Slovn zsoba Osnova pro studenty stednch pedagogickch kol
Slovní zásoba Osnova pro studenty středních pedagogických škol
Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Lexikologie Pojmenování Víceslovná pojmenování Význam slov Slova neplnovýznamová Slova plnovýznamová Homonyma Homografy a homofony Synonyma Antonyma a paronyma Vlastní jména – příjmení Použitá literatura
1. Lexikologie • Lexikologie je jazykovědná disciplína, která zkoumá slovní zásobu. (Slovní zásoba aktivní – kolem 5000 - 10000 slov, pasívní – kolem 40000 slov) • Slovní zásoba je systém, jehož základní jednotkou je slovo (lexém). • Slovo něco pojmenovává a zároveň se k něčemu vztahuje, stává se tak v procesu komunikace pojmenováním. • Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost
2. Pojmenování • Slova, která se stávají pojmenováním, mohou být z hlediska formy: značková (základní význam – dům, stůl, bůh) odvozená (učit – učitel) složená (okamžik, trojúhelník) zkratková (Čedok, Setuza) zkrácená (nashle, pedák)
3. Víceslovná pojmenování • Pojmenování nemusí být jednoslovné. Pojmenováním jsou i ustálené víceslovné výrazy : sousloví (často odborné termíny) frazémy (ustálená obrazná pojmenování) • Cvičení: Všude dobře, doma nejlépe. Violka vonná. Běžel hlava nehlava. Kyselina sírová. Nebylo po ní ani vidu ani slechu. Je učitelem ruského jazyka.
4. Význam slov • Věcný význam slova (lexikální) = jakou skutečnost výraz označuje; • Mluvnický význam slova (gramatický) = v jakém vztahu je slovo ve větě (mluvnické kategorie); • Cvičení: Domluvte se se svým třídním učitelem na harmonogramu semináře.
5. Slova neplnovýznamová • Slova gramatická mají pouze význam obecný, který se projeví až ve spojení s jinými slovy. Jsou to neohebné slovní druhy (kromě příslovcí), zájmena a pomocná slovesa. • Cvičení: Přichystejte si do hodiny svou seminární práci a počítejte s tím, že ji budete prezentovat před třídním kolektivem.
6. Slova plnovýznamová • Slova s věcným významem jsou podstatná jména, přídavná jména, slovesa, příslovce. • Jednovýznamová (jednoznačná) mají pouze jeden význam (vlastní jména – viz kap. 12, termíny). • Vícevýznamová (mnohoznačná) mají více významů. • Cvičení: Tvořte věty s těmito slovy: jazyk, oko, zub;
7. Homonyma • Jsou slova mající stejnou formu, stejně znějí. Mají však různý význam a bývají zpravidla i různého původu. • Cvičení: Tvořte věty, ve kterých bude mít použité slovo různé významy. vinný, nos, puk;
8. Homografy a homofony • Zvláštní typ homonym. • Homografy se shodují v psané podobě, jinak se však vyslovují. Př. panický (strach) panický (sexuálně nezkušený) • Homofony se píší jinak, vyslovují stejně. Př. : led - let
9. Synonyma • Synonyma jsou slova souznačná. • Vyjadřují stejný význam, forma je však odlišná. Př. basketbal – košíková. • Cvičení: Doplňujte synonyma: morfologie – milý – computer – květen -
10. Antonyma, paronyma • Antonyma jsou slova opačného významu. • Cvičení: lehce – hluk – nemocný – • Paronyma podobně znějí, mají však odlišný význam. Někdy bývají mylně zaměňována. • Cvičení: Vysvětlete rozdíl ve významu slov: adaptovat – adoptovat, psychologie – psychiatrie, humanistický – humanitární;
11. Vlastní jména - příjmení • K vlastním jménům patří také příjmení. • Povinnost používat vedle křestního jména i příjmení zavedl Josef II. v roce 1786. • K tomuto kroku ho vedla snaha evidovat obyvatelstvo (např. vojenská evidence, výběr daní).
Příjmení vycházela: • z profesí (Rybář, Kovář) či společenského stavu (Svoboda) • z původu, místa odkud rodina přišla (Polák, Hanák, ) • z vlastností nositele (Veselý, Pokorný, Tichý) • z křestních jmen (Martin – Martinů, Martínek, Martinák) • z domovního znamení (Čáp, Vrána) • z bydliště (Zápotocký, Podlesák) • z události (Vysoudil, Vyčítal, Navrátil, Nezkusil)
Použitá literatura • Český jazyk, edice Maturita, nakladatelství Výuka. cz • Český jazyk a komunikace pro střední školy, Didaktis
- Slides: 15