Skladba stavba vtn Vty s podmtem vty bez

Skladba – stavba větná Věty s podmětem, věty bez podmětu, větný ekvivalent

Anotace Materiál tvoří 8 slidů, v nichž je zopakována a prohloubena látka předchozích ročníků a zavedeny nové pojmy ze syntaxe a toto procvičeno cílová skupina: 8. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák si připomene učivo o základech větné stavby (zápor, větný ekvivalent, věta s podmětem a bez, …), je nutno použít formu prezentace pro zachování interaktivity použitý materiál: učebnice SPN Čj pro 8. roč. a Přehled učiva čj pro ZŠ průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad, pracujeme se žáky na cvičeních

Stavba větná – základní pojmy zápor mluvnický větný zápor mluvnický členský zápor slovní dvojí zápor shoda, řízenost, slabá závislost (přimykání) přívlastek těsný a volný přívlastek postupně rozvíjející a několikanásobný významový poměr mezi složkami několikanásobného větného členu – slučovací, stupňovací, odporovací, vylučovací a důsledkový přístavkový vztah

Věta s podmětem, věta bez podmětu; větný ekvivalent Forma výpovědi obsahuje příklady věta s podmětem část přísudkovou + část podmětovou Monika se směje. Spí jako dudek. (0) Obloha je modrá. Maminka je inženýrka. Mladost radost. věta bez podmětu část přísudkovou Setmělo se. Už je mi dobře. Tomášovi bylo do zpěvu. větný ekvivalent základní člen • podstatné jméno • přídavné jméno • infinitiv • příslovce • citoslovce • částice Pozor! Těch lidí! Martine! Nádherné! Moc zajímavé! Nastupovat! Dobře! Úplně špatně! Cha cha! Achich ouvej! Ano. Kdepak!

Rozlište věty s podmětem, bez podmětu a větné ekvivalenty Rytířský turnaj Je vedro k zalknutí. Sluneční paprsky se odrážejí od rytířských brnění. Trá-ta-tata-tá! Heroldi zatroubili první tóny. Pozor! Připravit! Rytíři se uprostřed louky stavějí proti sobě. Diega oslnilo slunce a zatmělo se mu před očima. Také oř pana z Luneville je zřejmě oslněn a vzpíná se. Druhé zatroubení. Sokové se pozdravují vysoko zdviženými dřevci. Při třetím zatroubení obracejí dřevce a mírným klusem míří k obvodu prostranství. Tam se zastavují a obracejí čelem k sobě. Čtvrté a poslední zatroubení. Do útoku! Diego útočí. Jeho bělouš jakoby byl srostlý s jezdcem. Rozumí každému hnutí svého rytíře. Půlobrat doprava. Krok vpřed. Diego pozvedne dřevce, okrášlené zelenou a bílou stuhou. Koněm trhne vpřed a …

Řešení: věta s podmětem – věta bezpodmětá – větný ekvivalent Rytířský turnaj Je vedro k zalknutí. Sluneční paprsky se odrážejí od rytířských brnění. Trá-ta-ta-ta-tá! Heroldi zatroubili první tóny. Pozor! Připravit! Rytíři se uprostřed louky stavějí proti sobě. Diega oslnilo slunce a zatmělo se mu před očima. Také oř pana z Luneville je zřejmě oslněn a vzpíná se. Druhé zatroubení. Sokové se pozdravují vysoko zdviženými dřevci. Při třetím zatroubení obracejí dřevce a mírným klusem míří k obvodu prostranství. Tam se zastavují a obracejí čelem k sobě. Čtvrté a poslední zatroubení. Do útoku! Diego útočí. Jeho bělouš jakoby byl srostlý s jezdcem. Rozumí každému hnutí svého rytíře. Půlobrat doprava. Krok vpřed. Diego pozvedne dřevce, okrášlené zelenou a bílou stuhou. Koněm trhne vpřed a …

Procvičování: 1. cvičení Napiš krátký text v němž vylíčíš ideální prázdniny nebo Štědrý den a vyznač v textu barevně věty bezpodměté a větné ekvivalenty 2. cvičení Použij vhodně věty nebo ekvivalenty když: Øporoučíš koni, aby se zastavil Ørozkazuješ družstvu, aby nastoupilo do řady Øsděluješ mamince, že se dnes necítíš dobře Ødůrazně někomu přikazuješ, aby zavřel dveře Øvoláš na kočku Ønavrhuješ někomu, aby si šel s tebou zahrát šachy Øk něčemu svoluješ Ønapomínáš malé děti, aby nemlaskaly při jídle Øslibuješ, že se určitě vrátíš domů včas Øs něčím vyslovuješ souhlas Øs něčím nesouhlasíš

Jarmila Loukotková (14. dubna 1923 Praha – 29. října 2007 Praha) byla česká prozaička a překladatelka (překládala mj. díla Francoise Villona). Narodila se v Praze v rodině českého amerikanisty, etnografa a lingvisty Čestmíra Loukotky, a v Praze také vystudovala reálné gymnázium (maturovala roku 1942). Po maturitě krátce studovala na soukromé jazykové škole francouzštinu, ale už od roku 1943 pracovala jako úřednice na pražském magistrátu. Až po válce mohla zahájit studium estetiky a francouzštiny na Filosofické Fakultě Univerzity Karlovy, které dokončila v roce 1949. Přispívala do periodik jako O knihách a autorech , Svoboda , Svobodné slovo , Květy a další. Pro Československý rozhlas napsala hru Fialinka (1948). Ve svých románech se zabývá především historickými náměty z období antiky, nebrání se ale i námětům ze současnosti. Je též autorkou knih pro mládež.