Sociln bydlen Ekonomika bydlen 10 pednka 24 dubna

Sociální bydlení Ekonomika bydlení 10. přednáška 24. dubna 2007

Sociální bydlení pro účel snížené sazby DPH v ČR Tři okruhy bydlení: 1. stavby sloužící k ubytování osob ohrožených sociálním vyloučením (např. dětské domovy, domovy důchodců, chráněné byty, azylové domy apod. ) 2. nájemní byty pořízené z veřejných prostředků nebo s jejich přímou podporou 3. ostatní byty a rodinné domky, pokud jejich celková podlahová plocha nepřesáhne stanovený limit (domky do 350 m 2 a byty do 120 m 2)

Nástroje v oblasti sociálního bydlení n sociální bydlení - subvencování strany nabídky cíl: zvýšení celkové dostupnosti bydlení jak? snížení ceny bydlení n příspěvky na bydlení/ nájemné - subvencování strany poptávky cíl: zvýšení finanční dostupnosti bydlení jak? zvýšení příjmů soc. slabých

Sociální bydlení n nejednoznačné a nejednotné vymezení pojmu n diferenciace sociálního bydlení v Evropě závisí na: n n vymezení role státu tradici bydlení sociálně ekonomické úrovni státu fázi vývoje bydlení

Sociální bydlení = finančně přístupné solidní bydlení

Různá pojetí sociálního bydlení 1. zacílení sociální bydlení 2. rozsah a význam sociálního bydlení 3. charakter sociálního bydlení z hlediska typu držby a vlastnictví 4. financování sociální bydlení 5. typ výstavby sociálního bydlení a jeho kvalita 6. kritéria výběru uživatelů sociálního bydlení: n n široké pojetí sociálního bydlení úzké pojetí sociálního bydlení

Široké pojetí sociálního bydlení standardní bydlení pro nejširší vrstvy obyvatelstva n příjmové ani žádné jiné kritérium n negativa: n n málo efektivní- podporovány domácnosti, které pomoc ve skutečnosti vůbec nepotřebují n nízká mobilita domácností a časté případy zneužití

Úzké pojetí sociálního bydlení n malý sociální bytový fond je určen jen nejchudším skupinám obyvatelstva n stanovena příjmová hranice - prověřována při uzavírání nájemní smlouvy i průběžně n mohou být využita i kritéria další: status žadatele, trvalé bydliště, skladba domácnosti, fáze životního cyklu, zdravotní situace uchazeče, národnost…. n negativa: rostoucí sociální exkluze, koncentrace nejchudších vrstev obyvatelstva - vznik ghett

Privatizace sociálních bytů v EU n n v 80. letech, do vlastnictví jejich současných nájemníků Cíle: n n n podpořit vlastnický sektor bydlení dát možnost i příjmově slabším domácnostem stát se vlastníky svého bydlení snížit finanční zatížení veřejných rozpočtů vytvořit prostředek k dosažení „sociálního mixu“ hodnocení privatizace politika prodeje nájemních bytů souvisí s politickým složením aktuální vlády - liberální vlády politiku prodeje do vlastnictví propagují, zatímco levicové vlády se jí brání

Sociální bydlení dle M. Lujanena - 3 pojetí dle typu vlastníka a financování: Sociální bydlení = veřejný nájemní sektor (ve vlastnictví obcí) = veřejný nájemní sektor (ve vlastnictví obcí, neziskových organizací a různé formy družstevního bydlení) = jakékoliv bydlení, k jehož výstavbě či provozu bylo v nějaké míře použito veřejných prostředků

Příspěvky na bydlení n n n adresný příspěvek vyplácený z veřejných rozpočtů příjmově slabším a středně příjmově slabým domácnostem na pokrytí nezbytných výdajů spojených s bydlením přímé individuální subvence orientované na spotřebitelskou sféru cílem je překlenout mezeru mezi požadovanou cenou bydlení a částkou, kterou si domácnost může dovolit na bydlení věnovat

Příspěvky na bydlení n Výhody: n n nevytváří dlouhodobé rozpočtové závazky adresnost - poskytované jen potřebným jejich poskytování umožňuje majitelům nájemních domů normálně hospodařit s bytovým fondem pružnost Nevýhody: n n n může zapříčinit zvýšenou poptávku na trhu s byty velká administrativní náročnost problémy s nutnou koordinací s celkovou sociální politikou protistimulační efekt hrozba- majitelé bytových domů budou „beztrestně“ zvyšovat nájemné

Modelování příspěvku na bydlení - 2 základní přístupy Kontinentální model n n n princip minimálních nákladů princip marginálních nákladů princip normativní míry zatížení Britský model n n n princip minimálních nákladů neplatí princip marginálních nákladů donedávna neplatil také normativní míru zatížení nahrazuje tzv. míra regrese

Příspěvek na bydlení v ČR - od 1. 1. 2007 - nárok má vlastník nebo nájemce bytu s trvalým pobytem, jestliže: - - jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0, 3 a zároveň, součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0, 3 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Zákon č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi Dávky v systému pomoci: Příspěvek na živobytí n Doplatek na bydlení n Mimořádná okamžitá pomoc n