Senioi jako specifick clov skupina vzva pro knihovny

Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovny Brno, 21. června 2013 Ph. Dr. Michal Šerák, Ph. D. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení

OD KDY MŮŽE BÝT ČLOVĚK POVAŽOVÁN ZA STARÉHO? jedinec může prokazovat pokles výkonnosti v určité oblasti, zatímco výkon v jiné oblasti stoupá, příp. je stabilizovaný někteří lidé si zachovávají svěžest a duševní i tělesnou zdatnost do vysokého věku, zatímco jiní vykazují známky stárnutí velmi brzy ČLOVĚK JE STARÝ, KDYŽ HO SPOLEČNOST, DO KTERÉ NÁLEŽÍ, ZA STARÉHO POVAŽUJE.

INDIVIDUÁLNÍ FAKTORY CHRONOLOGICKÝ BIOLOGICKÝ VĚK PSYCHOLOGICKÝ SPOLEČENSKÉ FAKTORY SOCIÁLNÍ

Průběh života – tradiční pohled V Ý K O N 20 let VĚK 60 let

Průběh života – reálný pohled V Ý K O N 20 let VĚK 60 let

ČLENĚNÍ DOSPĚLOSTI POSTPUBESCENCE ADULTIUM STŘEDNÍ VĚK RANÉ STÁŘÍ SÉNIUM DLOUHOVĚKOST 15 – 29 let 30 – 44 let 45 – 59 let 60 – 74 let 75 – 89 let 90 a výše JINÉ DĚLENÍ (sociologie) PRVNÍ VĚK: růst, vývoj, vzdělávání DRUHÝ VĚK: produktivní sociálně, pracovně i biologicky TŘETÍ VĚK: postproduktivní, pokles zdatnosti, odpočinek, soběstačnost, aktivita ČTVRTÝ VĚK: fáze závislosti, nesoběstačnost

ŽIVOTNÍ FÁZE: přicházejí jedna po druhé, nebo se odehrávají paralelně? ? ? VĚK PRÁCE RODINA, VOLNÝ ČAS, PŘÁTELÉ VĚK DŮCHOD PRÁCE VZDĚLÁNÍ A PRAXE RODINA, VOLNÝ ČAS, PŘÁTELÉ VZDĚLÁNÍ A PRAXE

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V ČR Senioři (65+) tvoří 16, 2 % populace Za 30 let bude v seniorském věku třetina obyvatel ČR Od roku 1997 dochází ke zvyšování rozdílu mezí počtem jedinců 60+ a dětskou složkou populace Potenciální problémy: ekonomické, politické, sociální, kulturní… Skoro polovina obyvatelstva pohlíží na stárnutí populace jako na zásadní problém (mezigenerační solidarita) Senioři chápáni jako homogenní skupina, která bývá stigmatizována celou řadou negativních stereotypů.

V roce 2011 žilo v ČR Ve stejnou dobu žilo 119, 000 v ČR 628, 000 ovdovělých mužů. ovdovělých žen.

Výzvy a příležitosti Ø Kontinuální zlepšování kvality života seniorů Ø Ve vyspělých zemích vlastní spotřebitelé nad 50 let až 75 % národního bohatství a realizují cca 50 % všech nákupů zboží střednědobého a dlouhodobého charakteru Ø V oblasti služeb rapidně narůstá počet aktivit a výrobků, určených exkluzivně pro tuto cílovou skupinu Ø Každá další generace vykazuje vyšší vzdělanostní a profesní úroveň i vyšší míru funkční gramotnosti v porovnání s generací předcházející Ø Jednou z oblastí, kde můžeme vzrůstající zájem o problematiku seniorů zaznamenat asi nezřetelněji, je sféra edukačních aktivit

Celoživotní učení ü důraz kladen na aktivitu jedince ü rozmanitost prostředků a metod ü zásadní změna pojetí vzdělávání - jediný propojený celek ü význam učení mimo rámec vzdělávací soustavy ü prostoupení učení, práce a života jedince

PROSENIORSKÁ EDUKACE PRESENIORSKÁ EDUKACE GERONTAGOGIKA VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ

SENIOŘI SE UČIT MOHOU, ALE NEMUSEJÍ!! MOCI UMĚT CHTÍT

SENIOŘI, KTERÉ ZNÁME ZE SVÝCH AKCÍ, NETVOŘÍ REPREZENTATIVNÍ VZOREK STARŠÍ POPULACE!!

Účast na neformálním vzdělávání (v %) Celkem Muži Ženy Věk 55 -64 20, 1 20, 9 19, 4 Věk 65 -69 5, 4 4, 7 6, 1 Starobní důchodci 5, 8 3, 4 7, 2 (Zdroj: Vzdělávání dospělých v České republice, 2013)

Účast ve vzdělávání a učení dle věku 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 18 - 23 24 - 29 30 - 35 36 - 41 42 - 47 věkové kategorie neúčastnil se vzdělávání ani učení formální vzdělávání soukromě orientované neformální vzdělávání informální učení Zdroj: ČSÚ, 2013 48 - 53 54 - 59 60 - 65 66 - 69 pracovně orientované neformální vzdělávání 20

Soukromě orientované neformální vzdělávání cizí jazyky 41. 7% humanitní vědy a umění Obory 13. 8% přepravní služby a spoje 6. 3% osobní služby 6. 2% zdravotnictví a sociální péče 6. 1% užití počítačů 5. 5% obecné vzdělávání a osobní dovednosti 3. 7% obchod a právo 3. 3% technické vědy a technické obory 2. 4% zemědělství a veterinářství 2. 0% společenské vědy 1. 8% nezačlenitelné 1. 4% počítačové vědy 1. 4% výroba a zpracování 1. 1% přírodní vědy, matematika 1. 0% pedagogika 0. 9% bezpečnostní služby 0. 6% architektura a stavebnictví 0. 4% ochrana životního prostředí 0. 2% Ø Zájmové vzdělávání Ø Celková účast (18 – 69 let): 8, 8% Ø Delší trvání Účast dle ekonomického postavení: Pracující 8% Nezaměstnaní 7% Studenti 26, 8% Důchodci 4, 7% v invalidním důchodu 4, 2% na rodičovské dovolené/v domácnosti 11, 0% Zdroj. ČSÚ, 2013

až 70 % dospělých se chce učit autonomně dospělí se nejraději učí vně institucí, ale v současné době díky dynamickému rozmachu vzdělávacích aktivit (hlavně podnikových) organizované výuky přibylo

MOTIVY ÚČASTI SENIORŮ NA EDUKAČNÍCH AKTIVITÁCH smysl života, perspektiva naplnění volného času saturace vlastního zájmu kompenzace aktivizace, udržování kognitivních funkcí sociální kontakty posílení identity, důstojnosti, sebeúcty prožitek úspěchu …

Na schopnost učit se působí následující osobnostní dispozice: ü Paměť ü Vůle k učení ü Motivace ü Kapacita intelektu ü Lehkost nebo obtížnost učení ü Trvanlivost učení

Vztah mezi věkem a vybranými schopnostmi Bez poklesu nebo s možností dalšího - paměť pro jednoduché materiály růstu s postupujícím věkem S určitým poklesem S nejvýraznějším poklesem - profesní paměť pro tóny slovní zásoba všeobecná informovanost motorická rychlost senzomotorická koordinace tradiční školní učivo analogické usuzování - výbavnost nových materiálů - učení se symbolům - vštípivost čísel a bezesmyslných slabik Zdroj: Hartl, 1999

! MOZEK SE CHOVÁ JAKO SVAL ! Pokud je trénován, podává vyšší výkon. Pokud leniví, pak na výkonu ztrácí.

AKTIVNÍ STÁRNUTÍ EK. Towards a Europe of All Ages, 1999: Aktivní stárnutí je životní strategií ochrany fyzického a psychického zdraví v závislosti na stárnutí jedinců. Jejím cílem není pouze delší pracovní aktivita, ale především kombinace prvků produktivního stárnutí se silným důrazem na kvalitu života a psychickou a fyzickou pohodu.

Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který opravdu zaměstnaný člověk nemá čas. André Maurois francouzský spisovatel

Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017: § zajištění a ochrana lidských práv starších osob (10 opatření) § celoživotní učení (13 opatření) § zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ve vazbě na systém důchodového pojištění (25 opatření) § dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce (17 opatření) § kvalitní prostředí pro život seniorů (20 opatření) § zdravé stárnutí (14 opatření) § péče o nejkřehčí seniorů s omezenou soběstačností (15 opatření)

INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ü Univerzity třetího věku ü Univerzity volného času ü Akademie třetího věku ü kluby seniorů, kluby aktivního stárnutí ü kulturní domy ü knihovny ü muzea, galerie ü komerční vzdělávací instituce ü …

KNIHOVNY POZITIVA § Tradice § Zázemí § Dostupnost § Začlenění do komunity § Serióznost § Neziskový charakter § Nadšení § Vytvořené sítě § … NEGATIVA § Amatérismus § Nesystémovost, nekoncepčnost § Nedostatek financí § Udržitelnost (vytvoření komunity) § Nevhodné prostory a vybavení § Nedostatek vhodných lektorů § Podléhání trendům § Malá propagace § Nedostačující evaluace § Zpochybňována role knihoven jako vzdělávacích institucí § Diagnostika cílových skupin § Přecenění vlastních možností § …

VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ NEBO VZDĚLÁVÁNÍ PRO SENIORY ? ? ?

přístupnost staveb: užívání staveb, možnost volného pohybu, odstraňování bariér, zabránění vzniku nových dopravní přístupnost: bezbariérovost, dostupnost, jízdní řády, signalizační a informační prostředky přístupnost informací: dostupnost, povědomí, digitalizace, srozumitelnost prostorová organizace: místa na odpočinek, opory, protiskluzové a stabilizační prvky, prahy, vzdálenost (max. 350 -450 m bez zastávky), schody, úzké dveře, nízký nábytek smyslové podněty: intenzita osvětlení, hlasitost výkladu, přiměřená velikost, kontrast a grafika materiálů didaktické aspekty: přiměřenost a přínosnost obsahu, kvalita lektora, čas konání, technické zabezpeční

Příklady prostorových požadavků snadného pohybu 700 1500 900

NEDOSTATEČNĚ UMÍSTĚNÉ ZÁBRADLÍ

Děkuji vám za pozornost !