slovky vyjden jako kombinace grafm a slic kontrastivn

Číslovky vyjádřené jako kombinace grafémů a číslic: kontrastivní pohled Martin Janečka FF JU ČB mjanecka@ff. jcu. cz

Úvod (v duchu fonocentrismu) • Imitativnost mluveného jazyka (de Saussure 1989) – písmo (u de S. = psaný jazyk) slouží pouze a jedině k notaci mluveného jazyka. • Je to obraz slova (Ong 2006), který se nám při jeho vyslovení a/nebo i při jeho pouhém uvažování zobrazuje v mysli, proto je tendence zapisovat slovo tak, jak jej slyšíme, resp. vidíme. • Slovanské jazyky (čeština, slovenština, ruština, polština – typy 5 ti, 5 -tej, 5 -й). • Jazyky germánské (angličtina, němčina) – řeší podobné problémy? • Znamená tato nekorelace porušování normy (nebo kodifikace)? • (nebo to vůbec nekorelace není? ) • atd.

Vliv objektivních styl. faktorů (nepřipravenost, soukromá komunikace atd. ) • - musím zas vše dělat znova už asi po 3 tí • - v ono datum slavi jedna osoba 50 -tine a ož sem účast přislibil • - Stvořil Evu Ale Adama po 1564řech letech Eva omrzela • - jenom jsem si vzpomnel na dobu kdy me bylo asi tak 20 cet • - pitomci co tenhle Web opanovali asi tak pred 2 ma lety • - Doba přípravy pokrmů se dle náročnosti a množství objednávek pohybuje mezi 20 ti až 50 ti minutami • - 18 cti LETÁ KRISTÝNKA/18 ti letá Kristýnka • - 5 ti minutová přesilovka je nevýrazná • - 6 -ti válcový motor nového Fordu Focus) • - Novému Jičínu, jako by v poslední 20 ti minutovce došly síly (zdroj: komentáře a statusy na facebooku)

Vliv subjektivních styl. faktorů (věk, vzdělání atd. )

Předchozí výzkum • Pokud nedojde k osvojení si sociální dovednosti adekvátně zacházet s psací soustavou, tak komunikační platformy nebo distinktivní rysy jako připravenost/nepřipravenost nejsou relevantními distinktivními rysy. • → místo OBJEKTIVNÍCH styl. faktorů (ne/připravenost, mluvenost/psanost, veřejná/soukromá komunikace) nastupují SUBJEKTIVNÍ (věk, vzdělání, psych. stav, …).

Experiment na ZŠ • 1) Jsem devítiletý žák základní školy; • 2) Karel Got je třicetinásobný Zlatý slavík. • Slovní tvary devítiletý a třicetinásobný zapsat tak, aby se tam objevila číslice. • Každý měl pracovat samostatně (zřejmě neúspěšný požadavek). • 105 žáků = 210 výpovědí, polovina zapsána adekvátně, 13% nehodnoceno, 37% zápisů neadekvátních.

• Obtížnost posuzovat způsob zápisů na ose adekvátní – méně adekvátní – neadekvátní, jelikož tento (orto)grafický jev není v osnovách učiva pro základní školy (až SŠ). • Žák se rozhoduje jen a) podle svého „citu pro grafiku/pravopis“ nebo b) podle toho, zda (resp. jakým způsobem) někdy viděl zapsánu podobnou konstrukci. • Argumentace uživatelů: potřeba přidat z hlediska grafického „celou slabiku“, ne jen samotné „i“ – (X slabika je jednotka zvuku, nikoliv grafiky). • → ambivalence: adekvátní za číselný údaj připojovat grafický segment již obsažený X za číselný údaj připojovat (z grafických důvodů) „celou slabiku“, i přesto, že po rozepsání dochází ke grafickému „překryvu“ dvou „t“. • Na VŠ podobný průzkum, cca 33% uživatelů volilo neadekvátní zápisy, nicméně ti už by měli být s normou obeznámeni!

V. Cvrček a kol. – spisovnost nebo standard? • Není to mluvnice preskriptivní (normativní), ale deskriptivní. • Volba jaz. prostředku záleží na uživateli. • Koncepce „minimální intervence“ • Mluvená forma je primární a ovlivňuje formu psanou. • Standardní (v rámci daného typu textu) je to, co není marginální (s. 22) → např. 5 ti = standardní zápis. • Kdy je však nějaký jev již uzuálním ≈ standardním?

Angličtina • 1 st, 2 nd, 3 rd, 4– 9 th… → záležitost konvence.

Němčina • Dreierpack, Sechserpack, Zehnerpack → 6 er Pack atd. (= žádný potenciální problém)

Tvoření a psaní složených číselných výrazů (typ 12 procentní, 20 krát) – poradna ÚJČ • „Všechny tyto jednoslovné výrazy píšeme bez mezer, bez spojovníku a nevpisujeme do nich koncové části číslovek, neboť slabiky -ti- a -mi- jsou už obsaženy v tvaru číslovky: přesvědčíme se o tom snadno, přečteme-li takový složený výraz nahlas. “ • 12 procentní: v rozepsané/čtené podobě té s číslicemi neodpovídá, může vykazovat / vykazuje jistou asymetričnost, tedy „dvanáctiprocentní“.

Slovenština • Pre tych co si davaju caj o 5 ej alebo kavicku. . . prijemne na ucho. • Ked sa mi nechce o 6 ej vstavat a ist do #prakriti. • Súťaž v Novinách o 12 -ej: Vyhrajte lístky na futbal. • Spomínate si, čo ste robili pred 9 timi rokmi? • Jazyková poradna JÚLŠ SAVBA tvrdí totéž, co poradna ÚJČ pro češtinu.

Polština • Syn chodzi do 5. klasy (ne: 5 -tej; 5 -ej) • Za řadovou číslovkou je tečka obligatorně, pokud není interpretace jednoznačná (+ několik výjimek…). • Totéž pro římské číslice (ne: V-tym; V-ym, Bańko 2006, s. 121– 122)

Ruština • 1. Řadové číslovky • 2. Základní číslovky • 3. Složená substantiva a adjektiva • Portál Gramota. ru. (MILČIN, A. E. – ČELCOVOVÁ, L. K. (2003): Spravočnik izdatěla i avtora. )

1. Řadové číslovky • Písmenné pádové koncovky se v ruštině píší u řadových číslovek, např. : • 9 -й класс – 9. třída • ученик 9 -го класса – žák 9. třídy • занять 2 -е место – obsadit 2. místo • Koncovky mohou být jednopísmenné nebo dvoupísmenné. Psaní se řídí tzv. pravidlem předposledního písmene: – jestliže předposledním písmenem slova je samohláska, píše se jen poslední písmeno, – jestliže předposledním písmenem slova je souhláska, píše se předposlední i poslední písmeno.

1. Řadové číslovky • Častou chybou je psaní dvou nebo dokonce tří písmen tam, kde má být jedno, resp. dvě. • správné varianty psaní chybné varianty psaní • 1 -я улица (první ulice) 1 -ая • с 5 -го мая (od 5. května) 5 -ого • Písmenné koncovky se používají: kvůli jednoznačnosti výkladu, pro snazší orientaci v textu. • V ruštině se řadové číslovky (na rozdíl od češtiny) nepíší s tečkou (podobně polština), při zápisu číslicí jsou tedy snadno zaměnitelné s číslovkami základními.

2. Základní číslovky • K základním číslovkám se písmenné koncovky nikdy nepřidávají. • správné varianty psaní • с 12 лет • от 3 до 8 дней chybné varianty psaní с 12 -ти лет от 3 -х до 8 -ми дней • V takových situacích nejčastěji chyby v češtině, slovenštině, (polštině? )

3. Složená substantiva a adjektiva • Jestliže je součástí složených slov číslovka, lze toto slovo zapsat pomocí číslice, spojovníku a substantiva (či adjektiva). • Pádové koncovky se za číslicí nepíšou (srov. s psaním řadových číslovek). • správné varianty psaní chybné varianty psaní • 3 -мерный (trojrozměrný) 3 -х мерный • 10 -летие (desetiletí) 10 -тилетие, 10 -ти летие, 10 летие

Pravidla ruského pravopisu a interpunkce • Jen okrajově v oddílu věnovaném výkladu psaní slov se spojovníkem. Uvádí se zde, že: • 1) spojovník se používá ve složených slovech, jejichž část je vyjádřena číslovkou, např. 25 процентный (25 procentní), 300 -миллионный (300 miliontý), 150 -летие (150. výročí). • 2) spojovník se píše před koncovkou nebo její částí při vyjádření číslovek pomocí číslic, např. 5 -го, 20 -й, 135 -м. • Problém: v Pravidlech není specifikováno, kolik písmen má v řadových číslovkách po číslici a spojovníku následovat.

Závěr • Grafická substance výrazu nemá být oproti zvukové (obrazové) „v nevýhodě“ → mají spolu úspěšně kooperovat. • Dativ, lokál a instr. číslovek, pokud jsou vyjádřeny pouhou číslicí/číslicemi, nejsou považovány za dostatečné, resp. že potřebují flexí realizovanou (a ve zvukové podobě oporu mající) skutečnost vyjádřit adekvátně také „obrazově“, v jazyce psaném. • Ruština X čeština, slovenština, polština – v ruš. tento grafický fenomén částečně povolen, avšak z hlediska uživatele to neznamená větší přehlednost. • Jedná se o jev mezijazykový, kterému se pozornost věnuje okrajově a uživatelé (tak) často nemají představu o jeho adekvátních realizacích (nebo ji mají? )

Závěr • 5 ti/9 ti: způsob zjednodušení pro čtenáře (→ možnost ověřit experimentálně? ) = možný argument i pro ostatní jazyky (po „vzoru“ ruštiny)? • Již dávno požadovaná vlastnost psané normy, tedy „schopnost jasně a rychle mluvit k očím“ (Frinta 1909, s. 36, in Starý 1992, s. 41). • Redundance (+ ti/mi/…) X jazyková ekonomie (9 místo devíti) → 9 ti = výsledek spolupůsobení protichůdných procesů? • Nikoli nový, ale cyklicky se vracející fenomén (Pražské noviny / Národní noviny cca 1848…)

Děkuji za pozornost!

Literatura • • • BAŃKO, M. (2006): Polszczyzna na co dzień. Warszawa, Wydawnictwo naukowe PWN. CVRČEK, V. a kol. (2010): Mluvnice současné češtiny. 1, Jak se píše a jak se mluví. Praha, Karolinum. JANEČKA, M. (2014): Střetávání mluvené a psané formy jazyka v písemných projevech žáků základní školy. In: Bohemistyka, č. 1/2014, s. 378– 384. JANEČKA, M. (2014): Projevy tzv. sekundární orality v psaných komunikátech (nejen) na internetu. In: Bohemica Olomucensia, č. 1/2014, s. 36– 44. MILČIN, A. E. – ČELCOVOVÁ, L. K. (2003): Spravočnik izdatěla i avtora. Moskva. ONG, W. (2006): Technologizace slova. Praha, Karolinum. LOPATIN, V. V. (ed. ) (2009): Pravila russkoj orfografii i punktuacii. Polnyj akademičeskij spravočnik. Moskva, AST. de SAUSSURE (1989): Kurs obecné lingvistiky. Praha, Academia. STARÝ, Z. (1992): Psací soustavy a český pravopis. Praha, Karolinum. Jazyková poradna ÚJČ AV ČR. Dostupné z www: http: //prirucka. ujc. cas. cz/? id=790. Cit. 10 -05 -2017. Jazyková poradna JÚLŠ SAVBA. Dostupné z www: http: //jazykovaporadna. sme. sk/q/6558/#axzz 4 g. PCw. O 9 n. W. Cit 10 -052017. Portál Gramota. ru. Dostupné z www: http: //new. gramota. ru/spravka/letters/87 rubric-99. Cit. 10 -05 -2017.