Slovesa jsou slova kter vyjaduj dj bm stav

Slovesa jsou slova, která vyjadřují děj (běžím), stav (spím) nebo změnu stavu (stárnu). • Patří mezi slova ohebná = časují se • Svými tvary vyjadřují osobu, číslo, způsob a čas. • ČAS určujeme pouze u sloves ve způsobu oznamovacím

OSOBA Č Í S L O 1. os. JÁ dělám Č Í S L O 1. os. MY děláme J E D N 2. os. TY děláš M N O Ž 2. os. VY děláte O T N É 3. os. ON ONA ONO dělá N É 3. os. ONI dělají ONY ONA

ČAS - trojí PŘÍTOMNÝ MINULÝ BUDOUCÍ dělám, děláš, dělá, dělal jsem, dělal jsi, dělal budu, budeš, budeme, budete, děláme, děláte, dělají dělali jsme, dělali jste, dělali budou (dělat) udělám, uděláš, uděláme, uděláte, udělají ZPŮSOB 1. OZNAMOVACÍ - dělám, dělal jsem, budu dělat 2. ROZKAZOVACÍ - dělej, dělejme, dělejte 3. PODMIŇOVACÍ - dělal bych, dělal bys, dělal by, dělali bychom, dělali byste, dělali by

Pracuj s přehledem časování • • Doplň chybějící údaje. Neurčitý tvar dej do rámečku. Jednoduché slovesné tvary podtrhni modrou. Složené slovesné tvary podtrhni červenou.

PSÁT – ZPŮSOB …………, ČAS ………………. . 1. PSAL JSEM 2. PSAL JSI 3. PSALA PSALO 1. PSALI JSME 2. PSALI JSTE 3. PSALI PSALY PSALA

PSÁT – ZPŮSOB …………… ČAS ……………. . 1. BUDU PSÁT 2. BUDEŠ PSÁT 3. BUDE PSÁT 1. BUDEME PSÁT 2. BUDETE PSÁT 3. BUDOU PSÁT

PSÁT – způsob: OZNAM. čas: PŘÍT. 1. PÍŠU 2. PÍŠEŠ 3. PÍŠE 1. PÍŠEME 2. PÍŠETE 3. PÍŠOU PSÁT – způsob: OZNAM. čas: BUD. 1. BUDU PSÁT 2. BUDEŠ PSÁT 3. BUDE PSÁT 1. BUDEME PSÁT 2. BUDETE PSÁT 3. BUDOU PSÁT – způsob: OZNAM. 1. PSAL JSEM 2. PSAL JSI 3. PSALA PSALO čas: MIN. 1. PSALI JSME 2. PSALI JSTE 3. PSALI /Y PSALA PSÁT – způsob: ROZKAZOVACÍ 2. PIŠ 1. PIŠME 2. PIŠTE

PSÁT SI – způsob: 1. PÍŠU SI 2. PÍŠEŠ SI 3. PÍŠE SI PSÁT SI – způsob: 1. BUDU SI PSÁT 2. BUDEŠ SI PSÁT 3. BUDE SI PSÁT čas: 1. PÍŠEME SI 2. PÍŠETE SI 3. PÍŠOU SI čas: PSÁT SI – způsob: 1. PSAL JSEM SI 2. PSAL SIS 3. PSAL SI PSALA SI PSALO SI čas: 1. PSALI JSME SI 2. PSALI JSTE SI 3. PSALI /Y SI PSALA SI PSÁT SI – způsob: 1. BUDEME SI PSÁT 2. BUDETE SI PSÁT 2. PIŠ SI 3. BUDOU SI PSÁT 1. PIŠME SI 2. PIŠTE SI

SLOVESNÉ TVARY : 1. JEDNODUCHÝ - dělám, dělejte, patří k nim i tvary sloves se zvratným zájmenem se, si ( bojí se, blahopřejí si ) → je vyjádřen jedním slovem ( + se, si) 2. SLOŽENÝ - udělali jsme, budeme dělat→ je vyjádřen dvěma nebo více slovy Podle toho, zda vyjadřují , nebo nevyjadřují určitou osobu čísla jednotného nebo množného, rozlišujeme slovesné tvary : a) Určité - vyjadřují osobu a číslo (dělal jsem, budeme dělat) b) Neurčité – nevyjadřují čas ani číslo, patří sem infinitiv ( dělat)

CVIČENÍ Po dlouhých příhodách se dostal Enšpígl na panství knížete hessenského. Byl docela na holičkách, už i hlad ho trápil. Byl uveden ke knížeti. „Jsem dvorní malíř. Dvory všech německých knížat mi mohou dát nejlepší vysvědčení. Maluji obrazy právě tak krásné jako neobyčejné, “ představil se Enšpígl. Na důkaz svého umění ukázal knížeti několik obrázků, které koupil ve Flandrech. „Rád bych měl ale při práci klid. Bude dobře, ponecháte-li nás o samotě. Zamkneme se v síni a jen jídlo a pití ať nám pravidelně podávají okénkem. “ ________________________________________ 1. Vyhledej v textu slovesné tvary a rozděl je na jednoduché a složené. Jednoduché tvary : ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… Složené tvary …. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Urči mluvnické kategorie u těchto slovesných tvarů : se dostal, maluji, zamkneme se 3. Vyhledej a zapiš tvary neurčité 4. Zjisti, co znamená spojení být na holičkách 5. Zjistíš, kdo byl Enšpígl ?

ČASOVÁNÍ SLOVES 1. OZNAMOVACÍ ZPŮSOB Slovesa v oznamovacím způsobu oznamují děj. Můžeme u nich rozlišit trojí čas : 1. Čas přítomný – tento čas se vyjadřuje tvarem jednoduchým např. : mluvíme, snídá, šeptají, spí V koncovkách přítomných tvarů je vždy i/í měkké. 2. Čas minulý - tento čas se vyjadřuje tvarem složeným např. : zalepil jsi, mluvila jste, psali bychom 3. Čas budoucí - tento čas se vyjadřuje dvěma způsoby : a) tvarem složeným : např. budu malovat, budeme stavět ( tvar se skládá z tvaru slovesa být v budoucím čase a z infinitivu slovesa plnovýznamového) b) tvarem jednoduchým : např. : uděláme, nacvičí, půjdu

1. ROZKAZOVACÍ ZPŮSOB Tvary rozkazovacího způsobu vyjadřují osobu a číslo, ale nevyjadřují čas. Slovesem v rozkazovacím způsobu vyjadřujeme zejména : Rozkaz : Připoutej se ! Pokyn : Odbočte ! Přání : Buďte šťastni! Zákaz : Nekuřte ! Radu : Rozmysleme si to ! Žádost : Omluvte mne! Rozkazovací způsob má tvary jen pro: 2. osobu č. j. → Pracuj ! 1. osobu č. mn. → Pracujme ! 2. osobu č. mn. → Pracujte ! Čti ! Čtěme! Čtěte!

1. PODMIŇOVACÍ ZPŮSOB Podmiňovací způsob vyjadřujeme tvarem složeným a) Podmiňovací způsob přítomný skládá se z příčestí minulého + sloveso být Č. jedn. Č. množ. 1. os. volal bych zpíval bych si 1. os. volali bychom zpívali bychom 2. os. volal bys zpíval by sis 2. os. volali byste zpívali byste 3. os. volal by zpíval by si 3. os. volali by zpívali by

b) Podmiňovací způsob minulý se skládá z příčestí činného, příslušného slovesa a podmiňovacího způsobu slovesa být Č. jedn. Č. mn. 1. os. byl bych volal 1. os. byli bychom volali 2. os. byli byste volali 3. os. byli by volali byl bys volal 3. os. byl by volal

Utvoř slovesné tvary vydržet 3. j. oznam. min. spát 2. mn. podm. – přít. dělat 1. mn. rozkaz. mluvit 2. mn. oznam. přít. dívat se 2. j. oznam. bud.

vydržet 3. j. oznam. min. vydržel spát 2. mn. podm. - přít. spali byste dělat 1. mn. rozkaz. dělejme mluvit 2. mn. oznam. přít. mluvíte dívat se 2. j. oznam. budeš se dívat

půjčit 3. j. podm. – min. psát 3. mn. oznam. stát 2. j. rozkaz. číst si 1. j. podm. – přít. odpovídat 1. mn. rozkaz. přít.

půjčit 3. j. podm. – min. byl by půjčil psát 3. mn. oznam. stát 2. j. rozkaz. stůj číst si 1. j. podm. – přít. četl bych si odpovídat 1. mn. rozkaz. odpovídejme přít. píší

houpat se 3. mn. oznam. rozsvítit 1. mn. rozkaz. pršet 3. j. oznam. otvírat 1. mn. podm. – přít. zalévat 2. j. oznam. bud. přít. min.

houpat se 3. mn. oznam. rozsvítit 1. mn. rozkaz. pršet 3. j. oznam. otvírat 1. mn. podm. – přít. zalévat 2. j. oznam. budou se houpat rozsviťme přít. prší otvírali bychom min. zaléval jsi

Slovesné koncovky (i /í / y) čas přítomný - ím - íš - íme - íte - í rozkazovací způsob – i infinitiv (příčestí minulé) – it (- ila - ilo …. ) shoda přísudku s podmětem podmět r. mužský živ. i r. mužský neživ. a ženský y

Shoda přísudku s podmětem. Rozděl podst. jm. podle rodu. ÁTY B A K SNĚ HUL VLOČKY LAM PSI CE OPI PY MO KNIHY TALÍŘE HU SY ÁCI Y MOTOR I OVC T R O SP Y LIST TOR K SPOLUŽÁCI Y STOLY HR Y NEČK MOT ORIS TÉ NETOPÝŘI

i Utvoř větu holou s přísudkem v minulém čase NETOPÝŘI SPOLUŽÁCI SNĚHULÁCI PSI SPORTOVCI MOTORISTÉ y TALÍŘE STOLY HRNEČKY LISTY KABÁTY MOTORY y OPICE LAMPY HUSY VLOČKY KNIHY MOTORKY

Brzy ráno vyšl__ houbaři do lesa. Štiky proháněl__ líné kapry. Staří lidé vyprávěl__ o svém mládí. Kolem rybníka rozkvetl__ louky. Rozbité stroje vydával__ podivné zvuky. Děti si s prací pospíšil__. Pokračovat v práci jim znemožnil__ i silné mrazy. Příbuzní se pomalu scházel__. Spoluhráči mu často nahrával__. Tovární komíny chrlil__ spoustu kouře. Keře v sadech už dávno odkvetl__.