souhvzd Souhvzd oblast na obloze s pesn vymezenmi

souhvězdí • Souhvězdí – oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi. Často se souhvězdí říká i zdánlivému útvaru na obloze , který je tvořen spojnicemi několika nejjasnějších hvězd. Tyto v dávných dobách lidem připomínaly různé bohy, zvířata apod. , podle kterých je pak pojmenovali. V každé civilizaci byl systém souhvězdí jiný. • Na nebi bylo Mezinárodní astronomickou unií (v roce 1925) nakonec ustaveno právě 88 souhvězdí. Z nich 48 nese pojmenování ještě z antických dob, ale řecká civilizace pravděpodobně část souhvězdí převzala z Mezopotámie. Jednotlivé tvary však mohly být známy už mnohem dříve (například obraz souhvězdí Oriona byl nalezen i na kosti pocházející z doby kamenné). • Názvy těchto 48 souhvězdí se vztahují k řeckým mýtům. Pokrývají především severní nebeskou klenbu. Jsou to třeba Býk, Velká medvědice, Orion, Andromeda a další. • Souhvězdí jižní oblohy vznikla později. Autory jejich názvů i tvarů jsou mořeplavci (někdy vědci), kteří kromě dalekých cest na jižní polokouli, kde mohli poprvé tato souhvězdí pozorovat, využívali souhvězdí k orientaci. Vznikly tak: Trojúhelník, Mikroskop, Vývěva, Rajka a podobně.

pozorování • Souhvězdí i dnes pomáhají při orientaci na obloze. Žijeme-li na severní polokouli, pak můžeme během roku pozorovat souhvězdí severní, zatímco jižní nám zůstanou z velké části skryta. Je to dáno tím, že zemská osa se v prostoru téměř nepohybuje a vůči vzdáleným hvězdám zůstává v klidu (míří stále k Polárce neboli Severce). Jižní souhvězdí jsou pak bez ustání zakryta zemským tělesem. • To neplatí pro pozorovatele stojícího blízko rovníku. Ten by během jednoho dne mohl teoreticky spatřit celé nebe i se všemi hvězdami. Polárku by neustále viděl těsně nad horizontem. • Prakticky k tomu však nikdy nedojde, neboť ve dne hvězdy pozorovat nemůžeme a celá jedna polovina nebe, ve které se nachází Slunce, je skryta v jeho záři. Musíme si počkat mnoho měsíců, než se Země na své dráze kolem Slunce posune. Tak se nám otevře výhled na souhvězdí do této chvíle skrytá. Právě proto se často hovoří o jarní, letní, podzimní a zimní obloze

Souhvězdí Velká medvědice

Kresba velké medvědice

Dělení souhvězdí • Kromě již zmíněných dělení souhvězdí na severní a jižní a jarní, letní, podzimní a zimní je praktické rozpoznávat souhvězdí obtočnová (cirkumpolární) a souhvězdí zvířetníku.

Tvary souhvězdí • Jednotlivé hvězdy souhvězdí spojuje pouze lidská představivost. Slunce stejně jako ostatní hvězdy, které vidíme prostým okem na obloze, patří do naší Galaxie, ale jinak jsou na sobě nezávislé. Vedle sebe můžeme vidět hvězdy, které se navzájem vůbec nepodobají, které dělí propastné vzdálenosti a které se pohybují různými směry. Pomíjivost tvarů souhvězdí je poměrně „svižná“: kolem 30 tisíc let. Poté se hvězdy od sebe na obloze vzdálí a obrazec se rozpadne. • Výjimkou jsou takzvané otevřené hvězdokupy a pohybové hvězdokupy. Jsou-li dostatečně blízko, mohou tvořit a většinou i tvoří převážnou část celého souhvězdí. Hyády v Býku a většina hvězd Velkého vozu takovými hvězdokupami jsou. • Dnes už označení souhvězdí neznamená jen tvar a několik hvězd v tento tvar spojený. Každé jedno souhvězdí má přesné hranice a stává se v podstatě jakýmsi územím, do kterého spadá všechno, co v tomto území můžeme v dalekém vesmíru pozorovat (tělesa Sluneční soustavy se při pozorování ze Země mohou postupem času promítat do různých souhvězdí).

Zajímavosti • Největším souhvězdím celé oblohy bývala loď Argo (legendárních Argonautů). Toto veliké souhvězdí však bylo v 18. století rozděleno na Lodní kýl, Lodní záď, Kompas, Holubici, Létající rybu a Plachty. Dnes je největším souhvězdím Hydra. • Jen jedno souhvězdí je půlené. Had byl dříve součástí Hadonoše. Po jejich oddělení Hadonoš Hada přeťal a Had se stal dvoudílným souhvězdím. Dvě jeho části můžeme rozlišit jako Hlavu hada a Ocas hada. Jde ale o jediné souhvězdí Hada. • Velký vůz není souhvězdí. Jde o skupinu hvězd, která patří k souhvězdí Velké medvědice. Malý vůz se oficiálně česky jmenuje Malý medvěd.

Orientace na obloze

Souhvězdí severní oblohy Jarní obloha • Jarní obloha není tak výrazná v počtu jasných hvězd jako zimní obloha, ale to ji neubírá na zajímavosti, protože se nachází dost daleko od Mléčné dráhy, chybí zde galaktické objekty jako hvězdokupy a difúzní mlhoviny.

• • Orientaci zahájíme od Velkého Vozu ( UMa ). Spojnice hvězd Dubhe a Merak míří na souhvězdí Lva. Lev je typický skupinou hvězd připomínající otazník; nejjasnější hvězda této skupiny Regulus leží na ekliptice. Východně od souhvězdí Lva můžeme nalézt méně výrazné souhvězdí Vlasy Bereniky ( Com ). Prodloužením oje Velkého vozu nalezneme souhvězdí Pastevce ( Boo ) s velmi jasnou hvězdou Arcturus. Jižně od Pastevce leží souhvězdí Panny (Vir) s dominantní hvězdou Spica. Hvězdy Regulus, Spica, Arcturus tvoří společně Jarní trojúhelník sloužící k orientaci. Pod celým trojúhelníkem se táhne nejdelší souhvězdí oblohy Hydra ( Hya ) ( hlavu má pod souhvězdím Raka ). Hydru doprovázejí dvě menší souhvězdí: Havran ( Crv ) a Pohár ( Crt ).

Letní obloha • Letní oblohu, podobně jako zimní, protíná pás Mléčné dráhy. A to ji činí velmi hezkou pro pohled pouhým okem. • Na letní obloze je nejdůležitější orientační vodítko letní trojúhelník, jehož vrcholy jsou hvězdy Vega, Deneb, a Altair.

• • Vega v souhvězdí Lyry (Lyr) je jedna z nejjasnějších hvězd oblohy. Deneb leží na ocase Labuti (Cyg), která letí Mléčnou dráhou k jihu. Na jih od Labuti se nachází souhvězdí Orla (Aql) s jasnou hvězdou Altair. Mezi Orlem a Labutí jsou dvě menší souhvězdí: Šíp (Sge) a Delfín (Del). Ještě severněji pak leží Lištička (Vul). Západně od Lyry najdeme nenápadné, ale rozlehlé souhvězdí Herkules (Her). Mezi Herkulem a Pastevcem leží snadno zapamatovatelné souhvězdí Severní koruny (Cr. B) s jasnou hvězdou Gemma (Alphecca). Pod Severní korunou lleží Hlava Hada (Ser), kterou drží Hadonoš (Oph), ze kterého vychází Ocas Hada (Ser). Had je tedy souhvězdí rozdělené na dvě poloviny. V ekliptikální části vynikají Střelec (Sgr) , Štír (Sco) s červenou hvězdu Antares a na západní části Váhy

Podzimní obloha • Na podzimní hvězdné obloze dominuje tzv. Pegasův čtverec složený ze hvězd a, b a g souhvězdí Pegasa ( Peg ) a hvězdou Alpheratz ( Sirrah ) ze souhvězdí Andromedy ( And ).

• Doplníme-li Pegasův čtverec o hvězdy Alamak , resp. Algol , ze souhvězdí Andromedy , resp. Persea ( Per ) , získáme obrazec nápadně podobný Velkému vozu. Nad souhvězdím Andromedy je souhvězdí Casiopeia ( Cas ) tvarem podobné „W“. Směrem na jih od Andromedy leží dvě malá souhvězdí Trojúhelník ( Tri ) a Beran ( Ari ). • Pegas se nachází z části uvnitř souhvězdí Ryby ( Psc ) tvarem rozevřené šipky. Toto souhvězdí stejně jako souhvězdí Vodnář ( Aqr ) je slabé. Západně od Vodnáře se nachází o něco jasnější souhvězdí Kozoroh ( Cap ). Souhvězdí Ryb míří svým tvarem na souhvězdí Velryba (Cet ).

Zimní obloha • Zimní obloha je bohatá na jasné hvězdy a orientace je na ní snadná. Hlavním souhvězdím je Orion ( Ori ), s jasnými hvězdami Betelgeuse a Rigel, tvarem připomínající motýla. Orion představuje bájného lovce. Jeho prostřední část se nazývá Orionův pás. Jižním směrem od Oriona se nachází Zajíc ( Lep ).

• • Prodloužený pás k severu ukazuje na souhvězdí Býka ( Tau ) s oranžově zbarveným Aldebaranem. Mezi Býkem a Cassiopeiou ( Cas ) , tvarem připomínající W , se nachází Perseus ( Per ). Velmi blízko zde září velmi jasná Capella v souhvězdí Vozky ( Aur ). Spojnice hvězd Rigel a Betelgeuse míří na souhvězdí Blíženci ( Gem ), které ja charakterictické dvojicí hvězd Castor a Pollux. Východně od Blíženců se nachází nenápadné souhvězdí zvěrokruhu Rak ( Cnc ) Bájného lovce Oriona doprovází dvojice psů, malý a velký. Na Velkého psa ( CMa ) míří Orionův pás prodloužený na jih. Nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí, Sírius je zároveň nejjasnější hvězda celé oblohy. Jižně pod Blíženci se nachází Malý pes ( CMi ) s jasným Procyonem. Mezi oběma psi se nachází velké souhvězdí se slabými hvězdami - Jednorožec ( Mon ).

Souhvězdí Velká medvědice

Kresba velké medvědice

Vozka

Andromeda a trojúhelník

Býk

Kasiopeja

Perseus

Střelec

Velká galaxie v Andromedě

• http: //sf. zcu. cz/rocnik 03/cislo 03/w_obloha. html • http: //astronomy. webzdarma. cz/orientace. html • http: //cs. wikipedia. org/wiki/Heliocentrismus • http: //cs. wikipedia. org/wiki/Souhv%C 4%9 B zd%C 3%AD. • http: //www. sweb. cz/souhvezdi/