SOCIALISMUS nzev socialismus je odvozen od slova sociln

SOCIALISMUS Ø název socialismus je odvozen od slova sociální, vyjadřuje tak požadavek na sociální spravedlnost Ø společné všem proudům socialismu jsou: a) odpor ke kapitalismu b) důraz na solidaritu a kolektivismus Ø přirozeným lidským vztahem je spolupráce a vzájemná pomoc, ne soutěživost Ø jedinec je součástí třídy, ty stojí ve společnosti proti sobě, jejich konflikt je příčinou progresivní dějinné změny Ø podle marxismu-leninismu je socialismus první fáze komunistické společenské formace Øsocialisté usilují o zespolečenštění výrobních prostředků a likvidaci společenských tříd

Ø Špatné materiální podmínky podle socialistů plodí další společenská zla (alkohol, násilí) Ø v užším slova smyslu je socialismus demokratická ideologie, která klade důraz na solidaritu Ø v širším slova smyslu socialismus zahrnuje i KOMUNISMUS vedle demokratického socialismu ØZa porážku socialismu v celosvětovém měřítku se považuje M. Gorbačov svými reformy v Sovětském svazu

ZÁSADY SOCIALISMU � � � � � � Ø Ø Pospolitost sociální a ekonomické problémy jsou lidé schopni lépe řešit jako příslušníci kolektivu než jako individua; jednotlivce nelze od společnosti oddělit; přirozenost člověka je formována prostředím; v lepším prostředí lze člověka odnaučit sobectví a může dojít naplnění a dosáhnout seberealizace. Lidé se budou moci svobodně rozhodovat Spolupráce konkurence podporuje sobectví a agresivitu, spolupráce vede k rozvíjení lepších stránek člověka; energie společenství může být efektivnější než energie souhrnu soupeřících jednotlivců; Rovnost posiluje spravedlnost; nerovnost plodí konflikty a nestabilitu; uspokojování potřeb je základem seberealizace člověka (potřeby jsou stejné); Společenská třída je aktérem dějin, nikoliv individuum, třída je též nástroj analýzy; chování a zájmy lidí (včetně morálního hodnocení) jsou určovány jejich příslušností ke společenským třídám; kapitalisté vykořisťují dělnickou třídu; dělnické třídě jde o politický boj a emancipaci jeho prostřednictvím; Společné vlastnictví bohatství vzniká kolektivním úsilím, a proto by mělo být též sdíleno celou společností; cílem socialismu je buď zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků, nebo jeho podřízení zájmům společnosti; soukromé vlastnictví je nepřirozené, nespravedlivé a morálně korumpuje Veškeré výrobní bohatství světa bude patřit lidem Lidé nebudou pracovat za platy

SOCIALISMUS PODLE HISTOR. VÝVOJE Utopický socialismus Ø Marxistický pojem pro předchůdce marxistů = označovali se „vědeckými socialisty“ Ø Marxisté své předchůdce označovali za utopisty, neboť měli za to, že jejich myšlenky nelze v praxi realisovat Ø Utopický socialismus začali prosazovat vzdělaní lidé, kteří uvažovali o lepším uspořádání společnosti, aby byla nejen občansky svobodná, ale také spravedlivější a humánnější (lidštější) Ø představy o dokonalé společnosti bez soukromého vlastnictví o společném životě lidí v rovnosti a společné práci

Hlavní předchůdce utopického socialismu: François Marie Charles Fourier (1772 - 1837) byl Francouz, jeden z hlavních představitelů utopického socialismu. Doporučoval zakládat jakási družstva - falangy (základní jednotka utopické společnosti, obec skládající se asi z 1600 lidí), v nichž se společně pracovalo a výsledky práce se dělily v kolektivu.

Vědecký socialismus Ø Je jím nazývám Marxismus Ø založen Karlem Marxem; rozvinut Friedrichem Engelsem Ø na marxist. Ideologii je založen komunismus Ø druh antikapitalismu – měl jen nahradit Ø měl být založen na studiu histor. Příčin a histor. Následků a na proroctvích vlastního zrodu Následný vývoj Vědeckého socialismu Ø Revizionismu/ reformismus – místo, aby se třídní rozpory zvětšovaly, zmenšují se - je základem dnešních sociálnědemokratických stran Ø Radikalismus – vykořisťování; revoluční převzetí moci Ø Alternativní radikalismus – leninismus; marxismus-leninismusstalinismus; marxismus-leninismus; trockicmus; maoismus Ø Centristé

„VŠE, CO JE, MUSÍ BÝT – A VŠE CO MUSÍ BÝT, JE!“

MARXISTICKÉ UČENÍ Ø založeno na materialismu Ø Zvětšování třídních rozporů vede k revoluci Ø železný zákon mzdový a armáda nezaměstnaných nevyhnutelně stlačuje mzdy na úroveň životního minima Ø účely(i cesty k nim) jsou určeny vnějšími (materiálními) podmínkami života Ø ekonomické hodnoty se rovnají kvantitám práce Ø bytí lidí není určováno vědomím, nýbrž vědomí je určováno společenským bytím Ø neposuzujeme individuum podle toho, co si samo o sobě myslí, nýbrž podle materiálního života Ø materiální podmínky výroby určují duševní život Ø neuznává vzájemný vztah mezi materiálními podmínkami a lidskými představami Ø základem vývoje je konflikt mezi třídami – končí sociální revolucí Ø Zavedení beztřídního systému společnosti Ø vytvoření organizace třídně uvědomělých dělníků, odhodlaných provést soc. revoluci

Ø věda má přinášet praktické výsledky a předpovídat budoucnost Ø kdo má peníze, má moc Ø nevidí lidského ducha Ø nastolil dogma, ale nehledal potvrzení své myšlenky – vybíral jen to, co se mu hodilo – co se nehodilo, opomíjel Ø Marx nepřipouštěl možnost omylu svého učení Ø nesnášenlivost ke každému, kdo jinak smýšlel Karel Marx Friedrich Engels

ZPRACOVALI: Jana Gubišová Jiří Mrnka Roman Krása