Sociln vztahy sociln vztahy a sociln struktura l

Sociální vztahy

sociální vztahy a sociální struktura l soc. struktura = síť vztahů mezi jedinci a skupinami tvořícími společnost, zároveň ji tvoří sociální pozice, které zaujímají jednotliví členové společ. l sociální pozice (status) = postavení, které čl. ve společ. zaujímá - každé postavení má určitou hodnotu (prestiž) a je spojen s výkonem určité role

l l prestiž je spojována s úctu, kterou čl. prokazuje okolí, v současnosti určován především profesí spojeno s životním stylem a soc. rolí např. lékaře chápeme jako čl. , který je ochoten pomoci během života se sociální status může měnit = mobilita

sociální mobilita l a) b) c) d) = přesun z jedné spol. vrstvy do druhé – změna společ. postavení horizontální – většinou souvisí s geografickým posunem/pohybem vertikální – stoupání po společ. žebříčku – vzestupná/sestupná intergenerační – postavení mezi generacemi, děti mohou získat lepší/horší postavení než jejich rodiče intragenerační – v rámci jedné generace, na konci života mohou mít její členové jiné postavení než na začátku

l l l získaný status – můžeme na něm aktivně pracovat připsaný – vlastnosti, které jedinci připsala společ. , např. status staršího čl. = překážky sociální mobility

l sociální role = očekávané chování čl. , který zaujímá určitou sociální pozici - č. ve svém životě hraje současně řadu rolí, jedna z nich však převažuje

druhy sociálních rolí a) b) c) d) individuální – role jednotlivce krátkodobá a dlouhodobá volitelné a nucené vylučující se, pronikající se konflikt rolí – v životě se často stávají situace, kdy se dvě a více rolí dostanou do sporu

l při porušení našeho chování, následují sankce

sociální struktura (stratifikace) = rozdělení společ. na různé vrstvy, většinou jsou hierarchicky uspořádány je způsobena tím, že v každé společ. existuje nerovnost – přirozená (pohlaví, věk, …) - nepřirozená (majetek, vzdělání, původ, nábož. , …)

l l sociologové rozdělují společ. podle různých kritérií podle toho, jaký problém zrovna zkoumají nejčastější dělení podle kapitálu a podílu na moci základní rozdělení je na horizontální a vertikální společ. strukturu

l l l neospraveditelná nerovnost: gender, ageismus, rasismus z historie: kdysi byla nerovnost chápána jako přirozené postavení lidí je dáno boží vůli změna až v 18. stol. (osvícenství) – jiný pohled na společ. Deklarace práv čl. a občana (dány základní práva všem lidem)

teorie, které se pokoušejí vysvětlit , jak se společnost na základě moci a majetku dělí teorie konfliktu- původ v myšlenkách K. Marxe -společ. se dělí na 2 třídy (v neustálém konfliktu) -kapitalisté – vlastníci výrob. prostředků, ale nepracují s nimi, ale mají zisk - proletariát – nic nevlastní, musí se nechat najímat na práci , za práci minim. mzda - každá třída má vlastní zájem - konflikt umožňuje společ. vývoj l

l - teorie konsensu = shody autorem Talcott Parsons společ. se nedělí na třídy ale na vrstvy 3 základní vrstvy (nižší, střední, vyšší) společenská vrstva = skupina lidí, která má podobné spolče. postavení, podobný život. styl a zhruba stejný podíl na moci

- vrstvy od sebe nejsou striktně odděleny, ale zvolna přechází jedna v druhou

horizontální dělení l l l zabývá se rozdělením společ. z hlediska geografických a biologických faktorů srovnává společ. např. podle pohlaví, věkových skupin, umístění v jednotlivých regionech při tomto dělení jsou si lidé relativně rovní

vertikální dělení l l l rozdíly ve společ. na základě společenské a sociální nerovnosti např. vymezuje vztahy mezi podřízeností a nadřízeností zabývá se materiální (ne)rovností

vedle tohoto dělení se užívá: l l l sociodemografická struktura: demografie (věda o pohybu obyv. , porodnost, úmrtnost, migrace) zobrazuje rozdíly v postavení mužů a žen zvláštnosti věkových skupin, vztahy mezi generacemi

l l struktura etnických a národnostních vztahů: zobrazuje rozdíly mezi majoritou a národnostními nebo etnickými menšinami (minoritami) např. rasismus, nacionalismus

l profesní struktura: podle kvalifikace vykonávané profese = podle dělby práce l struktura příjmů a majetku: vzhledem k vlastnictví materiálních statků a životní úrovně

l l l mocenská struktura: s ohledem na politickou a společenskou moc i ve vztahu podřízenost/nadřízenost sociokulturní struktura: s ohledem na vzdělání, způsob trávení volného času, styl života, na přístup ke kulturním hodnotám

l ekologická struktura: z geografického hlediska a ve vztahu k životnímu prostředí

typy stratifikace l l otrokářství kastovní systém stavy třídní rozdělení hlediskem dělení je zde majetek viz. učebnice

l l l žádná ze společ. vrstev není zbytečná a je důležitá pro chod společ. dnešní sociologové užívají jemnější dělení společ. vrstev elita: vyšší vrstva (nejbohatší lidé, často i aristokracie)

l l l vyšší střední vrstva (špičkoví odborníci) nižší střední vrstva ( úředníci, zaměstnanci s vyšším vzděláním) vyšší dělnická vrstva ( odborné manuální práce) nižší dělnická vrstva ( neodborné manuální práce) underclass ( lidé vyloučení z trhu práce)