluchově postižené – používání technických pomůcek, docházka delší o dva roky – Integrace v ZŠ – důležitý je stav dorozumívacích schopností, rozvoj obsahové i formální stránky řeči • možnost mít asistenta nebo tlumočníka při výuce, využívání speciálních pomůcek • spíše obtížné pracovní uplatnění ( i přes kvality jako je soustředěnost a koncentrace na vykonávanou práci)

Zájmové organizace, nezisková sdružení • ASNEP- Asociační organizace nedoslýchavých a jejich přátel • Klub neslyšících – Brno • Česká společnost tlumočníků • Česká unie neslyšících, • Český klub nedoslýchavých, • ČK ohluchlých, Č. svaz neslyšících sportovců, • Federace rodičů + přátel SP (FRPSP), • Klub mladých neslyšících, • SORDOS ( Sdružení pro kulturu neslyšících), • a další

Nejčastěji využívané sociální služby Poradenství osobní asistence centra denních služeb pečovatelská služba odlehčovací služby domovy pro zdravotně postižené raná péče průvodcovská služba a předčitatelské služby Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením • Sociální RHB • • •

Specifika sociální péče o osoby s duševním postižením • v ČR žije 100 000 duševně nemocných • WHO definuje duševní poruchu takto: klinicky prokazatelná změna duševní činnosti, která vyřazuje člověka z práce, společenského života, znemožňuje mu vypořádávat se s každodenním stresem a narušuje jeho zodpovědnost vůči ostatním a sobě samému. • Počet osob s duševním onemocněním je těžko odhadnutelný. Podle WHO trpí každý pátý člověk duševním onemocněním (včetně lehkých forem).

Typologie duševních poruch • • • 1. Organické duševní poruchy (Např. demence, amnestický syndrom, delirium, atd. ) 2. Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek (závislosti) 3. Schizofrenní poruchy a poruchy s bludy (psychózy) 4. Afektivní poruchy – poruchy nálady (deprese, mánie) 5. Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy 6. Poruchy osobnosti a chování u dospělých (disociální porucha, histeriónství) 7. Mentální retardace 8. Poruchy pohlavní identity a sexuální preference (pedofilie, sadismus) 9. Porucha příjmu potravy (mentální anorexie, bulimie) 10. Sexuální dysfunkce – např. porucha erekce a vaginismus. 11. Dětská psychiatrie- věnuje se léčbě dětí a dospívajících do 18 let. Některé kategorie se často prolínají!!! Např. schizoafektivní porucha – na pomezí schizofrenních a afektivních poruch.

Vztah s většinovou společností • Lidí trpící duševním onemocněním jsou společností často odmítání, jejich společenský status je nízký. • Častá stigmatizace • Duševní porucha znesnadňuje interakci se sociálním okolím (omezená sociální citlivost a vnímavost ).

Integrace do společnosti, uplatnění na trhu práce • Pomoc s uspořádáním života a identifikace potřeb a následné pomoci s jejich naplňováním • Při pracovním uplatnění často nutná pomoc (viz pracovní uplatnění osob s MR)

Sociální služby • Viz specifika péče o osoby s MR • Velký význam mají komunitní služby – např. denní stacionáře, krizová centra, organizace poskytující chráněné a podporované bydlení, chráněné dílny či podporované zaměstnávání. (Fokusy, Vida centra …)

Specifika sociální péče o osoby s vnitřním postižením • v ČR žije 480 000 diabetiků (z nich 70 000 inzulinovaných), 150 000 osob po cévních a mozkových příhodách, 140 000 osob postižených epilepsií. • Často jsou řazeni k tělesným onemocněním.

Dělení: • Postižení srdce a cév • Postižení žláz s vnitřní sekrecí a metabolické onemocnění • Postižení trávicího traktu • Postižení nervové soustavy • Postižení krvetvorby • Postižení imunitního systému a onkologické • • Postižení se mezi sebou mohou vzájemně kombinovat

Vztah s většinovou společností • Záleží na konkrétním onemocnění, ale většinou je vzájemně dobrý.

Školní a pracovní integrace: • záleží na konkrétním postižení, dále viz výše.

Zdroje: • • • JESENSKÝ, J. a kol. : Kontrapunkty integrace zdravotně postižených, Praha: Karolinum 1995, ISBN: 807184 -030 -0 KOCUROVÁ, M. a kol. Speciální pedagogika pro pomáhající profese. Plzeň: ZČU 2002. 209 s. ISBN 807082 -844 -7. SLOWÍK, J. Speciální pedagogika. Praha: Grada, 2007. ISBN: 978 -80 -247 -1733 -3. ŠVARCOVÁ, I. 2000. Mentální retardace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80 -7178 -506 -7. ŠVARCOVÁ, I. 2003. Mentální retardace - vzdělávání, výchova, péče. Praha: Portál, 2003. ISBN 807178 -821 -X. VÁGNEROVÁ, M. , HAJD–MOUSSOVÁ, Z. , ŠTECH, S. 2000. Psychologie handicapu. Praha: Karolinum. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 2 vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80 -7178 -802 -3. VOJTOVÁ, V. : Problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením – právní hledisko. [online]. [citováno 2006 -01 -28] http: //www. equal. rytmus. org/kolo 1/odkaz/publikace. htm http: //panda. hyperlink. cz/cestapdf/pdf 08 c 6/novak. pdf