Slovck hody s prvem Lidov tradice a zvyky

Slovácké hody s právem Lidové tradice a zvyky Mgr. Blanka Andrýsková

Slovácké hody s právem Pozorně si přečti, jak a proč se dnes konají Slovácké hody se staly v jednotlivých obcích tradicí a konají se proto, abychom si připomenuli, jak se bavili a oslavovali konec sklizně naše prababičky a pradědečkové. Datum hodů byl stanoven podle toho, kterému svatému je zasvěcený kostel v každé obci.

Slovácké hody v minulosti Dříve se většinou hody konaly tehdy, až byla sklizena všechna úroda z polí, neboť lidé pracovali hlavně na polích, nebyly továrny. Na hody se opravdu hodovalo. Každá rodina si vykrmila, a pak upekla kachnu, husu nebo i prase. Také se napekly koláčky. Téměř všichni občané v obci, od malých až po nejstarší, vyšli v hodový den oblečeni ve slavnostních krojích, které pečlivě dlouho dopředu chystali.

Slovácké hody v současnosti I dnes mladé svobodné páry tvoří chasu, která si volí mladší a starší stárky a jejich podstárky. Všichni se pak podílejí na přípravě hodů společně s pořadateli. V den konání hodů se krojovaní od rána připravují. Oblékají se do krojů, a pak odpoledne jdou přes celou obec v průvodu pro stárky. Také musí chasa požádat starostu o povolení hodů. Teprve potom se mohou veselit, tancovat a zpívat až do rána.

Krojovaný pár . Zdroj fotografií: vlastní

Kvízeček Proč naši předkové slavili hody? Neměli co dělat. v Rádi tancovali a zpívali. v Oslavovali konec sklizně úrody. v Proč konáme hody dnes? Nudíme se. v Rádi udržujeme staré tradice a zvyky. v Pro peníze, abychom si něco vydělali. v