SLOVENSK REPUBLIKA SLOVENSKO Zkladn daje 12 Zkladn daje

SLOVENSKÁ REPUBLIKA (SLOVENSKO)

Základní údaje 1/2

Základní údaje 1/2 Oficiální název: Slovenská Republika Státní zřízení: republika Hlavní město: Bratislava Rozloha: 48 845 km 2 Počet obyvatel: 5 396 168 Jazyk: slovenština, rúsinština, maďarština, čeština Měna: slovenská koruna SKK HDP na 1 obyvatele: 19 171 USD Hustota zalidnění: 103 obyvatele na km 2 Součástí: EU, OSN

ZÁKLADNÍ ÚDAJE 2/2 Vznik: 1. ledna 1993 Nadějě dožití při narození : muži 67 let, ženy 75, 4 roku Administrativní členění: 8 krajů, 79 okresů Další města: Košice 242 000, Nitra 95 000, Prešov 93 000, Banská Bystrica 88 000, Žilina 86 000

Obyvatelstvo Počet obyvatel: 5 430 000 Národnostní složení: Slováci (85. 6%), Maďaři (10. 8%), Rómové (1. 8%), Češi (1. 2%), Rusíni (0. 3%), Ukrajinci (0. 3%), Němci (0. 1%), Poláci (0. 1%), Jiní (0. 2%) Náboženství: římští katolíci (68, 9 %) bez vyznání (13 %) evangelíci (6, 9 %) řečtí katolíci (4, 1 %) reformovaní (2, 0 %) pravoslavní (0, 9 %) Gramotnost: 100% Úřední jazyk: slovenština V průmyslu pracuje 44%procent obyvatelstva, ve službách 42% a v zemědělství 14%.

POLOHA 1/2 Slovensko je vnitrozemský stát ve střední Evropě. Na severu sousedí s Polskem, na východě s Ukrajinou, na jihu s Maďarskem a Rakouskem a na západě s Českou republikou. Nejdelší hranici, o délce 678 km, má s Maďarskem a nejkratší, měřící 92 km s Ukrajinou. Slovensko je převážně hornatá země, protože výšky nad 500 m zaujímají 30 % území státu. Jih tvoří především nížiny.

POLOHA 2/2

PODNEBÍ Slovensko leží v severním mírném podnebném pásu, na pokraji mezi vnitrozemským a oceánským typem podnebí. Dochází k pravidelnému střídání čtyř ročních období. Pro horské oblasti jsou charakteristické teplotní inverze, které se vyskytují především na jaře a na podzim. Nejteplejší oblasti jsou na jihu, nejstudenější jsou vrcholy horských hřebenů.

POVRCH Velkou část Slovenska zabírají Karpaty. Nejvýznamnější části Karpat jsou Nízké a Vysoké Tatry. Důležité je také Slovenské Rudohorie, kde se nachází zdroje magnezitu a železné rudy. Jihozápadu Slovenska dominuje Podunajská nížina, kde odkud pochází většina zemědělské produkce. Nejvyšším bodem Slovenska je Gerlachovský štít (2665 m). Nejnižší bod je Streda nad Bodrogom (94 m). Zajímavou část Slovenska zabírají krasové oblasti (rozloha 2700 km 2).

VODSTVO územím Slovenska prochází hlavní Evropské rozvodí. Z Rakouska na Slovensko přitéká největší středoevropská řeka Dunaj, která spojuje Slovensko s Černým mořem. Nejdelší slovenskou řekou je Váh měřící 390 km. V Tatrách se nachází mnoho horských jezer, tzv. Ples. Největší a nejhlubší jezero je Hincovo pleso ve Vysokých Tatrách s rozlohou 20 ha a hloubkou 53 m.

OCHRANA PŘÍRODY 1/2 Národní parky: TANAP - Tatranský národní park PIENAP - Pieninský národní park NAPANT - Národní park Nízké Tatry NAPASR - Národní park Slovenský raj NAPAMF - Národní park Malá Fatra NAPAMP - Národní park Muránska planina

OCHRANA PŘÍRODY 2/2 Chráněné krajinné oblasti: CHKOVF - Velká Fatra CHKOSK - Slovenský kras CHKOVK - Východní Karpaty CHKOV – Vihorlat CHKOMK - Malé Karpaty CHKOP – Poľana CHKOŠV - Štiavnické vrchy CHKOHO - Horná Orava CHKOPO – Ponitří CHKOK – Kysuce

ZEMĚDĚLSTVÍ Zaměstnává asi 11% pracujících. Převažuje živočišná výroba - chov prasat, skotu a ovcí. Rostlinná výroba využívá úrodnou půdu v nížinách na pěstování pšenice, ječmene, kukuřice, krmných plodin, cukrové řepy, brambor, luštěnin, rýže, olejnin, ovoce, zeleniny a tabáku. Na svazích kopcovitého podhůří převládají vinice a ovocné sady. Ve výše položených oblastech se rozprostírají pastviny, na kterých se chová skot a ovce.

PRŮMYSL Veškerá elektrická energie se vyrábí v tepelných elektrárnách a hydroelektrárnách, které jsou soustředěny na Váhu. Na Slovensku je v provozu jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích. Největším průmyslovým a hospodářským centrem je Pováží. Průmysl zaměstnává asi 40% obyvatelstva, ale i přesto je v mnoha oblastech vysoká nezaměstnanost. Rozvíjí se zde také cestovní ruch a to převážně v horských oblastech

NEROSTNÉ SUROVINY V surovinách na Slovensku dominují zásoby magnezitu a vápenců. Nedostatek hnědého uhlí pro energetiku částečně kompenzuje jaderná (Jaslovské Bohunice, Mochovce) a vodní energie (Gabčíkovo. Nagymaros, vážská soustava elektráren). Důležitá jsou také ložiska kamenné soli a antimonu.

SLUŽBY Služby se podílí na struktuře HDP Slovenska 55%. V sektorech zdravotnictví, školství, bezpečnosti, soudnictví, dopravy, spojů i školství probíhají či v blízké době proběhnou zásadní reformy.

SOCIÁLNÍ SLUŽBY Slovenské instituce se starají o politiku zaměstnanosti, ochranu práce, mzdovou politiku (minimální mzda 5570 SK = 130 USD), rodinnou politiku (rodičovský příspěvek, příspěvek na dítě, dohled na práva dětí), sociální pomoc (zdravotní a sociální pojištění) a sociální zabezpečení (nemocenské, důchodové a sociální dávky). Vše dle fiskálních možností v daném období.

CESTOVNÍ RUCH Na své si přijdou turisté všech kategorií; z nepřeberných možností stojí mimo jiné za zmínku Slovenský ráj s mnohými atraktivními místy - např. Zelená hora, Letanovský mlýn, Dobšinská ladová jaskyňa, dále Vysoké Tatry Štrbské, Popradské, Hincovo pleso, lanovka na Skalnaté pleso a Lomnický štít, výstup na Rysy; Nízké Tatry - Jasná, Chopok, Ďumbier, Polana, Demänovské jeskyně; Malá Fatra a Roháče. I pro milovníky historie nabízí Slovensko spoustu hradů a zámků - např. Bojnice, Levoča, Spišský hrad atd. Mnoho turistů též každoročně zavítá do Bratislavy.

DOPRAVA je silně koncentrovaná do hlavních dopravních tahů. Směry východ - západ jsou důležitější, z nich zejména Košice, Poprad, Žilina a Bratislava. Propojení v severojižním směru je méně významné. Nejrozšířenější je doprava silniční a železniční. Bratislava je jako dopravní uzel nejvýznamnější , těží z výhodné polohy na Dunaji.

PRŮMYSLOVÁ CENTRA 1/3 Bratislava: ( 455 tis. obyvatel) je hlavní město a průmyslové centrum , vyniká v rafinerii ropy ( Slovnaft), na niž navazuje průmysl chemický. Důležitá je i strojírenská a potravinářská výroba. Je centrem kulturního života Slovenska, sídlem vysokých škol, vědeckých ústavů a centrálních institucí.

PRŮMYSLOVÁ CENTRA 2/3 Košice: ( 235 tis. obyvatel) druhé největší město Slovenska, město je metropolí východní poloviny země, je zde rozsáhlý strojírenský průmysl, zpracování magnezitu a železárny. V okolí těžba vápence, magnezitu a železných rud.

PRŮMYSLOVÁ CENTRA 3/3 Prešov: (88 tis. obyvatel) je kulturním střediskem severní části státu, hospodářský význam města zdůrazňuje průmysl strojírenský, elektrotechnický a oděvní. Žije zde národnostní menšina rusínského obyvatelstva

HISTORIE Slovensko bylo v 6. století osídleno Slovany, kteří založili Velkomoravskou říši a Nitranské kížecí. Poté se na 900 stali součástí Uher. Roku 1467 zde založili 1. univerzitu Academia Istropolitana. Turci a třicetiletá válka se podepsali na ekonomice, takže pak jen ztěží odporovali maďarům. V roce 1918 se spojili s českými zeměmi a Podkarpatskou rusí a vytvořili Československou republiku. Za 2. světové války byli ovládání Německem. Po pádu komunismu se znovu spojili s námi v ČSFR = Československou federativní republiku. 1. ledna 1993 se osamostatnilo a stalo se Slovenskou republikou.

VLÁDA V ZEMI A POLITIKA Výkonnou moc v zemi má prezident a vláda. Prezident je volen na 5 let a je odpovědný za jmenování premiéra. Premiér je většinou předseda strany, která získá nejvíce křesel v parlamentu. Premiér sestavuje vládu. Legislativu tvoří jednokomorový parlament, který má 150 členů. Volební právo má každý občan starší 18 let. K nejsilnějším stranám patří HZDS a Slovenská demokratická koalice (ta se skládá z menších stran). Maďarská menšina má také zastoupení v parlamentu.

Formality Vízum: bezvízový styk Cestovní doklady: platný cestovní doklad nebo jiný doklad potvrzující totožnost a občanství