SAVCI PLACENTLOV LETOUNI LETOUNI Pedn konetiny se vyvinuly

SAVCI - PLACENTÁLOVÉ LETOUNI

LETOUNI • • Přední končetiny se vyvinuly v „křídla“. Na rozdíl od létajících veverek pouze klouzajících určitou vzdálenost vzduchem jsou letouni schopni skutečného aktivního létání. Jsou rozšířeni na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy a po hlodavcích jsou druhým nejpočetnějším savčím řádem. Orientují se pomocí echolokace (to jsou ultrazvukové signály, které vyluzují tlamičkou a jejich odraz zachycují sluchem). Pokud nelétají, neshání potravu, pak zpravidla odpočívají, spí zavěšeni hlavou dolů. Potravou je jim hlavně hmyz, některé druhy se živí i ovocem, krví, šťávami květin. Své úkryty opouští zpravidla za soumraku. PODŘÁDY: Kaloni Netopýři

NETOPÝŘI Nejvýznamnějším znakem netopýrů jsou křídla vyvinuvší se z předních končetin. Díky nim jsou netopýři (a druhý podřád letounů, kaloni) jedinými savci, kteří dokážou létat. Vynikají akrobatickým letem o rychlosti 20– 50 km/h. Dalšími znaky netopýrů jsou: echolokace – schopnost navigovat se vlastním sluchem podle odrazů zvuku u jejich pískotu od předmětů (především kořisti) – podobně funguje sonar mají ostré zuby, zejména stoličky dosahují menších rozměrů stehenní kosti netopýra jsou tak tenké, že žádný netopýr neumí chodit Netopýři se živí hmyzem, krví, malými savci, žábami a rybami. Většina netopýrů je aktivní v noci nebo za soumraku. Oči většiny druhů jsou sice malé a špatně vyvinuté, ale netopýři s nimi vidí, především na vzdálenost přesahující schopnost echolokace. Mají schopnost tzv. utajené březosti - mají schopnost pozastavit vývoj plodu a odložit jeho porod i vývoj na příznivější období. Všechny druhy našich netopýrů jsou chráněné, některé až kriticky ohrožené. Příčinou je: Úbytek stromů s dutinami, kde by mohli odpočívat, používání pesticidů a herbicidů, jež je systematicky otravují. Vyrušování při zimování.

NETOPÝR ČERNÝ Je nevelký evropský netopýr. Má krátký nos, malé oči a široké uši. Obvykle váží 6 až 15 g. Rozpětí křídel dosahuje 260 až 290 mm, délka těla 45 až 60 mm. Jeho srst je hnědočerná až černá, vyskytuje se často albinismus. Starší jedinci mají na hřbetě obvykle světlé chlupy. Tento netopýr žije v koloniích (10 až 80 samic), v dutinách stromů a podobných suchých úkrytech. Loví převážně v lesích, ale také se často objevují u lidských obydlí a zalétávají i do bytů. Samci žijí samotářsky. Zimují v jeskyních nebo sklepích, buď jednotlivě nebo v hojném počtu (až 10 000). Vyskytuje se téměř na celém území ČR, vyjma severní Skandinávie po celé Evropě.

NETOPÝR UŠATÝ Obývá severní oblast Euroasie, od Anglie a Francie až po Koreu a Japonsko. Jeho charakteristickým znakem jsou výrazné ušní boltce. Svrchní část těla je hnědá, na bílých bocích mívá obvykle žlutavé a černé skvrny. Dosahují hmotnosti 5 -11 g, délky těla 41 -52 mm. Největší charakteristikou jsou však jeho velké ušní boltce, které dosahují 31 -41 mm a které ho spolehlivě odlišují od ostatních netopýrů. Dožívá se 12 let. Přes zimu upadají do zimního spánku, při kterém mají uši složené pod křídly. Tento druh se spíše jeví jako typický obyvatel jeskyní, ale často hřaduje také na stromech, zejména v nížinách a pahorkatinách, vyhýbá se městům. Žijí v letních koloniích čítající 5 -30 samic ve štěrbovitých úkrytech na půdách. Loví převážně v lese, často i ve dne a to většinou můry a jiné noční motýly, housenky, škvory, dvoukřídlé nebo pavouky. Tím pomáhá udržovat rovnováhu v přírodě. Při lovu využívají svůj dobře vyvinutý sluch. Není dobrý letec, létá nízko a pomalu.

NETOPÝR VELKÝ • • Je jeden z nejhojnějších a největších netopýrů v ČR, který je současně také hojně rozšířený v Evropě mimo severských zemí. Hlava s tělem má 6, 5– 8 cm; ocas 4, 8– 6 cm; hmotnost 18– 45 g, což je pro srovnání o něco větší velikost než má vlaštovka. Rozpětí křídel je až 37 cm. Netopýr velký žije v přírodě v jeskyních, ale je schopný se přizpůsobit i k soužití s člověkem, kdy si buduje své hnízda na půdách starých domů, sklepech a štolách. V době letních měsíců vytváří kolonie v místech, kde není průvan. Některé kolonie čítají až 1000 jedinců. Na období zimního spánku vyhledává oblasti, kde by mohl o samotě přezimovat. Jedná se o místa, která nepromrzají a která se mohou nacházet i několik stovek kilometrů daleko od letních lovišť. Netopýr loví za tmy přibližně ve výšce okolo 5 až 8 metrů větší hmyz, živí se především nočními motýly a brouky, které lokalizuje pomocí ultrazvuku.

UPÍŘI Upíři představují samostatnou podčeleď netopýrů, jejíž zástupci se vyznačují krvežravostí: živí se výhradně krví teplokrevných živočichů. Dnešní upíři jsou plně přizpůsobeni ke konzumaci krve. Stoličky mají téměř úplně redukované, zato řezáky jsou velmi ostré a slouží k naříznutí kůže hostitele. Správné místo, kam kousnout, pozná upír pomocí zvláštního tepločivného orgánu, který mají v okolí nozder. Sliny upírů obsahují anestetika a látky, které zabraňují srážení krve. Jedna z nich, pojmenovaná drakulin, je nejlepší antikoagulancium, které lidstvo dosud objevilo. Jeho průmyslově vyráběné deriváty se testují jako lék pro pacienty s mrtvicí. Netopýři krev nesají, pouze ji olizují, jak vytéká z rány. Kvůli velké účinnosti jejich protisrážlivých slin rána často krvácí i dlouho poté, co už se upír nasytil. Upíři mají i další zvláštní uzpůsobení ke krvežravosti. Jejich počáteční úsek žaludku je extrémně prodloužený. To jim umožňuje vyvrhovat krev, samice upírů tak přinášejí potravu svým mláďatům, upíři se krmí navzájem, když se některému jedinci nepodaří najít potravu, ostatní ho nakrmí. Krev obsahuje velké množství bílkovin a vody, ale jen málo energie. Upíři tedy musí jíst skoro každý den, a když najdou hostitele, najednou vypijí tolik krve, kolik sami váží (tj. 20 -30 g). Při jednom krmení dokážou zkonzumovat až 50 ml krve. K hostiteli málokdy přilétávají, jakmile nějakého objeví, přistanou na zem a dojdou po čtyřech. Na rozdíl od jiných druhů netopýrů se po zemi pohybují docela hbitě a rychle. Jejich spící hostitel si málokdy hodujícího upíra všimne, a pokud ano, upíři se nedají snadno odehnat. Po napití je upír někdy tak těžký, že nemůže znovu vzlétnout a musí pěšky dojít až do své jeskyně. Upíři žijí v Jižní a Střední Americe. Zvláště upír obecný, který se jako jediný živí i krví savců (ostatní druhy se živí výhradně ptačí krví), se velmi rozšířil díky velkému rozšířené chovu dobytka. Upíři svým sáním zraňují dobytek a vyčerpávají ho ztrátou krve. Dobytek se také upírů leká a jejich přítomnost je stresuje. Ztráty na dobytku způsobené upíry jsou odhadovány až na 100 miliónů dolarů ročně. Upíři jsou ve svém regionu nejvýznamnějším přenašečem vztekliny.

KALONI • • Přes své velké rozměry jsou kaloni velmi lehcí a i ti největší kaloni dosahují hmotnosti jen 1 kg. Tělo kaloňů je podobné tělu netopýrů, ale jeho hlava se nápadně podobá liščí hlavě. Kaloni zajišťují u několika stovek rostlin přenos pylu. Kaloni jsou především býložravci a živí se sladkými plody. Stonky a semena opatrně vyplivují. Někteří kaloni dali dokonce přednost požírání nektaru a pylu z tropických květin, které mají k dispozici po celý rok. Tito letouni létají v hejnech asi po dvaceti, poté krouží kolem rostliny a jednotlivě vystřelují dlouhý jazyk, aby ochutnali pyl. Kaloni využívají k orientaci svoje velké oči spolu s echolokací. Ultrazvuk vysílají pomocí jazyku, kterým klikají. 172 druhů kaloňů žije v tropických a subtropických oblastech Asie, Oceánie a Afriky.

KALOŇ JEDLÝ (MALAJSKÝ) • • Kaloň jedlý dosahuje velikosti asi 40 cm, rozpětí křídel mívá až 150 cm. Hlava je protáhlá a připomíná psí hlavu. Kaloni se živí převážně plody a dokážou nadělat velké škody v sadech a zahradách. Jejich domovem je Afrika a jihovýchodní Asie. Občas bývá loven pro maso (odtud „jedlý“).

KALOŇ EGYPTSKÝ • Vyskytuje se v některých částech Afriky (Egypt, Jižní Afrika) a Asie (Indie, Irák, Irán, Pákistán, Jemen). Obývá biotopy lesních porostů a jeskyň. • Jeho hmotnost je do 170 g. Patří k jedněm z mála kaloňů využívajících echolokaci. Jedná se o býložravce, v zajetí jsou krmeni ovocem, nektarem, pupeny a zeleninou. • Po 120 dnech se rodí jedno mládě výjimečně dvě, která nosí na břiše. Při porodu byla pozorována i asistence tzv. tetiček zkušených samic. Mléčné bradavky má v podpaždí. • V ČR je můžeme spatřit v Podkrušnohorském zooparku v Chomutově.

POUŽITÉ ZDROJE Zoo Praha: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Lexikon zvířat - Zoo Praha: . Dostupné z WWW: <http: //www. zoopraha. cz/upload/zvirata/lex 000000357__p. jpg>. . : [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Netopýr : : . Dostupné z WWW: <http: //files. woodsmoke. webnode. cz/200000003 -ca 83 ecb 7 db/Netop%C 3%BDr. jpg>. RADAR a jeho využití: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. RADAR a jeho využití: . Dostupné z WWW: <http: //www. army. cz/images/id_8001_9000/8753/radar/obr/netopyr. gif>. Oficiální stránky Zámku Opočno - Zámek Opočno: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Oficiální stránky Zámku Opočno - Novinky - Sčítání netopýrů: . Dostupné z WWW: <http: //www. zamekopocno. cz/data/messages/obsah 26_1. jpg? gcm_date=1298029537>. Bio. Lib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Bio. Lib - Barbastella barbastellus (netopýr černý) - Obrázek: . Dostupné z WWW: <http: //www. biolib. cz/IMG/GAL/26527. jpg>. Škůdci: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Ohrožené druhy živočichů | Škůdci: . Dostupné z WWW: <http: //www. skudci. com/images/barbastella_barbastellus. jpg>. Vesmír: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Vesmír: . Dostupné z WWW: <http: //www. vesmir. cz/files/image/id/3009>. Bio. Lib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Bio. Lib - Plecotus auritus (netopýr ušatý) - Obrázek: . Dostupné z WWW: <http: //www. biolib. cz/IMG/GAL/2149. jpg>. Rajce. net | místo pro vaše fotografie: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Kolibos | Savci – rajce. net: . Dostupné z WWW: <http: //img 4. rajce. idnes. cz/d 0410/2/2547928_5775 a 5 cfe 3 b 11079 b 8 b 8 ba 7 c 7 bf 7 f 2 c 8/images/055 -netopyr_velky. jpg>. Římskokatolická farnost Lobendava - nejsevernější farnost České republiky: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Opět k nám přiletěla letní kolonie Netopýra velkého: . Dostupné z WWW: <http: //www. poute. eu/lobendava/storage/201104152256_Kopie%20 -%20 Myotis_myotis, _nursery_roost. jpg>. Icarito: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Galerías | Icarito: . Dostupné z WWW: <http: //static. icarito. cl/20100603/956456. jpg>. Glogster EDU - 21 st century multimedia tool for educators, teachers and students | Text, Images, Music and Video: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Greater Fruit Bat: text, images, music, video | Glogster EDU - 21 st century multimedia tool for educators, teachers and students: . Dostupné z WWW: <http: //edu. glogster. com/media/5/26/6/2/26060206. jpg>. Bio. Lib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Bio. Lib - Pteropus hypomelanus (kaloň pobřežní) - Obrázek: . Dostupné z WWW: <http: //www. biolib. cz/IMG/GAL/65866. jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Kaloň malajský - Wikipedie: . Dostupné z WWW: <http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Pteropus_vampyrus 2. jpg>. Bio. Lib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. Bio. Lib - Rousettus aegyptiacus (kaloň egyptský) - Obrázek: . Dostupné z WWW: <http: //www. biolib. cz/IMG/GAL/12033. jpg>. World Nature Photo, Jaroslav Vogeltanz - Home: [online]. 2011 [cit. 2011 -11 -18]. World Nature Photo, Jaroslav Vogeltanz - Galerie | Zoo - Ostatní - Zoo - Other - Zoo - Sonstiges | Kaloň egyptský (Rousettus aegyptiacus): . Dostupné z WWW: <http: //worldnaturephoto. com/images/detail/aegyptiacus-0802_2967. jpg>. Wikipedie, Internetová encyklopedie [online]. Praha, 2002 [cit. 2011 -07 -15]. Dostupné z WWW: <http: //www. wikipedia. cz JURČÁK, Jaroslav, et al. Přírodopis 8. Olomouc: Prodos, 1999. 128 s.