Smry ve viv nesprvn nvyky a civilizan choroby

Směry ve výživě, nesprávné návyky a civilizační choroby Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu http: //rvp. cz/, ISSN: 1802 -4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Základní výživové směry • Každý výživový směr má určité zásady. • Probíhají různé diskuze o každém z nich, který je nejzdravější, který život ohrožuje atd. • Pokud někoho něco zaujme, lze najít na specializovaných webech další informace.

• • Zdravá výživa Makrobiotika Směry založené na vyloučení živočišné potravy Nábožensky orientované výživové směry či doporučení • Holistické a léčitelské přístupy k výživě • Ostatní dietní přístupy

Nedostatečná a nevyvážená výživa • Podvýživa - vzniká při nedostatku některých živin, nebo nedostatku některých vitamínů - může být způsobena i chybějící esenciální složkou z některé živiny - může být způsobena i vlivem některých chorob (člověk nemůže z potravy získat složku, kterou potřebuje)

- může způsobit hyperfunkci štítné žlázy, infekce, nádory, jaterní choroby atd. - u starých lidí to může způsobit nedostatečný chrup - je často spojena s dlouhodobým hladověním nebo nízkým energetickým příjmem - zdrojem energie při spotřebování zásobního tuku jsou bílkoviny vlastních tkání (tyto bílkoviny tělo potřebuje mimo jiné i pro tvorbu biologicky aktivních látek, např. hormonů, enzymů, obranných látek)

• Hladovění – nepřijímá-li člověk potravu více než 24 hodin, jedná se o hladovění – při hladovění lidský organismus spotřebovává svoje zdroje – zásoby glykogenu se spotřebují za 1– 2 dny – energii bere z tuků (80– 90 %), bílkovin (10– 20 %) – na počátku hladovění nastává intenzivní pocit hladu v době jídla, postupně se chuť k jídlu zmenšuje, až se ztratí

– hladovění je možné vydržet při zachování přívodu tekutin do maximální ztráty 50– 60 % tělesné hmotnosti – dlouhodobé hladovění může skončit bezvědomím až smrtí – hladovět se může z nejrůznějších příčin: • nedostatek potravin • nechutenství při chorobě, depresi, narkomanii • při úrazech nebo operaci dutiny ústní nebo nemoci trávicího ústrojí • chronické otravy např. alkoholem

• při průjmech, kdy dochází ke snížení střebávání živin • nedostatečné vylučování enzymů žaludkem nebo slinivkou břišní

• Proteino-energetická podvýživa (marasmus) – vzniká při nedostatečném příjmu bílkovin a energie – nejtěžší důsledky jsou u dětí, u nichž dochází k ubývání svalů (atrofie) a k extrémně nízké hmotnosti

• Mentální anorexie – porucha způsobená úmyslným snižováním hmotnosti – dochází k averzi k jídlu – projevuje se výrazným poklesem hmotnosti, obavou z tloustnutí při absolutní vyhublosti – anorektici cvičí, používají projímadla, prostředky pro odvodnění a zamezení pocitu hladu – dochází k poruchám krvetvorby, zažívacím potížím, k zácpě, ke zlomeninám, snížení imunity, k selhání ledvin, některé případy končí i smrtí

• Mentální bulimie – častější než mentální anorexie – člověk se přejídá, přehnaně kontroluje svou tělesnou hmotnost – hlavními příznaky je požití velkého množství stravy s následným zvracením, požití projímadel, léků, cvičením, hladovkou – nebezpečný je návyk na zvracení a projímadla

Civilizační choroba – obezita – chronické onemocnění, které postihuje děti i dospělé – otylost se stává epidemií (v České republice trpí nadváhou 66 % mužů, 54 % žen, 13– 15 % dětí) – mezi dospělými lidmi v naší republice je více než 1 milion lidí s BMI nad 30 – obezita vzniká vzájemným působením dědičnosti a vlivu prostředí

– dědičnost se podílí na velikosti hmotnostní indexu BMI asi 25– 40 % a také na obsahu tuku v břiše 50– 60 % – dědičnost se uplatňuje rozdílnou schopností spalovat základní živiny (hlavně tuky) – na vzniku obezity se mohou podílet i rodinné zvyklosti, jako je výběr a množství zkonzumované potravy nebo malé množství pohybových aktivit

– metabolická otylost (3 % případů) nastává při poruše činnosti některých žláz s vnitřní sekrecí – otylost vždy znamená nerovnováhu mezi příjmem a výdajem energie Hodnocení obezity – o obezitě se hovoří, když podíl tukové tkáně na celkové tělesné hmotnosti přesáhne u žen 25 % a u mužů 20 % – přiměřená hmotnost podle Brucova vzorce je taková, že zdravý člověk nemá mít větší hmotnost, než kolik měří cm nad 1 m

Stanovení hmotnostního indexu (BMI body mass index) – vypočítává se z tělesné hmotnosti (v kilogramech) a výšky (v metrech) BMI = hmotnost / výška 2

Nemoci způsobené obezitou • Metabolická a oběhová onemocnění • Ischemická choroba srdeční • Diabetes melitus typu II • Dna • Zvýšený krevní tlak • Vysoká hladina cholesterolu • Onemocnění pohybového aparátu

Zdroje • KUNDEROVÁ, Libuše. Nauka o výživě pro střední hotelové školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: nakl. Fortuna, 2005. 184 s. ISBN 80 -7168 -926 -2. str. 144– 148.