SLOHOV TVARY oekvan pro zadn maturitn psemn prce

SLOHOVÉ ÚTVARY očekávané pro zadání maturitní písemné práce VYPRAVOVÁNÍ VOŠ a SZeŠ, Tábor Ph. Dr. Iva Petrová

VYPRAVOVÁNÍ n n n funkční styl: prostě sdělovací, umělecký slohový postup: vyprávěcí (popisný, úvahový) markantní prvek: sled dějových složek, jedna je příčinou druhé POZOR NA PLAGIÁTORSTVÍ!

HLAVNÍ POŽADAVKY n n n dynamičnost (nezaměnit za dějový popis), adresátovi je nastiňován zajímavý děj mezi jeho jednotlivými složkami je příčinná souvislost cílem je představit konkrétní příběh/událost jako uzavřený celek s napínavým průběhem a završeným pointou

KOMPOZICE VYPRAVOVÁNÍ n ideálně podobná kompozici dramatu: expozice kolize krize peripetie rozuzlení / pointa

KOMPOZICE VYPRAVOVÁNÍ n n základem je chronologická kompozice (možná je i retrospektivní, příp. paralelní) klíčová je přítomnost zápletky a její vyřešení uplatňuje se přímá řeč (postav, vypravěče) stavba vět odpovídá ději – krátké věty pro zrychlení děje, budování napětí

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY n n n vychází ze všech vrstev národního jazyka (lze užít i nespisovné výrazy – funkčně) potřeba zajistit živost a názornost vypravování důležitá jsou dynamická slovesa smyslově názorné výrazy (podstatná a přídavná jména) vhodné je zachytit řeč postav (přímá řeč, popř. neznačená přímá řeč a polopřímá řeč)

ZÁKLADNÍ PROMLUVOVÁ PÁSMA n 1. PÁSMO ŘEČI VYPRAVĚČE n 2. PÁSMO ŘEČI POSTAV

ŘEČ VYPRAVĚČE VYPRAVĚČ - prostředník mezi obsahem sdělení a čtenářem, navazuje a udržuje s ním kontakt Nezaměňovat s autorem! n Je vyznačena jednou mluvnickou osobou (ich-forma, er-forma) n

AUTORSKÉ POSTUPY AUTORSKÝ VYPRAVĚČ n n n vševědoucí zachycuje všechny postavy zevnitř i zvenku všudypřítomný

AUTORSKÉ POSTUPY PERSONÁLNÍ VYPRAVĚČ n n vyjadřuje jen to, co o sobě může znát jedna postava zevnitř i zvenčí ostatní postavy jsou nahlíženy pouze zvenčí

AUTORSKÉ POSTUPY PŘÍMÝ VYPRAVĚČ n n projevuje se jako literární postava s perspektivou zevnitř nemá možnost na sebe nahlížet zvenčí

AUTORSKÉ POSTUPY VYPRAVĚČ „OKO KAMERY“ n n důsledný popis vnějších projevů postav, zaznamenávání jejich dialogů bez možnosti proniknout do jejich myšlenek

PÁSMO ŘEČI POSTAV n n PŘÍMÁ ŘEČ NEPŘÍMÁ ŘEČ POLOPŘÍMÁ ŘEČ NEZNAČENÁ (NEVLASTNÍ) PŘÍMÁ ŘEČ

PŘÍMÁ ŘEČ doslovné opakování cizí řeči (+ věta uvozovací) n n n Zašeptal: „Zavři oči a jen poslouchej. “ „Zavři oči a jen poslouchej, “ zašeptal. „Zavři oči, “ zašeptal, „a jen poslouchej. “

NEPŘÍMÁ ŘEČ zpráva mluvčího o výroku jiné osoby vyjádřená vedlejší větou Zašeptal, že má zavřít oči a jen poslouchat.

NEZNAČENÁ PŘÍMÁ ŘEČ n n je moderní – oživuje a ozvláštňuje text osobitá varianta přímé řeči, ale bez uvozovek Zašeptal: Zavři oči a jen poslouchej. Zašeptal. Zavři oči a jen poslouchej.

POLOPŘÍMÁ ŘEČ spojuje se pásmo vypravěče a pásmo postav n prostředek pro vyjádření vnitřního monologu postavy n bez grafického odlišení, užití 3. osoby Zašeptal, zavře oči a bude ho jen poslouchat. n

PŘÍKLADY ZADÁNÍ VYPRAVOVÁNÍ n n n PŘÍHODA Z VLASTNÍHO ŽIVOTA VYPRAVOVÁNÍ OBSAHUJÍCÍ ZADANOU ČÁST TEXTU (obvykle závěr) MIKROPOVÍDKA

POUŽITÁ LITERATURA: Baumgartnerová, Gabriela; Kapustová Andrea. Český jazyk a literatura – písemná práce. Praha: Tauris, 2002. ISBN 978 -80 -87337 -11 -0.