Segmentace na trhu prce Segmentace pracovnho trhu Segmentace

Segmentace na trhu práce

Segmentace pracovního trhu Segmentace – sociální procesy: - které vedou k vzájemnému oddělení určitých skupin prací či sektorů pracovního trhu. - k rozlišení rozdílných příležitostí různých jednotlivců či skupin.

Zdroj segmentace - Heterogenita a diferenciace prací (požadavků na pracovní místa) posílena dalšími sociálněekonomickými podmínkami v jednotlivých oblastech - Heterogenita a diferenciace pracovníků – lidský kapitál (Becker)

Segmentace trhu práce Insider-outsider theory - Teorie duálního trhu (primární a sekundární trh práce) - Formální a neformální -

Teorie pracovníků „uvnitř“ a pracovníků „venku“ („insiders“ a „outsiders“) Insiders – zkušení, déle zaměstnaní, stabilní, jejich pozice jsou chráněny a pro firmy je nákladné je propustit. Outsiders – nezaměstnaní, zaměstnaní v neformálním sektoru a na nejistých prac. Místech „Nově vstupující“ – šance získat status pracovníků „uvnitř“

Vliv na mzdy Moc insiderů n Mzdy „uvnitř“ jsou vyšší než mzdy, za které jsou pracovníci venku ochotni pracovat Ale: Náklady na obrat pracovní sílu: a) náklady spojené s produkcí b) náklady spojené s propouštěním n

Teorie duálního trhu Primární trh práce n Sekundární trh práce n Formální trh práce n Neformální trh práce n

Segmentace pracovníků - Kvalita lidského kapitálu - Charakteristika pracovníků diskriminace

Segregace a diskriminace postižených osob n n n Nahromadění sociálního rizika na trhu práce – riziko propouštění, riziko delší délky nezaměstnanosti Fixní neměnné charakteristiky – podle věku, pohlaví, rasy, apod. Diferenciace profesních kategorií Posun poptávky k mladším a vzdělanějším pracovníkům.

Marginalizace na pracovním trhu n Marginalizace na pracovním trhu pak označuje proces, v němž jsou jisté pracovní pozice přiřazeny specifickým segmentům pracovní síly, které jsou sice ochotné k zaměstnání, a to na plný úvazek, nejsou však schopné docílit plné integrace v dlouhodobější formě zaměstnání, která by plně využila jejich pracovní potenciál.

Marginalizace na trhu práce n n n Pojem a formy marginalizace na pracovním trhu Faktory ovlivňující marginalizaci na pracovním trhu (určité skupiny osob, soutěžení, . . ) Specifická míra dlouhodobé nezaměstnanosti – indikátor marginalizace určitých sociálních kategorií

Strategie marginalizovaných osob Snaha proniknout na primární trh, nebo přijetí pozice na sekundárním trhu, popř. na neformálním v kombinaci se sociálními dávkami n Strategie směřující mimo trh práce – klient sociálního státu, strategie jiných aktivit (bezdomovectví, šedá ekonomika. . ) n

Faktory ovlivňující marginalizaci Kvalifikace n Pracovní zkušenosti n Ohrožené skupiny – starší, ženy, ZP n Soutěžení a produktivita n Motivace k přijetí konkrétních zaměstnání na straně nezaměstnaných. n

Dlouhodobá nezaměstnanost

Obecné rysy dnešní nezaměstnanosti Nezaměstnanost se mění v čase n Není určena pouze S a D n 70 léta – masová nezaměstnanost s velkým podílem dlouhodobé (stav přetrvává) n Jen malou část nezaměstnanosti lze považovat za dobrovolnou n Ohrožené skupiny na trhu práce n

Vysoká míra v Evropě je vysvětlována: Pokles agregované poptávky (nutnost krátit veřejné investice a výdaje) n Vysoké pracovní náklady n Demotivující vliv sociálního státu n Mzdové nepružnosti n Diskriminace některých skupin obyvatelstva n

Nezaměstnanost je prohlubována: Úpadek průmyslové výroba n Nové technologie n Pokles podílu na světovém obchodu n Mezinárodní konkurence n Nasycení domácího trhu zbožím dlouhodobé spotřeby n

Dlouhodobá nezaměstnanost Významný sociální jev n Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v celku nezaměstnanosti se zvyšuje n Setrvání v dlouhodobé nezaměstnanosti n Relativně vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti + její stálost n

Dlouhodobá nezaměstnanost postihuje: n Nepružnou, dlouhodobě zaměstnanou pracovní sílu – čím stabilnější pracovní místo, tím obtížnější znovu uplatnění na trhu práce

n Nekvalifikovanou pracovní sílu, zejména nekralifikované ženy

n Zdravotně postižené

Osoby s kumulovanými osobnostními a sociálními handicapy n Příslušníky etnických minorit a imigranty n Obyvatele ze zaostávajících a venkovských oblastí n Mladistvé, zejména problémové jedince n

Dlouhodobá nezaměstnanost u jedinců n n Láme pracovní etiku a demotivuje člověka hledat dále své místo na trhu práce (definitivní vyloučení z pracovního trhu) Devastuje lidský kapitál nezaměstnaného Stigmatizuje nezaměstnané a budí vůči nim nedůvěru potenciálních zaměstnavatelů Představuje krizi identity člověka ve světě, který je organizován na principu placené práce, z níž se odvozuje i jeho postavení a význam.

Důsledky nezaměstnanosti Životní úroveň n Absolutní deprivace (existenční ohrožení) a relativní deprivace (psychické strádání způsobené vyloučením z konzumu) n

Důsledky nezaměstnanosti Sociální izolace n Ztráta statusu (ztráta zaměstnání jako viditelný důkaz osobního selhání) n Zátěž rodinných vztahů n Zhoršení zdravotního stavu n Reprodukční chování n

Vliv na rodinu n n n Finanční potíže, ale také: Strukturální dezorganizace a krize, krize rodinného systému a narušení denních rodinných zvyklostí Změn v sociálních vztazích a sociální izolace rodiny v nezaměstnanosti Změn postavení nezaměstnaného jedince v rodinném systému, ztrátou jeho statusu a autority, odvozených ze zaměstnání a z jeho příspěvků příjmům rodiny Změn v rozdělení domácí práce

Ztráta zájmu o život ve společnosti - Underclass (třída deklasovaných) - Nebezpečí dědičnosti

Problematické skupiny dlouhodobě nezaměstnaných n Mnohdy osoby bez skutečného zájmu trvale pracovat – podle průzkumu (1998) se 45 % dlouhodobě nezaměstnaných vyhýbalo práci

n Cca 1/5 dlouhodobě nezaměstnaných si přivydělává mimo oficiální trh a jsou účelově registrováni na úřadu práce.

Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti

Jak léčit nezaměstnanost n n Může stát pomoci lidem bez práce? Liberalisté – nikoliv „Zásahy vlády mohou situaci jen zhoršit, protože kladou překážky tržnímu systému. “ Různé sociální programy pomoci vedou ve svých důsledcích lidi k závislosti na vládě, otupují a utlumují jejich vlastní snahu vyřešit situaci, hledat si práci na trhu práce, případně hledat dočasnou pomoc v rodině, u přátel.

Aby trhy lépe fungovaly Zlepšení pružnosti trhů a zdokonalení informovanosti jeho účastníků. n Omezení a minimalizace vládních zásahů na trzích, hledání takové vyváženosti konceptu státem zaručených minimálních mezd a podpor v nezaměstnanosti tak, aby neoslabovaly motivaci. n Dokonalá pružnost mezd – teoretický předpoklad monetaristů a klasických ekonomů. n „Deregulace, zvýšení míry konkurence a dokonalejší informace na pracovních trzích napomáhají minimalizovat frikční, a ve spojení s podporou, příležitostí a motivací ke změně kvalifikace v souladu s dynamikou změn odvětvové struktury, pak i strukturální nezaměstnanost. “

Stimulace ekonomického růstu Produktivita práce – kapitálová vybavenost, technický pokrok, technologická a organizační zlepšení. n Ve vztahu k řešení nezaměstnanosti je důležitá orientace na ta odvětví, která jsou náročná na práci, jako jsou např. služby. n

Náklady spojené s nezaměstnaností Individuální a společenské náklady. Ztráta makroekonomického produktu. n Výstup pod potenciální úrovní. n Okunův zákon: na každé 1 % zvýšení míry u připadá 2 % snížení skutečného produktu pod úroveň potenciálu. Nevyužité ekonomické zdroje n V případě nedobrovolné nezaměstnanosti, není výrobní faktor práce plně využíván. n Ztráty na daních n Ztráty lidského kapitálu (sociální past) n