SLOVN ZSOBA Mgr Michal Oblouk SLOVN ZSOBA tvo

SLOVNÍ ZÁSOBA Mgr. Michal Oblouk

SLOVNÍ ZÁSOBA � tvoří ji všechna slova, která v jazyce existují � nauka o slovní zásobě = LEXIKOLOGIE � jádro slovní zásoby = slova, která jsou v jazyce stálá, nepostradatelná a běžně se používají v každodenní komunikaci � okraj slovní zásoby = ostatní slova, která pro běžné dorozumívání nepotřebujeme, která se rychleji mění � neustále se rozvíjí, rozšiřuje se, obohacuje o nová slova � slovní zásobu uspořádávají a zaznamenávají SLOVNÍKY 1) slovní zásoba aktivní – slova, která běžně používáme v ústním i písemném jazykovém projevu 2) slovní zásoba pasivní – slova, kterým sice rozumíme, ale běžně je nepoužíváme

TYPY SLOVNÍKŮ 1) překladové – dvou i vícejazyčné 2) výkladové a) jazykové – podávají výklad významu slova (jeho původ, výslovnost, mluvnické poučení, použití slova), např. Slovník spisovné češtiny b) encyklopedické – naučné, podávají výklad významu slova a širší poučení 3) speciální – o původu slov (Etymologický slovník), cizích slov, frazeologické, věcné a synonymické, slovníky vlastních jmen

ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY - podle slohového příznaku a) b) c) d) slova hovorová – užívaná obvykle v mluvené řeči, např. muzika, klika, moc, štrúdl, … slova knižní – omezená na jazyk psaný, vyskytují se i ve slavnostních projevech, např. jinoch, žal, záhy, tudíž, … slova básnická – poetismy, vyskytují se ve starším básnictví, např. vesna, jeseň, lučina, … slova odborná – termíny, užívají se v různých oborech činnosti, jsou jednoznačné, např. citoslovce, úhlopříčka, kyselina sírová, …

ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY - podle původu 1) 2) 3) a) b) c) d) slova domácí – slova českého původu, např. mládě, odřenina, pěšky, zavolat, … slova zdomácnělá – slova cizího původu, cizí původ zpravidla nepoznáme, např. košile, plech, škola, jablko, … slova přejatá – slova cizího původu, která jsou: běžně užívaná, pravopisem se přizpůsobila (auto, rekreace) méně častá (extrémní, export) omezená na určitý obor (anoda, neutron) mezinárodní, užívaná většinou kulturních národů (prezident, motor, televize, sport, robot)

PŘEJATÁ SLOVA � - do českého jazyka se přejímala slova z různých jazyků už od nejstarších dob a přejímají se dosud z řečtiny a latiny (biskup, škola, tabule, žák, univerzita, akademie, kříž, mše, …) z němčiny (šlechta, rytíř, klempíř, plech, špendlík, hrabě, říše, plotna, …) z francouzštiny (prezident, omeleta, paštika, bufet, žampion, kostým, garáž, volant, …) z italštiny (tenor, soprán, klarinet, mandolína, špagety, piškot, pizza, trombon, …) z angličtiny (sport, džem, džus, biftek, pop, rock, displej, internet, trénink, tenis, hokej, fotbal, …) z ruštiny a polštiny (vzduch, vesmír, tuleň, paluba, kormidlo, úroveň, okres, věda, vzor, …) z orientálních a exotických jazyků (admirál, algebra, čaj, sója, čokoláda, totem, kánoe, iglú, kajak, …)

ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY - podle dobového hlediska ARCHAISMY - slova zastaralá, z užívání byla vytlačena jinými slovy, např. šlojíř (závoj), bradýř (holič), … HISTORISMY - slova, která označují zaniklé historické skutečnosti, např. halapartna, cimbuří, tolar, … NEOLOGISMY - slova, která se objevují nově (při delším užívání ztrácejí příznak novosti), např. dálnice, vrtulník, počítač, vozíčkář, tunelovat, motel, …

ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY - podle spisovnosti DIALEKTISMY - slova nářeční, např. veselka, ogar, zemáky, šufánek, karlátka, … PROFESNÍ SLOVA - mluva povolání, např. fanka, čuba, štěk, … - mluva zájmových skupin, např. děják, opáčko, výzo, světla, běhy, … SLANGOVÁ SLOVA ARGOTICKÁ SLOVA - mluva kriminálních živlů, např. prachy, prkenice, káča, chlupatej, …