Specifika dtskho vtvarnho projevu Hazukov 1982 a Davido
- Slides: 16
Specifika dětského výtvarného projevu Hazuková (1982) a Davido (2001) s Uždilovým rozšířením kategorií a popisem vycházejícím z premis tvarové psychologie (Uždil, 1978, 2002). :
Věcná konstanta Uplatňuje se při zobrazování tvarů v prostoru. Technicky je dítě schopno vidět, že se kruh mění na elipsu, že věci vzdálené jsou menší než blízké apod. Dětská psychika však odmítá tyto zkresleniny zobrazo-vat. Teprve po šestém roce dítěte ustoupí princip „věcné konstanty“ nově objevenému principu konstrukce objemu a výhodě zachycení prostorových vztahů. n Obr. 3: Město, garáže a silnice (6, 5 r. ) n
Zobrazování vedle sebe bez překrývání n Překrývání tvarů je znakem vyspělého předškolního malíře. V tomto případě již silně působí vizuální vzpomínka (i když základ tohoto zobrazení je v konstrukci, ne v reprodukci).
Transparentnost Dítě zobrazuje i ty předměty nebo jejich části, které jsou ve skutečnosti zakryty. Obr. 5: Náklaďák (4, 5). Dítě chce sdělit, že řidič v autě veze náklad a tuto skutečnost zobrazuje formou transparentnosti. n
Sklápění n V kresbě je to, co se plně uplatní v půdorysném pohledu sklopeno do půdorysu a je viděno v plném nadhledu, zatímco věci, které stojí kolmo k základně, jsou sklopeny do půdorysu podél nebo kolmo k ose nějaké dominanty (např. stromy sklopené kolmo k silnici). Mohou být též seřazeny okolo středu (rákosí okolo rybníka). Sklápění je ve skutečnosti plošné uspořádání prostoru a je přesnou analogií plošného
Výtvarné vyprávění (simultaneita) Několik významových situací celého děje je zahrnuto do jedné kresby. Obr. 7: Dinosauři a želví ninja. (7, 6 r. ) „Dinosaurus stojí u sopky, láva teče až k němu, druhý dinosaurus je v dálce, láva se vznítila a dostříkla až na něho a zabila ho, v rohu se vznáší červená duše mrtvého dinosaura, godzila utekla do pralesa a hledá ji vrtulník. Dole jsou želví ninjové, dávají si pizzu, pak jeden odchází a bojuje s černým n
Grafoidismus n Kresba se naklání ve směru písma, zakulacují se ostré úhly a jeden tvar přechází písařsky do druhého.
Zobrazovací automatismus (nepravý ornament) n je název pro tendenci opakovat jednoduché a už osvojené tvary – čárky znamenající trávu nebo vlasy, knoflíky na kabátě apod. Může být základem tzv. nepravého ornamentu. Nepravý ornament často zakrývá určité mezery v představivosti a v myšlení. n Obr. 9: Houba plave ve vodě (4, 5 r. ); nepravý ornament proveden schodů na domě. na klobouku houby, vlnkách a „plotu“. n n Obr. 10: Náš dům (6 r. ); v provedení střechy a
Rytmus, opakování, symetrie jsou základem kompozičních schopností n v členění plochy a formální jednoty kresby. Základy kompozičního smyslu jsou podle Uždila (2002) dítěti vrozeny a mají svůj počátek už ve fyziolo-gických faktech (rytmus tepu a dechu, symetrie lidské postavy atd. ). n
Vytváření dětských schémat Dítě si vytváří určitý způsob zobrazení, který používá pro stejný předmět nebo motiv. Toto schéma se opakuje a dítě se k němu vrací. Vytvoření nového typu – přechod z jednoho symbolu n na druhý – znamená pro dítě značnou duševní námahu, je však důležité pro další vývoj výtvarného vyjadřování. Luquet (1927) tento jev popsal jako první a nazval jej „grafický typ“. n
Obrácená perspektiva Dítě kreslí objekty podle toho, jaký pro něj mají význam. Objekty znázorněné blíže spodnímu okraji jsou menší než ty, které se nacházejí ve středu obrazu. Důvodem je identifikace s některou z osob v kresbě uvnitř obrazu. Obr. 14: Lodě (4 r. ); zřetelně menší formy se vyskytují u spodního okraje. n
Intelektuální horizont n V období přibližně 6 - 7 let se v kresbě objevuje „horizont“, který ale neodpovídá vymezení perspektivy. Je to spíš oddělení země od nebe a má za úkol naznačit nerovnosti terénu. U dětí starších 6 až 7 let se setkáme s pokusem vyznačit prázdný prostor jako něco reálného, doopravdy existujícího. Děti jej vyčárají, vytečkují nebo vypletou serpentinovou linkou. Obr. 15: Zajíci na louce (5, 8 r. ); intelektuální horizont je již zobrazen, nikoli však zcela respektován – postavy se stále ještě vznáší v prostoru.
R-princip (pravidlo pravého úhlu) Dítě má jednak potřebu výrazně rozlišit směrovost, a současně si na pravém úhlu zakládá, protože podle něj zaručuje stabilitu stavby. n Luquet (1927) seskupuje znaky: R-princip, smíšený profil a kolorit pod termín „příkladnost“, kterou považuje za rozhodující tendenci pro transformaci vnitřního modelu do vizuální formy. n
Antropomorfismus n Dítě má tendenci neživým předmětům připisovat určitou tvářnost, obdařovat lidským výrazem všechno, co se pohybuje a roste.
Smíšený profil n Jedná se o kombinaci pohledu na objekt zpředu a ze strany, přičemž takto dítě zachycuje nejen lidské a zvířecí postavy, ale také stavby, domy ap. n n Obr. 21, 22: Zobrazení pomocí smíšeného profilu u slona (5 r. ) a na obrázku domu (6, 2 r. )
Kolorit (barevná nadsázka) n n n Potřeba rozlišit jednu barvu od druhé, nezájem o lomené tóny a využití barvy jako kontury vede k tomu, že reálná barevnost věcí je transponována do nové polohy. Tato barevná nadsázka v sobě obsahuje také emocionální vztah k zobrazeným prvkům.
- What is education act of 1982 or batas pambansa 232?
- Violation of code of ethics for professional teachers
- Landasan sistem kesehatan nasional
- Kum saati kuramı
- Odisha apartment ownership act 1982
- Frame semantico
- Board of education v pico 1982
- Frank stella, jarama ii, 1982.
- Toi and batson 1982
- 4 levels of competence
- Tujuan sistem kesehatan nasional
- Modello di marr
- 1982 loi de décentralisation
- 1998-1982
- Campeonato uruguayo 1982
- Carron's conceptual model of cohesion
- 1982-1938