Shrnut metod obsahov analzy zadn zvrench prac vnecas

Shrnutí metod obsahové analýzy, zadání závěrečných prací vnecas. wordpress. com necas@fsv. cuni. cz

Zadání závěrečné práce -Vypracování vybraného typu analýzy na zvoleném mediálním produktu - Kvantitativní obsahová analýza - zahraniční zpravodajství v českých médiích - ženy ve zpravodajství - reklama v českých médiích - Sémiotická analýza - titulní strany českého bulváru - analýza politické reklamy (propagandy) - analýza vybrané reklamy z life-style magazínu(Marianne, Marie Claire, Men´s Health, Esquire…)

Kvantitativní obsahová analýza Výhody Nevýhody: -Vysoký stupeň ověřitelnosti -analýza pouze explicitních obsahů -Možnost zpracovat velké množství textů -neumožňuje analyzovat skryté významy, hlubší roviny textu -Deskriptivní charakter -Snadné statistické zpracování Obsahová analýza je kvantitativní výzkumnou metodou pro systematický a intersubjektivně ověřitelný popis komunikačních obsahů, vycházející z vědecky podloženého kladení otázek.

Výzkumný proces mediální pokrytí české zahraniční politiky Výzkumné téma operacionalizace 1) která zahraničně-politická témata byla zdůrazňována? ; 2) Lišila se jednotlivá média v důrazu kladeném na mediované události? ; 3) Kterým zemím věnovala média nejvíce pozornosti v souvislosti s českou zahraniční politikou? 4) Kteří aktéři dominovali zpravodajství o české zahraniční politice? Plánování a organizace (výběr vzorku) Přípravná a ověřovací fáze Sběr dat vyhodnocení Zpravodajství TV stanic v kal. roce 2008 Školení “kódovačů“, intercoder reliability, test metody

Výběrový soubor Čtyři roviny: 1) Jaká média budeme rozebírat? 2) Jaké obsahy budeme sledovat? 3) V jakém časovém období? 4) Jaká bude jednotka analýzy? 5) Jaké charakteristiky budeme sledovat? Kódovací jednotka je jednotkou mediovaného obsahu, k níž se váže naše „měření“ obsahu. Člení se podle různých kategorií. Kategorie popisují vlastnosti sledovaného obsahu. Proměnné – „proměňují se“

Proměnné v obsahové analýze -Určují se na základě výzkumných otázek. -Jaké znaky budeme podchycovat? Které znaky jsou relevantní? -Identifikační (identifikují příspěvek) x analytické Jednotlivé proměnné nabývají různých hodnot, kterým přidělujeme číselné kódy. BARVA TÉMA -Příklady proměnných: 1) červená 1) radar -Témata 2) zelená 2) víza do USA -Sledovaná média 3) modrá 3) terorismus -Zmiňované země … 4) … -Aktéři -…

Klíčové pojmy Klíčovými pojmy utváření významu jsou znak a kód – jako intersubjektivní, společensky platné, sdílené nástroje komunikace. ZNAK - vše, co může v mezilidské komunikaci odkazovat k něčemu jinému. 1) Musí být smyslově vnímatelný (vyřčené, napsané, vytištěné slovo, fotografie, socha) a odkazovat 2) k nějaké skutečnosti (objektu či jevu) a současně k 3) nějaké představě „Významy“ znaků spolu lidé komunikující v daném kulturním prostředí sdílejí díky tomu, že: 1) mezi objektem, významem a označujícím existuje nějaká podobnost, nebo 2) že se uživatelé daného znaku na jeho významu shodli, že si jejich užití mnohokrát ověřili v komunikační praxi.

Klíčové pojmy Saussurovo bilaterální pojetí znaku. Znak je fyzický objekt s významem. Skládá se ze dvou elementů: označujícího a označovaného Označující – je obraz znaku jak ho my vnímáme. značky na papíře, zvuk ve vzduchu. Označované – je mentální koncept ke kterému odkazuje. Tento mentální koncept je většinou široce sdílen členy stejné kultury, kteří sdílí stejný jazyk. Označované je produkt dané kultury stejně jako označující. Saussure Barthes První stupeň označování ZNAK denotace Označující Označované (fyzická + existence znaku) (mentální koncept) Druhý stupeň označování konotace, mýtus

Klíčové pojmy U významu znaku rozlišujeme rovinu (Barthes): - denotace (odkaz ke skutečnosti a zobecněné představě) - konotace (odkaz k postojům, pocitům a hodnocením) - mýtu (odkaz k obecně platným soudům)

Klíčové pojmy Peirce rozdělil tři typy znaků: - Ikona – se podobá svému objektu (socha, fotografie). - index – je zde přímá spojitost mezi znakem a objektem (kouř – index ohně; hrom – index blesku). -symbol – není zde žádná přímá souvislost mezi znakem a objektem. vztah je čistě věcí dohody a určených pravidel (čísla, slova). Proč si to říkáme? Poznání, že komunikujeme pomocí znaků, které mají významy, jež se liší podle kontextu a jež odkazují nejen ke světu kolem nás a představám v našich hlavách, ale také asociují zkušenosti, postoje a pocity, a to nejen individuální, leč i sdílené, je pro studium mediální komunikace důležité proto, že zdůrazňuje skutečnost, že významy slov, zvuků a obrazů, které se v médiích používají, jsou společensky podmíněné konstrukce.

Klíčové pojmy kód – jakýkoliv systém vzájemně souvisejících znaků a pravidla pro jejich užívání, na nichž se shodují příslušníci kultury, v níž se kód používá. podstatným rysem kódu je to, že: - znaky, které ho utvářejí, jsou paradigmaticky uspořádány do skupin, z nichž je možné vybírat. - znaky z různých skupin je možné syntagmaticky uspořádat do sdělení (textů) - znaky nesou význam, na němž se jeho uživatelé shodnou. - Komutativní test – má dvě hlavní funkce 1) Identifikovat důležité znaky 2) Pomoci určit povahu důležitosti

Zadání závěrečné práce -Vypracování vybraného typu analýzy na zvoleném mediálním produktu - Kvantitativní obsahová analýza - zahraniční zpravodajství v českých médiích - ženy ve zpravodajství - reklama v českých médiích - Sémiotická analýza - titulní strany českého bulváru - analýza politické reklamy (propagandy) - analýza vybrané reklamy life-style magazínu (Marianne, Marie Claire, Men´s Health,

Formální náležitosti: Rozsah: - min. 4 normostrany - zdůvodnění výběru konkrétního materiálu, charakteristika média, popis vzorku a proměnných (u obs. analýzy), výsledky, závěr - nebojte se popsat problematická místa, nejistoty… - temín odevzdání: 3. ročník – 20. května; 2. ročník – 1. června.

literatura Reifová, I. (2004) Slovník mediální komunikace. Praha : Portál Jirák, J. , Köpplová, B. (2003) Média a společnost. Praha : Portál. s. 117 – 151 Burton, G. (2001). Úvod do studia médií. Praha : Barrister & Principal. 27 – 84 Schulz et. al. (1998) Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha : Karolinum. str. 29 - 53 Fiske, J. (1991) Introduction to communication studies. London : Routledge Barthes, R. (2004) Mytologie. Praha : Dokořán Eco, U. (2006) Skeptikové a těšitelé. Praha : ARGO Eco, U. (2007) Jméno růže. Praha : Český klub