Skladba psloven uren adverbiale materil tvo 26 slid

Skladba – příslovečné určení adverbiale

materiál tvoří 26 slidů, v nichž je zopakována a prohloubena látka předchozích ročníků z oblasti syntaxe a toto procvičeno; seznámení vedlejší větou příslovečnou, některými jejími druhy a jejím využitím v praxi cílová skupina: 7. ročník autor: Mgr. Tomáš Kozák očekáváný výstup: žák rozezná ve větě příslovečné určení a vv-příslovečné, umí je zaměňovat a správně používat použitá literatura: učebnice SPN pro 7. ročník, Český jazyk – Přehled učiva pro základní školu průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a pracujeme se žáky na cvičeních

přimykání příslovečné určení l místa l způsobu l míry l prostředku l původce děje l zřetele l příčiny l účinku l podmínky l přípustky l účelu vedlejší věty l l l l l místní časové způsobové měrové zřetelové příčinné účelové podmínkové přípustkové

Příslovečné určení je větný člen, který rozvíjí sloveso (ukvapeně jednat, přechází po místnosti), přídavné jméno (lidé žijící na venkově, velmi mírný pes), někdy také příslovce (dost často, hodně hlasitě). Vyjadřuje okolnosti, za kterých děj probíhá, a různé vztahy (místo, čas, způsob, míru, prostředek, původce děje, zřetel, příčinu, účel, podmínku a přípustku. Na příslovečné určení se ptáme řídícím výrazem a různými příslovci (někdy vedle pádových otázek): Včera jsem se chvilku zdržela u kamarádky. Kdy jsem se zdržela u kamarádky? Jak dlouho jsem se včera zdržela u kamarádky? Kde jsem se včera chvilku zdržela? příslovečné určení může být rozvito dalšími členy (v okamžiku – v témž okamžiku) Příslovečná určení mohou být i v jiném tvaru nebo vyjádřena jiným slovem: vynořil se na hladině = nad hladinou; jednou = kdysi, jednoho dne Tvar příslovečného určení není řídícím členem určen; tento vztah označujeme termínem přimykání

Příslovečné určení místa označuje místní okolnosti děje Ptáme se na ně otázkami: kde? , kam? , odkud? , kudy? Příslovečné určení času označuje časové okolnosti děje. Ptáme se na ně otázkami: kdy? , odkdy? , dokdy? , jak dlouho? , jak často? , na jak dlouho?

Můj otec byl až do pozdního stáří zdráv jako ryba. Opatrně jsme stoupali po příkré stezce. Ve středu odjela moje sestra do Karlových Varů na léčení. S potěšením jsme přijali vaši zprávu. Přes nepříznivé povětrnostní podmínky letci odvážně vzlétli na pomoc výpravě. Pro krajně nepříznivé počasí byl fotbalový zápas odložen na pozdější dobu. Vytrvalostí dosáhli svého cíle. Oči jim zářily radostí. Doprava byla přerušena pro poruchu v dodávce elektrického proudu. S napětím jsme sledovali celou hru až do konce. Všichni si jej velice oblíbili pro jeho milou povahu. Jeho obličej byl zsinalý hrůzou. Tryskové letadlo letělo nadzvukovou rychlostí v ohromné výši.

PUČ Můj otec byl až do pozdního stáří zdráv jako ryba. Opatrně PUČ PUM jsme stoupali po příkré stezce. Ve středu odjela moje sestra do PUM Karlových Varů na léčení. S potěšením jsme přijali vaši zprávu. Přes nepříznivé povětrnostní podmínky letci odvážně vzlétli na PUM pomoc výpravě. Pro krajně nepříznivé počasí byl fotbalový PUČ zápas odložen na pozdější dobu. Vytrvalostí dosáhli svého cíle. Oči jim zářily radostí. Doprava byla přerušena pro poruchu v dodávce elektrického proudu. S napětím jsme sledovali PUČ celou hru až do konce. Všichni si jej velice oblíbili pro jeho milou povahu. Jeho obličej byl zsinalý hrůzou. Tryskové letadlo PUM letělo nadzvukovou rychlostí v ohromné výši.

vv-příslovečné místní bývají uvozeny vztažnými příslovci

Odbočil na lepší cestu. Odbočil tam, kde byla lepší cesta.

Všude jsem vzpomínal. Kudy jsem chodil, tudy jsem vzpomínal.

Běžela za hlasy. Běžela tam, odkud se ozývaly hlasy.

Šel neznámo kam. Šel, kam ho nohy nesly.

Vedlejší věty příslovečné časové bývají uvozeny různými významově odstíněnými časovými spojkami. Na vedlejší věty časové a místní často odkazujeme příslovci (To se stalo tehdy, když jsem byl ještě malý. Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. ) nebo zájmeny (Utíkal k tomu, kdo mu přislíbil pomoc. ). Tato příslovce a zájmena neurčujeme jako větné členy.

podmětná časová Vůbec nevím, kam zmizel. Když jsme se přiblížili k houští, najednou před námi vyrazil zajíc. časová Budu časová čekat, dokud se nevrátíš. Až ho uvidíš, pozdravuj ho ode mne. časová Kdykoliv se zamyslí, svraští čelo. podmětná místní Není známo, kdy odešel. Chtěla bych jet tam, kde to ještě neznám. místní Celí utrmácení jsme přišli zase tam, odkud jsme místní vyšli. Kdekoli se objevím, určitě se mi budou posmívat.

Došli až na kraj lesa. … kde začínal les. Při narození měří mládě koaly pouhé 2 cm. Když se narodí, … Za bouřky jsme se schovali v seníku. Když byla bouřka, … Po hodině zadrnčel telefon. Když uběhla hodina, … Námořní přístavy bývaly často zakládány u ústí velkých řek. … tam, kde ústí velké řeky. Na místě starých chaloupek vyrostly nové rodinné domky. Tam, kde dřív stály staré chaloupky, … Za chvíli dojedeme do rodiště Aloise Jiráska. Za chvíli dojedeme tam, kde se narodil Alois Jirásek.

Příslovečné určení způsobu označuje kvalitu (vlastnost) slovesného děje (způsob jeho provedení. Může být vyjádřeno přímo (tvářil se vesele, odpověděl s rozhořčením) nebo přirovnáním (hezká jako obrázek, choval se jako chlap) Ptáme se na ně otázkou: jak? , jakým způsobem? Příslovečné určení míry množství, měřítko nebo intenzitu (vlak se zpozdil o hodinu, měří metr, velmi mladý, docela dobře). Ptáme se na ně otázkami: kolik? , jak mnoho? , o kolik? , do jaké míry?

míry PUZ Projednali to ve spěchu. Zatvářil se velmi rozhořčeně. míry To se mi ani za mák nelíbí. Zčervenala jako růže. Hodně míry jsem o tom přemýšlel. Na nedalekých lukách silně míry PUZ vonělo seno. Pes, tiše vrčící, ostražitě pozoroval svého míry pána. Jeho zaměstnavatel je s ním zcela spokojen. PUZ Černý hvozd se před nimi chmurně tyčil. Mám ruce míry zmrzlé na kost. Jsem dnes totálně vyčerpaný.

Na věty způsobové a měrové často odkazujeme: příslovci (Udělej to tak, jak ti říkám. ) l zájmeny (Čím déle o tom přemýšlím, tím méně si s tím vím rady. ) l číslovkami (Dostal tolik, kolik si zasloužil. ) l Tyto odkazovací výrazy neurčujeme jako větné členy.

Model jsem sestrojil přesně podle návodu. Model jsem sestrojil přesně tak, jak to bylo v návodu.

Najednou beze stopy zmizel. Najednou zmizel, jako by se po něm země slehla.

Do zatáček jel obloukem. Do zatáček jel tak, že si vždycky nadjížděl obloukem.

Loudal se pomalu po chodníku. Loudal se po chodníku, jen co noha nohu mine.

Zlata mu dal král plnou náruč. Zlata mu dal král, kolik jen mohl unést.

S přibývajícím věkem je stále moudřejší. Čím je starší, tím je moudřejší.

Je stejně starý jako Pavel. Je stejně starý, jako je Pavel.

způsobová Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Stál, jako by ho způsobová polili studenou vodou. Jak si usteleš, tak si také lehneš. způsobová měrová Mluvil, jako když másla ukrajuje. Je hloupý, až to bučí. měrová Bylo tam lidí, že by jablko nepropadlo. Lže, jako když způsobová tiskne. Kouká, jako by chtěl vypálit rybník. Mluví, jak způsobová mu zobák narost. Na představení přišlo jenom tolik měrová diváků, že bys je spočítal na prstech jedné ruky. způsobová Vypadá, jako by se mu zhroutil celý svět.