Slunce nejbli hvzda a sted na planetrn soustavy

• Slunce – nejbližší hvězda a střed naší planetární soustavy – je ve srovnání se všemi světelných zdroji, které člověk za dlouhou dobu své existence vyvinul a vyrobil a které v současnosti používá, nejmohutnějším zdrojem světla, tepla a ve své podstatě zdrojem naší existence vůbec. Uvolňuje nepředstavitelné množství energie.

VZNIK SLUNCE • Slunce se zrodilo téměř před 5 miliardami let z plynového oblaku tvořeného vodíkem a héliem smíšeným s prachem, který se smrštil v důsledku vlastní gravitace. Toto smrštění zvýšilo teplotu oblaku natolik, že začaly jaderné reakce, při nichž se vodík měnil na hélium. Od toho okamžiku začalo Slunce rovnoměrně svítit. Vědci se domnívají, že v této činnosti bude pokračovat dalších 5 miliard let, dokud nespotřebuje své vodíkové palivo a nezačne odumírat.

Slunce je koule žhavých plynů o průměru 1, 4 miliónu km. Žluté sluneční světlo pochází z asi 500 km silné vrstvy v atmosféře, která se nazývá fotosféra. Teplota fotosféry se odhaduje na 5 500 °C. Povrch Slunce není celistvý, ale bublinkovitý. Tato pěna se nazývá granulace a lze ji spatřit v dalekohledech. Pěnovitou strukturu povrchu způsobují vzestupné proudy, které vynášejí zářivou energii ze spodních vrstev atmosféry. V roce 1960 vědci odhalili, že se Sluneční povrch stále pohybuje nahoru a dolů zhruba každých 5 minut. Slunce se neotáčí jako tuhé těleso. Různé části Slunce se otáčejí různě rychle. Nejrychleji se otáčí rovník: jedna otočka za 25 dní. Otáčení se zpomaluje směrem k pólům, kde jedno otočení trvá asi 35 dní. Povrch Slunce není v klidu. Stále se z něj uvolňují velké množství hmoty, které buď dopadá zpět na povrch Slunce nebo explodují do vesmíru. Tyto jazyky sluneční hmoty trčí daleko od povrchu nebo vytvářejí mohutné oblouky. Nazývají se protuberance. Malé tryskové proudy zvané spikule vystřelují do výše až 10 000 km a rychle padají zpět. Zdá se, že spikule jsou spojeny se silným magnetickým polem.

SLOŽENÍ • Vodík 73, 46 %Hélium 24, 85 %Kyslík 0, 77 % Uhlík 0, 29 %Železo 0, 16 %Neon 0, 12 %Dusí k 0, 09 %Křemík 0, 07 %Hořčík 0, 05 %Síra 0, 04 %

• Vzdálenost od Země 147, 1 • milionu km Průměr 1, 4 milionu km 330 000 Průměrná hustota 1, 41 Svítivost 3, 9 kvadrilionu megawattů Průměrná Teplota nitra 15 milionů Doba rotace 25, 4 dne (na rovníku)Tlak ve středu 4 x 1010 M P a Stáří 4, 6 miliardy let

VLASTNOSTI • Slunce je jednoznačně největší nebeské těleso, které se nachází ve • sluneční soustavě. Má přibližně 109 krát větší průměr než Země a 1 300 000 násobně větší objem. Celkově obsahuje okolo 99, 8 % hmoty sluneční soustavy. Funguje jako obrovská plazmová koule s průměrnou hustotou jen o málo větší, než je hustota vody. Směrem ke středu hustota i teplota narůstá. V porovnání s ostatními hvězdami v naší Galaxii patří do středně staré skupiny hvězd. Jeho hmotnost a svítivost je však větší než je průměr hvězd nacházejících se v naší Galaxii, který se odhaduje asi na polovičku hodnot Slunce. Průměr hmotnosti a svítivosti hvězd v Galaxii je totiž tvořen červenými trpaslíky. Zvláštností Slunce je i to, že se jedná o samostatnou hvězdu, která netvoří vícenásobný systém, či dvojhvězdu (i když se v některých případech spekuluje o nepovedené dvojhvězdě Slunce – Jupiter) a současně také není členem žádné hvězdokupy.

SLUNEČNÍ ENERGIE • Téměř všechna energie Slunce je vyzařována ve formě elektromagnetického záření, které je nezbytným předpokladem pro všechny formy života na Zemi. Vzniká jako výsledek termonukleární reakce pp-řetězce, kdy dochází k přeměně vodíku na hélium za současného uvolňování energie. Předpokládá se, že každou sekundu Slunce spotřebuje a přemění 700 miliónů tun vodíku na 695 miliónů tun hélia. Zbytek v podobě 5 miliónů tun je přeměněn na energii v poměru 96 % elektromagnetického záření a 4 % elektronová neutrina.

ZÁNIK SLUNCE • Během příštích 6 miliard let Slunce postupně spotřebuje zásoby vodíku ve svém nitru. Mírně se smrští, a to povede ke zvýšení teploty v centru, která umožní zažehnutí dalších termonukleárních reakcí. Nebude se již spalovat vodík, ale helium (popel dřívějších reakcí). Nová intenzivnější reakce nafoukne Slunce na krátkých 600 milionů let do gigantických rozměrů (poloměr Slunce se zvětší 180 x). Slunce Během posledních fází života bude ze Slunce odfouknuto téměř 50 % hmoty, která v okolí Slunce vytvoří tzv. planetární mlhovinu. V jejím nitru zbude malá hvězdička s rozměry srovnatelnými se Zemí, ale obrovskou povrchovou teplotou kolem 50 000 °C - bílý trpaslík. Protože bílý trpaslík nemá žádný zdroj energie, bude zvolna chladnout až se z něj stane černý trpaslík.

KONEC Kristýna Mokrišová 5. A