SEPA mnc se svt platebnch slueb Jitka Pantkov

SEPA – měnící se svět platebních služeb Jitka Pantůčková Říjen 2008

Evropský platební trh SEPA, PSD Změna chování zákazníků (R)evoluce Přeshraniční konsolidace bankovního prostředí Technologický vývoj a konkurence 2

Pozice EPC Vize: Eurová oblast, kde se všechny platební transakce chovají jako domácí a kde neexistují žádné rozdíly mezi domácími a přeshraničními platbami. 3

Očekávání Evropské centrální banky üSCT k dispozici zákazníkům od 28. 1. 2008 üSDD bude k dispozici nejpozději 1. 11. 2009 üZavedení společných standardů pro karty od 1. 1. 2008 üPodpora nového debetního karetního systému üPodpora standardů pro e-payments a m-payments a pro e-invoicing üPodpora aktivní úlohy národních centrálních bank v tomto procesu üPodpora migrace veřejného sektoru 4

Očekávání Evropské komise Cíle PSD üVytvoření skutečného jednotného společného trhu pro platby üPodpora konkurence, podpora inovací a zvýšení transparentnosti üStandardizace práv a povinností jak poskytovatelů, tak uživatelů platebních služeb v EU 31 se silným důrazem na ochranu spotřebitele üPodpora vytváření platebních institucí Podpora Evropské komise üVčasná implementace PSD üPodpora migrace veřejného sektoru na SEPA 5

Rozsah činnosti EPC ØNení potřebná jeho modifikace ØEPC zodpovídá za 2 základní schémata – SCT a SDD, standardy pro karty (SCF) a e- a m-kanály ØJakékoliv rozšíření rozsahu činnosti musí být schváleno EPC Plenary ØŽádná tlak na rozšiřování činnosti ze strany regulátora, ale podpora stávajícího procesu a právně stabilního prostředí 6

Rozsah činnosti EPC Nicméně by se EPC § Měla zapojit do diskuze o transpozici a implementaci PSD § Podílet se na revizi směrnice o elektronických penězích § Podílet se na revizi Nařízení 2560/2001 § Podílet se na diskuzi o usnadnění mobility klientů § Podílet se na tvorbě nového obchodního modelu pro karty 7

Co EPC deklarovala ØDva nové pan-evropské systémy pro SCT a SDD, jednotné standardy pro karty ØZahájení nabídky SEPA produktů zákazníkům od ledna 2008 ØMigraci rozhodující části transakcí na SEPA do konce roku 2010 ØVšechny dodávky v rámci SEPA budou probíhat v úzké součinnosti všech hráčů na trhu a za podpory veřejného sektoru ØPřesvědčení, že bankovní samoregulace je pro evropský platební trh tím nejlepším řešením 8

SCT – co je k dispozici SEPA Credit Transfer Rulebook and Implementation Guidelines (verze 2. 3) Organizace a řízení SCT Scheme (schváleno v červnu 2007) Přístupová pravidla (schválena v prosinci 2006) Text Smlouvy o přistoupení (schválen v květnu 2007) Standardy pro SCT platby (XML standardy schváleny v červenci 2006 a IBAN 13606 a BIC databáze v březnu 2007) 9

SCT – současný stav - K 30. 6. 2008 podepsalo Přístupovou dohodu 4350 bank (např. ČR-5, SR 7, SRN-1835, Rakousko-726, Itálie-682, Francie-231) - Počet aktivních účastníků v STEP 2/SCT k 30. 6. 2008 (z celkem 35 zemí a zámořských teritorií § 108 přímých § 3158 nepřímých - Celkový počet transakcí v STEP 2/STC za období 28. 1. -30. 6. 2008 – 16 miliónů - Procento odmítnutých plateb – 0, 58 % (červen 2008) - Procento SCT ke všem CT v eurozóně k 30. 6. 2008 – 1, 1 % (z toho 77 % přeshraniční platby, 23 % domácí platby) 10

SDD ØSDD Scheme Rulebook and Implementation Guidelines (verze 2. 3) ØSEPA B 2 B DD Scheme Rulebook (verze 1. 0) ØZásady pro Additional Optional Services – AOS (schváleny v březnu 2007) Ø AOS mají umožnit uspokojit specifické požadavky zákazníků, existuje však obava, že povedou k fragmentaci trhu ØE-mandate nevylučuje přístup do systému prostřednictvím jiných kanálů (např. ATM-Portugalsko); typickou AOS má být např. mandát na papírovém nosiči ØŘada bank nesouhlasí s tím, aby PSD a SDD začaly platit současně. ECB na tom trvá a chce, aby EPC tento závazek potvrdila nejpozději na svém zasedání v září 2008. 11

Karty Stále existuje více otázek než odpovědí. Trh dnes: § Otevřený globální čtyřstranný systém § Široká dostupnost a akceptace karet § Síť ATM § Síť POS § Internetové platby 12

Karty – shoda požadavků ECB a EK Sílící tlak na vytvoření nového evropského karetního systému, který by měl posílit Økonkurenci (bude působit vedle VISA a Mastercard, ne proti nim) Øsuverenitu evropských zemí (Evropa se zviditelní a bude moci lépe chránit údaje o svých občanech) 13

Karty: ECB a EK – přínosy nového systému Pro banky podpora systému, který bude pod jejich vlastní kontrolou, větší pozornost věnována značkám jednotlivých bank a ne systémů Pro obchodníky větší konkurence, naděje na efektivnější nízkonákladový systém, odmítají ale hrát jakoukoliv aktivní roli Pro držitele karet obecně jsou spokojeni se současnou situací, odmítají jakékoliv zvýšení poplatků nést jakékoliv náklady spojené s migrací na SEPA Pro veřejný sektor trvají na oddělení řízení systému od operátorů, jsou proti vytváření produktových balíčků, chtějí panevropské schéma, ale odmítají hrát jakoukoliv aktivní roli 14

Karty: další kroky podle ECB ØNutnost projektového řízení ØNutnost zahájit neprodleně feasibility study (definice obchodního modelu, analýza nákladů a potenciálních výnosů, sumarizace požadavků uživatelů, …) ØRozhodnout, kdo bude za celý projekt zodpovědný – EPC, EBA, EAPS, vlastníci stávajících národních systémů, …. ) ØECB bude podporovat jakoukoliv iniciativu Varování ECB Pokud budou banky čekat příliš dlouho, mohly by ztratit kontrolu nad celým kartovým byznysem! 15

Karty – požadavky trhu ürychlé zavedení skutečných SEPA produktů üPodpora ekonomicky podložených cen pro hotovost a šeky üSnížení daně z platebních karet 16

Karty – názor bank § Obchodní potřeby bank jsou jiné § Akcionáři očekávají návratnost investic § Potřeba alokovat kapitál efektivněji, abychom uspokojili reálné obchodní požadavky § Pokud existuje reálná potřeba dalšího karetního systému, trh si ho určitě vynutí § Pokud ne a regulátoři by na něm trvali, investoři by odešli jinam 17

Karty – údaje k zamyšlení SEPA üStále silně fragmentovaný trh, kde 5 největších hráčů má 20%ní podíl na trhu (v USA 5 hráčů – 77 %) üEvropané dnes používají karty VISA a Mastercard ve více jak 190 zemích světa 18

Korporátní klienti: stanovisko a očekávání - SCT § Zájem na delší časové řadě údajů o SCT, především o procento odmítnutých plateb a dodržování valutování § Požadavek na standardizovaný bezplatný interface mezi nimi a bankami § Požadují sledování vývoje cen a poplatků § Požadují jednoznačnou podporu používání BIC a IBAN § Odmítají kritiku své nepřipravenosti – důvodem jejich vyčkávání bylo čekání jednak na novou cenovou nabídku bank, jednak na jasně deklarovanou podporu a připravenost veřejného sektoru 19

Korporátní klienti: stanovisko a očekávání - SDD Ø velmi kritičtí k SDD, stěžují si, že banky dosud nezačaly připravovat odpovídající produktové balíčky ØNavržené schéma neuspokojuje jejich požadavky, navíc zpochybňují jeho zavedení v listopadu 2009 ØKritizují i dlouhou dobu pro storno ØPožadují, aby doba storna nebyla vlastností SDD Scheme, ale byla aplikována prostřednictvím PSD na všechny debetní transakce včetně těch, které probíhají prostřednictvím současných národních systémů 20

Veřejný sektor a SEPA § je zřejmé, že aktivní přístup veřejného sektoru je klíčový pro dosažení tzv. „critical mass“ § EK chystá na polovinu roku 2008 studii o připravenosti veřejného sektoru na SEPA, výsledky chce publikovat do konce roku § Pouze Belgie má vypracován plán přechodu veřejného sektoru na SEPA 21

Jak obecně vnímá SEPA korporátní klientela? Všechny níže uvedené statistické údaje – viz „SEPA Survey 2007“, Deloitte&Atos Consulting, Frankfurt, 3. 4. 2008. Studie zpracovala odpovědi finančních ředitelů 500 nadnárodních společností. § 70 % očekává, že jim banky nabídnou přechod na IBAN a BIC § 76 % si myslí, že je povinností bank nabídnout jim SEPA formáty řešení § 93 % nemá dosud žádnou SEPA strategii § 93 % nemá ani tým, který by na takové strategii pracoval § 63 % vůbec neuvažuje o zavedení SEPA produktů § 28 % hodlá začít zavádět produkty SEPA v roce 2009 a později § 59 % nemá žádnou představu o finančních přínosech SEPA § 46 % není schopno kvantifikovat nezbytné náklady § 29 % nevidí v celém procesu žádné nové obchodní příležitosti 22

Jak obecně vnímá SEPA korporátní klientela? § 65 % z nich banky dosud nekontaktovaly a nenabídly nezbytné informace § 84 % neusilovalo o žádné kontakty s bankami § 72 % prohlásilo, že SEPA řešení, které jim banky nabídly, jim nevyhovovalo Závěr: Korporátní klientela i veřejný sektor vnímají SEPA jako problém, který by za ně měly vyřešit jejich banky a ne jako příležitost, o kterou by měly samy usilovat! 23

SEPA – konečné datum plné implementace § Má o něm rozhodnout trh nebo regulátoři? § Bude pro všechny produkty SEPA stejný, nebo bude postupně nabíhat pro jednotlivé produkty § Bude stejný pro všechny země nebo si ho jednotlivé země stanoví samy? § ECB trvá na uzavření dohody o společném postupu, neboť různé datum v různých zemích by vyvolalo zmatek v přeshraničním PS § Podle bank je tato diskuze předčasná, EK a ECB by měly vyvíjet tlak na veřejný sektor 24

SEPA - očekávání versus realita ØMáme první harmonizovaný produkt, ale nemáme harmonizovaný systém, ani obchodně právní úpravu, ani daně ØPSD – stále různé interpretace a diskuze o ní ØSDD – jeho zavedení stále velmi riskantní, nejsou jasné postupy pro řízení nákladů a rizik (nutné dodatečné rezervy), dopad BASEL II; proti tomu stojí očekávání levnějších služeb ze strany klientů; důležitá role historicko-kulturních faktorů ØKarty – diskuse mezi Francií a Německem sice probíhá, ale bez jakýchkoliv závěrů; Němci odmítají požadavek na vypracování business case ØSCT – asi nejblíže k úspěchu, ale rozhodně ne do konce roku 2010; „critical mass“ – 75 % objemu, 80 % klientů ØEK a ECB mohou cokoliv požadovat, ale nejsou schopni to dodat! 25

Jaká bude reakce odvětví platebních služeb? q Bude se stavět na odpor sílící regulaci? q. Bude akceptovat regulované platební systémy? q. Jak budou za této situace vypadat inovace a rozvoj? q. Bude probíhat expanze na zahraniční trhy nebo bude převažovat ochrana domácích? 26

Struktura EPC Plenary Audit Secretariat NGC Coordination Committee E&M TF Standards SG SPS WG Cards WG Cash WG SF for Cards 27 CSF SMC Legal SG PMF Target 2 WG

Struktura EPC ü žádná změna v zaměření EPC ü žádná změna organizační struktury üzměna rozpočtových pravidel a financování ü období 2008 -2010 náročné na implementaci a další směřování SEPA ü změna stanov – možnost zvolit presidenta a vice presidenta na čtvrté dvouleté období – volby se uskutečnily 24. 6. 2008 üstejný zájem na pokračování EPC Plenary ve stávajícím složení – volby 24. 6. 2008 üobnova pracovních skupin – volby proběhly v září 2008 üzměna počtu křesel v Plenary (Španělsko zvýšení ze 4 na 5, Finsko ze 1 na 2, Portugalsko snížení ze 2 na 1) ütlak EK na EPC, aby umožnila členství platebním institucím a ostatním účastníkům trhu 28

SEPA – jak dál? !!! OTAZNÍKY !!! ? ? ? OTÁZKY ? ? ? 29