SMCHOV slo mapovho listu 57 21 Katastrln zem

  • Slides: 16
Download presentation
SMÍCHOV Číslo mapového listu: 57 -21 Katastrální území na listu: 57 -2 Karel Humpola

SMÍCHOV Číslo mapového listu: 57 -21 Katastrální území na listu: 57 -2 Karel Humpola Miroslav Klofáč akademický rok: 2009 -2010, letní semestr OBSAH Charakteristika území Schwarzplann Výkres veřejných prostor Území 1: NÁDRAŽNÍ ULICE Fotografie území 1 Prostorově hmotová analýza 1 Analýza využití území 1 Řez Území 2: ARBESOVO NÁMĚSTÍ Fotografie území 2 Prostorově hmotová analýza území 2 Analýza využití území 2 Řez Typické děje v řešených prostorech - porovnání

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Mapa znázorňuje lokalitu

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Mapa znázorňuje lokalitu Smíchova. Oblast je tedy vymezena z východu řekou a ze západu svahy kopců, Ke Smíchovu ale patří i Vltavský ostrov Císařská louka. Směrem na sever i na jih je otevřená podél řeky. Území začíná na východě Vltavou, která tvoří přirozenou hranici území. S Novým městem na protějším břehu je Smíchov spojen Jiráskovým mostem a mostem Palackého. Po celé délce řeky v řešeném území jsou zbudovány náplavky. Navazujícímu nábřeží dominuje především v jeho severní části automobilová doprava. Dále na západ je území vcelku rovinaté, až mírně svažité směrem k řece, pokryté blokovou zástavbou obytných domů. Velikost bloků se pohybuje od 60 x 60 m s jedním centrálním nádvořím až po bloky 120 x 150 m, jejichž vnitřní prostor je budovami rozčleněn na několik menších nádvoří. Na východě zasahují do řešeného prostoru strmé svahy strahovského kopce a hřebene Bertramky, mezi nimiž vede na západ Plzeňská ulice spojující Smíchov s Košířemi. S členitostí terénu se mění i struktura zástavby z blokové na vilovou. Dominantami prostoru je Bertramka s veřejnou zelení a sportovně rekreačním zařízením, mimoúrovňová křižovatka spojující tunel Mrázovka se Strahovským tunelem, obchodně-administrativní centrum na křížení Plzeňské a Nádražní ulice, autobusové nádraží Na knížecí, dále pak kostel sv. Václava a zámek Portheimka na Náměstí 14. Října, a blízká budova Komerční banky. Mezi významné orientační body patří rovněž Arbesovo náměstí, náměstí Kinských před Justičním palácem a ve svahu strahovského kopce umístěný kostel sv. Gabriela a klášter Sacré Coeur. O území Smíchova se se zmiňuje již Zbraslavská kronika. V polovině 14. století zde stál kartuziánský klášter a v jeho okolí vznikaly vinice a chmelnice. Na konci 14. století dochází k rozparcelování území a příchodu obyvatel s různých míst. Kvůli tomuto smíchání se zřejmě oblast nazývá Smíchovem. V 16. století se stal Smíchov oblastí vzniku měšťanských a šlechtických sídel. V témže století byla oblast silně postižena a zpustošena třicetiletou válkou. V následujících desetiletích zde díky své výhodné poloze k tehdejším hranicím Prahy stavě šlechta své statky, sídla, letohrádky, nebo viniční usedlosti. Od poloviny 18. století na Smíchově vznikaly různé manufaktury a oblast s 2500 obyvateli se začala zalidňovat. Postupně přibyly chemické továrny, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar a řada dalších podniků. Roku 1852 sem František Ringhoffer přemístil své průmyslové podniky, později největší podnik Rakouska-Uherska ve svém odvětví. Roku 1869 byl založen Akcionářský pivovar na Smíchově, pozdější Staropramen. Průmyslový ráz si Smíchov zachoval téměř do konce 19. století, kdy se začal měnit na obchodní. Roku 1903 byl Smíchov povýšen na město, ve kterém žilo přes 40 000 obyvatel. Z přelomu 19. a 20. století pochází i bloky obytných domů. V roce 1922 byl připojen k Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI. Růst prahy ve 20. století měl za následek že z dřívějšího průmyslového okraje se stala vnitřní část Prahy. S tímto vývojem souvisí přeměna průmyslové oblasti obchodní centrum. Územím prochází linka metra a jeho poloha vůči smíchovskému nádraží ho předurčovala k tomu, stát se výrazným dopravním uzlem města. Na konci 20. století a začátku 21. století zasáhly do území Strahovský tunel s tunelem Mrázovka. Nově zbudováno bylo obchodní centrum.

SCHWARZPLANN Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Území 2 území 1

SCHWARZPLANN Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Území 2 území 1 M 1 : 5 000

VÝKRES VEŘEJNÝCH PLOCH Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 M 1

VÝKRES VEŘEJNÝCH PLOCH Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 M 1 : 5 000

FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Legenda M

FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Legenda M 1 : 5 000

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 1: Nádražní ulice, část u Anděla Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 1: Nádražní ulice, část u Anděla Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Ulice Nádražní se vine od jihu přes dva kilometry od Zlíchovského tunelu, okolo Smíchovského nádraží až ke sledované části u křižovatky Anděl. Značnou část vede souběžně s významnými dopravními tepnami – ulicemi Strakonická a Dobříšská. Severně od jejich spojení ve výpadovku z Prahy ulice nádražní začíná. Dvě třetiny ulice od jihu je místní komunikace hojně využívaná individuální automobilovou dopravou. Od křižovatky s Ostrovského/Vltavskou (autobusového nádraží Na Knížecí) je IAD majoritně odkláněna a ve sledované části – tedy za křižovatkou Jindřicha Plachty/Bozděchovou slouží výhradně pěším a MHD. Oblast je významným „dopravním uzlem“ pro uživatele MHD. Spojnice mezi tramvajovými zastávkami a stanicí metra A Anděl s autobusovým nádražím Na Knížecí. Budovy jsou po obou stranách ulice. Vpravo starší několikapodlažní zástavba zejména z první poloviny 20. století. Parter je využíván menšími obchody a restauracemi. Kromě obchodních ploch se zde nachází hotel. Ostatní nadzemní podlaží v ulici ale slouží zejména k individuálnímu bydlení. Chodníky jsou široké, dlážděné, lemované stromy, které zpříjemňují prostředí. Jedná se o obvyklé místo střetávání lidí chystajících se na cestu do centra metropole, ven z města, nebo za nákupy či zábavou v této lokalitě. Oblast se postupně, jak byly připojovány další a další okrajové obce k hlavnímu městu, stala velmi významným místem. V roce 1896 sem byla zavedena například jedna z prvních tramvajových tratí v Praze. V 70. Letech 20. století začala výstavba metra včetně jeho stanice Moskevská (Anděl). Dům U Zlatého Anděla byl zbořen v únoru roku 1980, nahradil jej betonový vestibul metra. Kromě výstupu z metra a zeleně zde byla i velká tržnice. Nejvýznamnější proměny zažilo místo na sklonku 20. století. V místě původní budovy Zlatého anděla vyrostla kancelářská budova Zlatý Anděl od francouzského architekta Jeana Nouvela, původní vestibul metra byl zbořen a nahrazen novým. Když byly tyto stavby dokončeny, opravena byla ještě synagoga a na křižovatce vznikla pěší zóna (zachován byl ale tramvajový provoz a tramvajová křižovatka Anděl je dnes jedna z nejvytíženějších v Praze).

FOTOGRAFIE ÚZEMÍ 1: NÁDRAŽNÍ ULICE Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2

FOTOGRAFIE ÚZEMÍ 1: NÁDRAŽNÍ ULICE Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Sledovaná část nádražní ulice Budovy jsou po obou stranách ulice. Vpravo starší několikapodlažní zástavba s komerčně využívaným parterem. Prostoru dominuje administrativní zástavba v levé části ulice. , zejména budova Zlatý anděl. Nová výstavba přelomu století celý prostor oživila a vytvořila z celé oblasti důležité centrum jak kulturní, tak nákupní i administrativní. Dominantu tvoří budova Zlatý anděl Jedná se o budovu, která se nachází v pražské městské části Praha 5 - Smíchov. Nachází se na pěší zóně Anděl. Tato budova byla vystavěna jako první v rámci tzv. „Nového Anděla“, který učinil z Andělu důležité centrum jak kulturní, tak ná- kupní i administrativní. Nachází se na místě původního domu, kde ve výklenku nad křižovatkou kdysi stála ona soška původního smíchovského anděla, podle něhož nese toto místo své nynější jméno. Budovu vytvořil architekt Jean Nouvel, anděl na fasádě pochází z filmu Wima Wenderse Nebe nad Berlínem, úryvky textů jsou vybrány z díla Franze Kafky, Gustava Meyrinka, Jiřího Ortena, Rainera Maria Rilkeho a dalších pražských autorů. převzato z http: //cs. wikipedia. org

PROSTOROVĚ HMOTOVÁ ANALÝZA ÚZEMÍ 1: NÁDRAŽNÍ ULICE Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1

PROSTOROVĚ HMOTOVÁ ANALÝZA ÚZEMÍ 1: NÁDRAŽNÍ ULICE Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Legenda M 1 : 500

ANALÝZA VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1 – NÁDRAŽNÍ ULICE, ČÁST U ANDĚLA Začátek schwarzplann výkres veřejných

ANALÝZA VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1 – NÁDRAŽNÍ ULICE, ČÁST U ANDĚLA Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Legenda M 1 : 500

ŘEZ NÁDRAŽNÍ ULICÍ, ČÁSTÍ U ANDĚLA Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území

ŘEZ NÁDRAŽNÍ ULICÍ, ČÁSTÍ U ANDĚLA Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 FOTOGRAFIE NÁMĚSTÍ

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 2: ARBESOVO NÁMĚSTÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 2: ARBESOVO NÁMĚSTÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Arbesovo náměstí se rozkládá podél Štefánikovy ulice mezi náměstími Kinského a 14. října. Tvar náměstí vychází z uliční sítě a okolní blokové zástavby. Ze západu náměstí navazuje na chodci významněji využívanou Štefánikovu ulici spojující Malou Stranu s nově vybudovaným obchodně-administrativním centrem Smíchova. Po této ulici je rovněž vedena městská tramvajová dráha a je využívána i pro automobilovou dopravu. Východní část náměstí navazuje na Preslovu ulici, která je intenzivněji využívána automobily. Rovněž po ní vede linka městské autobusové dopravy. Arbesovo náměstí je zastávkou jak tramvajovou (Štefánikova ulice), tak i autobusovou (Preslova ulice). Ze severu a jihu je prostor lemován jednosměrnými obslužnými komunikacemi, které jsou po obou stranách intenzivně využívány k parkování. Samotný prostor náměstí je tvořen parkově upraveným prostorem, který je na noc uzavírán. Po obvodu parkového prostoru vedou dlážděné chodníky se vsazenými stromořadími. Prostor náměstí je využíván hlavně k relaxaci v parkově upravené části. K tomuto účelu je zde instalováno několik laviček a prvků městského mobiliáře. Na západě mezi Štefánikovou ulicí a parkově upravenou částí náměstí se nachází dlážděná plocha, stíněná korunami okolních stromů. Arbesovo náměstí je po obvodu lemováno převážně čtyřpodlažní zástavbou. Výjimkou je pouze západní uliční fronta, která je směsí budov různé výšky, stáří a typu zastřešení. Domy jsou využívány primárně jako bytové s výjimkou několika budov sloužících krátkodobému ubytování a administrativě. Parter je využíván komerčně po celém obvodu, nejvýrazněji na Štefánikově ulici. . Od 60. let 19. stol. se náměstí nazývalo Kostelní, v letech 1895 -1920 Jakubské, od roku 1920 až do dnešní doby Arbesovo. První dvě souvisela s významnou smíchovskou pamětihodností - bývalým farním kostelem sv. Filipa a Jakuba. Původně románská stavba vznikla v druhé pol. 12. století. Do roku 1831 byl obklopen v té době již nefunkčním hřbitovem, neboť pohřbívání na toto místo ukončily josefínské reformy. Pro nedostatečnou kapacitu byl kostel zbourán v roce 1891 a Farní úřad byl přemístěn k nově vzniklému smíchovskému kostelu sv. Václava Prostor náměstí, jehož obklopují vysoké činžovní domy, dostal parkovou úpravu. V roce 1964 byl v jeho východní části odhalen pomník spisovatele, novináře, místního rodáka a smíchovského patriota Jakuba Arbese, jehož jméno náměstí nese do současnosti. V roce 2001 byl prostor náměstí opraven. Přibylo 18 laviček, šest nových luceren a čtyři odpadkové koše a kruhová fontána. Při rekonstrukci bylo pokáceno několik poškozených stromů, vysazeno ale bylo 11 nových lip, 5600 kusů různých křovin Původní asfaltové chodníky nahradila žulová dlaždicová mozaika. Plocha zeleně se zvětšila o 400 m 2. Původní, výrazně svažitý terén (1, 5 metru) se podařilo zbudováním zídky při ulici Elišky Peškové částečně vyrovnat. Celý park se čtyřmi brankami je obehnán asi metrovým ozdobným plůtkem, který nevadí kolemjdoucím při pohledu dovnitř. Branky se na noc uzavírají.

FOTOGRAFIE ÚZEMÍ 2: ARBESOVO NÁMĚSTÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2

FOTOGRAFIE ÚZEMÍ 2: ARBESOVO NÁMĚSTÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Pohled ze západu k Preslově ulici - ptačí perspektiva Pohled do parkově upravené části náměstí Pohled na severovýchodní cíp náměstí Náměstí je vymezeno uliční sítí a okolními bloky obytných domů. V parteru jsou především obchody a restaurace. Vyšší podlaží slouží převážně k bydlení V parkově upraveném středu náměstí se nachází socha Jakuba Arbese, ve středu je umístěna fontána. Prostor je vydlážděn a vybaven městským mobiliářem. Snímek zachycuje náměstí, které je zelenou oázu, nečekaně se objevující mezi místní blokovou zástavbou. Stromy opticky oddělují parkově upravený prostor od komunikace a v létě poskytují příjemný stín.

PROSTOROVĚ HMOTOVÁ ANALÝZA - ARBESOVO NÁMĚSTÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území

PROSTOROVĚ HMOTOVÁ ANALÝZA - ARBESOVO NÁMĚSTÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Legenda M 1 : 1 000

ANALÝZA VYUŽITÍ ÚZEMÍ – ARBESOVO NÁMĚSTÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území

ANALÝZA VYUŽITÍ ÚZEMÍ – ARBESOVO NÁMĚSTÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Legenda M 1 : 1 000

ŘEZ ARBESOVÝM NÁMĚSTÍM FOTOGRAFIE NÁMĚSTÍ ní ací stá parkov a vozovk ní s ací

ŘEZ ARBESOVÝM NÁMĚSTÍM FOTOGRAFIE NÁMĚSTÍ ní ací stá parkov a vozovk ní s ací tá parkov ík chodn cho dní k par kov ací voz stán ovk í a par kov ací stán cho í dní k Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2

TYPICKÉ DĚJE V ŘEŠENÝCH PROSTORECH - POROVNÁNÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1

TYPICKÉ DĚJE V ŘEŠENÝCH PROSTORECH - POROVNÁNÍ Začátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2 Rozdíly ve využívání prostorů Nádražní ulice a Arbesova náměstí vyplývají z odlišného prostorového uspořádání míst (longitudiální a centrální) , dále pak s výrazně vyšší koncentrací obchodu a služeb při křížení Nádražní a Plzeňské ulice a blízkost uzlového bodu městské hromadné dopravy se stanicí metra, křížením tramvajových tratí a blízkého autobusového a v docházkové vzdálenosti umístěného vlakového nádraží. Z těchto důvodů se po Štefánikově ulici v místě křížení s Plzeňskou pohybuje mnohem větší počet lidí, než po Arbesově náměstí umístěném mezi bloky obytných budov, byť s parterem odlišné funkce. Náměstí neleží na žádné výrazné cestě pěších, pouze jeho severní okraj se dotýká Štefánikovy ulice, kterou v tomto úseku využívají lidé k pohybu směrem od Malé strany k centru Smíchova a naopak. Je to především cesta spojující, která je při okraji Arbesova náměstí lemována obchody, restauracemi a kulturními zařízeními. Lidé se ale po ní hlavně pohybují a nesetrvávají na ní, což ani v místě Arbesova náměstí neumožňuje už svou šířkou chodníku. Pohyb po Arbesově náměstí probíhá především po chodnících po jeho stranách, ale není příliš výrazný. Centrální polouzavřená část náměstí s parkovou úpravou slouží naopak k setrvání. Lidé zde odpočívají na lavičkách a relaxují pohledem na fontánu a částečně na pohyb okolo lidí a dopravních prostředků okolo nich. V místě křižovatky Štefánikova – Plzeňská – Nádražní střídá drobný pohyb pěších po úzkých chodnících jejich velká kumulace. Na nápadně širokém chodníku před centrem Zlatý anděl se lidé spíše jen setkávají – a přesto, že se zde nabízí velkorysý prostor umožňuje, nesetrvávají zde příliš dlouho. V návaznosti na důležitý uzel MHD (tramvajové tratě, stanice metra, blízké autobusové nádraží) spousta lidí sledovaným prostorem projde rychle a pokračuje dál. Druhá skupina lidí zde díky široké nabídce služeb má svou cílovou destinaci. V multifunkčních zařízeních v místě se nachází administrativní centrum, multikino a nepřeberné množství obchodů.