Somatopedie Aplikovan tlesn vchova a sport osob se
Somatopedie Aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami 2. ročník Ph. Dr. Andrea Levitová, Ph. Dr. Jitka Vařeková, Ph. Dr. Klára Daďová, Ph. D. Katedra zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství UK FTVS v Praze
Somatické, psychické a sociální aspekty tělesně postižených Tělesné postižení (TP) má vliv na celou osobnost jedince: strach i úzkost spojeny s novým prostředím (nemocnice), z bolesti a nepříjemnými zážitky léčebných zákroků mohou vznikat různé fobie, depresivní stavy děti jsou více vázány na blízké osoby, mají celkově sníženou výkonnost častější absence, omezené zkušenosti v sociální oblasti potíže se sebeobsluhou, obtíže komunikační, společenské, s pohybem a dopravou do školy používají stejnou škálu technik vyrovnávání se s náročnými životními situacemi jako děti zdravé Hlavními reakcemi jsou agrese a únik (především u získaných postižení)
Somatické, psychické a sociální aspekty TP Následky TP lze shrnout do několika oblastí: ■ změny v emočním prožívání: intenzivnější prožívání, přecitlivělé reakce, afektované chování, úzkostné až depresivní stavy ■ poruchy kognitivních funkcí: zvýšená unavitelnost, narušení pozornosti, poruchy paměti, zhoršení schopnosti organizování času a plánování, poruchy řeči, zvýšení rizika v oblasti učení a sociální zkušenosti ■ změny v oblasti chování: zhoršená kontrola a regulace chování, problémy se sebeovládáním, impulzivní reakce, tendence ke stereotypům a lpění na daných vzorcích chování, nedostatek flexibility při reakcích na nové situace a podněty ■ změny osobnosti: úbytek odpovědnosti, tendence k egocentrismu a přednostnímu uspokojování svých potřeb ■ motorické poruchy
Psychické aspekty TP - způsoby agresivního řešení situací ve škole ■ verbální agrese – slovní napadání, ironie, nadávky směřující k rodině či ostatním ■ agresivita přenesená na jiné osoby, předměty i vůči sobě – fyzické napadání, ale i sebepoškozování či cílené zanedbávání sebe sama ■ upoutávání pozornosti ve spojení s egocentrismem – strhává pozornost na sebe, upřednostňuje sebe sama před ostatními, automaticky očekává, že se o něj ostatní budou prioritně starat ■ negativismus – agresivní sebeprosazování, které přetrvává z dětství až do dospělosti – shazování sebe sama za účelem upoutání pozornosti ■ hledání viníka vlastní situace - přenáší vlastní problémy na okolí, obviňování odborníků či nejbližších osob za konkrétní každodenní situace, s nimiž žák není spokojen ■ identifikace se silnější osobností – ztotožnění se s člověkem, jehož jedinec s postižením obdivuje, následná neschopnost samostatnosti
Psychické aspekty TP - způsoby únikového řešení situací přímý únik z tíživé situace izolace – dítě se vnitřně uzavírá a izoluje od okolního světa (sekundární introverze) únik do nemoci – používání svého defektu jako zdůvodnění, proč nemůže to či ono racionalizace – rezignace na dosažení určitého cíle regrese – nepřiměřené způsoby chování související s návratem na vývojově nižší úroveň, např. závislost na rodičích i v dospělosti apod. popřením nebo potlačením nepřijatelné skutečnosti – může vést až k nepřiměřenému reagování na jakoukoli zmínku o svém postižení
Specifika vzdělávání žáků s tělesným postižením snaha řešit celé prostředí školy v okruhu žáka s TP - nezávislost na cizí pomoci (toaleta, šatna, jídelna apod. ) mobilita dětí s TP - ovlivňuje kvalitu jejich života (základní předpoklad úspěšné školní a sociální integrace) kvalitativně se stále zlepšuje poradenská péče rodičům a učitelům, kteří mají ve třídě integrované dítě s TP (zdravotním znevýhodněním) - dáno velmi dobrou prací speciálně-pedagogických center (SPC) v mnoha případech je třeba adaptovat školní prostředí podle individuálních potřeb žáka při sestavování rozvrhu je např. brát zřetel na dobrou přístupnost učebny myslet i na vhodné sezení imobilních, ale i omezeně mobilních žáků (zdraví žáci mohou často měnit polohu) Imobilní žáci potřebují sedět pohodlně, používat vhodné podpory k držení těla, která odpovídá dané školní aktivitě
Specifika vzdělávání žáků s tělesným postižením existuje celá řada diagnóz vyžadujících speciální přístup k výběru místa na sezení – míšní léze, DMO, progresivní svalová dystrofie, rozštěp páteře, juvenilní revmatoidní artritida, postižení končetin a poškození mozku židle nebo invalidní vozík musí odpovídat fyzickým funkčním a terapeutickým požadavkům žák s TP by měl mít možnost individuálně měnit pozici ve škole imobilní žáci - špatný krevní oběh, zamezit jejich prochlazení preventivní opatření někteří žáci potřebují externí podporu při sedu (žáci s oslabeným trupem, špatnou kontrolou hlavy apod. ) široký rozsah technologií je vhodný k podpoře žáků zejména v oblastech komunikace, edukace, mobility, socializace rychlý rozvoj technologií umožňuje využívat nejrůznější verze programového vybavení (např. využití alternativních klávesnic, adaptovaných myší apod. )
Vzdělávání žáků s TP a zdravotním znevýhodněním Podmínky pro žáky s TP - v běžných školách: bezbariérový vstup do školy (nutné především pro vozíčkáře) technické vybavení pro pohyb žáků po škole – musí být samostatní, odkázaní maximálně na pomoc asistenta (trvalá závislost na jiných žácích může u citlivějších vyvolávat pocity méněcennosti) využívání informačních technologií didaktické pomůcky (na trhu je dostatečný výběr - poradit se s odborníky ve speciálně pedagogických centrech pro TP) pomůcky pro psaní a kreslení – tzv. trojhranný program (psací potřeby s přesným ergonomickým tvarem, které usnadňují rozvoj grafomotoriky a pomáhají překonávat obtíže při psaní) speciální psací potřeby (pro žáky s výrazným postižením HK), speciální psací deska s magnetickým pravítkem (usnadňuje přidržení sešitu) protismykové podložky
Vzdělávání žáků s TP a zdravotním znevýhodněním Podmínky pro žáky s TP - v běžných školách: pomůcky pro rozvoj manuálních dovedností – dřevěné i textilní hračky a učební pomůcky, stavebnice, speciálně upravené nůžky, ježci, míčky, rehabilitační hmoty apod. pomůcky pro TV a relaxaci – molitanové stavebnice, rehabilitační míče, kolébka na nácvik rovnováhy, cvičební padák apod. technické pomůcky usnadňující získání a uchování informací – diktafon, tablet, dotykové obrazovky, počítače a další pomůcky k chůzi pro žáky částečně pohyblivé - kompenzační pomůcky, berle a hole pomůcky k chůzi pro žáky s horší stabilitou – kozičky, chodítka, dětské rehabilitační kočárky, tříkolky, lezítko – pomůcka pro pohyb (vleže na břiše), vhodná např. do hodin TV, přenosná pomůcky umožňující přístup do míst - rampa – pro překonání několika málo schodů, zvedací plošina s různou výškou, kde není vhodné položit rampu, výtah – finančně náročné, ale potřebné zařízení
Použitá literatura ČADOVÁ, E. a kol. Metodika práce se žákem s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 107 s. ISBN 97880 -244 -3308 -0. VALENTA, M. a kol. Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál s. r. o. , 2014. 269 s. ISBN 978 -80 -262 -0602 -6. KUDLÁČEK, M. a kol. Aplikované pohybové aktivity osob s tělesným postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 91 s. ISBN 978 -80 -244 -3928 -9. ZIKL, P. Děti s tělesným a kombinovaným postižením ve škole. Praha: Grada, 2011. 112 s. ISBN 978 -80 -247 -3856 -7. KVĚTOŇOVÁ, L. , STRNADOVÁ, I. , HÁJKOVÁ, V. Cesty k inkluzi. Praha: Karolinum, 2012. 167 s. ISBN 978 -80 -246 -2086 -2. BARTOŇOVÁ, R. , JEŠINA, O. A kol. Individuální vzdělávací plán ve školní tělesné výchově. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 165 s. ISBN 978 -80 -2443152 -9.
- Slides: 10