Sociln sluby v Jihomoravskm kraji od vize k

Sociální služby v Jihomoravském kraji – od vize k realitě Ph. Dr. Petr Horehleď Jihomoravský kraj Sociální péče ve městě Brně – trendy a priority se zaměřením na oblast sociální péče a prevence 8. 10. 2019

2 https: //www. google. cz/url? sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&ved=2 ah. UKEwj_g. Yb. D_Ivl. Ah. UBJl. AKHXMQC_0 Qj. Rx 6 BAg. BEAQ&url=http%3 A%2 F%2 Fwww. glasssphere. com%2 Fprace-s-kristalovou-kouli. html&psig=AOv. Vaw 1 g. XYID 1 r. FR 5 JWM 6 wo 7 Qq. NG&ust=1570600221776184

FIN. ZDROJE? NOVELA? LIDSKÉ ZDROJE? KONEC IP? 3 ? ? ? 21 ORP? REFORMA PSYCH. ? SOC-ZDRAV POMEZÍ? AKUTNÍ POTŘEBA? https: //www. google. cz/url? sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&ved=2 ah. UKEwj_g. Yb. D_Ivl. Ah. UBJl. AKHXMQC_0 Qj. Rx 6 BAg. BEAQ&url=http%3 A%2 F%2 Fwww. glasssphere. com%2 Fprace-s-kristalovou-kouli. html&psig=AOv. Vaw 1 g. XYID 1 r. FR 5 JWM 6 wo 7 Qq. NG&ust=1570600221776184

Cíl a cesta k němu Jihomoravský kraj prostřednictvím efektivně fungující sítě sociálních služeb a spolupráce s návaznými subjekty nabízí podporu osobám v nepříznivé sociální situaci při řešení jejich potřeb s ohledem na podporu jejich samostatnosti, soběstačnosti a sociální začlenění. Prvotním smyslem a cílem sociálních služeb je v návaznosti na charakter nepříznivé sociální situace jejich uživatelů návrat osob k ekonomické aktivitě a nezávislosti na sociálním systému. Hlavním posláním sociální služby je snaha umožnit osobám v nepříznivé sociální situaci zůstat rovnocennými členy společnosti a využívat jejích přirozených zdrojů, žít nezávisle, v kontaktu s ostatními lidmi a v přirozeném sociálním prostředí. 4

Vize opřená o následující principy 1. Sociální služby jsou poskytovány osobám v nepříznivé sociální situaci, kterou není možné řešit dostupných služeb, jiných běžných služeb a přirozených zdrojů pomocí veřejně 2. Sociální služba je poskytována uživatelům především v jejich přirozeném/domácím prostředí 3. Poskytování sociální služby je řízeno potřebami uživatelů 4. Sociální služby uživatele podporují v samostatném a nezávislém životě s cílem předcházet či zamezit jeho sociálnímu vyloučení, navrátit jej do běžného života 5. Sociální služby jsou ekonomicky udržitelné 5

Role zadavatele • Zajistit, aby se lidem, kteří se ocitnou v nepříznivé sociální situaci, dostalo pomoci • Sociální služby jsou nástrojem pro naplnění daného úkolu 6

Role zadavatele Kraj jako správce sítě sociálních služeb identifikoval nejčastější příčiny nedostupnosti pomoci, přestože je v daném místě poskytována služba: • služby mají omezenou cílovou skupinu • služby mají omezenou provozní dobu • kapacita služeb je omezena z důvodu poskytování služby osobám, které se nenacházejí v nepříznivé sociální situaci • nevhodný způsob prezentace služeb (prostřednictvím základních činností, nikoliv potřeb) 7

Požadavky na poskytovatele sociálních služeb v rámci sítě služeb • Hlavní aktivitou každého zadavatele sociálních služeb je snaha o vymezení jasných vzájemných pravidel pro obsah, rozsah a kvalitu služeb, které poskytovatelé sociálních služeb poskytují v rámci krajské sítě služeb s ohledem na zajištění potřeb osob v nepříznivé sociální situaci na území daného kraje • V oblasti sociálních služeb jde zejména o upřesnění obsahu sociální služby a jasných kritérií pro její poskytování v souladu s potřebami zájemců/uživatelů a se stavem dostupnosti služeb v daném kraji • Zpracované vize pro jednotlivé cílové skupiny jsou koncipované jako dlouhodobé směřování krajské sítě sociálních služeb Jihomoravského kraje 8

Požadavky na poskytovatele sociálních služeb v rámci sítě služeb Kraj má zpracované charakteristiky jednotlivých druhů sociálních služeb, ve kterých se odráží nastavení jednotlivých druhů služeb ve vztahu k naplňování dlouhodobé vize Jihomoravského kraje. Jedná se o konkrétní požadavky a upřesnění pro poskytovatele, jejichž cílem je: • reagovat na nejčastější chyby a překážky v oblasti efektivity a navrhnout vhodná řešení • upřesnit požadavky zadavatele ve vztahu ke každému z 33 druhů sociálních služeb v návaznosti na vize rozvoje sociálních služeb Jihomoravského kraje • sjednotit požadavky tak, aby služba naplňovala svojí roli v síti služeb Na tyto vize a charakteristiky navazují zpracované Regionální karty sociálních služeb Jihomoravského kraje 9

Regionální karta sociálních služeb Regionální karty sociálních služeb Jihomoravského kraje podrobně definují obsah všech sociálních služeb. Obsah služby je zde vymezen prostřednictvím potřeb uživatelů služby. Hlavní důvody a očekávání z jejich využívání v rámci Jihomoravského kraje: • umožní kontrolu efektivity služeb a zároveň mapování potřeb pro účely plánování • jsou pomůckou poskytovatelů při sjednávání a poskytování služby – jsou nástrojem pro zjišťování potřeb uživatele a sestavování individuálního plánu, následně pak pro jeho vyhodnocování a aktualizaci • přehled potřeb uživatelů využívajících službu je dobrým východiskem pro nastavení provozu a personálního obsazení služby • slouží k informování veřejnosti, potenciálních zájemců a spolupracujících subjektů o obsahu činnosti sociálních služeb (o tom, s čím služba uživateli pomůže, jaká témata je s ním připravena řešit) 10

Kontrola hospodárnosti, efektivity a účelnosti • Finanční kontrola - základní okruhy a procesy kontroly – osobní a provozní náklady v členění dle přílohy k žádosti o dotaci. • Kontrola kvantifikovaných údajů rozhodných pro přidělení finančních prostředků a výkaznický systém příjemce finančních prostředků. • Kontrola účelnosti vynakládaných finančních prostředků. 11

Kontrola – účel • Jedná se o sociální službu? ü Sociální služby jen tomu, komu jsou určeny a jen v odpovídajícím rozsahu ü Doplňují přirozené zdroje (veřejné služby, přátelské, rodinné, sousedské a jiné zdroje) • Vede poskytování služby k řešení nepříznivé sociální situace? • Reaguje služba na sociální situace v kraji, které potřebujeme řešit? • Vazba na potřeby dle Regionální karty Jihomoravského kraje 12

Východiska procesu plánování sociálních služeb v JMK • Plánování sociálních služeb v JMK probíhá metodou komunitního plánování. Výsledek dohody mezi těmi, co služby potřebují, poskytují a financují. • Role obcí a kraje: zákon č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů • Základní jednotka: správní obvod ORP • Na území ORP: proces KPSS → komunitní plán • Úloha JMK: metodicky vede a podporuje ORP, ve spolupráci s ORP, poskytovateli sociálních služeb a osobami, kterým jsou sociální služby poskytovány, sestavuje Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb 13

Jak probíhá proces přenosu záměrů na rozvoj sociální služby z obcí na kraj? • 1 x ročně odevzdání podkladů z obcí s rozšířenou působností. • Podmínkou pro zařazení záměrů na rozvoj sociální služby (vznik nové/rozšíření stávající) do krajského akčního plánu a pro následné financování z dotačních titulů deklarace potřebnosti a podpory rozvoje sociálních služeb ze strany obce: o soulad s aktuální jednoletou strategií JMK (akční plán) vycházející se Střednědobého plánu, o soulad s komunitním plánem příslušné ORP , o deklarace potřebnosti ve schvalovacích orgánech ORP a garance spolufinancování obce/obcí ve stanovené výši 5 – 30 %. • Veškeré záměry poskytovatelů sociálních služeb na rozvoj je nutné prokonzultovat v rámci místního procesu komunitního plánování ve vztahu k potřebám a prioritám v dané lokalitě. 14

Základní síť sociálních služeb v JMK • Novela zákona o sociálních službách uložila od roku 2015 povinnost krajům (§ 95 písm. h) „určovat síť sociálních služeb na území kraje……. “ • Do základní sítě v roce 2016 bylo zařazeno 490 sociálních služeb. • Pro rok 2020 je do základní sítě zařazeno 424 sociálních služeb. 15

Kam směřujeme? • Víme po téměř 13 letech od přijetí zákona, co financujeme u poskytovatelů sociálních služeb a s jakou efektivitou? • Je všeobecně znám smysl a obsah nepříznivé situace na základě zjišťování potřeb? • Poskytujeme činnosti, nebo uspokojujeme potřeby osob v nepříznivé situaci? • Krajská Kritéria dle § 101 a – kvantifikace, nebo kvalitativní – žádoucí stav? • Procesy (spolu)financování služeb obcí a SGEI? • Obsah kontroly – vyúčtování vs efektivita? 16

5 P Přesným plánováním předcházet pozdějším průserům 17

Petr Horehleď 541 651 131 horehled. petr@jmk. cz 18