Sdruen elezninch nkladnch dopravc R Konference Dopravn infrastruktura

Sdružení železničních nákladních dopravců ČR Konference „Dopravní infrastruktura 2019“ Příprava a projednání staveb z pohledu nákladních železničních dopravců Ing. Oldřich Sládek, Ing. Jaroslav Tyle ŽESNAD. CZ Litomyšl, 16. 05. 2019

28. členů ŽESNAD. CZ k 16. 5. 2019 Puš s. r. o.

K předchozím přednáškám: ZVYŠOVÁNÍ RYCHLOSTÍ NA 200 KM/H ? EC/Ex rychlost 160 km/h EC/Ex rychlost 200 km/h Nex rychlost 100 km/h: - vůči EC/Ex 160 km/h - vůči EC/Ex 200 km/h Zvýšení rychlosti osobní dopravy ze 160 km/h na 200 km/h způsobí: - Zvýšení počtu zastavování a rozjezdů nákladních vlaků (vícenáklady na energie) Prodloužení celkové doby přepravy (vícenáklady na strojvedoucí a oběh souprav) Nedodržení jízdních dob z důvodu nedostatečného napájení (zejména u stejnosměrné soustavy) Na frekventovaných tratích je nutné odklonění nákladní dopravy do vhodné jiné trati nebo výstavba třetí (případně čtvrté) koleje pro letmé předjíždění nákladních vlaků.

K předchozím přednáškám: RYCHLÁ SPOJENÍ - PŘÍPRAVA PILOTNÍCH PROJEKTŮ Možné negativní dopady pro nákladní dopravu - čekání na odklonění dálkové osobní dopravy a neřešení zvýšení kapacity stávající trati např. Praha – Poříčany vs. pravobřežka Lysá n. L. – Nymburk pro R/Ex Praha – Hradec Králové STUDIE PROVEDITELNOSTI NOVÉHO SPOJENÍ PRAHA - BEROUN A PRAHA - BRNO – BŘECLAV Praha – Beroun má zásadní důležitost pro nákladní dopravu - využití tunelu i uvolněných tras údolím Praha – Brno – Břeclav má vliv pro nákladní dopravu v uzlu Brno a v úseku Brno – Břeclav na společném úseku trati KONVERZE TRAKČNÍHO NAPÁJENÍ SÍTĚ SŽDC Pro nákladní dopravu nanejvýš důležité. Stejnosměrná soustava výkonově nestačí pro nákladní vlaky. Železniční dopravci opakovaně upozorňují, že obnovit stejnosměrné napájení při modernizaci trati znamená znehodnocení investic nákladních dopravců do výkonných lokomotiv a zároveň zmaření investic SŽDC.

Příprava a projednání staveb Před vznikem ŽESNAD. CZ projekty řešily přínosy a úpravy infrastruktury pro osobní dopravu: - nová nástupiště na úkor počtu staničních kolejí, - vyšší traťové rychlosti na úkor propustnosti trati, - vyšší hustota provozu při kapacitně omezeném trakčním napájení. Vznik ŽESNAD. CZ umožnil širší odbornou diskusi, vysvětlování potřeb železniční nákladní dopravy, prokázání rozvoje železniční nákladní dopravy. ŽESNAD. CZ se důsledně zúčastňuje projednání připravovaných staveb a připomínkuje projektové dokumentace. Výsledkem působení ŽESNAD. CZ je: Ø V přepravní prognóze nákladní dopravy se již uvažuje potenciál nákladní dopravy pro jednotlivé tratě individuálně dle významu tratě. Na hlavních nákladních koridorech bude růst činit více než 100% za 30 let, zatímco u většiny regionálních tratí bude růst nepatrný. Dosud se uvažovalo paušálně pro všechny tratě s obecným růstem 30% za 30 let. Ø Nákladní doprava má v ekonomické analýze socioekonomické přínosy. Tím může podpořit řadu novostaveb - např. tunel Praha – Beroun, elektrizace Plzeň – Žatec.

Příprava a projednání staveb Výsledkem působení ŽESNAD. CZ je: Ø Dopravní technologie je v nově řešených projektech vždy podstatnou částí projektování trati a musí předcházet návrhu kolejového řešení. Je třeba zdůraznit, že tento princip znalo a rutinně využívalo bankovní konsorcium bratří Rotschildů při zadání projektu dráhy Vídeň – Halič ve 30. letech 19. století. To byl také důvod, proč nelitovali peněz a vyslali profesora Riepla do Anglie, aby podal nejnovější informace o dostupných a tehdy moderních technologiích pozemní kolejové dopravy. Ø Jsou projektovány odbočky na dlouhých mezistaničních úsecích dvoukolejných tratí pro zvýšení propustnosti při výlukových stavech (preventivní údržba a průběžné opravy trati jako standardní součást provozování dráhy). Např. odbočky Kosoř a Lom na trati Praha – Beroun, odbočka Bezpráví na trati Choceň – Ústí nad Orlicí, atd. Ø Tlak na uskutečnění konverze slabé trakční soustavy DC 3 k. V na výkonnou soustavu AC 25 k. V 50 Hz. Ø Korekce / úpravy dříve zpracovaných studií proveditelnosti nebo projektových dokumentací za účelem odstranění vyprojektovaných nevyhovujících a hrozících nových úzkých míst pro nákladní dopravu: pravobřežní trať, uzel Brno, uzel Ostrava.

Přežije nákladní doprava Blending Call-y? … stavby tzv. Blending Call … ostatní plánované stavby Výluky - jednokolejný provoz na I. TŽK a 06 -10/2022 nickolejný provoz Brno – Blansko = nutnost nenarušované odklonové vozby přes Havlíčkův Brod Ø Nutná koordinace výluk! Ø Nutná infrastrukturní postrková služba Kutná Hora – Brno-Maloměřice! Ø Nutné posílení napájení přes Vysočinu!

Aby nedošlo k převedení nákladních přeprav ze železnice na silnice! Pokud železniční nákladní doprava nebude kvalitně fungovat, vážně ! hrozí nevratná ztráta dosud převedených přeprav ze silnice! Proč? § Silniční dopravci budou ekonomicky motivováni k pořizování nových tahačů a příjmu a zaučení nových řidičů z řad přistěhovalců. § Po skončení výluk na železnici nebudou železniční dopravci schopni ekonomicky konkurovat ekonomicky i kapacitně posíleným silničním dopravcům. Jak tomu předejít? Ø Vlaky osobní dopravy lze spojovat vs. nákladní vlaky již kvůli jejich délce spojovat nelze. Ø Osobní vlaky lze v krátkých úsecích nahradit autobusy vs. nákladní vlaky nelze v krátkých úsecích nahradit kamiony. Ø Všechny vlaky lze svazkovat. Při tvorbě ročního jízdního řádu musí být kapacita tras přidělována již se zohledněním termínů výluk a výlukového jízdního řádu. Místem výluky je třeba všechny vlaky provážet důsledně ve svazcích s preferencí maximálního využití trati a omezujícího místa před požadavkem rychlosti.

Hlavní tratě TEN-T (koridory RFC) v ČR a jejich úzká hrdla Současný stav

Opatření krátkodobé 1) Veřejný postrk přes Vysočinu = provozní odstranění úzkých hrdel na rameni Kolín – Brno ü SŽDC již připravuje Veřejná infrastrukturní postrková služba 2) Uplatňování Dopravní politiky 2014 – 2020 „Zajistit fungování železničních nákladních koridorů na území ČR ve smyslu Nařízení (EU) 913/2010 a propojit nákladní koridor č. 7 s nákladním koridorem č. 8. Na nákladních koridorech zajistit dostatečnou kapacitu pro nákladní dopravu zajištěním dostatečné kapacity příslušných traťových úseků. Při nedostatečné kapacitě dopravní infrastruktury na nákladních koridorech dočasně do doby jejího zvýšení řešit problém zaváděním příslušných opatření nejen v nákladní, ale i v osobní dopravě. “ Tedy: Ø Důsledné svazkování osobní dálkové dopravy Ø Snížení max. rychlosti vlaků osobní dopravy.

Připravované projekty vs. odstranění úzkých hrdel 1) Nutnost urychleného přehodnocení a aktualizace problematických SP: SP Kolín – Děčín SP Plzeň – Domažlice SP ŽUB (dopracování dopravní technologie nákladní dopravy, prověření úprav dle varianty Až) SP VRT Praha – Dresden 2) Nutnost urychleného řešení zbývajících úzkých hrdel: Praha – Kolín SP Kolín – Děčín SP Velký Osek – Choceň Brno – Břeclav Přerov - Ostrava ASP Praha – Beroun SP Plzeň – Domažlice ASP Ústí n. O. – Choceň Veřejná infrastrukturní postrková služba SP ŽUB ? ? ?

Pozice nákladních železničních dopravců je sice pořád neradostná, ale světlo v temnotách už trochu svítí! Zdar železniční nákladní dopravě! Děkuji za pozornost! Sjisjka, Švédsko, Siemens Vectron 243. 001 (193. 923), foto Steffen Hasse