Slunce VZNIK SLUNCE Piblin ped pti miliardami rok

Slunce

VZNIK SLUNCE Přibližně před pěti miliardami roků se v hustém středu mezihvězdného oblaku rodilo Praslunce – obrovská, rudě žhnoucí koule o průměru asi stokrát větším, než má dnešní Slunce. To byl vesmír už pět miliard roků starý. Zdrojem energie Praslunce byla gravitace, nikoliv jaderné reakce, jak se sluší na řádnou hvězdu. Asi deset milionů roků bylo třeba, aby vzniklo dospělé Slunce obrovský termonukleární reaktor.

Kdy vzniklo Slunce

Slunce je obrovská koule ze žhavých plynů - plazmy Vlastnosti plazmy (hustota, teplota, tlak, chemické složení ) závisí na vzdálenosti od středu Slunce. Jádro má hustotu devětkrát větší než olovo, hustota vnější atmosféry je mnohokrát menší než hustota vzduchu, kterou vdechujeme.

Termonukleární reakce Hluboko pod povrchem, ve středu Slunce je obrovský žár. Za teplot kolem 15 milionů stupňů se protony pohybují rychlostmi několika set km za sekundu. Při srážce se mohou k sobě přiblížit na vzdálenost jednu biliontinu milimetru (10 -12 mm). To je jejich průměr. V takové blízkosti jaderná síla protony přitáhne k sobě a vytvoří z nich jádro hélia. Vodík se tak mění v helium. Ze čtyř atomů vodíku jaderná síla vytvoří jeden atom hélia, při tom se uvolní velké množství energie.

Přeměna vodíku v helium je zdrojem veškeré energie Slunce Tato přeměna je důležitá nejen pro všechny ostatní změny na Slunci, ale také pro všechen pohyb a život na Zemi.

Fotosyntéza

Fotosyntéza a dýchání Zázračným procesem (nazývaným fotosyntéza) zelené rostliny zachytávají sluneční záření a ukládají ho do vody a oxidu uhličitého. Vytvářejí složité molekuly (např. cukry a škroby) bohaté na energii. Přitom uvolňují kyslík. Uskladněnou energii (např. v ovoci, obilí, zelenině) přijímá náš organizmus v potravě a uvolňuje ji okysličováním. Dýchání je opačný proces k fotosyntéze).

Země dostává od Slunce jen půl miliardtiny jeho záření. Z celkového slunečního záření 3, 8 x 1014 TW dopadá na naši Zemi 180 000 TW Obrazně kapka vody ve vodopádu. Spotřeba celého lidstva je 14 TW

Osudy slunečního záření na Zemi: odraz (34%), pohlcení, zahřátí a vyzáření tepla jako infračervené záření (66 %).

Teplo od Slunce Přibližně třetina slunečního záření se odráží v atmosféře zpět do vesmíru (34%). Přibližně z jedné pětiny (19%) je pohlcena v atmosféře a polovina (47%) je pohlcena povrchem Země. Pohlcena (cizím slovem absorbována) znamená přeměněna v teplo. Díky této přeměně je na Zemi průměrná teplota asi 18 °C a pro život příjemné prostředí.

Teplo naší Země je pohlcená sluneční energie Teploty moře, pevniny a oblaků. Průměr je +18 st. C. Bez Slunce by teplota byla -263 st. C.

Teplota Slunce V jádru Slunce je teplota velmi vysoká – 15 milionů stupňů Celsia. Teplota viditelného povrchu Slunce je 6 000 st. C, nejnižší teplota je ve slunečních skvrnách – asi 4 000 st. C. Teplota okolního prostoru je mnohem nižší.

Slunce je obrovská koule ze žhavých plynů. Je přibližně milionkrát větší než naše Země. Slunce je plynná koule o poloměru asi 700 tisíc kilometrů, hmotnost činí 330 tisíc hmotností Země.

Porovnání velikosti Slunce a naší planety Země

Sluneční skvrny – jsou tak velké jako Země

Vypočtěme vzdálenost Slunce od Země

Vzdálenost Země od Slunce je 150 000 milionů km. Ve Sluneční soustavě je to v pásmu obyvatelnosti – voda existuje ve všech třech skupenstvích.

Slunce je uprostřed Sluneční soustavy

Slunce udává rytmus životu. Určuje den, rok a pomocí měsíčních fází i (přibližně) týden.

Vědecké poznání potvrzuje moudrost dávných generací: SINE SOLE NIHIL SUM Bez Slunce nejsem nic

Otázky 1. Proč se mluví o Slunci jako o dárci života na Zemi? 2. Jaký má Slunce tvar a z jakých látek je složeno? 3. Co je zdrojem veškeré energie Slunce? 4. Kolikrát se Země otočí kolem své osy během jednoho oběhu kolem Slunce?