Seversk stty Jazykov a kulturn blzkost podle jazykov
Severské státy
Jazyková a kulturní blízkost • podle jazykové blízkosti zde můžeme vyčlenit dvě skupiny – ze staré norštiny – z dánštiny • finština
Společná historie • Vikingové (nejen na S, ale i Britské ostrovy, Normandie, Francie, Rusko; Středomoří – Španělsko, jižní Francie, severní Afrika, Itálie)
Společná historie Století 21. 20. Politická jednotka Dánsko (EU) Dánsko 19. Faerské ostrovy (Dánsko) Dánsko – Norsko (personální unie) 17. 16. 15. 13. 12. Norsko Finsko (EU) Švédsko Finsko Švédsko a Norsko (personální unie) Dánsko 18. 14. Island Švédsko (EU) Rusko (Finské velkoknížectví) Švédsko Kalmarská unie Dánsko (od 10. st. jednotné království, přijetí křesťanství) Norsko Faerské ostrovy Islandský svobodný stát (od 10. století) Norsko Švédsko (sjednocení v 11. století, přijetí křesťanství), ve 12. st. obsazeno Finsko
Odlišnosti v členství v mezinárodních organizacích • EU, NATO
Dánsko • • Hlavní město: Kodaň (København) Počet obyvatel: 5, 5 mil. Rozloha: 43 098 km 2 Dánština, němčina, faerština, grónština
Dánsko • Sjednocení v 10. století, království • Středověk: významná evropská mocnost – Anglie a Norsko – později celé Norsko a Švédsko – území dnešního Estonska • Třicetiletá válka – konec velmocenského postavení • 19. století přichází o Norsko (nárůst vlivu Švédska)
Dánsko • Německá menšina – V prusko-rakousko-dánské válce přišlo Dánsko o Šlesvicko-Holštýnsko. Teprve ve 20. letech 20. století bylo Dánsku vráceno severní Šlesvicko (na základě plebiscitu) 15 000 osob více Turků, dále Iráčané, Poláci, Libanonci a občané bývalé Jugoslávie
Faerské ostrovy • 7. století – osadníci ze Skandinávie • Od 11. století vliv Norska (odsud přišlo i v 11. století křesťanství). • Norská vláda trvá až do 14. století, kdy byla uzavřena Kalmarská unie – v této době se začíná stále více prosazovat vliv Dánska. • V 19. století národní obrození (jazyk) • Po 2. sv. válce referendum o nezávislosti – nebyla vyhlášena
Faerské ostrovy • Etnicky stejnorodé (97, 6 %) – Islanďané, Poláci a Norové
Grónsko • kolem roku 1000 – Vikingové • Eskymáci mnohem dříve (3. tisíciletí př. n. l. ) • 18. století až do 2. světové války – dánská kolonizace Grónska • Americké základny • Široká autonomie • 56 000 obyvatel
Norsko • Hlavní město: Oslo • Rozloha: 385 252 km 2 • Počet obyvatel: 4, 8 mil. jazyková diglosie • podíl imigrantů zhruba 10 % – (Oslo: více než čtvrtina obyvatel). – Polsko, Švédsko a Německo; teprve pak následují Iráčané.
Norsko • Zpočátku vůdčí úloha severských zemí • Role dánštiny se zvyšuje po vytvoření Kalmarské unie (překlady Bible) • 19. století – národní obrození – Ivar Aasen – Západní pobřeží Norska
Norsko • Laponci – kočovným a polokočovným pastevectvím se dnes zabývá méně než 10 % Laponců
Laponci
Laponci
Laponci • Vlastní parlament • Počty – většinou jen ti, kdo jsou v územní působnosti parlamentu
Norsko • Kočovní Norové (Tatere, Kočovníci, Travellers) – Východní Norsko, Švédsko – 5 000 – 10 000 lidí
Švédsko • Počet obyvatel: 9, 3 mil. • Úřední jazyk: švédština. – jazyk národnostních menšin – laponština / sámština, romština, jidiš a dialekt (jazyk) meänkieli – tornedalská finština. – Ve Švédsku je kolem 18 000 Židů, z nichž má jidiš jako rodný jazyk pouze 200 osob. Nesmí se uvádět etnicita, zákaz sdružování na základě etnicity 600 tisíc cizinců (nejvíce z Finska – 74 050 osob, z Iráku 55 114, z Dánska – 40 272, Polska 38 587, Norska 35 192, Německa 27 527, Somálska 24 699)
Laponci • • • 30 % všech Laponců Norsko 40 000 Švédsko 20 000 Finsko 6 000 Rusko 2 000 – Na základě zákona se mohou chovem sobů zabývat pouze Laponci – území, které je jim vyhrazeno, má rozlohu přibližně 137 000 km 2 (třetina rozlohy Švédska)
Finsko • Počet obyvatel: 5, 3 mil. • Úřední jazyk: finština, švédština – zvláštní status: laponština/sámština, romština a finská znaková řeč. Menšiny: Švédové (290 000 osob) (nejsou „menšinou“, ale „ druhou národní kulturou“) Laponci Karelové (část katolická-později luteránská, část pravoslavná)
Karélie
Ålandy
Finsko • 12. století – země stává součástí Švédska • Později autonomie • začátek 19. století (po prohrané válce Švédska s Ruskem) je Finsko připojeno k Rusku jako velkoknížectví. • Samostatnost – během 1. sv. války • Občanská válka • 2. sv. válka – boje se SSSR, územní ztráty
Finsko 2009 Celkem 5 351 427 100, 0 1. finština 4 852 209 90, 7 2. švédština 290 392 5, 4 3. ruština 51 683 1, 0 4. estonština 25 096 0, 5 5. angličtina 12 063 0, 2 6. somálština 11 681 0, 2 laponština 1 789 0, 03
Finsko • Finština – překlad Bible už v 16. století • Větší používání od 19. století – Elias Lönnrot – Kalevala – Karélie
Island • Hlavní město: Reykjavík • Úřední jazyk: islandština • Počet obyvatel: 322 000 (2013)
Island • Vysoký nárůst počtu obyvatel – především kvůli cizincům
Island – cizinci
Island • První osadníci ze Skandinávie (9. a 10. století – Vikingové) • První parlament • 11. století – křesťanství • 13. století – Norsko • Spolu s Norskem pod nadvládu Dánska • 19. století – součástí Dánska • 1944 – referendum, nezávislost
Island • HDP především z rybolovu • Vážné důsledky ekonomické krize v roce 2008
- Slides: 32