Slunce Dky vysok hmotnosti Slunce na nejbli hvzdy
Slunce Díky vysoké hmotnosti Slunce, naší nejbližší hvězdy, všechna tělesa Sluneční soustavy obíhají kolem Slunce, resp. společného gravitačního centra, které leží ve slunečním nitru. Přestože je hmotnost Slunce poměrně úctyhodná, jedná se jen o malou hvězdu, žlutého trpaslíka spektrální třídy G 2 V.
Struktura Slunce je tvořeno plazmou. Jako takové tedy nemá pevný povrch. Jako povrch se nám na slunečním disku jeví fotosféra, zářivá vrstva sluneční atmosféry, která je neprůhledná a má asi 300 km. Fotosféra přechází do další, vyšší a výrazně řidší vrstvy zvané chromosféra. Tloušťka chromosféry je asi 16 000 km. Nad chromosférou je sluneční koróna, která je tvořena velice řídkou plazmou
Teplota a zářivý výkon Slunce září díky probíhajícím termonukleárním reakcím. Na Slunci probíhá termonukleární reakce p-p (proton – proton) typu, kde se slučují čtyři jádra vodíku na jádro hélia, přičemž se uvolňuje obrovské množství energie.
Magnetické pole Slunce Magnetické pole se významnou měrou podílí nejen na stavbě Slunce, ale i na vysokoenergetických procesech probíhajících ve sluneční atmosféře a koróně. Slunce nerotuje jako tuhé těleso, ale má tzv. diferenciální rotaci. Termonukleární reakce probíhají ve slunečním nitru
Sluneční Skvrny Nejcharakterističtějšími útvary sluneční fotosféry jsou sluneční skvrny. Jejich výskyt je vázán na sluneční aktivitu (11 letý cyklus). Skvrny vznikají v oblastech se silným magnetickým polem. Zárodkem slunečních skvrn jsou tzv. póry. Ty mají průměr jen okolo 1 000 až 2 000 km. Většina pór však zanikne v průběhu několika minut či hodin, jen málo z nich se začnou zvětšovat a přeměňovat se na sluneční skvrnu
Vypracoval: Tadeáš Levíček 9. A 11. 5.
- Slides: 6