Soust implementace Strategie 2020 byl zvazek proveden externho
• Součástí implementace Strategie 2020 byl závazek provedení externího vyhodnocení jejího naplňování s cílem nezávislého a objektivního posouzení vývoje vzdělávací politiky vzhledem k prioritám a cílům • V únoru 2017 byla z podnětu MŠMT ustavena skupina, k 10. 12. odevzdala svoji hodnotící zprávu a její stručné shrnutí
Složení skupiny • • • doc. Paed. Dr. Ondrej Kaščák, Ph. D. , doc. Ph. Dr. Tomáš Janík, Ph. D. , M. Ed. , Ph. Dr. David Greger, Ph. D. , doc. Ph. Dr. Tomáš Katrňák, Ph. D. , Mgr. Karel Šima, Ph. D. , prof. Ph. Dr. Arnošt Veselý, Ph. D. , doc. Ph. Dr. Irena Smetáčková, Ph. D. , prom. ped. Jana Hrubá, doc. Ing. Daniel Münich, Ph. D. , Mgr. Jana Matoušová, JUDr. Ing. Josef Staša, CSc. a prof. Paed. Dr. Iva Stuchlíková, CSc. – předsedkyně skupiny.
Hodnocení celkového rámce Strategie 2020 Hodnotící zpráva • I. analýza celkového rámce Strategie 2020, způsobu vyvození obecného cíle a výběru a zdůvodnění zvolených priorit • II. analýza obsahu a implementace Strategie 2020 • vhodnost zvolených dílčích cílů a opatření • posouzení realizovaných opatření a jejich dopadů v praxi (jsou-li již zjistitelné) na uskutečňování priorit • doporučení dalšího postupu a strategických kroků zaměřených především do konce účinnosti Strategie 2020. • III. strategické linie vyplývající z provedené analýzy
Hodnocení celkového rámce Strategie 2020 3 průřezové priority: • snižovat nerovnosti ve vzdělávání; • podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad; • odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém • zvoleny vhodně; rozpracování do dílčích cílů ale nebylo vždy podloženo zhodnocením možných dopadů opatření • o dopadech opatření je k dispozici málo dat, a často ve struktuře, která neumožňuje změny vyhodnotit • návaznost strategických dokumentů - výrazné zlepšení stavu před Strategií 2020, přesto některé problémy (zejména pozice Strategie digitálního vzdělávání měla být integrální částí Strategie 2020)
Hodnocení celkového rámce Strategie 2020 • vznik shora dolů, jako rámec pro strategické řízení vzdělávacího systému (byť po rozsáhlé veřejné konzultaci) • upozorňuje na rizika provádění politiky shora a nedostatečné vyjednávání a prosazování politiky na úrovni individuálních aktérů • implementační část popisuje velmi důležité „meta–strategické“ linie, bohužel ne vždy respektovány při rozpracovávání opatření • např. informovanější formulace cílů a efektivnější využívání nástrojů vzdělávací politiky, • ověřování opatření v míře adekvátní svému dopadu, • citlivé zvažování zda nové prvky mají být zaváděny plošně, povinně nebo postupně, na principu dobrovolnosti, • podpora změn v chování aktérů vzdělávání systematickým a promyšleným předáváním informací, šířením znalostí, vzděláváním, osvětou, úsilím o sdílení společných hodnot
Priorita 1: Snižovat nerovnosti ve vzdělávání
Priorita 3. 1 Snižovat nerovnosti ve vzdělávání • 3. 1. 1 Zvýšit dostupnost a kvalitu předškolního vzdělávání a rané péče • 3. 1. 2 Omezovat vnější diferenciaci v základním vzdělávání a efektivně začleňovat žáky do hlavního vzdělávacího proudu • 3. 1. 3 Posilovat společné prvky v oborech středního vzdělání • 3. 1. 4 Udržet otevřený přístup k rozmanité nabídce terciárního vzdělání • 3. 1. 5 Vytvářet podmínky pro snazší přechod absolventů na trh práce • 3. 1. 6 Podporovat dostupnost a kvalitu dalšího vzdělávání • 3. 1. 7 Individualizovat nabídku poradenských služeb DM
3. 1. 2 Zvýšit dostupnost a kvalitu předškolního vzdělávání a rané péče • Cílem zůstává zvýšení dostupnosti a kvality předškolního vzdělávání a rané péče. Dostupnost třeba sledovat na lokální úrovni, ne pouze statisticky na úrovni regionu. • V nesouladu se Strategií 2020 byly různými resorty rozvíjeny paralelní systémy (dětské skupiny apod. ). Nebyla realizována opatření na rozvoj kapacit rané péče. • Některá zásadní opatření (plošná povinnost předškolního roku v MŠ; zajištění míst v MŠ pro dvouleté) nedoprovázelo kvalitní ex-ante vyhodnocení dopadů RIA (někdy bez vyhodnocení), pilotní ověřování, byly nedoceněny sekundárních efekty. • Přetrvává nesoulad mezi zodpovědností zřizovatelů předškolních zařízení, finančními možnostmi a prioritami, obzvláště v sociálně–ekonomicky slabších lokalitách. • Přístup k péči o předškolní děti, která je v gesci více ministerstev, dosud nemá konsensuální společnou koncepci. • Přetrvává nedokonalý systém sledování lokální dostupnosti míst v předškolních zařízeních a předvídání. DM
3. 1. 2 Omezovat vnější diferenciaci v základním vzdělávání a efektivně začleňovat žáky do hlavního vzdělávacího proudu • Vnější diferenciace je rizikovým faktorem pro rovnost, která by měla představovat základní princip na nižších vzdělávacích stupních vhodně stanovený cíl i celá priorita • 13 opatření – většina s jasnou vazbou na cíl • Nedostatečná vazba opatření na realizační dokumenty a indikátory • Závislost realizace na projektech ESIF Klíčové oblasti: • Společné vzdělávání – téměř splněno; proces problematický • Jednotné přijímací zkoušky – sporný dopad na rovnost • Snížení odkladů školní docházky – nesplněno • Komplexní revize mechanismů vnější diferenciace – nesplněno IS
3. 1. 3 Posilovat společné prvky v oborech středního vzdělání • Současná struktura středního vzdělávání ustrnula v minulosti, kdy většina absolventů mířila bezprostředně na trh práce → Posilování všeobecného základu využitelného v dalším vzdělávání je důležitým cílem. • Počet středoškolských oborů zůstal na stejné úrovni. • Jediným skutečně realizovaným opatřením v této oblasti je zavedení povinné maturitní zkoušky • Z hlediska snížení vzdělanostních nerovností je PMZ z matematiky problematická AV
3. 1. 5 Vytvářet podmínky pro snazší přechod absolventů na trh práce • Důležitý a zcela relevantní cíl vzdělávací politiky • Mělo by jít spíše o systémovou než projektovou otázku • Strategie 2020 je poněkud nejasná ve vnímání proporcí všeobecného a odborného vzdělávání → potřeba vyjasnit • Národní soustava kvalifikací vnímána kontroverzně AV
3. 1. 6 Podporovat dostupnost a kvalitu dalšího vzdělávání • Strategie 2020 důležitost dalšího vzdělávání vyjadřuje, ale nespecifikuje • Velký nedostatek dat a informací • Velkým problémem je dělba kompetencí mezi resorty (zejména MŠMT a MPSV) a nedostatečná koordinace v této oblasti. AV
3. 1. 7 Individualizovat nabídku poradenských služeb • Identifikace vzdělávacích potřeb, řešení potíží a kariérové poradenství podmínka snižování nerovností i podpora učitelů a kvalitní výuky • 10 opatření soustředěných kolem 2 os: • Kapacity školských i školních poradenských pracovišť • Počty posilovány – ale neřešeno regionální pokrytí • Zvyšování kvality poradenských služeb • Diagnostické nástroje a školení – ale nezajištěny finance pro školy • Metodické vedení NÚV, revizní pracoviště • Revize financování společného vzdělávání • Vágní formulace typu „vytváření podmínek“ + chybějící indikátory • Realizace závislá na projektech ESIF • Vyhodnocení efektivity opatření možné až v delším časovém odstupu AV
3. 1. 4 Udržet otevřený přístup k rozmanité nabídce terciárního vzdělání • Otevřený přístup k terciárního vzdělávání – kvantitativně „udržen“, ale nutno kvalitativně prohloubit • Sektor VOŠ – ve Strategii jen omezeně, neřešené postavení a provázání s SŠ a VŠ - nutno řešit systematicky • Dosud omezená pozornost netradičním a znevýhodněným studujícím – revize systému sociálních stipendií • Změny ve financování zatím omezené a nedávné (přechod na fix) a dopady není možné zhodnotit • Změny v akreditacích – překotný přechod na nový systém, nevyzkoušeno a v řadě prvků nepřipraveno (kombinace starých postupů a nových pravidel) KS
- Slides: 15