SAVCI IVOROD VANATCI OBRATLOVCI NADD VANATCI Vanatci mlata

SAVCI ŽIVORODÍ - VAČNATCI OBRATLOVCI

NADŘÁD: VAČNATCI Vačnatci – mláďata se vyvíjejí ve vaku Známe 260 až 280 druhů vačnatců. Přibližně 200 z nich pochází z Austrálie a okolních ostrovů. Rodí mláďata ve velmi raném stadiu vývoje – v podstatě nedonošená. Mládě se po narození se vyškrábe do matčina vaku a přisaje se k mléčné bradavce. Matka mláďata kojí velmi dlouho, některé druhy až jeden rok. Mládě dočasně opouští vak a vrací se do něj jen pro živiny a tělesné teplo. Nalezneme je v Austrálii, jižní a severní Americe

VAČICE • • Řád vačic zahrnuje vačnatce ze západní polokoule. Vačice jsou menší až středně velcí vačnatci. Podle běžných zvyklostí u savců má doslova plnou čelist zubů. Vačice došlapují celým chodidlem. Zvláštní je, že zadní noha má obrácený prst s nehtem, nejde o dráp. Nehty jsou jinak ve zvířecím světě velmi vzácné, běžné jsou pouze u primátů. Stejně jako primáti, vačice mohou mít chápavý ocas. Samičky jsou většinou o trošku větší než samci. Jsou to všežravci. • • • VAČICE OPOSSUM Je druh vačice žijící od jižního Mexika k Bolívii. Velikostí se podobá velké kryse se 40 centimetrů dlouhým, lysým a jen šupinkami porostlým ocasem. Váha dospělé vačice je okolo 1, 5 kg. Obývá lesy a křovinaté oblasti, nevyhýbá se ani lidským příbytkům, kde nejčastěji loví myši a krysy, ale nepohrdne ani drůbeží. Dále se živí ptačími vejci, plody a hmyzem. Nepříznivé životní podmínky překonává ve stavu strnulosti. Žije nočním způsobem života, přes den spí. Velmi zajímavá je schopnost „stavět se mrtvým“ u savců známá pouze u vačic. V nebezpečí se zvíře převrátí na bok nebo záda, zavře oči a vyplázne jazyk. Jakmile nebezpečí pomine, vačice prchá do nejbližšího úkrytu. Vačice jsou loveny pro jemnou kožešinu, indiáni považovali i její maso za pochoutku. Dožívají 3 -5 let.

KLOKANI • • • Klokani se vyskytují v Austrálii a Tasmánii, Nové Guineji a na přilehlých ostrovech. Jsou to endemiti. Obývají nejrůznější biomy, od pouště po deštný prales. Některé druhy dorůstají až do výšky dvou metrů. Váhy dosahují od 0, 5 kg do 90 kg. Mají velmi silné zadní končetiny. Většina druhů má mohutný a dlouhý ocas. Je používán jako balancující či stabilizační orgán. K rychlému pohybu používá většina klokanů skákání snožmo. Ve vysokých rychlostech až okolo 50 km/h nechávají ocas ve vzduchu a udržují s ním jen směr a rovnováhu, zatímco při pomalejších rychlostech na zem kladou zadní končetiny i s ocasem. • • • Klokani jsou býložravci. Nevyhýbají se ani jedovatým rostlinám. Tráva, kterou se živí, je velmi tuhá a její žvýkání silně opotřebovává zuby. Pokud se opotřebují a vypadnou, jsou nahrazeny dalšími. Občas se klokan dožije toho, že je opotřebován i poslední pár. Tehdy uhynou hladem. Na rozdíl od ovcí, skotu a dalších placentálních býložravců, spásají klokanovití trávu a byliny velmi šetrně. Nikdy ji nevypasou až ke kořenům, čímž jí neznemožňují obnovení. Po narození velmi nevyvinutému mláděti ve vaku ztvrdnou koutky, tudíž dokonale drží. To bylo patrně příčinou, proč si dříve australští usedlíci myslili, že vyrůstají přímo z bradavky. Ve vaku saje mléko do chvíle, než se dovyvine. Samice má ve vaku čtyři bradavky, v nichž se může vytvářet mléko s rozdílným složením. Kolem 7. měsíce mládě vystrčí hlavu z vaku, ochutná trávu, ale když je v nebezpečí, hned zaleze zpět do vaku. Do něj leze hlavou na před, takže ve vaku musí udělat kotoul. Ten je však brzy obsazen dalšími přírůstky, tudíž klokáně strká hlavu do vaku jen tehdy, když se chce napít. V 1. roce se již pase s ostatními, neleze již zpět do vaku, ale zůstává v blízkosti matky do 2. roku. Délka života je kolem 9 až 18 let, někdy až 28 let.

KLOKAN RUDÝ • • Je největší žijící vačnatec. Samec klokana rudého dorůstá 1, 4 m a váží až 85 kg, samice jsou menší než samci. Má štíhlé tělo porostlé krátkou, červenohnědou srstí, se svalnatým 1 m dlouhým ocasem a nápadně dlouhými zadními končetinami, díky kterým dokážou velmi dobře skákat. Běhají rychlostí 64 km/h, vzácně i 85 km/h. Samice jsou březí jen když je dostatek dešťů a potravy. Za dlouhotrvajícího sucha se přestanou samcům tvořit spermie. Klokani rudí využívají ke zjištění vody svůj vysoce vyvinutý čich a je-li vody málo, stěhují se až 200 km od svých obvyklých pastvišť. Žijí obvykle ve skupinách po dvou až deseti, přestože se v době sucha může nashromáždit u jezírka kolem 1 500 klokanů rudých. Klokan rudý je pokládán za škůdce a je loven pro maso a kůži. Jediným jeho nepřítelem mimo člověka jsou orel klínoocasý a pes dingo.

KLOKAN OBROVSKÝ • • Je to velký šedý klokan, s délkou těla až 120 centimetrů a hmotností až 65 kilogramů. Vyskytuje se v celé východní Austrálii. Je nejrozšířenějším klokanem sušších oblastí. Klokan obrovský žije v tlupách, které tvoří velký dospělý samec, dvě až tři samice s mláďaty a dva až tři mladí samci. U klokana obrovského byly zaznamenány skoky o délce 13, 5 m. Jako u ostatních velkých klokanů jsou samci mnohem větší než samice a mohou dosáhnout dvakrát či třikrát větší váhy. Občas můžeme pozorovat samce při soubojích, jak se snaží, opřeni o svalnaté ocasy, vzájemně se kopnout silnýma zadníma nohama do břicha. Březost u klokana obrovského trvá 36 dnů. Většinou se narodí jedno mládě, které je velmi malé, holé a slepé. Mládě zpočátku ještě nemůže samo sát a samice mu sama několikrát za den vstříkne mléko do tlamičky. Pokud dojde k oplození dalšího vajíčka ještě během doby, kde je mládě ve vaku, nové embryo zůstává v děloze v klidu do chvíle, než předešlé mládě opustí vak.

KOALA MEDVÍDKOVITÝ • • • Je známý také jako medvídek koala, jedno z nejznámějších australských zvířat. Vědecké pojmenování koaly doslova znamená šedý vačnatý medvěd, slovo koala je domorodého původu a znamená „nepije“. Hmotnost: 4– 12 kg Délka těla: 70– 90 cm Koaly se vyskytují prakticky po celém východním pobřeží Austrálie. Samec si střeží harém 5– 6 samic. Koaly jsou potravní specialisté – živí se listím a kůrou blahovičníků. Blahovičníkové listy obsahují velké množství vlákniny a látky, které způsobují, že eukalypty jsou pro většinu zvířat jedovaté. Mají velmi pomalý metabolismus, extrémně malý mozek a spí až 20 hodin denně. Mládě je kojeno, ale také pojídá matčiny výkaly, které obsahují bakterie, které bude mládě potřebovat k trávení blahovičníkového listí. Může se dožít až 17 let. Koalové byli téměř vyhubeni člověkem, který je lovil hlavně kvůli kožešině. V současnosti jsou chráněni australskou vládou a největším rizikem pro koaly je úbytek vhodných blahovičníkových lesů a rozbití jejich teritorií výstavbou silnic. Velké nebezpečí pro ně též představují toulaví psi. Koalové jsou velmi vnímaví k infekcím.

VAKOVAVERKA LÉTAVÁ Je drobný vačnatec dlouhý něco přes 30 cm, z toho téměř dvě třetiny délky připadají na ocas. Létací blána je natažená mezi posledním prstem přední končetiny po první prst končetiny zadní. Je aktivní hlavně přes noc, ve dne spí. Patří k nemnoha druhům vačnatců, kteří dokáží plachtit ve vzduchu i na poměrně velké vzdálenosti (za příznivých podmínek i více než 50 metrů). V přírodě žijí v malých uzavřených anonymních skupinách, to znamená, že příslušníci skupiny se navzájem neznají, ale poznávají se podle pachu, který je pro ně typický. Skupinu většinou tvoří samec a několik samic s mláďaty. Dožívají se přes deset let. Vyskytuje se ve východní a severní Austrálii a Nové Guinei, vysazena na Tasmánii.

ĎÁBEL MEDVĚDOVITÝ • • • Známý též jako tasmánský čert, je jediným žijícím dravým vačnatcem od vyhubení vakovlka. Vzhledem připomíná malého, ale nadměrně svalnatého a zavalitého psa. V současné době již žije pouze v Tasmánii, jeho kosterní pozůstatky však lze nalézt prakticky po celé Austrálii. Charakteristickými znaky jsou černá srst, velmi hlasitý hlasový projev a dravý způsob příjmu potravy. Má dosti neoprávněnou pověst zákeřného a extrémně zuřivého zvířete. V Tasmánii, kde na ně lidé pohlíželi jako na škůdce domácích zvířat, byli hubeni až do roku 1941, kdy je vláda začala chránit. Na konci 90. let 20. století se mezi nimi rozšířila rakovina tváře, která velmi snížila a nadále snižuje jejich populaci; proto je od května 2008 považován za ohrožený druh. Průměrná délka těla samce je 65 cm, délka ocasu 25 cm, váha 8 kg. Průměrná délka života v přírodě je odhadována na šest let, v zajetí mohou žít o něco déle. Analýza síly stisku čelistí savců prokázala, že má největší relativní sílu v čelistech mezi všemi žijícími savci. • • • Po 21 dnech březosti se rodí 20 – 30 mláďat, z nichž každé váží 0, 18 – 0, 24 gramu. Po narození začne tuhý boj o to, kdo se dostane do kapsy. Tam zůstanou přisátá na bradavce dalších 100 dní. Protože se kapsa otevírá dozadu – ďábel medvědovitý totiž skvěle hrabe, proto nesmí být kapsa otevřená dopředu, kdy by hrozilo zanesení hlínou – je pro samici kontakt s mláďaty obtížný. Samice má pouze čtyři bradavky, takže v kapse nikdy nejsou více než čtyři mláďata. V kapse je vývin mláďat rychlý. Na rozdíl od klokaních mláďat se do kapsy nevrací; místo toho zůstávají další tři měsíce v noře. Rádi plavou; plaváním pod vodou unikají nebezpečí. Ačkoli dokážou ulovit i menší druhy klokanů, většinou využívají příležitosti a více než ulovená zvířata požírají mršiny. I když jeho oblíbenou kořistí je vombat, požírá všechny malé domorodé savce, domácí zvířata (i ovce), ptáky, ryby, hmyz, žáby a ještěry. Mršiny likvidují kompletně; požírají i kosti a srst – tím si získávají náklonnost farmářů, zabraňují rozšíření hmyzu, který by jinak mohl ohrožovat jejich chovy.

VOMBAT OBECNÝ • • • Obývá vlhčí oblasti jižní Austrálie, Nového Jižního Walesu a Tasmánie. Vombat obecný je 0, 7 -1, 2 m dlouhé zvíře se zavalitým tělem, širokou a hranatou hlavou, masivními končetinami, holým čenichem, 2 -3 cm dlouhým ocasem, hmotností od 25 do 14 kg a s hrubou a hustou, obvykle olivově zelenou až téměř černou srstí. Po většinu roku žije samotářským způsobem života. Hrabe rozsáhlé rozvětvené nory. Staří samci bývají vysoce územní a často napadají savce, kteří proniknou do jejich teritoria. Vombat obecný přes den většinou odpočívá a za potravou se vydává převážně v noci. Jeho potrava je převážně rostlinná. Samice před porodem důkladně vystele jednu komoru své nory suchou trávou a listím. Na svět přivádí jediné mládě, které ve vaku zůstává po dobu 6 -7 měsíců. Během následujících třech měsíců se občas do vaku stále vrací kvůli potravě a úkrytu. Matku opouští ve věku dvanácti až patnácti měsíců, v přírodě se dožívá zhruba 18 let.

BANDIKUTI • • Bandikut Gunnův je snadno k poznání podle podélných pruhů na zadní části zad. Vyskytuje se v jihozápadní Victorii a Tasmánii. Obývá přirozeně travinné biomy a pastviny, avšak pouze tam, kde má možnost postavit si na travnatých ostrůvcích v mokřinách nebo na zemi chráněné hnízdo. Velikost: 27 až 35 cm, 450 až 900 g. Vyhrabává žížaly a larvy hmyzu pomocí pohyblivého chobotu a předních nohou se silnými drápy. Malinkatá embrya zůstávají po dobu několika měsíců v matčině vaku a jsou samostatná až po 4 - 5 měsících. Bandikut králikovitý. Má velké uši a dlouhé zadní nohy, které mu propůjčují vzhled králíka. Kdysi byl rozšířen ve všech suchých oblastech Austrálie s výjimkou severu, v současnosti žije již jen v několika oddělených populacích ve střední Austrálii. Dříve obýval nejrůznější savany travinaté biomy, v současnosti ho však potkáme již jen v extrémně suchých oblastech. Velikost: 30 až 55 cm, 2, 5 kg. Pomocí silných předních nohou hloubí dlouhé a hluboké nory, jejichž délka někdy přesahuje tři metry, a které jsou téměř dva metry hluboké. Svou noru opouští pouze v noci, když hledá potravu. Živí se hmyzem, ale i semeny, plody a houbami. • • Bandikut nosatý má poměrně dlouhý nos a na zádech nemá pruhy. Vyskytuje se v celé východní Austrálii až po jižní Victorii, avšak v úzkém pruhu podél pobřeží. Obývá oblasti od hustého deštného lesa až po krajinu s řídkým porostem. Velikost: 30 až 42 cm, 850 až 1100 g. Bandikuti vypadají jako malá prasátka. Pomocí nosu hledají na zemi a ve spadaném listí potravu, obzvláště hmyz a jeho larvy, ale i rostlinnou potravu. Pronikají i do okrajových částí měst, kde v noci prohrabují zahrady.

POUŽITÉ ZDROJE VTM. cz | věda, technika, technologie, budoucnost: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Má samec klokana také kapsu? | VTM. cz: . Dostupné z WWW: <http: //vtm. zive. cz/files/imagecache/dust_filerenderer_big/upload/story_press/703/klok_nek_499 be 09 b 5 f. jpg>. Výukový portál | Základní škola Třebíč, ul. Kpt. Jaroše 836: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Výukový portál | Základní škola Třebíč, ul. Kpt. Jaroše 836: . Dostupné z WWW: <http: //vyuka. zsjarose. cz/data/swic/lessons/1267. jpg>. Mkvl: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Koala medvídkovitý | Mkvl: . Dostupné z WWW: <http: //nd 01. jxs. cz/233/298/2622850957_27719545_o 2. jpg>. Domácí mazlíčci a nejen ti. . . : [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Vačnatci | Domácí mazlíčci a nejen ti. . . : . Dostupné z WWW: <http: //dabel-medvedovity. navajo. cz/dabel-medvedovity. jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Vačice opossum - Wikipedie: . Dostupné z WWW: <http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/thumb/2/25/Rabipelao 2. jpg/225 px. Rabipelao 2. jpg>. Domovská stránka - Klokan Austrálsky: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Vývin a život - Klokan Austrálsky: . Dostupné z WWW: <http: //media 0. mypage. cz/images/media 0: 4 dca 6 aa 1 d 5 e 38. jpg/220 px. Joey_in_pouch. jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Klokan rudý - Wikipedie: . Dostupné z WWW: <http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/thumb/f/f 1/Red_kangaroo__melbourne_zoo. jpg/265 px-Red_kangaroo_-_melbourne_zoo. jpg>. Welcome!: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Klokan rudokrký a něco o něm | Welcome!: . Dostupné z WWW: <http: //www. zoo-ohrada. cz/cz/karty/images/zz_klokan 2. jpg>. Zvířata Austrálie: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Zvířata Austrálie - Fotoalbum - mapa: . Dostupné z WWW: <http: //www. australska-zvirata. estranky. cz/img/mid/10/mapa. jpg>. Bio. Lib - Taxonomic tree of plants and animals with photos: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Bio. Lib - Macropus giganteus (klokan obrovský) - Obrázek: . Dostupné z WWW: <http: //www. biolib. cz/IMG/GAL/40320. jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Klokan obrovský - Wikipedie: . Dostupné z WWW: <http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/thumb/0/0 d/Kangaroo_and_joey 03. jpg/258 px-Kangaroo_and_joey 03. jpg>. Fotobanka Profimedia - fotografie, ilustrace & video: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. KANGAROOS fighting fotografie | fotobanka Profimedia #0007436583 | DWA 000005 A. jpg: . Dostupné z WWW: <http: //www. profimedia. cz/fotografie/klokani-boje/profimedia-0007436583. jpg>. Klub chovatelů: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Koala medvídkovitý - Články - Klub chovatelů: . Dostupné z WWW: <http: //cs. petclub. eu/graphics/articles/138/images/full/a 74 daf 8 f 21_46313677_u. jpg>. Resimlerimizin Altında Ezilmeyin : ): [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Koala Resimleri, Koala Fotoğrafları, Koala Pictures | Hayvanlar | Resimler, Güzel Resimler, Resimli Haberler, Ünlü Resimleri, Güncel Resim Blogu, Komik Resimler: . Dostupné z WWW: <http: //www. birtonresim. com/wp-content/uploads/2010/09/Koala-Resimleri-1. jpg>. Michelleosvete: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. KOALA | Michelleosvete: . Dostupné z WWW: <http: //www. photography-match. com/views/images/gallery/Hanging_Out_Koala. jpg>. Ucivo. webnode. cz: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Vakoveverka Vačnatci. jpg : : ucivo. webnode. cz: . Dostupné z WWW: <http: //files. ucivo. webnode. cz/system_preview_detail_200000865 -297 b 12 b 6 f 4 public/Vakoveverka%20 Va%C 4%8 Dnatci%20. jpg>. Rajce. net | místo pro vaše fotografie: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Kolibos | Savci – rajce. net: . Dostupné z WWW: <http: //img 4. rajce. idnes. cz/d 0410/2/2547928_5775 a 5 cfe 3 b 11079 b 8 b 8 ba 7 c 7 bf 7 f 2 c 8/images/015 -vakoveverka_zlutobricha. jpg>. Přírodovědné centrum Hradec Králové: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Vakoveverka létavá: . Dostupné z WWW: <http: //www. prirodovednecentrumhk. cz/gallery/gal 3_obr 1286910651_57. jpg>. Blog. cz: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Tasmánský čert | Kristýnčin deníček: . Dostupné z WWW: <http: //nd 01. jxs. cz/568/415/25 d 289 a 0 e 6_26865125_o 2. jpg>. WELCOME: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Ďábel medvědovitý. . nejchamtivější a nejvíc nenasytný vačnatec | WELCOME: . Dostupné z WWW: <http: //nd 01. jxs. cz/015/767/d 094 d 71153_24996235_o 2. jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Vombat obecný - Wikipedie: . Dostupné z WWW: <http: //upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Wombat_at_Lone_Pine. jpg/250 px-Wombat_at_Lone_Pine. jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Vombat obecný - Wikipedie: . Dostupné z WWW: <http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Vombatus_ursinus_distribution. svg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Bandikut Gunnův - Wikipedie: . Dostupné z WWW: <http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Perameles_gunnii_-_Gould. jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011 -10 -23]. Bandikut králíkovitý - Wikipedie: . Dostupné z WWW: <http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Easter_Bilby. jpg>. Wikipedie, Internetová encyklopedie [online]. Praha, 2002 [cit. 2011 -07 -15]. Dostupné z WWW: <http: //www. wikipedia. cz JURČÁK, Jaroslav, et al. Přírodopis 8. Olomouc : Prodos, 1999. 128 s.