Seminrn prce z IVZ III Tma Pda Michaela

Seminární práce z IVZ III Téma: Půda Michaela Petrová Jitka Procházková Hana Stará Jana Prokopová Barbora Smetanová Kateřina Šauerová

Krtkův domeček http: //images. google. cz/images? gbv=2&svnum=10&hl=cs&q=krte%C 4%8 Dek

Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. Co je půda Složení a vznik půdy Půdní profil Druhy půd Živočichové v půdě p. H půdy - jejich vliv na organismy Pěstitelství a ochrana půdy Klíčová slova Použitá literatura Závěr

Půda l Půda = je nejsvrchnější vrstva zemského povrchu, která poskytuje rostlinám živiny, vodu a prostředí pro růst kořenů l Pedosféra = soubor všech půd Země l Pedologie = je věda, která se zabývá vznikem půd, charakterizuje jejich vlastnosti, určuje možnosti hospodářského využití půd

Složení a vznik půdy l l l l je nejsvrchnější vrstva zemského povrchu, která poskytuje rostlinám živiny, vodu a prostředí pro růst kořenů půda vzniká působením půdotvorných faktorů, které podmiňují půdotvorné procesy půdotvorné faktory: matečná hornina klima organizmy reliéf čas

Půdotvorné faktory l Matečná hornina l l l Klima l l l skalní horniny a jejich zvětraliny sypké sedimenty (např. říční nebo mořské písky, spraše) starší půdy (půdní sedimenty) je pasivním půdotvorným činitelem, na daném místě se s časem nemění a bez působení dalších faktorů se z ní půda nemůže vyvinout přímé působení: l změny teploty – rychlost rozkladu rostlinného opadu a odumřelých kořenů l změny intenzity srážek – intenzita promývání půdy → obsah živin nepřímé působení prostřednictvím vegetace Organismy l intenzita jejich aktivity záleží na: l úživnosti půdy l klimatu

Podmínky půdotvorného procesu l l Reliéf l největší význam má: l výšková poloha l svažitost l expozice - vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod. l terénní deprese l ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu Čas l čas nutný k průběhu dějů http: //images. google. cz/images? hl=cs&q=krtek&btn. G=Hledat+obr%C 3%A 1 zky &gbv=2

Půdní profil l Lze poměrně běžně nalézt v přírodě. Doprovázejí lidské stavby, při nichž jsou nutné zemní úpravy ve smyslu různých výkopů. Můžeme na nich studovat půdní mozaiku, tzn. změnu půdního pokryvu v horizontálním směru v závislosti na měnících se podmínkách. l http: //images. google. cz/

l Pozorujeme-li půdu v čerstvě vykopané stavební jámě, můžeme rozpoznat více či méně zřetelné horizontální vrstvení. Tyto vrstvy se označují jako půdní horizonty. Mezi důležité diagnostické charakteristiky horizontů patří jejich barva. l Tři základní horizonty: l l A - humusový horizont l B - metamorfický horizont l C - půdotvorný substrát l http: //images. google. cz/

1. Horizont A - humusový horizont - je obvykle mocný asi 10 až 20 cm - je většinou sypký - je více či méně bohatý na humus - má většinou tmavě hnědou až černou barvu - dostatečně zásobován vzduchem, vodou a tepelnou energií - obsahuje velký podíl mineralizovaných organických látek - je prostředím, v němž žije většina půdních organismů - v této vrstvě je nejsilněji zvětralý anorganický materiál. - je prorostlý množstvím rostlinných kořenů

2. Horizont B - metamorfický horizont - má pevnější strukturu - jeho barva je žlutavá, rezavá, červená až hnědá - obohacený o jíl - obsahuje méně organických látek - anorganické látky nejsou tak silně zvětralé jako v horizontu A - označuje se také jako obohacený horizont, pokud jsou rozpuštěné látky z horizontu A přemisťovány vodou směrem dolů - v horizontu B probíhá vnitropůdní chemické zvětrávání - kořeny hluboce kořenících rostlin sahají až do této vrstvy

3. Horizont C - půdotvorný substrát - nejspodnější partie půdního profilu - surová půda - skládá se z rozlámané a zvětralé horniny- matečná hornina (výchozí materiál pro tvorbu půdy) Na základě podrodného složení půdního profilu rozlišujeme půdní typy.

Výšková stupňovitost půd: l Výšková stupňovitost půd: - mění se s nadmořskou výškou nivní půdy - roviny podél řek lužní půdy - dále do vodních toků černozemě - vyvinuly se na spraších v nejsušších a nejteplejších místech hnědozemě - úrodné zemědělské půdy s vyššími srážkami v nížinných pahorkatinách hnědá lesní půda - nejčastější, zvětráváním se uvolnily sloučeniny železa podzoly - chladné podnebí a vysoké srážky

Zde můžeme pozorovat barevnou půdu - žlutá, červená, hnědá… Barevnost půdy je dána jejím složením. Podle toho, jaké prvky a jaké minerální, organické a anorganické látky jsou v ní obsaženy.

Druhy půd je dán podle zrnitosti (velikosti částic): 1, půdní skelet = zrna>2 mm 2, jemnozem = zrna<2 mm l A) Písčitá půda = lehká, lehce obdělávatelné (nedostatek jílových částic), jsou provzdušněné, dobře propustné pro vodu a mají málo humusu. l Výskyt: na pískovcích l l http: //images. google. cz/

l l l B) Hlinitá půda = středně těžká, středně obdělávatelné (mají téměř stejný podíl písku i jílových částic), bývají hluboké a zemědělsky výhodné. Výskyt: v nížinách C) Jílovitá půda = těžká, nesnadno obdělávatelné (nadbytek jílovitých částic), špatně propouští vodu i vzduch (velká část vody je vázaná jílovitými částicemi a tím je pro rostliny nepřístupná). Jilovitá Hlinitá

Život v půdě Jaké živočichy žijící v půdě znáte?

O životu v půdě můžeme přemýšlet jako o základně pyramidy. Čím je základna širší (větší množství a rozmanitost miniaturních tvorečků), tím více rostlin je schopna uživit. Čím více rostlin je uživeno, tím širší je druhé rostlinné patro. Takže širší a spokojenější může být i třetí patro- hmyzí, a čtvrté nejvyšší ale nejužší patro- živočišné (tudíž i člověčí).

Žížala obecná je kroužkovec euroasijského kontinentu. Dorůstá délky přibližně 9 až 30 cm. Její příbuzní však mohou dosahovat mnohem větších rozměrů. l Vyskytuje se většinou v zásaditých nebo neutrálních půdách. Půdy kyselé nevyhovují jejímu měkkému tělu. l Potravou je pro ní země obsahující organické látky, spadlé listí nebo drobní uhynulí živočichové l l Užitek: Žížaly přispívají svojí činností k vytváření humusu, čímž zvyšují úrodnost půdy. Obracejí ji, provrtávají chodbami a hnojí svými výkaly. l www. naturfoto. cz

Krtek obecný l Na světě žije kolem 20 druhů krtků. Krtek obecný tráví většinu svého života pod zemí. Každý den si hloubí nové podzemní chodby široké asi 5 cm. Vyrytou zeminu vyhazuje na povrch v podobě známých krtinců¨. l Užitek: prokypření půdy

l Nitěnka větší www. naturfoto. cz Cvrček polní dosahuje velikosti 2 až 2, 5 cm. Na mezích a prosluněných svazích si sameček vyhrabává podzemní chodbičky, u kterých "zpívá". Zvuky vyluzuje třením předních křídel o sebe. Zpěvem sameček zahání rivaly a láká samičky k páření. Oplozená samička klade pod zemí asi 600 vajíček, larvy pak přezimují každá ve své chodbičce. Cvrček je všežravec, i když rostlinná potrava patrně převládá.

Krtonožka obecná Ponrava – larva chrousta l www. naturfoto. cz Rousnice

p. H půdy l Relativní kyselost nebo zásaditost půdy se měří obecně uznávanou p. H stupnicí. l Tvoří ji hodnoty p. H od 0 (absolutní kyselost) do 14 (absolutní zásaditost), neutrálním bodem je p. H 7. l Pro většinu rostlin jsou ideální hodnoty od 5. 7 do 6. 7, pěstovat se však dají i v půdě s hodnotami mezi 4. 5 a 7. 5. l Silně alkalické půdy s hodnotou p. H 8 a vyšší se v přírodě prakticky nevyskytují, podobně jako extrémně kyselé půdy s nižší hodnotou než 3. l Hodnota p. H půdy či substrátu je měřítkem jejich zásobování živinami.

Kyselá půda l Kyselá půda (p. H 4. 5 - 6. 5) obsahuje málo vápníku, rostliny nemohou dobře přijímat některé živiny. l l V přírodě rostou v kyselých půdách šťovík menší, vrbovka úzkolistá, sedmikráska chudobka, jitrocel nebo pryskyřník plazivý. Silně kyselé půdy (p. H 4. 5 - 5. 5) vyžadují azalky, většina rododendronů, vřesy a vřesovce. l Slabě kyselá půda (p. H 5. 5 - 6. 5) vyhovuje většině ovocných dřevin, jahodám, bramborám a některým zeleninám. Daří se na nich také růže a většina trav pro trávníky. l Kyselé půdy se snadno zpracovávají. Zmírnění kyselosti lze dosáhnout vápněním ( na podzim) a dobrým odvodněním.

Zásadité půdy l V půdách zásaditých (p. H 7. 3 - 8) s nadbytkem vápníku rostou v přírodě jetel, řepík, pelyněk ladní, konopáč, trávnice. l Alkalická půda je vhodná pro karafiáty, zimní fialy, ostrožky, košťálovou zeleninu a mnohé alpinky. l Největší nevýhodou půd s vysokými hodnotami p. H je snížený obsah stopových prvků (mangan, železo, bór) působících jako katalyzátory různých přírodních pochodů, např. fotosyntézy. Jaká hodnota p. H je optimální, závisí téměř u všech zahradních kultur na druhu půdy, nikoli na druhu rostlin, které v ní rostou. V zásadě platí, že pro lehčí půdy jsou doporučovány nižší a pro těžší půdy vyšší hodnoty p. H.

Práce na poli l l l pole se v průběhu roku mění ornice je vrchní obdělávaná část půdy po zasetí plodiny je pole dále obděláváno proti plevelům a chorobám se někdy používají různé chemické látky o pole se pečuje až do doby, kdy plodina uzraje pak se plodiny sklízejí, nastanou žně

Obdělávání půdy l l půda se hnojí, aby byla úrodná na poli se provádí orba, kdy se půda obrací, promíchává a kypří obracení půdy zajišťuje zapracování humusu a přemísťování živin do horních vrstev pole zemědělci orají napříč svahu, aby stékající voda půdu neodnášela

Hnojení l l hnojením se půdě dodávají živiny, které ztratila při sklizni hnojiva mohou být buď přírodní nebo umělá půdě nejlépe prospívají hnojiva přírodní (chlévská mrva, kompost) hnojiva je třeba používat ve správných dávkách, aby nedošlo k přehnojení

Humus l l nejúrodnější část půd tmavě zbarvený vytváří se činností rostlin a živočichů a z jejich odumřelých těl čím je humusu v půdě více, tím je půda tmavší a úrodnější

Ochrana půd l l l ornici před stavbou odvézt na jiné vhodné místo stavby plánovat na méně hodnotných půdách správně obdělávat půdu používat přirozená hnojiva omezovat používání chemických látek

Ničení půd l půda se ničí dolováním a stavbami l mnoho škodlivých látek se dostává do půdy z průmyslu a dopravy l proti plevelům, chorobám a škůdcům se často bojuje jedovatými chemickými látkami l škodliviny, které jsou vypouštěny do vzduchu jako plyny nebo prach, jsou odtud přenášeny deštěm do půdy

Ekologické zemědělství l je založeno na hospodaření bez použití chemických látek l hnojí se jen přírodními hnojivy (chlévská mrva) nepoužívají se hnojiva chemická l l podporují se přirození nepřátelé škůdců (zpěvní ptáci, draví ptáci) l můžeme se zapojit např. přikrmováním ptáků v zimě, vyvěšováním budek atd.

Klíčová slova l l l l Půda – pedosféra, pedologie Vznik půdy - faktory, které ji ovlivňují Půdní profil Půdní druhy - písčité, jílovité, hlinité Živočichové v půdě Zásadité a kyselé půdy Využití půdy - humus, ornice, orba, hnojivo Ochrana půdy x ničení půdy

Použitá literatura l l l l l http: //www. priroda. cz http: //www. ewa. cz/ http: //images. google. cz/ http: //cs. wikipedia. org/wiki/%C 5%BD%C 3%AD%C 5%BEala http: //www. naturfoto. cz/krtek-obecny-fotografie-1502. html http: //www. pelargonie. cz/zazracnapuda. html http: //www. gympl. com/maturita/zemepisseminar/7. pedosfera. doc Člověk a příroda – učebnice pro integrovanou výuku Půda, nakl. Fraus, Plzeň 2005, ISBN 80 -7238 -340 -X http: //www. wikipedie. cz www. naturfoto. cz

Foto a obrázky: l l l OSMÝ SLAJD: http: //lms. branavedeni. cz/LMNet/Web. Apps/Cis/Bv/Bv/Course. Pa ge. aspx? Tree=1&Tree. Node=6&Crs=43&Crs. Node=1560&Author =False&Filter=All, &Subsite=Courses&Lms. Skin=Edu. Zone&Site= BV&Multimedia. Filter= PATNÁCTÝ SLAJD: http: //lms. branavedeni. cz/LMNet/Web. Apps/Cis/Bv/Bv/Course. Pa ge. aspx? Tree=1&Tree. Node=6&Crs=43&Crs. Node=1625&Author =False&Filter=All, &Subsite=Courses&Lms. Skin=Edu. Zone&Site= BV&Multimedia. Filter= SEDMNÁCTÝ SLAJD: http: //lms. branavedeni. cz/LMNet/Web. Apps/Cis/Bv/Bv/Course. Pa ge. aspx? Tree=1&Tree. Node=6&Crs=43&Crs. Node=1641&Author =False&Filter=All, &Subsite=Courses&Lms. Skin=Edu. Zone&Site= BV&Multimedia. Filter=

l l l 24. SLAJD: http: //lms. branavedeni. cz/LMNet/Web. Apps/Cis/Bv/Bv/Course. Pa ge. aspx? Tree=1&Tree. Node=6&Crs=43&Crs. Node=1682&Author =False&Filter=All, &Subsite=Courses&Lms. Skin=Edu. Zone&Site= BV&Multimedia. Filter= 34 SLAJD: http: //lms. branavedeni. cz/LMNet/Web. Apps/Cis/Bv/Bv/Course. Pa ge. aspx? Tree=1&Tree. Node=6&Crs=43&Crs. Node=1751&Author =False&Filter=All, &Subsite=Courses&Lms. Skin=Edu. Zone&Site= BV&Multimedia. Filter= 35 SLAJD: http: //lms. branavedeni. cz/LMNet/Web. Apps/Cis/Bv/Bv/Course. Pa ge. aspx? Tree=1&Tree. Node=6&Crs=43&Crs. Node=1747&Author =False&Filter=All, &Subsite=Courses&Lms. Skin=Edu. Zone&Site= BV&Multimedia. Filter=

l l l JÍLOVITÁ PŮDA: http: //www. obrazky. cz/detail? id=e. Jy. Nj. Vtrwj. AAhd/z. P/Qxad. Kl. Xq. CIU/HB s. THr. QHw. JIebat. M 2 ab. KP%2 Bestk 73 s 4 HDjwf. Wf 1 Wbr. JJp%2 Bs%0 At 36 qr E%2 By. L/E 0 ls. Ck. FJYIadnpngczw. C 8 n. Ax. Q 3 VHM 2 jiwyc. WMtsg 3 XMo 6 l. Wc 0 b 2 Q 6 o. Zh. RDF/R/DQ%2 BM%0 Ax. V%2 BQOeuh. SY 0 Hh. Ga. AFBQ 8 FX%2 Bi xx. UMVk. TJe 2 Gg 6 Bpk 40 r. V 1 Wnxsd/suq. Kq. Li/77 GDef. K%2 BG 0/v 8 Wbnv% 0 A 15 iv 2 x 09/px. TBJhk. Y%2 BZk. Vm. BBrl. Rxs. Zjh. HN 8 BKIp. XTA%3 D%3 D%0 A&s=img HLINITÁ PŮDA: http: //www. obrazky. cz/detail? id=e. Jxtj. EFvgj. AYQO/9 H 3 Jb. C 61 SMSFk 02 j Mz. LK 56 WG 3 Wj 5 oo. UDXIm. T 8%2 Bmm 245 J 3 f. O 9 l. X 6 kysz. Wb. PW 5 a%0 AER Ta 9 ODSKPAp. Un 1 v. V 4 SM 44 gb. V 2 M 5 Ed 2 IEjy. RRr. T 1 Nxmca. AVRRrfio. Yfp. In Bly 3%2 Bquw 41 tsqy. TOdp%0 APE/QIgw. R 4 wt 048//XWOrp. Qfhp. MKya 4 j 22 TY%2 Bw/P 2 VHn 29 lnu. Gsefji%2 BHjl. JWVR/vc 24 GHqnuyk/u%0 Ad. Y 8 iuk. R Jf. Anji. AKE%2 BVIy. Cg. X/AShj. SM 8%3 D%0 A&s=img PÍSČITÁ PŮDA: http: //www. obrazky. cz/detail? id=e. Jx 9 y 01 rwj. AYAOB 7/oe 9 LR/GZl. UIUlyv 7 u. Am 4 k. VCf. Nt. GG 5 Im 76 zs 128 I 29 Hr. A 8961 HG 2 kb. P 6 Lc. O 1%0 Aa. FPweim. Kj BC 1 q. Ir. WDQh. J/4 Im. PWJc. MTZNE 419 w. AB 3 TMYitc. Gz. Bz. Ah 5 EKezo. DGDf. Q Su 6 f. FZtb%2 BJ 9 qj%0 AH 8 gr 52 Sh. FJk. L 8 Ved. Nx 1 k. Gp 3 NYJLt. H 9 Xl 9 ft 3 SM 2 o. OD 9 ya. L 6 av. U 3 d 7 f. Bx 8 a. M 7 l. Zu. X 3 Xbqrm 6/re%2 Bf%0 Ax 5 q. Ie. UWq. Ukj. JK 8 7 t. Upn 2 DKr 8 AYve. UTk%3 D%0 A&s=img

Závěr Každý člověk žijící na naši planetě by si měl uvědomit hodnotu půdy, která je nezbytnou podmínku života na Zemi. Je jedna z těch, která nás drží při životě, skrze ní získáváme vše, co pro život potřebujeme!!!!!

Děkujeme za pozornost